MOXONIDIN MYLAN - souhrn údajů a příbalový leták

sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Moxonidin Mylan 0,2 mg potahované tablety
Moxonidin Mylan 0,3 mg potahované tablety
Moxonidin Mylan 0,4 mg potahované tablety
moxonidinum

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta přípravku Moxonidin Mylan 0,2 mg obsahuje 0,2 mg moxonidinum.
Jedna tableta přípravku Moxonidin Mylan 0,3 mg obsahuje 0,3 mg moxonidinum.
Jedna tableta přípravku Moxonidin Mylan 0,4 mg obsahuje 0,4 mg moxonidinum.

Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna tableta přípravku Moxonidin Mylan 0,2 mg obsahuje 94,5 mg monohydrátu laktosy.
Jedna tableta přípravku Moxonidin Mylan 0,3 mg obsahuje 94,4 mg monohydrátu laktosy.
Jedna tableta přípravku Moxonidin Mylan 0,4 mg obsahuje 94,3 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Moxonidin Mylan 0,2 mg: světle růžová, kulatá, potahovaná tableta o průměru 6 mm
Moxonidin Mylan 0,3 mg: růžová, kulatá, potahovaná tableta o průměru 6 mm
Moxonidin Mylan 0,4 mg: tmavě růžová, kulatá, potahovaná tableta o průměru 6 mm

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba mírné až středně těžké hypertenze u dospělých.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí
Léčba musí být zahájena nejnižší dávkou moxonidinu, tzn. denní dávkou 0,2 mg moxonidinu ráno. Jestliže

léčebný efekt není dostatečný, lze po třech týdnech dávku zvýšit na 0,4 mg moxonidinu. Tuto dávku je
možné podávat jako jednu dávku (užívá se ráno) nebo rozděleně do dvou dílčích dávek (ráno a večer). Nemá-
li ani po dalších třech týdnech tato dávka dostatečný účinek, je možné dávku dále zvýšit na maximální
možnou dávku 0,6 mg moxonidinu rozdělenou do dvou dílčích dávek ráno a večer. Jednotlivá dávka 0,4 mg
moxonidinu a denní dávka 0,6 mg moxonidinu nemá být překročena.

Léčba nesmí být ukončena náhle, lék se musí vysazovat postupně během dvou týdnů (viz také bod 4.4).

Speciální skupiny pacientů

Starší pacienti:
Pokud není zhoršená funkce ledvin, doporučené dávkování je stejné jako u dospělých pacientů (viz bod 4.4).

Pediatrická populace:

Moxonidin by se neměl podávat dětem a dospívajícím do 18 let věku, neboť pro použití v této věkové
skupině není dostatek informací o bezpečnosti a účinnosti.

Způsob podání
Vzhledem k tomu, že současné podání s jídlem neovlivňuje farmakokinetiku moxonidinu, lze moxonidin
používat před, během a po jídle. Tabletu je nutné zapít dostatečným množstvím vody.

4.3 Kontraindikace

Přípravek Moxonidin Mylan je kontraindikován u pacientů s:
– hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
– sick sinus syndromem
– bradykardií (klidová srdeční frekvence <50/min.)
– AV blokem 2. nebo 3. stupně
– srdečním selháním

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

U pacientů podstupujících léčbu moxonidinem byly v postmarketingovém sledování hlášeny případy
různého stupně AV blokády. Na základě těchto hlášení nelze zcela vyloučit možnou roli moxonidinu v
prodloužení atrioventrikulárního vedení. Proto se doporučuje dbát při léčbě pacientů s možnou predispozicí
k rozvoji AV bloku opatrnosti.

Je-li moxonidin používán u pacientů s 1. stupněm AV blokády, je třeba věnovat zvláštní péči prevenci
bradykardie. Moxonidin se nesmí užívat u pacientů s vyšším stupněm AV blokády (viz bod 4.3).

Je-li moxonidin používán u pacientů s těžkou ischemickou chorobou srdeční nebo nestabilní anginou
pectoris, měla by být pacientům věnována zvláštní péče vzhledem k tomu, že s použitím tohoto přípravku u
této skupiny pacientů jsou pouze omezené zkušenosti.


Vzhledem k nedostatku klinických důkazů podporujících bezpečné použití u pacientů se souběžnou středně
těžkou srdeční nedostatečností by měl být moxonidin podáván u těchto pacientů s opatrností.

Opatrnost se doporučuje při podávání moxonidinu pacientům s poruchou funkce ledvin, protože se
moxonidin vylučuje především prostřednictvím ledvin. U těchto pacientů je doporučena pečlivá titrace
dávky, zejména na začátku léčby. Dávkování by mělo být zahájeno 0,2 mg denně a může být zvýšeno na
maximálně 0,4 mg denně u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (GFR> 30 ml / min, ale
<60 ml/min) a na maximálně 0,3 mg denně u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (GFR< 30 ml),
pokud je to klinicky indikováno a dobře tolerováno.

Jestliže se moxonidin používá kombinaci s β-blokátorem, potom je v případě ukončení léčby oběma
přípravky nutné nejdříve vysadit β-blokátor a až potom s odstupem několika dnů moxonidin.

Dosud nebyl pozorován tzv. „rebound“ fenomén na krevní tlak po vysazení léčby moxonidinem. Doporučuje
se však nevysazovat léčbu moxonidinem náhle, ale postupně v průběhu dvou týdnů.

Starší populace může být citlivější na kardiovaskulární účinky léků na snížení krevního tlaku. Proto by měla
být léčba zahájena nejnižší dávkou a zvyšování dávky by mělo být prováděno s opatrností, aby nedošlo k
vážným následkům, které by tato reakce mohla způsobit.

Moxonidin obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnou dědičnou nesnášenlivostí galaktosy, vrozeným
nedostatkem laktázy nebo glukózo- galaktózovou malabsorpcí nemají tento lék užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současné podávání moxonidinu s jinými antihypertenzivy může mít aditivní hypotenzivní účinek.

Vzhledem k tomu, že tricyklická antidepresiva mohou snižovat účinnost centrálně působících
antihypertenziv, nedoporučuje se, aby byla tricyklická antidepresiva podávána spolu s moxonidinem.

Moxonidin může potencovat sedativní účinek tricyklických antidepresiv (je nutné se vyhnout společnému
předepisování), trankvilizérů, alkoholu, sedativ a hypnotik.

Moxonidin mírně posiloval zhoršení kognitivních funkcí u pacientů užívajících lorazepam. Moxonidin může
zvyšovat sedativní účinek současně podávaných benzodiazepinů.

Moxonidin se vylučuje tubulární exkrecí. Nelze vyloučit interakce s jinými látkami vylučovanými
tubulární exkrecí.

Tolazolin může, v závislosti na dávce, snižovat účinek moxonidinu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Neexistují dostatečná data o používání moxonidinu u těhotných žen. Studie na zvířatech prokázaly
embryonální toxicitu ve vysokých dávkách (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známo.

Moxonidin Mylan by neměl být užíván během těhotenství, pokud to není naprosto nezbytné.

Kojení
Moxonidin se vylučuje do mateřského mléka, proto by přípravek neměl být podáván během kojení.
Jestliže je léčba moxonidinem považována za zcela nezbytnou, je vhodné kojení ukončit.

Fertilita
O použití moxonidinu u žen ve fertilním věku neexistují relevantní údaje.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyly provedeny žádné studie sledující účinek moxonidinu na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Byly
však hlášeny somnolence a závratě. Tyto účinky je třeba při řízení a obsluze strojů vzít v úvahu.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastějšími nežádoucími účinky hlášenými osobami užívajícími moxonidin patří sucho v ústech, závratě,
astenie a spavost. Výskyt těchto příznaků se často snižuje po prvních několika týdnech léčby.

Nežádoucí účinky podle tříd orgánových systémů (pozorované během placebem kontrolovaných klinických
studií na 886 pacientech léčených moxonidinem jsou uvedené níže, včetně frekvence výskytu):

*výskyt nebyl vyšší než u pacientů s placebem
Velmi časté
(>1/10)
Časté
(>1/100, <1/10)
Méně časté
(>1/1000, <1/100)
Velmi vzácné
(<1/10 000)
Endokrinní
poruchy
gynekomastie,
impotence, ztráta
libida

Psychiatrické
poruchy
změněné myšlenkové
procesy, nespavost
úzkost, nervozita,
anorexie

Poruchy nervového
systému
poruchy spánku,
bolest hlavy*,
závratě/vertigo,
somnolence
sedace, synkopa*
Poruchy oka suché svědění nebo
pocity pálení v oku

Poruchy ucha
a labyrintu
tinnitus
Srdeční poruchy bradykardie

Cévní poruchy vasodilatace hypotenze ⃰ (včetně
ortostatické),
parestesie končetin,
poruchy periferního
oběhu

Gastrointestinální
poruchy
sucho v ústech průjem, nauzea/zvracení,
dyspepsie*, zácpa a další
gastrointestinální poruchy

Poruchy jater a
žlučových cest
jaterní reakce
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
vyrážka/svědění angioedém
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
bolest zad bolest krku
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
astenie otoky v různých
lokalizacích, slabost
nohou, angioedém,
synkopa, retence
tekutin, bolesti
příušní žlázy


Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky předávkování
V několika hlášených případech předávkování byla užita dávka až 19,6 mg bez fatálních následků. Mezi
hlášené příznaky patří: bolesti hlavy, sedace, somnolence, hypotenze, závratě, astenie, bradykardie, sucho v
ústech, zvracení, únava a bolest v nadbřišku. Na základě farmakodynamických vlastností moxonidinu lze u
dospělých předpokládat tyto reakce: bolesti hlavy, sedace, somnolence, hypotenze, ortostatická dysregulace,

závratě, astenie, bradykardie, sucho v ústech, únava a bolest v horní části břicha. Ve vzácných případech se
může vyskytnout zvracení a dočasný paradoxní vzestup krevního tlaku. V případech závažného
předávkování se doporučuje hlavně sledování poruch vědomí a útlumu dechu.

Dle několika studií předávkování u zvířat může také dojít k dočasné hypertenzi, tachykardii a hyperglykémii.

Léčba předávkování
V případě závažného předávkování je nutné sledovat možné projevy poruch vědomí a respiračního útlumu.
Léčba se skládá z opatření snižujících absorpci léku, jako je výplach žaludku (pokud od požití uběhla pouze
krátká doba), podání aktivního uhlí a projímadel, jinak je léčba symptomatická.

Specifické antidotum není známo.

V případě hypotenze je možné zvážit oběhovou podporu, jako je podání tekutin a dopaminu. Bradykardie
může být léčena atropinem. Antagonisté alfa-receptorů mohou snížit nebo odstranit projevy paradoxní
hypertenze vzniklé v důsledku předávkování moxonidinem.

Pediatrická populace

Byl popsán případ neúmyslného předávkování u dvouletého dítěte: dítě požilo neznámé množství
moxonidinu. Maximální dávka, kterou mohlo požít, byla 14 mg. U dítěte se vyskytly tyto symptomy: sedace,
kóma, hypotenze, mióza a dušnost. Výplach žaludku, infuze glukózy, mechanická ventilace a klid vedly k
úplnému ústupu symptomů během 11 hodin.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antihypertenzivum, antiadrenergní přípravek, centrálně působící ATC
skupina: C02AC
V různých zvířecích modelech bylo prokázáno, že moxonidin má silný hypotenzivní účinek. Dostupná
experimentální data ukazují, že místo působení moxonidinu je umístěno v centrálním nervovém systému
(CNS).
V mozkovém kmeni se moxonidin selektivně váže na I1-imidazolinové receptory. Tyto receptory citlivé na
imidazolin se nacházejí zejména v rostrální ventrolaterální dřeni, v oblasti, která je důležitá pro centrální
kontrolu periferního sympatického nervového systému. Efekt interakce s těmito I1- imidazolinovými
receptory spočívá zřejmě ve snížení aktivity sympatiku. Tento efekt byl prokázán na srdečních,
splanchnických a renálních sympatických nervech.

Moxonidin se liší od ostatních centrálně působících antihypertenziv nízkou afinitou k centrálním α2-
adrenergním receptorům ve srovnání s afinitou k I1-imidazolinovým receptorům. Alpha2-adrenergní
receptory jsou považovány za intermediární dráhu, která způsobuje sedaci a sucho v ústech, což jsou
nejčastější nežádoucí účinky centrálně působících antihypertenziv.
Průměrný systolický i diastolický krevní tlak se snižuje v klidu i při námaze.

Účinky moxonidinu na mortalitu a kardiovaskulární morbiditu nejsou v současné době známy.

U lidí snížuje moxonidin systémovou vaskulární rezistenci a tím snižuje arteriální krevní tlak.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po perorálním podání se moxonidin rychle vstřebává. U člověka se vstřebá přibližně 90 % perorálně podané
dávky. Příjem potravy nemá žádný vliv na farmakokinetiku moxonidinu. Metabolismus prvního průchodu
nebyl zjištěn a biologická dostupnost je 88 %.

Distribuce
Pouze asi 7 % moxonidinu se váže na lidské plazmatické proteiny (Vdss = 1,8 ± 0,4 l/kg). Vrcholových
plazmatických hladin je dosaženo za 30 – 180 minut po podání potahovaných tablet.

Biotransformace
Moxonidin je metabolizován z 10 – 20 %, převážně na 4,5-dehydromoxonidin a na derivát
aminomethanamidinu otevřením imidazolinového prstence. Hypotenzivní účinek 4,5-dehydromoxonidinu
činí pouze 1/10 a derivátů aminomethanamidinu méně než 1/100 v porovnání s moxonidinem.

Eliminace
Moxonidin a jeho metabolity jsou téměř zcela vylučovány ledvinami. Během prvních 24 hodin se vyloučí
více než 90 % podané dávky ledvinami a přibližně 1 % se vyloučí stolicí. Kumulativní vylučování
nezměněného moxonidinu je přibližně 50 – 75 %. Průměrný plazmatický eliminační poločas je 2,2 – 2,hodiny a renální poločas je 2,6 – 2,8 hodin.

Specifika u pacientů s poruchou funkce ledvin
U pacientů se středně závažnou poruchou funkce ledvin (glomerulární filtrace 30 - 60 ml/min) je plocha pod
křivkou plazmatických koncentrací (AUC) zvýšena o 85 % a clearance snížena o 52 %. U těchto pacientů
by měl být hypotenzní účinek moxonidinu pečlivě sledován, a to zejména na začátku léčby. U těchto
pacientů musí být dávka upravena tak, aby maximální denní dávka nebyla vyšší než 0,4 mg a maximální
jednotlivá dávka byla 0,2 mg moxonidinu.

U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (glomerulární filtrace < 30 ml/min) je clearance snížena o
68 % a eliminační poločas je prodloužen až na 7 hodin. U těchto pacientů by měla být léčba moxonidinem
zahájena dávkou 0,2 mg denně a tato dávka následně zvýšena na 0,3 mg denně pokud je dobře tolerována a
pokud je to klinicky odůvodněné.
U těchto pacientů by měl být hypotenzní účinek moxonidinu pečlivě sledován, a to zejména na začátku
léčby.

Pediatrická populace

U dětí nebyly provedeny žádné farmakokinetické studie.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní
riziko pro člověka.

Studie reprodukční toxicity neodhalily žádné účinky na fertilitu a žádný teratogenní potenciál. U potkanů a
králíků byly pozorovány embryotoxické účinky. V perinatální a postnatální studii u potkanů byl ovlivněn
vývoj a životaschopnost potomků. Všechny uvedené účinky byly pozorovány při dávkách toxických pro
samice. Tyto dávky převyšovaly běžnou expozici u člověka.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety: monohydrát laktosy, krospovidon (typ A), povidon K-25, magnesium-stearát.
Potahová vrstva tablety: hypromelosa, oxid titaničitý (E171), makrogol 400, červený oxid železitý (E172).

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30°C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/PVDC/Al blistr
Velikost balení: 10, 28, 28x1, 30, 50, 98 a 100 potahovaných tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti
balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Mylan Ireland Limited
Unit 35/36 Grange Parade
Baldoyle Industrial Estate

Dublin Irsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
Moxonidin Mylan 0,2 mg : 58/024/10-C
Moxonidin Mylan 0,3 mg : 58/025/10-C
Moxonidin Mylan 0,4 mg : 58/026/10-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 20.1.2010
Datum posledního prodloužení registrace: 5.3.
10. DATUM REVIZE TEXTU
28. 4.