OXYCODON SANDOZ RETARD - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Oxycodon Sandoz Retard 10 mg tablety s prodlouženým uvolňováním

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 10 mg oxycodoni hydrochloridum, což odpovídá
8,96 mg oxycodonum.
Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 2,1 mg propylenglykolu a maximálně 28 mg
sacharosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta s prodlouženým uvolňováním

Hnědočervené, bikonvexní, podlouhlé tablety s prodlouženým uvolňováním, s půlicí rýhou na obou
stranách.

Tabletu s prodlouženým uvolňováním lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Těžké bolesti, které lze odpovídajícím způsobem zvládat pouze pomocí opioidních analgetik.
Přípravek Oxycodon Sandoz Retard je indikován k léčbě dospělých a dospívajících starších 12 let.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dávkování závisí na intenzitě bolesti a pacientově individuální vnímavosti k léčbě.
Pro dávky, které nelze dosáhnout tímto přípravkem, jsou k dispozici další síly.

Dospělí a dospívající (12 let a starší)

Počáteční dávka
Obvyklá počáteční dávka u pacientů, kteří doposud nebyli vystaveni působení opiátů, je 10 mg
oxykodon-hydrochloridu podávaných ve 12hodinových intervalech. Některým pacientům může
přinášet prospěch zahajovací dávka 5 mg, čímž se minimalizuje výskyt nežádoucích účinků.
U pacientů, kteří již opiáty dostávají, může být léčba zahájena vyššími dávkami přípravku Oxycodon
Sandoz Retard, přičemž se vezme v potaz jejich zkušenost s předchozí léčbou opiáty.
10 až 13 mg oxykodon-hydrochloridu odpovídá přibližně 20 mg morfin-sulfátu, v obou případech ve
formě s prodlouženým uvolňováním.

Úprava dávky


Někteří pacienti užívající přípravek Oxycodon Sandoz Retard podle pevného schématu potřebují
analgetika s rychlým uvolňováním jako záchrannou medikaci ke zvládání průlomové bolesti.
Přípravek Oxycodon Sandoz Retard není určen k léčbě průlomové bolesti. Jedna dávka záchranné
medikace by měla dosahovat 1/6 ekvianalgetické denní dávky přípravku Oxycodon Sandoz Retard.
Použití záchranné medikace více než dvakrát denně ukazuje na to, že je potřeba dávku přípravku
Oxycodon Sandoz Retard zvýšit. Dokud se nedosáhne stabilního podávání dvakrát denně po 12ti
hodinách, nesmí se dávka upravovat více než jednou za 1 až 2 dny.

Po zvýšení dávky z 10 mg na 20 mg oxykodon-hydrochloridu užívaných každých 12 hodin je nutno
úpravu dávky provádět v krocích po přibližně jedné třetině denní dávky, dokud nebude dosažen
požadovaný efekt. Cílem je dávkování po 12ti hodinách specifické pro pacienta, které umožňuje
odpovídající analgezi s akceptovatelnými nežádoucími účinky a s co možná nejnižší záchrannou
medikací tak dlouho, jak je potřeba bolest tlumit.

Rovnoměrné podávání (stejná dávka ráno a večer) podle pevného schématu (každých 12 hodin) je
vhodné pro většinu pacientů. Pro některé pacienty může být výhodné nerovnoměrné rozdělení dávek.
Obecně platí, že je nutné volit nejnižší účinnou analgetickou dávku.

Pro léčbu nemaligní bolesti je obecně postačující denní dávka 40 mg oxykodon-hydrochloridu;
nicméně mohou být nezbytné i dávky vyšší. Pacienti s bolestí vyvolanou rakovinou mohou vyžadovat
dávky 80 až 120 mg oxykodon-hydrochloridu, které lze v individuálních případech zvýšit až na
400 mg.

Délka léčby
Oxykodon se nesmí užívat déle, než je nezbytné.

Starší pacienti
U starších pacientů, kteří nemají klinicky zhoršenou funkci jater nebo ledvin, není úprava dávky
obvykle nutná.

Pacienti s poruchou funkce ledvin a jater
Úvodní dávka u těchto pacientů by měla být konzervativní. Doporučená počáteční dávka u dospělých
pacientů by měla být snížena o 50 % (např. celková perorální denní dávka 10 mg oxykodon-
hydrochloridu u pacientů, kteří doposud nebyli vystaveni působení opiátů) a každému pacientovi by
měla být dávka titrována k dosažení přiměřené kontroly bolesti podle aktuálního klinického stavu.
V těchto případech může být podána polovina tablety (5 mg oxykodon-hydrochloridu).

Další rizikoví pacienti
Pacientům s nízkou tělesnou hmotností nebo pacientům s pomalou metabolizací, pokud jim dosud
nebyly opiáty podávány, se musí zpočátku podávat polovina doporučené dávky pro dospělé.
Dávka 10 mg v intervalu 12ti hodin nemusí být jako zahajovací dávka vhodná. V těchto případech
může být použita polovina tablety (5 mg oxykodon-hydrochloridu).

Děti mladší 12 let
Oxycodon Sandoz Retard tablety s prodlouženým uvolňováním nejsou doporučeny pro použití u dětí
mladších 12 let vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti.

Způsob podání
Perorální podání
Oxycodon Sandoz Retard tablety s prodlouženým uvolňováním se užívají dvakrát denně podle
pevného schématu v určených dávkách.
Tablety s prodlouženým uvolňováním se užívají s jídlem nebo bez jídla s dostatečným množstvím
tekutiny.
Oxycodon Sandoz Retard, tableta s prodlouženým uvolňováním může být rozdělena na stejné dávky,
nesmí se však dále lámat, drtit nebo žvýkat.



Cíle léčby a ukončení léčby
Před zahájením léčby přípravkem Oxycodon Sandoz Retard má být s pacientem v souladu s
metodickými pokyny pro léčbu bolesti dohodnuta strategie léčby včetně délky léčby a cílů léčby a
plán ukončení léčby. Během léčby má být lékař v častém kontaktu s pacientem, aby mohl vyhodnotit
potřebu další léčby, zvážit její ukončení a v případě potřeby upravit dávkování. Když pacient již léčbu
oxykodonem nepotřebuje, může být prospěšné snižovat dávku postupně, aby se předešlo příznakům z
vysazení. Není-li dosaženo dostatečné kontroly bolesti, má se zvážit možnost hyperalgezie, tolerance a
progrese primárního onemocnění (viz bod 4.4).

4.3 Kontraindikace

• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.• těžký útlum dechu s hypoxií
• zvýšené hladiny oxidu uhličitého v krvi (hyperkapnie)
• těžká chronická obstrukční plicní nemoc
• cor pulmonale
• těžké bronchiální astma
• paralytický ileus.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hlavním rizikem předávkování opioidy je respirační deprese.

Opatrnosti je třeba
• u starších nebo oslabených pacientů,
• u pacientů s těžkou poruchou funkce plic, jater nebo ledvin,
• u pacientů s myxedémem,
• u pacientů s hypothyroidismem,
• u pacientů s Addisonovou chorobou,
• u pacientů s hypertrofií prostaty,
• u pacientů s intoxikační psychózou,
• u pacientů s alkoholismem, deliriem tremens, známou závislostí na opiátech,
• u pacientů s chorobami žlučových cest,
• u pacientů s pankreatitidou,
• u pacientů s obstrukčními a zánětlivými poruchami střev,
• u pacientů se zraněním hlavy (kvůli riziku zvýšeného nitrolebního tlaku),
• u pacientů s hypotenzí,
• u pacientů s hypovolémií,
• u pacientů s epilepsií nebo sklonem ke křečím,
• u pacientů užívajících sedativa jako jsou benzodiazepiny nebo jiné centrálně tlumící látky
včetně alkoholu (viz také bod 4.5),
• u pacientů užívajících inhibitory MAO nebo během 2 týdnů od přerušení jejich užívání (viz
také bod 4.5).
Při výskytu nebo podezření na paralytický ileus musí být oxykodon okamžitě vysazen.
Riziko plynoucí ze současného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky
Současné užívání přípravku Oxycodon Sandoz Retard a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim
podobné látky, může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti. Vzhledem k těmto rizikům je
současné předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti
léčby. V případě rozhodnutí předepsat přípravek Oxycodon Sandoz Retard současně se sedativy, je
nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby.



Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace.
V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto
symptomech věděli (viz bod 4.5).
Tolerance a závislost
Během chronického podávání se může u pacienta vyvinout tolerance na lék, což může vyžadovat vyšší
dávky, aby bylo možné udržet požadovaný analgetický účinek. Dlouhodobé podávání tohoto
přípravku může vést k fyzické závislosti a při náhlém vysazení léčby se mohou objevit abstinenční
příznaky. Pokud již pacient léčbu oxykodonem nepotřebuje, lze doporučit postupné snižování dávky,
aby se zabránilo vzniku abstinenčních příznaků. Abstinenční příznaky zahrnují zívání, mydriázu,
slzení, výtok z nosu, třes, hyperhidrózu, úzkost, neklid, křeče, nespavost nebo myalgii.
Zejména ve vysokých dávkách se může objevit hyperalgesie, při níž pacient nebude reagovat na další
zvýšení dávky oxykodonu. Může být vyžadováno snížení dávky nebo změna na jiný opiát.

Porucha z užívání opioidů (zneužívání a závislost)
Při opakovaném podávání opioidů, jako je například oxykodon, se může vyvinout tolerance a fyzická
a/nebo psychická závislost.
Opakované používání přípravku Oxycodon Sandoz Retard může vést k poruše z užívání opioidů
(opioid use disorder, OUD). Vyšší dávkování a delší léčba opioidy mohou zvýšit riziko vývoje OUD.
Zneužívání nebo úmyslné nesprávné používání Oxycodon Sandoz Retard může způsobit předávkování
a/nebo úmrtí. U pacientů s osobní či rodinnou anamnézou (rodiče nebo sourozenci) zahrnující poruchy
ze zneužívání návykové látky (včetně onemocnění z užívání alkoholu), u současných uživatelů tabáku
nebo u pacientů s jinými poruchami duševního zdraví v osobní anamnéze (např. deprese, úzkost a
poruchy osobnosti) je zvýšené riziko vývoje OUD.
Před zahájením léčby přípravkem Oxycodon Sandoz Retard i během ní je třeba s pacientem dohodnout
cíle léčby a plán jejího ukončení (viz bod 4.2). Před léčbou i během ní má být pacient také informován
o rizicích a známkách OUD. Pokud se tyto známky objeví, musí být pacienti poučeni, aby
kontaktovali svého lékaře.
Pacienti budou vyžadovat sledování zaměřené na známky chování vedoucí k vyhledávání léku (např.
příliš časté žádosti o doplnění). To se týká i kontroly souběžně podávaných opioidů a psychoaktivních
léků (jako jsou benzodiazepiny). U pacientů se známkami a příznaky OUD se má zvážit konzultace se
specialistou na léčbu závislostí.
Zneužívání perorálních lékových forem parenterálním podáním může mít za následek závažné
nežádoucí účinky, které mohou být fatální.

Aby nedošlo k poškození řízeného uvolňování, nesmějí se tablety s prodlouženým
uvolňováním Oxycodon Sandoz Retard lámat, žvýkat nebo drtit. Podání rozlomené,
rozžvýkané nebo rozdrcené tablety vede k rychlému uvolnění a vstřebání potenciálně smrtelné
dávky oxykodonu (viz bod 4.9). Tablety lze však rozdělit na stejné poloviny (viz body 3 a
4.2).

Poruchy dýchání ve spánku
Opioidy mohou způsobovat poruchy dýchání ve spánku včetně centrální spánkové apnoe (CSA) a
hypoxemie ve spánku. Používání opioidů zvyšuje riziko CSA v závislosti na dávce. U pacientů, u
kterých se vyskytne CSA, zvažte snížení celkové dávky opioidů.
Předoperační zákroky
Oxycodon Sandoz Retard tablety s prodlouženým uvolňováním se nedoporučují pro předoperační
použití ani pro pooperační použití v průběhu prvních 12-24 hodin. V závislosti na typu a rozsahu
chirurgického zákroku, zvolené anestézii, jiné souběžné léčbě a individuálním stavu pacienta zahájení
pooperační léčby přípravkem Oxycodon Sandoz Retard závisí na pečlivém posouzení rizika a přínosu
pro každého jednotlivce.
Stejně jako všechny jiné opiátové přípravky by měly být léčivé přípravky obsahující oxykodon
užívány s opatrností po operaci břicha, jelikož opioidy narušují motilitu střev a neměly by být užívány,


dokud se lékař neujistí o normální funkci střev.

Pediatrická populace

Oxycodon Sandoz Retard se nedoporučuje používat u dětí mladších 12 let kvůli nedostatečným
údajům o bezpečnosti a účinnosti.

Alkohol
Současné užívání alkoholu a přípravku Oxycodon Sandoz Retard může zvýšit nežádoucí účinky
oxykodonu; souběžné užívání musí být vyloučeno.
Současné podávání oxykodonu se serotonin ovlivňujícími látkami, jako je selektivní inhibitor
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitor zpětného vychytávání serotoninu a
noradrenalinu (SNRI), může způsobit serotoninovou toxicitu. Příznaky serotoninové toxicity mohou
zahrnovat změny v psychickém stavu (např. agitovanost, halucinace, kóma), nestabilitu autonomního
nervového systému (např. tachykardie, nestálý tlak krve, hypertermie), neuromuskulární abnormality
(např. hyperreflexie, ztráta koordinace, ztuhlost) a/nebo gastrointestinální příznaky (např. nauzea,
zvracení, průjem). U pacientů užívajících tato léčiva je třeba používat oxykodon s opatrností a může
být nutné snížení dávky.

Endokrinní systém
Opioidy jako je oxykodon mohou ovlivnit hypotalamo-hypofýzo-adrenokortikální nebo -gonádovou
osu. Některé změny mohou zahrnovat zvýšení sérového prolaktinu a snížení plazmatické hladiny
kortizolu a testosteronu. Klinické příznaky mohou vyplývat z těchto hormonálních změn.

Tento léčivý přípravek obsahuje sacharosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
fruktosy, s malabsorpcí glukosy a galaktosy nebo se sacharázo-izomaltázovou deficiencí nemají tento
přípravek neměli užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje 2,1 mg propylenglykolu v jedné tabletě s prodlouženým
uvolňováním.

Sportovci musí mít na paměti, že tento lék může při antidopingových testech vést k pozitivní reakci.
Používání přípravku Oxycodon Sandoz Retard jako dopingu se může stát zdravotním rizikem.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Sedativa, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky
Současné užívání opioidů spolu se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky,
zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti v důsledku aditivního tlumivého účinku na
CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).
Látkami tlumícími centrální nervovou soustavu jsou např. sedativa (včetně benzodiazepinů),
hypnotika, fenothiaziny, neuroleptika, antidepresiva, antihistaminika, antiemetika a ostatní opiáty.

Alkohol může zvýšit farmakodynamické účinky přípravku Oxycodon Sandoz Retard; je třeba se
vyvarovat souběžného užívání.
Léčivé přípravky s anticholinergními účinky (např. tricyklická antidepresiva, antihistaminika,
antiemetika, psychotropní léčivé přípravky, myorelaxancia, léčivé přípravky proti Parkinsonově
chorobě) mohou zesílit anticholinergní nežádoucí účinky oxykodonu, jako je zácpa, sucho v ústech
nebo poruchy s močením.
Oxykodon by měl být podáván s opatrností pacientům, kteří užívají inhibitory MAO nebo je užívali
v posledních dvou týdnech.

Klinicky významné snížení nebo zvýšení INR (International Normalized Ratio) bylo pozorováno v
jednotlivých případech při současném užívání oxykodonu a kumarinových antikoagulancií.



Oxykodon je metabolizován především prostřednictvím CYP3A4, s přispěním CYP2D6. Aktivity
těchto metabolických cest mohou být inhibované nebo indukované různými současně podávanými
léčivými přípravky nebo potravinovými doplňky. V následujících odstavcích jsou tyto interakce
podrobně vysvětleny.

Inhibitory CYP3A4, jako jsou makrolidová antibiotika (např. klarithromycin, erythromycin nebo
telithromycin), azolová antimykotika (např. ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol nebo posakonazol),
inhibitory proteázy (např. boceprevir, ritonavir, indinavir, nelfinavir nebo seskvinavir), cimetidin a
grapefruitový džus mohou způsobit snížení clearance oxykodonu, což může způsobit zvýšení
plazmatických koncentrací oxykodonu. Z tohoto důvodu bude třeba upravit dávkování.

Dále jsou uvedeny některé specifické příklady CYP3A4 enzymové inhibice:
• Itrakonazol, silný inhibitor CYP3A4, podán v dávce 200 mg perorálně po dobu 5 dnů
zvýšil AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně 2,4krát vyšší (v
rozmezí 1,5 – 3,4).
• Vorikonazol, inhibitor CYP3A4, podán v dávce 200 mg dvakrát denně po dobu 4 dnů
(400 mg podáno jako první dvě dávky) zvýšil AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně
byla AUC přibližně 3,6krát vyšší (v rozmezí 2,7 – 5,6).
• Telithromycin, inhibitor CYP3A4, podán v dávce 800 mg perorálně po dobu 4 dnů zvýšil
AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně 1,8krát vyšší (v rozmezí
1,3 – 2,3).
• Grapefruitový džus, inhibitor CYP3A4, užíván v množství 200 ml třikrát denně po dobu dnů zvýšil AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně 1,7krát vyšší
(v rozmezí 1,1 – 2,1).

Induktory CYP3A4, jako jsou rifampicin, karbamazepin, fenytoin a třezalka tečkovaná mohou
indukovat metabolizmus oxykodonu a způsobit zvýšení clearance oxykodonu, což může vést ke
snížené koncentraci oxykodonu v plazmě. Z tohoto důvodu bude třeba upravit dávkování.

Dále jsou uvedeny některé specifické příklady CYP3A4 enzymové indukce:
• Třezalka tečkovaná, induktor CYP3A4, podaná v dávce 300 mg třikrát denně po dobu dnů snížila AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně o 50 % nižší
(v rozmezí 37 – 57 %).
• Rifampicin, induktor CYP3A4, podán v dávce 600 mg jednou denně po dobu 7 dnů
snížila AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně o 86 % nižší.

Léčivé přípravky, které inhibují aktivitu CYP2D6, jako jsou paroxetin nebo chinidin, mohou snížit
clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrace oxykodonu v plazmě.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Užívání tohoto přípravku je třeba se v co možná největší míře vyhnout u pacientek, které jsou těhotné
nebo kojí.

Těhotenství
O užívání oxykodonu u těhotných žen jsou k dispozici pouze omezené údaje. Oxykodon přechází přes
placentu. Děti narozené matkám, kterým byly podávány opiáty v posledních 3 až 4 týdnech před
porodem, je třeba monitorovat kvůli respirační depresi. Abstinenční příznaky mohou být pozorovány u
novorozenců matek léčených oxykodonem.

Kojení
Oxykodon je vylučován do mateřského mléka a může způsobit útlum a respirační depresi u kojených
novorozenců. Oxykodon by proto neměl být podáván kojícím matkám.

Fertilita
Žádné údaje týkající se fertility u lidí nejsou k dispozici. Studie na potkanech neprokázaly žádné


účinky na fertilitu (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Oxykodon může zhoršit schopnost řídit a obsluhovat stroje. To platí zejména na počátku léčby
oxykodonem, po zvýšení dávky nebo rotaci, a pokud je oxykodon kombinován s dalšími látkami
tlumícími CNS. Pacienti, u nichž je konkrétní dávka stabilizována, nemusí být nutně omezováni.
Lékař by proto měl rozhodnout, zda je pacient oprávněn řídit vozidlo nebo obsluhovat strojní zařízení.

4.8 Nežádoucí účinky

Vzhledem k farmakologickým vlastnostem oxykodon může způsobit útlum dechu, miózu, bronchiální
spasmus a spasmus hladkých svalů a může potlačit kašlací reflex.

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou nevolnost (zvláště na počátku léčby) a zácpa.

Respirační deprese je hlavním rizikem předávkování opioidy a vyskytuje se nejčastěji u starších nebo
oslabených pacientů.

Nežádoucí účinky jsou klasifikovány podle orgánových systémů v závislosti na jejich frekvenci
výskytu.
Velmi časté (≥1/10)
Časté (≥1/100 až <1/10)
Méně časté (≥1/1 000 až <1/100)
Vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000)
Velmi vzácné (<1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Infekce a infestace
Vzácné: herpes simplex

Poruchy imunitního systému
Méně časté: hypersenzitivita
Není známo: anafylaktická reakce, anafylaktoidní reakce

Poruchy metabolismu a výživy
Časté: snížení chuti k jídlu až po ztrátu chuti k jídlu
Méně časté: dehydratace
Vzácné: zvýšená chuť k jídlu

Psychiatrické poruchy
Časté: úzkost, zmatenost, deprese, snížená aktivita, neklid, psychomotorická hyperaktivita,
nervozita, nespavost, abnormální myšlenky
Méně časté: agitovanost, citová labilita, euforická nálada, poruchy vnímání jako jsou halucinace,
derealizace, snížení libida, léková závislost (viz bod 4.4)
Není známo: agresivita

Poruchy nervového systému
Velmi časté: somnolence, sedace, závratě, bolesti hlavy
Časté: tremor, letargie
Méně časté: amnézie, křeče (zejména u osob s epileptickou poruchou a predispozicí ke křečím),
zhoršená koncentrace, migréna, hypertonie, mimovolní svalové kontrakce,
hypoestézie, poruchy koordinace, poruchy řeči, synkopa, parestézie, dysgeusie
Není známo: hyperalgezie

Poruchy oka


Méně časté: postižení zraku, mióza

Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté: postižení sluchu, vertigo

Srdeční poruchy
Méně časté: tachykardie, palpitace (v souvislosti s abstinenčním syndromem)

Cévní poruchy
Méně časté: vazodilatace
Vzácné: hypotenze, ortostatická hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Časté: dyspnoe, bronchospasmus
Méně časté: útlum dechu, dysfonie, kašel
Není známo: syndrom centrální spánkové apnoe

Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: zácpa, zvracení, nauzea
Časté: bolest břicha, průjem, sucho v ústech, škytavky, dyspepsie
Méně časté: vředy v ústech, stomatitida, dysfágie, flatulence, říhání, ileus
Vzácné: melena, poškození zubů, krvácení z dásně
Není známo: zubní kaz

Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: zvýšení jaterních enzymů
Není známo: cholestáza, žlučové koliky

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi časté: pruritus
Časté: kožní reakce/vyrážka, hyperhidróza
Méně časté: suchá kůže
Vzácné: kopřivka

Poruchy ledvin a močových cest
Časté: dysurie, urgentní močení
Méně časté: retence moči

Poruchy reprodukčního systému a prsu
Méně časté: erektilní dysfunkce, hypogonadismus
Není známo: amenorea

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté: stavy slabosti, únava
Méně časté: zimnice, abstinenční syndrom, bolest (např. bolest na hrudi), malátnost, edém, periferní
edém, léková tolerance, žízeň
Vzácné: změny hmotnosti (zvýšení nebo snížení)
Není známo: syndrom z vysazení léku u novorozenců

Poranění, otravy a procedurální komplikace
Méně časté: úrazy při nehodách

Závislost
Opakované používání přípravku Oxycodon Sandoz Retard, a to i v terapeutických dávkách, může vést
k závislosti. Riziko závislosti se u jednotlivých pacientů může lišit podle rizikových faktorů,
dávkování a délky léčby opioidy (viz bod 4.4).



Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky:
www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky intoxikace:
Akutní předávkování oxykodonem se projeví následujícími symptomy: respirační deprese, ospalost
postupující až do strnulosti nebo kómatu, hypotonie, mióza, bradykardie, hypotenze, edém plic a smrt.

Léčba intoxikace:

Je třeba zabezpečit volný průchod dýchacích cest. Čistí opioidní antagonisté, jako je naloxon, jsou
specifické antidotum proti symptomům předávkování opioidy. Podle potřeby by měla být použita další
podpůrná opatření.
Při předávkování oxykodonem byla pozorována toxická leukoencefalopatie.

Opioidní antagonisté: naloxon (např. 0,4 až 2 mg intravenózně). V případě potřeby lze podání
opakovat v intervalech 2-3 minut nebo podat infúzi 2 mg v 500 ml 0,9 % chloridu sodného nebo 5 %
dextrosy (0,004 mg/ml naloxonu). Infúze by měla být podávána rychlostí odpovídající předchozím
podávaným bolusovým dávkám a měla by být přizpůsobena reakci pacienta.

Ostatní podpůrná opatření: v případě oběhového šoku při předávkování je třeba provést podpůrná
opatření včetně řízené ventilace, podávání kyslíku, vazopresorů a infúzí tekutin. Srdeční zástava nebo
arytmie mohou vyžadovat srdeční masáž nebo defibrilaci. Je nutno udržovat metabolismus kapalin a
elektrolytů.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: analgetika, přírodní opiové alkaloidy
ATC kód: N02AA
Oxykodon vykazuje afinitu k opioidním receptorům kappa mí a delta v mozku, míše a periferních
orgánech. Na těchto receptorech působí jako opioidní agonista bez antagonistického účinku. Léčebný
účinek je hlavně analgetický a sedativní. V porovnání s rychle uvolňovaným oxykodonem,
podávaným samotným nebo v kombinaci s jinými látkami, poskytují tablety s prodlouženým
uvolňováním úlevu od bolesti po výrazně delší dobu bez zvýšeného výskytu nežádoucích účinků.

Endokrinní systém
Viz bod 4.4.

Gastrointestinální systém
Opioidy mohou vyvolat křeče Oddiho svěrače.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Absorpce oxykodonu z přípravku Oxycodon Sandoz Retard tablety s prodlouženým uvolňováním
může být vypočítána dvoufázově s počátečním poměrně rychlým poločasem rozpadu 0,6 hodiny
malého množství účinné látky a pomalejším poločasem rozpadu 6,9 hodin většiny účinné látky.



Aby nedošlo k narušení vlastnosti prodlouženého uvolňování, nesmějí se tablety s prodlouženým
uvolňováním přípravku Oxycodon Sandoz Retard lámat, žvýkat nebo drtit. Podávání rozlomených,
rozžvýkaných nebo rozdrcených tablet vede k rychlému uvolnění a vstřebání potenciálně smrtelné
dávky oxykodonu (viz bod 4.9). Tablety lze však rozdělit na stejné poloviny (viz body 3 a 4.2).
Relativní biologická dostupnost tablet s prodlouženým uvolňováním oxykodonu je srovnatelná
s relativní biologickou dostupností oxykodonu s rychlým uvolňováním, přičemž maximálních
plazmatických koncentrací se dosáhne za přibližně 4,5 až 7 hodin po požití tablet s prodlouženým
uvolňováním v porovnání s 1 až 1,5 hodinou u tablet s rychlým uvolňováním. Maximální plazmatické
koncentrace a kolísání koncentrací oxykodonu z formulací s prodlouženým uvolňováním a s rychlým
uvolňováním je srovnatelné, pokud se podávají ve stejné denní dávce v intervalech 12, respektive hodin.
Jídlo bohaté na tuky požité před užitím tablet neovlivňuje maximální koncentraci nebo rozsah
absorpce oxykodonu.

Absolutní biologická dostupnost oxykodonu je v porovnání s parenterálním podáním přibližně
dvoutřetinová.

Distribuce
V rovnovážném stavu dosahuje distribuční objem oxykodonu 2,6 l/kg; vazba na plazmatické proteiny
38 až 45 %; eliminační poločas 4 až 6 hodin a plazmatická clearance až 0,8 l/min. Eliminační poločas
oxykodonu z tablet s prodlouženým uvolňováním je 4 až 5 hodin, přičemž rovnovážných hodnot se
dosáhne po střední hodnotě doby 1 den.

Biotransformace
Oxykodon je metabolizován ve střevech a v játrech prostřednictvím systému cytochromu P450 na
noroxykodon a oxymorfon, a na několik glukuronidových konjugátů. In vitro studie naznačují, že
terapeutické dávky cimetidinu pravděpodobně nemají na tvorbu noroxykodonu žádný relevantní
účinek. U člověka chinidin snižuje tvorbu oxymorfonu, zatímco farmakodynamické vlastnosti
oxykodonu zůstávají z větší části neovlivněny. Příspěvek metabolitů k celkovému
farmakodynamickému není relevantní.

Eliminace
Oxykodon a jeho metabolity se vylučují močí a stolicí. Oxykodon prostupuje placentou a nachází se i
v mateřském mléku.

Linearita/nelinearita
a 10 mg tablety s prodlouženým uvolňováním jsou bioekvivalentní v závislosti na dávce s ohledem
na absorbované množství léčivé látky stejně jako jsou srovnatelné, pokud jde o rychlost vstřebávání.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání a genotoxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Studie neukázaly žádný vliv oxykodonu na fertilitu a raný vývoj embrya u samců a samic potkanů v
dávkách do 8 mg/kg živé hmotnosti a nezpůsobil žádné malformace u potkanů v dávkách do 8 mg/kg
a u králíků v dávkách 125 mg/kg živé hmotnosti. Ale u králíků byl při statistickém hodnocení
jednotlivých plodů pozorován zvýšený výskyt vývojových změn v souvislosti s dávkou (zvýšený
výskyt 27 obratlů před kostí křížovou, nadbytečné páry žeber). Při statistickém hodnocení těchto
parametrů pomocí vrhů se zvýšil pouze výskyt 27 obratlů před kostí křížovou a pouze ve skupině,
které byla podávána dávka 125 mg/kg, což je dávka, která vyvolala silné farmakotoxické účinky u
březích zvířat. Studie prenatálního a postnatálního vývoje potkanů F1 generace ukázala, že tělesná
hmotnost byla nižší u dávek 6 mg/kg/den ve srovnání s tělesnou hmotností kontrolní skupiny kde byla
snížena hmotnost a příjem potravy u matek (NOAEL 2 mg/kg živé hmotnosti). Nebyl pozorován
účinek na fyzické, reflexologické a smyslové vývojové parametry ani na indexy chování a reprodukce.
Nebyly zjištěny žádné účinky na generaci F2.



Dlouhodobé studie karcinogenity nebyly provedeny.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
Zrněný cukr (sacharosa, kukuřičný škrob)
Hypromelosa
Makrogol Mastek
Ethylcelulosa
Hyprolosa
Propylenglykol
Magnesium-stearát
Mikrokrystalická celulosa
Celulosový prášek
Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Potah tablety:
Hypromelosa
Mastek
Makrogol Oxid titaničitý (E 171)
Hnědý oxid železitý (E172)
Červený oxid železitý (E172)


6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se


6.3 Doba použitelnosti

roky


6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.


6.5 Druh obalu a obsah balení

ALU/PVC/PVDC blistr s dětským bezpečnostním uzavřením
Velikosti balení: 10, 20, 28, 30 (10x3), 40, 50 (10x5), 56, 60, 98, 100 (10x10) tablet s prodlouženým
uvolňováním; 100 (10x10) jednodávkový blistr

HDPE lahvičky s PP dětským bezpečnostním šroubovacím uzávěrem
Velikosti balení: 100 a 250 tablet s prodlouženým uvolňováním

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.


6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku



Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sandoz s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 – Nusle, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)


65/244/09-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 4. 3. Datum posledního prodloužení registrace: 5. 10.

10. DATUM REVIZE TEXTU

2. 4.