IBUPROFEN ZENTIVA - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ibuprofen Zentiva 200 mg potahované tablety
Ibuprofen Zentiva 400 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta přípravku Ibuprofen Zentiva 200 mg obsahuje 200 mg ibuprofenu.
Jedna potahovaná tableta přípravku Ibuprofen Zentiva 400 mg obsahuje 400 mg ibuprofenu.

Úplný seznam pomocných látek, viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Ibuprofen Zentiva 200 mg potahované tablety: Světle žluté až béžové kulaté potahované tablety
o průměru 9 mm.
Ibuprofen Zentiva 400 mg potahované tablety: Bílé až téměř bílé kulaté potahované tablety o průměru
12 mm.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Ibuprofen Zentiva je indikován ke krátkodobé symptomatické léčbě mírné až středně silné
bolesti, migrény, primární dysmenorey a/nebo horečky u dospělých a dospívajících.

Děti ve věku 6-12 let (20-40 kg): Akutní bolest a horečka spojené s akutním zánětem horních cest
dýchacích. Indikace u dětí platí pouze pro 200mg tablety.

Přípravek Ibuprofen Zentiva 400 mg se doporučuje k léčbě dospělých a dospívajících s tělesnou
hmotností od 40 kg (od 12 let).

Přípravek Ibuprofen Zentiva 200 mg se doporučuje k léčbě dospělých, dospívajících a dětí s tělesnou
hmotností od 20 kg (od 6 let).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Pouze pro krátkodobé užití.
Pokud je přípravek Ibuprofen Zentiva u dospělých podáván déle než 3 dny u horečky nebo migrény
nebo déle než 5 dní u bolesti, nebo pokud se symptomy zhorší, doporučuje se, aby se pacient poradil
s lékařem.


Výskyt nežádoucích účinků lze minimalizovat použitím nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu
nutnou k potlačení symptomů onemocnění (viz bod 4.4).

Obvyklá dávka k léčbě mírné až středně silné bolesti a akutní bolesti a horečky spojených s akutním
zánětem horních cest dýchacích:
Dospělí a dospívající s tělesnou hmotností 40 kg a více (od 12 let):
200mg tablety: 200-400 mg podáno jednorázově nebo 3-4krát denně s intervalem mezi jednotlivými
dávkami nejméně 4-6 hodin.
400mg tablety: 400 mg podáno jednorázově nebo 3krát denně s intervalem mezi jednotlivými dávkami
nejméně 4-6 hodin.
Dávkování u migrény: 400 mg podáno jednorázově, pokud je potřeba podá se dalších 400 mg s
intervalem mezi jednotlivými dávkami 4-6 hodin.
Maximální denní dávka nemá překročit 1 200 mg.

Primární dysmenorea
Dospělí a dospívající s tělesnou hmotností 40 kg a více (od 12 let):
200-400 mg 1-3krát denně podle potřeby, s intervalem mezi jednotlivými dávkami nejméně 4-6 hodin.
Léčba se zahajuje při prvních příznacích menstruačních problémů. Maximální denní dávka nemá
překročit
200 mg.

Pediatrická populace

Dávka ibuprofenu u dětí a dospívajících závisí na věku a tělesné hmotnosti pacienta.

Mírná až středně silná bolest a akutní bolest a horečka spojené s akutním zánětem horních cest
dýchacích:
Děti s tělesnou hmotností 20 kg a více (6-12 let):
Děti s tělesnou hmotností 20-29 kg (6-9 let): 200 mg 1-3krát denně podle potřeby s intervalem mezi
jednotlivými dávkami nejméně 4-6 hodin. Maximální denní dávka nemá překročit 600 mg.
Děti s tělesnou hmotností 30-40 kg (10-12 let): 200 mg 1-4krát denně podle potřeby s intervalem mezi
jednotlivými dávkami nejméně 4-6 hodin. Maximální denní dávka nemá překročit 800 mg.

Přípravek Ibuprofen Zentiva 200 mg se nemá používat u dětí s tělesnou hmotností nižší než 20 kg
nebo u dětí mladších 6 let.
Přípravek Ibuprofen Zentiva 400 mg se nemá používat u dospívajících s tělesnou hmotností nižší než
40 kg nebo u dětí mladších 12 let.

Pokud je u dětí nebo dospívajících nutné podávat tento léčivý přípravek déle než 3 dny nebo pokud se
zhorší příznaky onemocnění, je třeba vyhledat lékaře

Zvláštní populace

Starší pacienti
NSAID je třeba u starších pacientů používat se zvláštní opatrností, protože u těchto pacientů existuje
větší pravděpodobnost vzniku nežádoucích účinků a jsou ve zvýšeném riziku potenciálně fatálního
gastrointestinálního krvácení, ulcerace nebo perforace (viz bod 4.4). Pokud je léčba považována za
nezbytnou, má být použita nejnižší dávka po co nejkratší dobu nutnou ke zvládnutí symptomů. Léčba
má být v pravidelných intervalech kontrolována, a pokud není pozorován žádný přínos nebo se objeví
intolerance, má být přerušena.

Porucha funkce ledvin
U pacientů s lehkým až středně těžkým snížením funkce ledvin má být dávka udržována co nejnižší po
co nejkratší dobu nutnou ke zvládnutí symptomů a funkce ledvin má být sledována. (Tento přípravek
je kontraindikován u pacientů s těžkým selháním ledvin, viz bod 4.3).



Porucha funkce jater
U pacientů s lehkým až středně těžkým snížením funkce jater má být dávka udržována co nejnižší po
co nejkratší dobu nutnou ke zvládnutí symptomů. (Tento přípravek je kontraindikován u pacientů s
těžkým jaterním selháním, viz bod 4.3).

Způsob podání
Tabletu je třeba zapít sklenicí vody.
Tablety se nemají drtit, kousat nebo cucat, aby se zabránilo podráždění žaludku nebo hrdla.
Doporučuje se, aby pacienti s citlivým žaludkem užívali přípravek Ibuprofen Zentiva s jídlem.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Hypersenzitivní reakce v anamnéze (např. bronchospasmus, astma, rýma, angioedém nebo
kopřivka) spojené s užitím kyseliny acetylsalicylové (ASA) nebo jiných nesteroidních
protizánětlivých léčiv (NSAID).
- Pacienti s poruchami srážlivosti krve a stavy zahrnujícími zvýšenou tendenci ke krvácení.
- Aktivní nebo anamnesticky rekurentní peptický vřed/hemoragie (dvě nebo více epizod
prokázané ulcerace nebo krvácení).
- Anamnestické gastrointestinální krvácení nebo perforace ve vztahu k předchozí léčbě NSAID.
- Cerebrovaskulární nebo jiné aktivní krvácení.
- Poruchy hemopoézy.
- Závažné selhání jater nebo závažné selhání ledvin (glomerulární filtrace nižší než 30 ml/min).
- Závažné srdeční selhání (třída IV dle NYHA).
- Třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.6).
- Pacienti s výraznou dehydratací (způsobenou zvracením, průjmem nebo nedostatečným
příjmem tekutin).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Užívání ibuprofenu souběžně s jinými NSAID včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-zvyšuje riziko nežádoucích účinků, a je třeba se mu vyvarovat.

Pacienti s astmatem se mají před užitím ibuprofenu poradit se svým lékařem (viz níže).

Nežádoucí účinky lze minimalizovat podáváním nejmenší účinné dávky po co nejkratší dobu nutnou
k léčbě příznaků (viz Gastrointestinální a kardiovaskulární rizika uvedená níže). Pacienti dlouhodobě
léčení NSAID mají být pod pravidelným lékařským dohledem, za účelem monitorování nežádoucích
účinků.

U následujících stavů má být ibuprofen podáván pouze za přísného zvážení poměru přínosů a rizik:
- Systémový lupus erythematodes (SLE) nebo jiná autoimunitní onemocnění.
- Vrozené poruchy metabolismu porfyrinu (např. akutní intermitentní porfyrie).
- První a druhý trimestr těhotenství.
- Kojení.

Zvláštní opatrnosti je třeba v následujících případech:
- Onemocnění gastrointestinálního traktu včetně chronického zánětlivého nemocnění střev
(ulcerózní kolitida, Crohnova choroba).
- Srdeční insuficience a hypertenze.
- Snížená funkce ledvin.
- Jaterní dysfunkce.
- Poruchy srážlivosti krve.


- Alergie, senná rýma, chronický otok nosní sliznice, adenoidy, chronická obstrukční plicní
nemoc nebo bronchiální astma.
- Ihned po velkých chirurgických zákrocích.

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace
Gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech
NSAID kdykoli během léčby, s varujícími příznaky ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy
závažných gastrointestinálních příhod.

Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerací nebo perforací stoupá se zvyšující se dávkou NSAID,
u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací
(viz bod 4.3), a u starších osob. Tito pacienti mají zahajovat léčbu nejnižší možnou dávkou.

U pacientů se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků, mezi něž patří i pacienti souběžně léčení
nízkými dávkami kyseliny acetylsalicylové nebo jinými léky zvyšujícími gastrointestinální riziko (viz
níže a bod 4.5), je vhodné zvážit současné podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo
inhibitory protonové pumpy).

Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, mají hlásit všechny
neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), především na počátku
léčby.

Opatrnost je doporučována u pacientů užívajících konkomitantní léčbu, která by mohla zvyšovat
riziko ulcerací nebo krvácení (např. perorálně podané kortikosteroidy, antikoagulancia jako warfarin
nebo heparin, SSRI nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová, viz bod 4.5).

Pokud se během léčby ibuprofenem objeví gastrointestinální vředy nebo krvácení, musí být léčba
ukončena.

NSAID mají být podávána s opatrností pacientům s anamnézou gastrointestinálního onemocnění
(ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), jelikož jejich stav se může zhoršit. (Viz bod 4.8).

Starší pacienti
U starších pacientů je zvýšený výskyt nežádoucích účinků NSAID, zejména gastrointestinálního
krvácení a perforací, které mohou být fatální (viz bod 4.2).

Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky
Je třeba poučit a monitorovat pacienty s anamnézou hypertenze a/nebo mírného až středně těžkého
srdečního selhání, protože v souvislosti s léčbou NSAID byla hlášena retence tekutin, hypertenze
a edémy.

Klinické studie a epidemiologická data poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve
vysokých dávkách (2400 mg denně), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních
trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody). Epidemiologické studie
nepoukazují na zvýšené riziko infarktu myokardu při podávání nízkých dávek ibuprofenu (např.
≤ 1200 mg denně).

Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním (NYHA II-III), prokázanou
ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním
onemocněním smí být léčeni ibuprofenem pouze po důkladném zvážení a je třeba se vyhnout podávání
vysokých dávek (2400 mg/den).

Je třeba pečlivě zvážit zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární
choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření), zejména pokud je nutné
podávat vysoké dávky ibuprofenu (2400 mg/den).



Kožní reakce
Velmi vzácně byly ve vztahu k léčbě NSAID hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly
fatální, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální
nekrolýzy (viz bod 4.8). Těmito reakcemi jsou nejvíce ohrožení pacienti na počátku léčby, začátek
reakce se nejčastěji objevuje během prvního měsíce léčby. V souvislosti s přípravky obsahujícími
ibuprofen byl hlášen výskyt akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP). Léčba
ibuprofenem musí být ukončena při prvních známkách výskytu vyrážky, slizničních lézí nebo
jakýchkoli jiných příznaků hypersenzitivity.

Ve výjimečných případech mohou být příčinou závažných infekčních komplikací pokožky a měkkých
tkání plané neštovice. V současné době nelze možný negativní účinek NSAID při zhoršení těchto
infekcí vyloučit. Proto je vhodné se podávání ibuprofenu v průběhu planých neštovicích vyhnout.

Renální účinky
Ibuprofen může způsobit retenci sodíku, draslíku a tekutin u pacientů, kteří dříve netrpěli poruchami
ledvin v důsledku účinku na renální perfuzi. To může způsobit edém nebo dokonce vést k srdeční
insuficienci nebo hypertenzi u predisponovaných pacientů.

Stejně jako u jiných NSAID vedlo prodloužené podávání ibuprofenu zvířatům k renální papilární
nekróze a jiným patologickým změnám ledvin. U lidí byly hlášeny akutní intersticiální nefritida
s hematurií, proteinurií a výjimečně nefrotickým syndromem. U pacientů, u nichž prostaglandiny hrají
kompenzační roli při udržování renální perfuze, byly také pozorovány případy renální toxicity.
U těchto pacientů může podávání NSAID v závislosti na dávce způsobit snížení tvorby prostaglandinů
a sekundárně i snížení průtoku krve ledvinami, což může vyvolat zjevnou renální dekompenzaci.
Pacienti s největším rizikem této reakce jsou pacienti s renální dysfunkcí, srdečním selháním, jaterní
dysfunkcí, pacienti užívající diuretika a inhibitory ACE a starší pacienti. Po přerušení léčby NSAID
obvykle dojde k zotavení do stavu před zahájením léčby.

Maskování symptomů základního infekčního onemocnění
Přípravek Ibuprofen Zentiva může maskovat symptomy infekčního onemocnění, což může vést
k opožděnému zahájení vhodné léčby, a tím ke zhoršení průběhu infekce. Tato skutečnost byla
pozorována u bakteriální komunitní pneumonie a bakteriálních komplikací varicelly. Když se
přípravek Ibuprofen Zentiva podává ke zmírnění horečky nebo bolesti související s infekčním
onemocněním, doporučuje se sledovat průběh infekce. V prostředí mimo nemocnici se má pacient
poradit s lékařem, jestliže symptomy onemocnění přetrvávají nebo se zhoršují.

Další opatření
Závažné akutní hypersenzitivní reakce (například anafylaktický šok) jsou pozorovány velmi vzácně.
Při prvních známkách výskytu jakékoli hypersenzitivní reakce po užití/podání přípravku Ibuprofen
Zentiva se léčba musí ukončit. Opatření nutná z lékařského hlediska musí být zahájena odborným
personálem v souladu s existujícími symptomy.

U pacientů, kteří trpí nebo mají v anamnéze bronchiální astma, chronickou rýmu, zánět vedlejších
nosních dutin, nosní polypy, adenoidy nebo alergické onemocnění, se může objevit bronchospasmus,
kopřivka nebo angioedém.

Dlouhodobé užívání jakýchkoli léků proti bolesti na bolest hlavy může tuto bolest zhoršit. Pokud
dojde k takové situaci, nebo je na ni podezření, je třeba, aby pacient vyhledal lékařskou pomoc a léčbu
je nutné přerušit.
Na diagnózu bolest hlavy z nadužívání medikace (MOH) je třeba mít podezření u pacientů, kteří trpí
častými nebo každodenními bolestmi hlavy navzdory (nebo kvůli) pravidelnému užívání léků proti
bolesti hlavy.



Obecně lze konstatovat, že časté užívání léků proti bolesti, zvláště pokud jde o kombinování několika
různých léčivých látek proti bolesti, může vést k trvalému poškození ledvin s rizikem jejich selhání
(analgetická nefropatie). Riziko takového poškození se zvyšuje při fyzické námaze, která je
doprovázena ztrátou soli a dehydratací. Proto je potřeba se fyzické námaze vyhýbat.

Během léčby ibuprofenem byly u pacientů s existujícími autoimunitními poruchami (systémový lupus
erythematodes, smíšené onemocnění pojivové tkáně) pozorovány případy aseptické meningitidy, jako
jsou ztuhlost krku, bolest hlavy, nauzea, zvracení, horečka nebo dezorientace.

Ibuprofen může dočasně inhibovat agregaci krevních destiček a prodloužit dobu krvácení. Pacienti
s poruchami koagulace nebo pacienti léčení antikoagulancii mají být proto pečlivě sledováni.

V případě dlouhodobé léčby ibuprofenem je nutné pravidelné sledování funkce jater a ledvin a také
krevního obrazu, zejména u vysoce rizikových pacientů.

Současné konzumace alkoholu je třeba se vyvarovat, jelikož může zesílit nežádoucí účinky NSAID,
především ty, které postihují trávicí ústrojí a centrální nervový systém.

Pacienti léčení ibuprofenem mají svému lékaři hlásit příznaky nebo symptomy jako gastrointestinální
ulcerace nebo krvácení, rozmazané vidění nebo jiné oční symptomy, kožní vyrážka, zvýšení tělesné
hmotnosti nebo edém.

Pediatrická populace

U dehydrovaných dospívajících a dětí existuje riziko poruchy funkce ledvin.

Přípravek Ibuprofen Zentiva obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Je třeba se vyvarovat souběžnému užívání ibuprofenu a následujících látek:
Kyselina acetylsalicylová, nízká dávka: Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném
podávání s nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci
krevních destiček. Nicméně omezené údaje a nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na
klinickou situaci naznačují, že pro pravidelné užívání ibuprofenu nelze učinit žádné pevné závěry,
a při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 5.1). Současné
podávání ibuprofenu a kyseliny acetylsalicylové se obecně nedoporučuje vzhledem k možnosti
zvýšeného výskytu nežádoucích účinků.

Jiná NSAID, včetně salicylátů: V důsledku synergických účinků může souběžné užívání několika
NSAID zvýšit riziko gastrointestinálních vředů a hemoragie. Je proto třeba vyhnout se souběžnému
podávání ibuprofenu s jinými NSAID (viz bod 4.4).

Antikoagulancia: NSAID mohou zesílit účinky antikoagulancií, jako jsou například warfarin nebo
heparin (viz bod 4.4). V případě souběžné léčby se doporučuje sledování stavu koagulace.

Tiklopidin: NSAID se nemají kombinovat s tiklopidinem kvůli riziku aditivního účinku na inhibici
funkce krevních destiček.

Methotrexát: NSAID inhibují tubulární sekreci methotrexátu a mohou nastat určité metabolické
interakce vedoucí ke snížené clearance methotrexátu. Proto je třeba se při léčbě vysokými dávkami
methotrexátu vždy vyhnout předepisování NSAID (viz níže).



Srdeční glykosidy (např. digoxin): NSAID mohou zhoršit srdeční selhávání, redukovat glomerulární
filtraci a zvyšovat plazmatické hladiny srdečních glykosidů. Doporučuje se monitorování hladiny
digoxinu v séru.

Mifepriston: Pokud jsou NSAID použity do 8-12 dní po podání mifepristonu, mohou snížit účinek
mifepristonu.

Deriváty sulfonylmočoviny: NSAID mohou zvýšit hypoglykemický účinek derivátů
sulfonylmočoviny. V případě souběžné léčby se doporučuje sledování hladiny glukózy v krvi.

Zidovudin: Existují údaje o zvýšeném riziku hemartróz a hematomů u HIV pozitivních hemofiliků
léčených současně zidovudinem a ibuprofenem. Při souběžném užívání zidovudinu a NSAID se může
zvýšit riziko hematologické toxicity. Doporučuje se vyšetření krevního obrazu 1-2 týdny po zahájení
souběžného užívání.

Ibuprofen (stejně jako jiná NSAID) má být užíván pouze s opatrností v kombinaci s následujícími
látkami:

Moklobemid: Zvyšuje účinek ibuprofenu.

Fenytoin, lithium: Současné užívání ibuprofenu a přípravků obsahujících fenytoin nebo lithium může
mít za následek zvýšení hladiny těchto léčivých přípravků v séru. Je nutná kontrola hladiny lithia
v séru a doporučuje se kontrolovat hladiny fenytoinu v séru.

Diuretika a antihypertenziva: Diuretika a ACE inhibitory mohou zvýšit nefrotoxicitu NSAID. NSAID
mohou snižovat účinek diuretik a jiných antihypertenziv, včetně inhibitorů ACE a beta-blokátorů.
U pacientů se sníženou funkcí ledvin (např. u dehydratovaných pacientů nebo starších pacientů se
sníženou funkcí ledvin), může současné užívání ACE inhibitoru nebo antagonisty angiotenzinu II
a léčivých přípravků, které inhibují cyklooxygenázu vést k dalšímu zhoršování funkce ledvin, včetně
případného akutního selhání ledvin, které je obvykle reverzibilní. Při podávání této kombinace je proto
zapotřebí dbát zvýšené opatrnosti, zvláště u starších pacientů. Pacienti musí být poučeni, aby pili
dostatečné množství tekutin, a je třeba zvážit pravidelné sledování parametrů funkce ledvin
bezprostředně po zahájení kombinované terapie.
Souběžné podávání ibuprofenu a draslík šetřících diuretik nebo ACE inhibitorů může vést
k hyperkalemii. Je nutné pečlivé sledování hladiny draslíku.

Kaptopril: Experimentální studie ukazují, že ibuprofen působí proti účinku kaptoprilu na zvýšené
vylučování sodíku.

Aminoglykosidy: NSAID mohou zpomalit eliminaci aminoglykosidů a zvýšit jejich toxicitu.

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI): Zvýšené riziko gastrointestinálního
krvácení (viz bod 4.4).

Cyklosporin: Riziko poškození ledvin cyklosporinem se zvyšuje při souběžném podávání některých
NSAID. Tento účinek nelze vyloučit ani u kombinace cyklosporinu a ibuprofenu.

Cholestyramin: Souběžná léčba cholestyraminem a ibuprofenem vede k prodloužené a snížené (25%)
absorpci ibuprofenu. Léčivé přípravky mají být podávány s alespoň hodinovým odstupem.

Takrolimus: Zvýšené riziko nefrotoxicity.

Methotrexát: V souvislosti s léčbou nízkými dávkami methotrexátu je třeba vzít v úvahu také riziko
možné interakce mezi NSAID a methotrexátem, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin. Pokud
je podávána kombinovaná léčba, má být sledována funkce ledvin. Je nutná opatrnost, pokud jsou


NSAID a methotrexát podány během 24 hodin, protože plazmatické hladiny methotrexátu se mohou
zvýšit, což vede ke zvýšené toxicitě (viz výše).

Ritonavir: Může zvýšit plazmatické koncentrace NSAID.

Probenecid nebo sulfinpyrazon: Mohou způsobit opoždění eliminace ibuprofenu. Urikosurický účinek
těchto látek je snížen.

Chinolonová antibiotika: Z údajů při užití u zvířat vyplývá, že NSAID mohou zvyšovat riziko vzniku
křečí způsobených chinolonovými antibiotiky. U pacientů užívajících NSAID a chinolony může dojít
ke zvýšení rizika vzniku křečí.

Kortikosteroidy: Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).

Antiagregancia (např. klopidogrel): Zvyšují riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).

Alkohol, bisfosfonáty a oxpentifylin (pentoxifylin): Mohou zesílit gastrointestinální nežádoucí účinky
a riziko krvácení a ulcerace.

Baklofen: Zvýšená toxicita baklofenu.

Inhibitory CYP2C9: Současné podávání ibuprofenu s inhibitory CYP2C9 může zvýšit citlivost
k ibuprofenu (je substrátem CYP2C9). Ve studii s vorikonazolem a flukonazolem (inhibitor CYP2C9),
byla pozorována zvýšená expozice S(+)-ibuprofenu o přibližně 80 až 100 %. Pokud jsou současně
podávány silné inhibitory CYP2C9 a ibuprofen, je třeba zvážit snížení dávek ibuprofenu, a to zejména
pokud jsou podávány vysoké dávky ibuprofenu spolu s vorikonazolem nebo flukonazolem.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Inhibice syntézy prostaglandinů může nepříznivě ovlivňovat těhotenství a/nebo vývoj embrya/plodu.

Údaje z epidemiologických studií poukazují na zvýšené riziko potratu a malformací srdce
a gastroschizy po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů na počátku těhotenství. Absolutní riziko
kardiovaskulárních malformací bylo zvýšené z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Riziko se zvyšuje
s dávkou a délkou terapie.

U zvířat se prokázalo, že podávání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede ke zvýšení pre- a
postimplantačních ztrát a embryo-fetální letalitě. Navíc u zvířat, která dostávala v průběhu
organogeneze inhibitory syntézy prostaglandinů, byla popsaná zvýšená incidence různých malformací,
včetně kardiovaskulárních.

Od 20. týdne těhotenství může užívání ibuprofenu způsobit oligohydramnion v důsledku poruchy
funkce ledvin u plodu. K tomu může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím ukončení tento stav
obvykle odezní. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy konstrikce ductus
arteriosus, z nichž většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů nemá být během prvního a
druhého trimestru těhotenství ibuprofen podáván, pokud to není absolutně nutné. Pokud ibuprofen
užívá žena v době, kdy se snaží otěhotnět, nebo během prvního a druhého trimestru, má užívat co
nejnižší dávku po co nejkratší dobu.
Při podávání ibuprofenu po dobu několika dnů od 20. gestačního týdne je třeba zvážit předporodní
monitorování z důvodu možného výskytu oligohydramnia a konstrikce ductus arteriosus. V případě
nálezu oligohydramnia nebo konstrikce ductus arteriosus má být podávání ibuprofenu ukončeno.



V průběhu třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinů vystavit
- plod:
- kardiopulmonální toxicitě (předčasná konstrikce/uzávěr ductus arteriosus a pulmonální
hypertenze),
- renální dysfunkci, která může progredovat do poškození ledvin s oligohydroamnionem
(viz výše).

- matku a plod na konci těhotenství:
- možnému prodloužení doby krvácení, antiagregačnímu účinku, který se může vyskytnout
i po velmi nízkých dávkách,
- inhibici kontrakcí dělohy vedoucí k opožděnému nebo prodlouženému porodu.

Proto je ibuprofen kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství (viz bod 4.3).

Kojení
Ibuprofen přestupuje do mateřského mléka, ale při terapeutických dávkách během krátkodobé léčby se
riziko vlivu na kojence zdá nepravděpodobné. Pokud je předepsána delší léčba, má být zváženo
předčasné odstavení.

Fertilita
Existují důkazy, že léčiva inhibující cyklooxygenázu/syntézu prostaglandinů mohou způsobit poruchu
ženské plodnosti ovlivněním ovulace. Tento účinek je reverzibilní po ukončení léčby (viz bod 4.4).
U žen, které mají potíže s otěhotněním nebo podstupují vyšetření na neplodnost, je třeba zvážit
vysazení ibuprofenu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Při užívání vyšší dávky ibuprofenu se mohou objevit nežádoucí účinky na centrální nervový systém,
jako jsou únava a závrať, proto může být v ojedinělých případech narušena schopnost reakce
a schopnost aktivně se účastnit silničního provozu nebo obsluhovat stroje. Ve větší míře to platí pro
kombinaci s alkoholem.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinální. Objevit se mohou peptické vředy,
perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, a to zejména u starších pacientů (viz bod
4.4). Po podání přípravku byla hlášena nauzea, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie,
abdominální bolest, meléna, hematemeza, ulcerózní stomatitida a exacerbace ulcerózní kolitidy
a Crohnovy choroby (viz bod 4.4). Méně často byla pozorována gastritida.

Nežádoucí účinky jsou většinou závislé na dávce. Zejména riziko výskytu gastrointestinálního
krvácení závisí na velikosti dávek a délce léčby.

Následující tabulka shrnuje nežádoucí účinky ibuprofenu rozdělené dle četnosti výskytu a tříd
orgánových systémů podle MedDRA: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥
1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo
(z dostupných údajů nelze určit):




Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Infekce a infestace Velmi vzácné Byla popsána exacerbace zánětů
souvisejících s infekcí (např. rozvoj
nekrotizující fasciitidy), která se
překrývá s užíváním nesteroidních
protizánětlivých léků. To je
pravděpodobně spojeno
s mechanismem účinku
nesteroidních protizánětlivých léků.
U ibuprofenu byly pozorovány
symptomy aseptické meningitidy se
ztuhlostí krku, bolestí hlavy,
nauzeou, zvracením, horečkou nebo
ztrátou vědomí. Pacienti
s autoimunitními poruchami (SLE,
smíšená onemocnění pojivové tkáně)
se zdají mít predispozice.
Poruchy krve a lymfatického
systému
Velmi vzácné Poruchy hematopoézy (anemie,
leukopenie, trombocytopenie,
pancytopenie, agranulocytóza). První
symptomy nebo příznaky mohou
zahrnovat: horečku, bolest v krku,
povrchové vředy v ústech, příznaky
podobné chřipce, silnou únavu,
krvácení z nosu a kůže
Není známo Neutropenie
Poruchy imunitního systému Méně časté Hypersenzitivní reakce, jako jsou
kopřivka, pruritus, purpura
a exantém, stejně jako astmatické
záchvaty (někdy s hypotenzí)
Vzácné Systémový lupus erythematodes
Velmi vzácné Závažné hypersenzitivní reakce.
Symptomy mohou zahrnovat: otok
obličeje, otok jazyka, vnitřní otok
hrtanu s konstrikcí dýchacích cest,
dyspnoe, tachykardii, pokles
krevního tlaku až k život
ohrožujícímu šoku
Psychiatrické poruchy Vzácné Deprese, zmatenost, halucinace
Velmi vzácné Psychotické reakce
Není známo Úzkost
Poruchy nervového sytému Časté Bolest hlavy, somnolence, vertigo,
únava, agitovanost, závrať,
insomnie, podrážděnost
Velmi vzácné Aseptická meningitida
Není známo Optická neuritida, parestezie
Poruchy oka Méně časté Poruchy vidění
Vzácné Toxická amblyopie
Poruchy ucha a labyrintu Velmi vzácné Tinnitus
Není známo Poruchy sluchu
Respirační, hrudní a mediastinální
poruchy
Méně časté Rýma, bronchospasmus
Gastrointestinální poruchy Velmi časté Gastrointestinální poruchy, jako jsou
pálení žáhy, dyspepsie, bolest břicha
a nauzea, zvracení, flatulence,
průjem, zácpa


Časté Gastrointestinální vředy, někdy
s krvácením a perforací (viz bod
4.4), okultní krvácení, které může
vést k anemii, meléna, hematemeza,
ulcerózní stomatitida, kolitida,
exacerbace kolitidy a Crohnovy
choroby, komplikace divertiklů
tlustého střeva (perforace, píštěl)
Méně časté Gastritida
Velmi vzácné Ezofagitida, pankreatitida,
intestinální striktury
Poruchy jater a žlučových cest Velmi vzácné Dysfunkce jater, poškození jater,
zejména při dlouhodobém užívání,
selhání jater, akutní hepatitida,
žloutenka
Poruchy kůže a podkožní tkáně Méně časté Fotosenzitivita, kožní vyrážky
Velmi vzácné Závažné formy kožních reakcí
(erythema multiforme, exfoliativní
dermatitida, bulózní reakce včetně
Stevensova-Johnsonova syndromu
a toxické epidermální nekrolýzy),
alopecie, nekrotizující fasciitida. Ve
výjimečných případech se během
infekce varicellou mohou objevit
závažné infekční komplikace
postihující kůži a měkké tkáně.
Není známo Poléková reakce s eozinofilií
a systémovými příznaky (DRESS
syndrom), akutní generalizovaná
exantematózní pustulóza (AGEP)
Poruchy ledvin a močových cest Méně časté Vznik edému zejména u pacientů
s arteriální hypertenzí nebo renální
insuficiencí, nefrotický syndrom,
intersticiální nefritida, která může
být spojena s renálním selháním
Velmi vzácné Renální papilární nekróza
u dlouhodobého užívání (viz bod
4.4)
Celkové a poruchy a reakce v místě
aplikace
Není známo Malátnost
Srdeční poruchy Velmi vzácné Palpitace, srdeční selhání, infarkt
myokardu, akutní plicní edém, edém
Cévní poruchy Velmi vzácné Hypertenze, vaskulitida
Vyšetření Vzácné Zvýšení hladiny dusíku močoviny
v krvi, sérové aminotransferázy
a alkalické fosfatázy, snížení hodnot
hemoglobinu a hematokritu, inhibice
agregace trombocytů, prodloužená
doba krvácivosti, pokles sérového
vápníku, zvýšení hodnot kyseliny
močové v séru

Klinické studie a epidemiologická data poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve
vysokých dávkách (2400 mg/ den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních
trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody) (viz bod 4.4).



V souvislosti s léčbou NSAID byly hlášeny edém, hypertenze a srdeční selhání.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Toxicita
Riziko symptomů předávkování při dávkách > 80-100 mg/kg. Při dávkách > 200 mg/kg existuje riziko
závažných symptomů, i když se značnými rozdíly mezi jednotlivci. Dávka 560 mg/kg u dítěte ve věku
15 měsíců způsobila závažnou intoxikaci, dávka 3,2 g u 6 letého dítěte mírnou až středně závažnou
intoxikaci, dávka 2,8-4 g u 1,5 ročního dítěte a dávka 6 g u 6 letého dítěte závažnou intoxikaci
dokonce i po výplachu žaludku, dávka 8 g u dospělého středně závažnou intoxikaci a dávka > 20 g
u dospělého velmi závažnou intoxikaci. Dávka 8 g podaná 16letému jedinci postihla ledviny a dávka
12 g podaná v kombinaci s alkoholem dospívajícímu vedla k akutní tubulární nekróze.

Symptomy
Převládajícími symptomy jsou symptomy gastrointestinální, např.: nauzea, bolest břicha, zvracení
(možné stopy krve), bolest hlavy, tinitus, zmatenost a nystagmus. Při vysokých dávkách ztráta vědomí,
křeče (zejména u dětí). Bradykardie, pokles krevního tlaku. Metabolická acidóza, hypernatremie,
účinky na ledviny, hematurie. Možné účinky na játra. Příležitostně byly hlášeny hypotermie a ARDS.

Léčba
Pokud je potřeba, výplach žaludku, aktivní uhlí. V případě gastrointestinálních problémů antacida.
V případě hypotenze intravenózně tekutiny, a pokud je potřeba, inotropní podpora. Zajistěte adekvátní
diurézu. Korekce acidobazických a elektrolytických poruch. Další symptomatická léčba.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, deriváty kyseliny
propionové
ATC kód: M01AE
Ibuprofen je NSAID s protizánětlivým, analgetickým a antipyretickým účinkem. Ve studiích na
zvířatech týkajících se analgetického a protizánětlivého účinku bylo prokázáno, že ibuprofen účinně
inhibuje syntézu prostaglandinů. U lidí ibuprofen snižuje bolest způsobenou zánětem nebo s ním
spojenou, otok a horečku. Ibuprofen snížuje syntézu prostaglandinů inhibicí cyklooxygenázy. Navíc
má ibuprofen inhibiční účinek na ADP (adenosindifosfát) nebo na kolagen stimulující agregaci
krevních destiček.

Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny
acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Některé
farmakodynamické studie ukazují, že pokud byla užita jednorázová dávka 400 mg ibuprofenu během
h před nebo do 30 min po podání kyseliny acetylsalicylové s rychlým uvolňováním (81 mg), došlo
ke sníženému účinku kyseliny acetylsalicylové na tvorbu tromboxanu nebo agregaci destiček. Ačkoliv


panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit
možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké
dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv
pravděpodobný (viz bod 4.5).

Ibuprofen inhibuje syntézu prostaglandinu v děloze, čímž se snižuje nitroděložní klid a aktivní tlak,
periodické kontrakce dělohy a množství prostaglandinu uvolněného do krevního oběhu. Předpokládá
se, že tyto změny vysvětlují zmírnění menstruační bolesti. Ibuprofen inhibuje renální syntézu
prostaglandinu, což u rizikových pacientů může vést k renální insuficienci, zadržování tekutin
a srdečnímu selhání (viz bod 4.3).
Prostaglandiny jsou spojeny s ovulací, a proto může užívání léčivých přípravků inhibujících syntézu
prostaglandinů ovlivnit fertilitu u žen (viz body 4.4, 4.6 a 5.3).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Ibuprofen je rychle absorbován z gastrointestinálního traktu s biologickou dostupností 80-90 %.
Maximálních koncentrací v séru dosahuje 1-2 hodiny po podání. Pokud je podáván s jídlem,
maximální koncentrace v séru jsou nižší a je jich dosaženo pomaleji, než když se užívá nalačno.
Potrava výrazně neovlivňuje celkovou biologickou dostupnost.

Distribuce
Ibuprofen se značně (z 99 %) váže na plazmatické proteiny. Ibuprofen má malý distribuční objem,
který se u dospělých pohybuje okolo 0,12-0,2 l/kg.

Biotransformace
Ibuprofen je rychle metabolizován v játrech prostřednictvím cytochromu P450, zejména jeho formy
CYP2C9, na dva primární neaktivní metabolity, 2-hydroxyibuprofen a 3-karboxyibuprofen. Po
perorálním podání léku se o něco méně než 90 % perorální dávky ibuprofenu vyloučí do moči jako
oxidativní metabolity a jejich glukuronidové konjugáty. Velmi malá část ibuprofenu se do moči
vylučuje v nezměněném stavu.

Eliminace
K vylučování ledvinami dochází rychle a beze zbytku. Eliminační poločas je přibližně 2 hodiny.
Vylučování ibuprofenu je prakticky ukončeno do 24 hodin po podání poslední dávky.

Zvláštní populace

Starší pacienti
Pokud nemají starší pacienti žádnou poruchu funkce ledvin, existují pouze malé, klinicky nevýznamné
rozdíly ve farmakokinetickém profilu a vylučování moči mezi mladými a staršími pacienty.

Děti
Systémová expozice ibuprofenu po podání terapeutické dávky upravené podle hmotnosti (5 mg/kg až
10 mg/kg tělesné hmotnosti) se u dětí ve věku od 1 roku jeví podobná jako u dospělých.

Zdá se, že děti od 3 měsíců do 2,5 let mají vyšší distribuční objem (l/kg) a clearance (l/kg/h)
ibuprofenu než děti ve věku > 2,5 až 12 let.

Porucha funkce ledvin
U pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin byly hlášeny zvýšené hodnoty nevázaného (S)-
ibuprofenu, vyšší hodnoty AUC (S)-ibuprofenu a zvýšené poměry AUC enantiomerů (S/R)
v porovnání se zdravými jedinci.
U pacientů v konečném stadiu onemocnění ledvin podstupujících dialýzu byl průměrný volný podíl
ibuprofenu přibližně 3 % v porovnání s přibližně 1 % u zdravých dobrovolníků. Vážné poškození


funkce ledvin může vést ke kumulaci metabolitů ibuprofenu. Význam tohoto účinku není znám.
Metabolity lze odstranit hemodialýzou (viz body 4.2, 4.3 a 4.4).

Porucha funkce jater
Alkoholové poškození jater s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater nevedlo k podstatně
změněným farmakokinetickým parametrům.
U pacientů s cirhózou se středně závažnou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 6-10)
léčených racemickým ibuprofenem bylo pozorováno průměrně dvojnásobné prodloužení poločasu
a poměr AUC enantiomerů (S/R) byl významně nižší v porovnání se zdravými jedinci, což naznačuje
zhoršení metabolické inverze (R)-ibuprofenu na aktivní (S)-enantiomer (viz body 4.2, 4.3 a 4.4).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neexistují žádné relevantní předklinické údaje k posouzení bezpečnosti kromě těch, které již byly
zohledněny v tomto souhrnu údajů o přípravku.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
mikrokrystalická celulóza
sodná sůl kroskarmelózy
hypromelóza
kyselina stearová
koloidní bezvodý oxid křemičitý
magnesium-stearát

Potahová vrstva tablety Ibuprofen Zentiva 200 mg:
hypromelóza
makrogol
mastek
oxid titaničitý (E 171)
žlutý oxid železitý (E 172)

Potahová vrstva tablety Ibuprofen Zentiva 400 mg:
hypromelóza
makrogol
mastek
oxid titaničitý (E 171)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před
vlhkostí.



6.5 Druh obalu a obsah balení

Tablety jsou baleny v PVC/Al blistrech.

Velikost balení:
Ibuprofen Zentiva 200 mg: 10, 12, 20, 24, 50, 100 potahovaných tablet
Ibuprofen Zentiva 400 mg: 10, 12, 20, 24, 30, 36, 40, 48, 50, 100, 250 potahovaných tablet
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10 – Dolní Měcholupy, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Ibuprofen Zentiva 200 mg: 07/474/19-C
Ibuprofen Zentiva 400 mg: 07/475/19-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 22. 4.

10. DATUM REVIZE TEXTU

30. 3.