Sp. zn. sukls  
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 PALEXIA 50 mg potahované tabletyPALEXIA 75 mg potahované tabletyPALEXIA 100 mg potahované tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Jedna potahovaná tableta obsahuje tapentadoli hydrochloridum 58,24 mg, což odpovídá tapentadolum 
50 mg. 
Jedna potahovaná tableta obsahuje tapentadoli hydrochloridum 87,36 mg, což odpovídá tapentadolum 
75 mg. 
Jedna   potahovaná  tableta   obsahuje tapentadoli   hydrochloridum 116,48   mg,  což  odpovídá 
tapentadolum 100 mg.  
Pomocná látka se známým účinkem: 
PALEXIA 50 mg obsahuje 24,74 mg laktosy. 
PALEXIA 75 mg obsahuje 37,11 mg laktosy. 
PALEXIA 100 mg obsahuje 49,48 mg laktosy. 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Potahovaná tableta (tableta).  
[50 mg]: bílé, kulaté potahované tablety o průměru 7 mm, označené logem společnosti Grünenthal na 
jedné straně a „H6“ na druhé straně.  
[75  mg]: světležluté,  kulaté potahované  tablety  o průměru 8  mm,  označené  logem  společnosti 
Grünenthal na jedné straně a „H7“ na druhé straně.  
[100  mg]: světlerůžové, kulaté potahované tablety  o průměru 9 mm, označené logem společnosti 
Grünenthal na jedné straně a „H8“ na druhé straně.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 Přípravek PALEXIA je určen k úlevě od středně silné až silné akutní bolesti u dospělých,  kterou 
adekvátně tlumí pouze opioidní analgetika.  
4.2 Dávkování a způsob podání 
Dávkovací  režim má  být stanoven   individuálně  podle   intenzity   bolesti,  předchozí  zkušenosti 
s podobnými léky a možností sledovat pacienta. 
Doporučená zahajovací dávka je jedna 50 mg potahovaná tableta tapentadolu po 4 až 6 hodinách. 
V závislosti na intenzitě bolesti a předchozí zkušenosti s analgetiky může být nutné podat vyšší 
zahajovací dávku.  
 První den léčby lze podat další dávku již po jedné hodině od počáteční dávky, pokud nedošlo k úlevě 
od bolesti. Dávka se dále pod pečlivým dohledem ošetřujícího lékaře individuálně upravuje na úroveň, 
která zajišťuje adekvátní analgesii při minimálních nežádoucích účincích. 
Celkové denní dávky vyšší než 700 mg tapentadolu během prvního dne podávání a udržovací denní 
dávky vyšší než 600 mg nebyly hodnoceny, a proto se nedoporučují.  
Délka léčbyPotahované tablety jsou určeny k léčbě akutní bolesti. 
Jestliže se předpokládá nebo je nutná dlouhodobější léčba a pokud je podáváním přípravku PALEXIA 
potahované tablety dosaženo účinné analgezie bez výskytu netolerovatelných nežádoucích účinků, má 
být  zvážen případný převod  pacienta   na  léčbu  pomocí přípravku PALEXIA retard tablety 
s prodlouženým uvolňováním.  
Trvalé podávání tapentadolu musí být pravidelně vyhodnocováno stejně jako u každé symptomatické 
léčby.  
Vysazení přípravkuPo náhlém vysazení tapentadolu by mohlo dojít k výskytu abstinenčních příznaků (viz bod 4.8). 
U pacientů, kteří nebudou potřebovat další léčbu tapentadolem, se doporučuje postupné snižování 
dávky, aby se zabránilo výskytu abstinenčních příznaků.  
Porucha funkce ledvinU pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávkování (viz bod 
5.2).  
U  pacientů  s těžkou poruchou   funkce ledvin  nebyla  účinnost  přípravku PALEXIA klinicky 
hodnocena, proto se použití u této skupiny pacientů nedoporučuje (viz body 4.4 a 5.2).  
Porucha funkce jaterU pacientů s mírnou poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2). 
Přípravek PALEXIA má být u pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater podáván s opatrností. 
Léčba těchto pacientů má být zahájena nejnižší možnou dávkou, tj. jedna  50 mg potahovaná tableta 
tapentadolu nejvýše jednou za 8 hodin. Na počátku léčby se nedoporučuje vyšší denní dávka než jedna 
150 mg potahovaná tableta tapentadolu. Při další léčbě se udržení analgetického účinku při přijatelné 
snášenlivosti dosahuje zkrácením nebo prodloužením dávkovacího intervalu (viz body 4.4 a 5.2).  
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebyl přípravek PALEXIA klinicky  hodnocen, proto  se 
použití u této skupiny pacientů nedoporučuje (viz body 4.4 a 5.2).  
Starší pacienti (osoby od 65 let věku)U starších pacientů není obecně úprava dávek nutná. Doporučuje se však věnovat pozornost volbě 
dávky (viz body 4.2 a 5.2), protože u starších pacientů je vyšší pravděpodobnost snížené funkce ledvin 
a jater.  
Pediatričtí pacientiBezpečnost  a  účinnost přípravku PALEXIA u  dětí a dospívajících do  18 let věku nebyla  dosud 
potvrzena. Proto se u této skupiny pacientů použití přípravku PALEXIA nedoporučuje.  
Způsob podáníPřípravek PALEXIA se užívá vcelku s dostatečným množstvím tekutiny. 
Přípravek PALEXIA lze užívat nezávisle na jídle.  
4.3 Kontraindikace 
 Přípravek PALEXIA je kontraindikován• u pacientů s hypersenzitivitou  na  tapentadol  nebo  na  kteroukoli  pomocnou látku uvedenou  v 
bodě 6. 
 • v situacích,  kdy  jsou  kontraindikovány léky s agonistickým  působením  na  μ-opioidních 
receptorech,  tj.  u pacientů se závažným útlumem dýchání (v podmínkách, kdy není možné 
monitorování pacientů nebo chybí resuscitační vybavení) a u pacientů s akutním nebo těžkým 
bronchiálním astmatem nebo hyperkapnií 
• u kteréhokoli pacienta s manifestním nebo suspektním paralytickým ileem  
• u  pacientů s akutní intoxikací  alkoholem,  hypnotiky, centrálně  působícími analgetiky  nebo 
psychotropními léky (viz bod 4.5).  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Tolerance a porucha z užívání opioidů (zneužívání a závislost) 
Při  opakovaném  podávání  opioidů  se  může  vyvinout  tolerance,  fyzická  a  psychická  závislost a 
porucha  užívání  opioidů  (OUD).  Zneužívání  nebo  úmyslné  nesprávné  používání opioidů může 
způsobit  předávkování  a/nebo úmrtí.  U  pacientů  s  osobní  či  rodinnou  anamnézou  (rodiče  nebo 
sourozenci) zahrnující poruchy ze zneužívání návykové látky (včetně onemocnění z užívání alkoholu), 
u  současných  uživatelů  tabáku  nebo u  pacientů  s  jinými  poruchami  duševního  zdraví  v osobní 
anamnéze (např. Deprese, úzkost a poruchy osobnosti) je zvýšené riziko vývoje OUD.  
Pacienti budou vyžadovat sledování zaměřené na známky chování vedoucí k vyhledávání léku (např. 
příliš časté žádosti o doplnění). To se týká i kontroly souběžně podávaných opioidů a psychoaktivních 
léků (jako jsou benzodiazepiny). U pacientů se známkami a příznaky OUD se má zvážit konzultace se 
specialistou na léčbu závislostí.  
Riziko plynoucí ze současného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky: 
Současné užívání přípravku PALEXIA  a  sedativ,  jako  jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky, 
může  vést  k sedaci,  respirační  depresi,  kómatu  a  smrti.  Vzhledem  k těmto  rizikům  je  současné 
předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby. 
V případě rozhodnutí předepsat přípravek PALEXIA současně se sedativy, je nutné předepsat nejnižší 
účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby.  
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace. 
V této  souvislosti  se  důrazně  doporučuje  informovat  pacienty  a  jejich  pečovatele,  aby  o těchto 
symptomech věděli (viz bod 4.5).  
Respirační útlumPři  vysokých  dávkách  nebo  u  pacientů  citlivých  na  agonisty  μ-opioidních  receptorů  může 
přípravek PALEXIA vyvolat respirační útlum závislý na dávce. Z toho důvodu je třeba opatrnosti při 
podávání  přípravku PALEXIA pacientům  s poruchou  respiračních  funkcí.  Jinou  možností  je  u 
takových pacientů volba neopioidních analgetik a použití přípravku PALEXIA pouze pod pečlivým 
lékařským dohledem a v co nejnižších účinných dávkách. Jestliže vznikne respirační útlum, musí být 
léčen  stejně  jako  jakýkoli  jiný  respirační  útlum  vyvolaný  agonisty  μ-opioidních receptorů  (viz 
bod 4.9).  
Úrazy hlavy a zvýšený nitrolební tlak 
Přípravek  PALEXIA nemají užívat pacienti s projevy  zvýšení nitrolebního tlaku, poruchou vědomí 
nebo  komatem, protože mohou být mimořádně citliví na nitrolební účinky retence oxidu uhličitého. 
Analgetika působící jako agonisté μ-opioidních receptorů mohou zakrýt klinický průběh úrazu hlavy. 
Přípravek PALEXIA má být podáván s opatrností u pacientů s úrazem hlavy a nádory mozku.  
Křečové stavyPřípravek PALEXIA nebyl systematicky hodnocen u pacientů se záchvatovitými poruchami, protože 
tito pacienti byli z klinických hodnocení vyloučeni. 
Přípravek PALEXIA, stejně jako ostatní μ-opioidní agonisté,  se nedoporučuje podávat pacientům 
se záchvatovitým  onemocněním  v anamnéze  nebo  za  jakýchkoli  podmínek zvyšujících   riziko 
záchvatů. Kromě toho může tapentadol zvýšit riziko  vzniku křečí u pacientů užívajících jiné léčivé 
přípravky, které snižují práh pro vznik křečí (viz bod 4.5).   
 Porucha funkce ledvin 
U  pacientů  s těžkou poruchou   funkce ledvin  nebyla  účinnost  přípravku PALEXIA klinicky 
hodnocena, proto se použití u této skupiny pacientů nedoporučuje (viz body 4.2 a 5.2).  
Porucha funkce jaterPacienti s mírnou  a  středně  těžkou  poruchou  funkce jater  vykazovali  2krát,  resp. 4,5krát  vyšší 
systémovou expozici ve srovnání s pacienty s normální jaterní funkcí.  
Přípravek PALEXIA má být u pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater podáván s opatrností 
(viz body 4.2 a 5.2), a to zejména na začátku léčby. 
Přípravek PALEXIA nebyl  klinicky  hodnocen u pacientů s těžkou poruchou funkce jater, a  proto se 
použití u této skupiny pacientů nedoporučuje (viz body 4.2 a 5.2).  
Použití při onemocnění pankreatu/biliárního traktuLéky  působící  jako  agonisté  μ-opioidních  receptorů  mohou  vyvolat  spazmus Oddiho  sfinkteru. 
U pacientů s onemocněním biliárního traktu včetně akutní pankreatitidy má být přípravek PALEXIA 
podáván s opatrností.   
Poruchy dýchání ve spánkuOpioidy  mohou způsobovat  poruchy dýchání ve spánku včetně centrální spánkové apnoe  (CSA)  a 
spánkové hypoxémie. Použití opioidů zvyšuje riziko CSA úměrně dávce. U pacientů, u nichž se 
vyskytne CSA, zvažte snížení celkové dávky opioidů.  
Smíšení agonisté/antagonisté opioidních receptorůPři podávání  přípravku  PALEXIA  spolu  se  smíšenými  agonisty/antagonisty opioidních receptorů 
(např. pentazocin, nalbufin) nebo parciálními agonisty opioidních μ –receptorů (např. buprenorfin) je 
třeba postupovat s opatrností. Pacienti, kterým je dlouhodobě podáván buprenorfin k léčbě závislosti 
na  opioidech, mají být v případě, že je u nich z důvodu léčby akutní bolesti  nutné zahájit podávání 
plných agonistů μ – receptorů (jako je tapentadol),  převedeni na alternativní léčbu ( s např. dočasným 
vysazením buprenorfinu).  Bylo hlášeno, že při současném podávání s buprenorfinem je třeba podávat 
vyšší dávky plných agonistů μ –receptorů, a v těchto případech je pak nutné pečlivě sledovat možný 
výskyt nežádoucích účinků, např. respiračního útlumu.   
Přípravek PALEXIA potahované  tablety  obsahuje  laktosu.  Pacienti  se  vzácnými  dědičnými 
poruchami,  jako  je  intolerance galaktosy,  vrozený  deficit  laktázy  nebo  glukosogalaktosová 
malabsorpce, tento přípravek nemají užívat.   
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Centrálně působící léčivé přípravky / látky tlumící centrální nervový systém (CNS), včetně alkoholu a 
narkotik tlumících CNS  
Současné užívání přípravku  PALEXIA spolu   se sedativními  léčivými  přípravky,   jako   jsou 
benzodiazepiny nebo jiná léčiva tlumící dýchání nebo CNS (jiné opioidy, antitusika nebo substituční 
léčba, barbituráty,  antipsychotika, H1 antihistaminika,  alkohol) zvyšuje riziko sedace, respirační 
deprese, kómatu a úmrtí z důvodu aditivního tlumivého účinku na CNS.  Proto, pokud se zvažuje 
kombinovaná léčba přípravkem PALEXIA s látkou tlumící dýchání nebo CNS je třeba zvážit snížení 
dávky a omezit dobu souběžného užívání (viz bod 4.4). Současné užívání opioidů a gabapentinoidů 
(gabapentin a pregabalin) zvyšuje riziko předávkování opioidy, respirační deprese a úmrtí.  
Smíšení agonisté/antagonisté opioidních receptorůPři podávání  přípravku  PALEXIA  spolu  se  smíšenými  agonisty/antagonisty opioidních receptorů 
(např. pentazocin, nalbufin) nebo parciálními agonisty opioidních μ –receptorů (např. buprenorfin) je 
třeba postupovat s opatrností  (viz také bod 4.4).  
Přípravek  PALEXIA retard  může  vyvolat  křeče a  zvýšit  potenciál  pro  vznik  křečí  selektivních 
inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a  
 noradrenalinu (SNRI), tricyklických antidepresiv, antipsychotik a jiných léčivých přípravků, které 
snižují práh pro vznik křečí.  
Při  léčbě  tapentadolem hlášen vznik  serotoninového  syndromu časově  související  s užitím v 
kombinaci se serotoninergními  léčivými  přípravky,  jako jsou selektivní  inhibitory  zpětného 
vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) a 
tricyklická antidepresiva.  
Serotoninový syndrom je pravděpodobný, jestliže je pozorován jeden z následujících symptomů:  
• Spontánní myoklonus 
• Indukovaný nebo oční myoklonus s agitovaností nebo pocením 
• Tremor a hyperreflexie 
• Hypertonie a tělesná teplota > 38°C a indukovatelný oční myoklonus. 
Vysazení serotoninergních přípravků obvykle vede k rychlému zlepšení. Léčba závisí na povaze 
a závažnosti příznaků.    
Tapentadol se   z organismu  vylučuje  především  konjugací  s kyselinou   glukuronovou  pomocí 
uridinfosfát glukuronosyltransferázy (UGT), zejména jejích izoforem UGT1A6, UGT1A9 a UGT2B7. 
Souběžná léčba silnými inhibitory těchto izoenzymů (např. ketokonazolem, flukonazolem, kyselinou 
meklofenamovou) může proto vést ke zvýšené systémové expozici tapentadolu (viz bod 5.2).    
U pacientů užívajících tapentadol je nutná zvýšená opatrnost při zahájení nebo vysazení souběžně 
podávaných přípravků, které jsou silnými induktory enzymů (např. rifampicin, fenobarbital, třezalka 
tečkovaná), protože to může vést ke snížení účinnosti, resp. zvýšenému riziku nežádoucích účinků.  
Přípravek PALEXIA se nemá podávat pacientům, kteří užívají nebo v posledních 14 dnech užívali 
inhibitory  MAO, a  to  z  důvodu možného aditivního účinku  na  koncentrace noradrenalinu  na 
synapsích, což může vést k nežádoucím kardiovaskulárním účinkům, např. hypertenzní krizi.  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 TěhotenstvíO použití u těhotných žen je k dispozici velmi omezené množství údajů. 
Studie na zvířatech neprokázaly teratogenní účinky. Při dávkách vedoucích k nadměrné farmakologii 
ale byl zjištěn opožděný vývoj a embryotoxicita (nežádoucí účinky na CNS v důsledku podání vyšších 
než terapeutických dávek a jejich účinků na opioidní μ –receptory  v  CNS). Při koncentracích dosud 
nevyvolávajících nežádoucí účinky u matky byly již zjištěny účinky na postnatální vývoj (viz bod 5.3). 
Přípravek PALEXIA má být v těhotenství užíván pouze v případě, že potenciální přínos převyšuje 
potenciální riziko pro plod. Dlouhodobé užívání tapentadolu během těhotenství matkou vystavuje plod 
působení  tapentadolu.  Následkem  toho  se  u novorozence  může  objevit  novorozenecký  opioidní 
abstinenční syndrom   (NOWS). Novorozenecký  opioidní  abstinenční  syndrom může  být  život 
ohrožující, není-li rozpoznán včas a včas léčen. Antidotum pro novorozence má být snadno dostupné. 
První doba porodní a porodÚčinek tapentadolu na průběh porodu u lidí není znám. Podávat přípravek PALEXIA ženám během 
porodu a těsně před porodem se nedoporučuje. U novorozenců, jejichž matky užívaly tapentadol, má 
být sledován případný útlum dýchání způsobený agonistickými účinky  tapentadolu na μ-opioidní 
receptory.  
KojeníO vylučování tapentadolu do mateřského mléka u lidí nejsou  k dispozici žádné informace. Závěry 
studie   s potkaními  mláďaty kojenými samicemi  po  podání  tapentadolu  prokázaly  vylučování  
 tapentadolu  do mléka (viz bod  5.3).  Nelze proto vyloučit riziko pro kojence. Přípravek PALEXIA 
nemá být užíván během kojení.  
FertilitaÚdaje o vlivu přípravku  PALEXIA  na  fertilitu  u lidí nejsou  k  dispozici. Studie hodnotící fertilitu a 
časný embryonální vývoj u samců a samic potkanů neodhalily žádný vliv na reprodukční parametry 
(viz bod 5.3).   
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Přípravek PALEXIA může nepříznivě ovlivnit funkce centrálního nervového systému (viz bod 4.8), a 
proto může mít významný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.  To lze očekávat zvláště na 
začátku léčby, při jakékoli změně dávkování nebo  v kombinaci  s alkoholem nebo trankvilizéry (viz 
bod 4.4). Pacienti musí být upozorněni na to, zda smí řídit nebo obsluhovat stroje.  
4.8 Nežádoucí účinky 
 Nežádoucí  účinky u pacientů v placebem  kontrolovaných  studiích  s přípravkem PALEXIA byly 
převážně mírné až středně závažné.. Nejčastější nežádoucí účinky postihovaly gastrointestinální a 
centrální nervový systém (nauzea, zvracení, spavost, závratě a bolesti hlavy).  
V níže uvedené tabulce jsou uvedeny nežádoucí účinky zjištěné v klinických studiích s přípravkem 
PALEXIA a po uvedení přípravku na trh. Jsou uvedeny podle druhu a četnosti výskytu. Četnosti jsou 
definovány takto:  velmi časté (1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100); 
vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze 
určit).  
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY 
Třídy  orgánových 
systémů 
Četnostvelmi časté  časté  
méně časté  
vzácné  
není známo 
Poruchy  imunitního 
systému   hypersenzitivita            na 
léčivo*  
Poruchy 
metabolismu           a 
výživy snížení    chuti 
k jídlu    
Psychiatrické 
poruchy 
 úzkost,    stavy 
zmatenosti,halucinace, 
poruchy  spánku, 
abnormální sny 
depresivní   nálada, 
dezorientace, 
agitovanost, 
nervozita,        neklid, 
euforická nálada 
abnormální myšlení delirium** 
Poruchy  nervového 
systému 
závratě, 
spavost,bolesti hlavy 
třes poruchy    pozornosti, 
poruchy paměti, 
presynkopa,    sedace, 
ataxie, dysartrie, 
hypoestezie, 
parestezie, 
mimovolní   svalové 
kontrakce 
křeče, snížený  stupeň 
vědomí,    abnormální 
koordinace  
Poruchy oka   poruchy vidění  Srdeční poruchy   zvýšení     srdeční 
frekvence, palpitacesnížení srdeční frekvence  
Cévní poruchy  návaly horka snížení    krevního 
tlaku 
 Respirační, hrudní a   respirační    útlum,   
 mediastinální 
poruchy 
snížení    saturace 
kyslíkem, dyspnoe 
Gastrointestinální 
poruchy 
nauzea, 
zvracenízácpa,   průjem, 
dyspepsie,    sucho 
v ústech 
abdominální 
diskomfort  
porucha    vyprazdňování 
žaludku  
Poruchy   kůže   a 
podkožní tkáně 
 pruritushyperhidóza, vyrážka 
urtikarie   
Poruchy  svalové  a 
kosterní  soustavy  a 
pojivové tkáně svalové spazmy pocity těžkosti   
Poruchy ledvin    a 
močových cest 
  opožděný   začátekmočení, polakisurie   
Celkové  poruchy  a 
reakce            v místě 
aplikace astenie,   únava, 
pocity změny 
tělesné teploty 
abstinenční  příznaky, 
edém,   abnormální 
pocity,              pocity 
opilosti, 
ppodrážděnost 
(iritabilita),       pocity 
uvolnění (relaxace)   
*Po uvedení přípravku na trh byly vzácně hlášeny případy angioedému, anafylaxe a anafylaktického šoku.   
** U pacientů s dalšími rizikovými faktory, jako je onkologické onemocnění a pokročilý věk byly po uvedení na trh 
pozorovány případy deliria.  
V klinických studiích s přípravkem PALEXIA s expozicí až po dobu 90 dnů byl po náhlém ukončení 
léčby prokázán malý výskyt abstinenčních příznaků, a pokud se objevily, byly obecně klasifikovány 
jako mírné. Lékaři nicméně mají být pozorní k projevům abstinenčních příznaků (viz bod 4.2) a při 
jejich výskytu pacienta adekvátně léčit.   
U pacientů trpících chronickou bolestí je zvýšené riziko sebevražedných myšlenek a chování. Látky 
s výrazným vlivem na monoaminergní systém navíc souvisí se zvýšeným rizikem sebevražedného 
myšlení a  chování u pacientů trpících depresí, a to zejména na počátku léčby. Údaje z klinických 
studií a postmarketingových hlášení nedokládají zvýšené riziko u tapentadolu.  
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčivŠrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek  
4.9 Předávkování 
 SymptomyZkušenosti s předávkováním tapentadolu  u člověka jsou  velmi omezené. Z předklinických údajů lze 
usuzovat,  že při intoxikaci  tapentadolem  lze  očekávat  stejné  příznaky  jako  u  jiných  centrálně 
působících analgetik s působením na μ-opioidní receptory. V zásadě tyto příznaky podle klinického 
stavu zahrnují zejména miózu, zvracení, kardiovaskulární kolaps, poruchy vědomí až kóma, křeče a 
útlum dýchání až zástavu dechu.   
Léčba 
 Léčba předávkování se musí zaměřit na léčbu příznaků vyplývajících z μ-opioidního agonismu. Při 
podezření na předávkování tapentadolem  je  nutné věnovat zásadní pozornost udržení průchodnosti 
dýchacích cest a zavedení asistované či kontrolované ventilace. 
Specifickým  antidotem  útlumu  dýchání  z předávkování  opioidy  jsou  čistí  antagonisté  opioidních 
receptorů, např. naloxon. Respirační útlum po předávkování může trvat déle než účinek antagonistů 
opioidních receptorů. Podání antagonistů opioidních receptorů po předávkování opioidy  nenahrazuje 
souvislé sledování průchodnosti dýchacích cest, dýchání a oběhu. Není-li odpověď na antagonisty 
opioidních receptorů dostatečná nebo je krátká, má být podle doporučení výrobce přípravku podána 
další dávka antagonisty (např. naloxonu). 
O eliminaci neabsorbovaného  přípravku ze zažívacího traktu dekontaminací aktivním uhlím nebo 
výplachem žaludku lze uvažovat do 2 hodin po požití. Před pokusem o výplach žaludku je třeba 
věnovat pozornost zajištění průchodnosti dýchacích cest.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: analgetika; opioidní analgetika; jiná opioidní analgetika. 
ATC kód: N02AX06.  
Tapentadol je silné analgetikum  s agonistickým působením na μ-opioidní receptory a s inhibičními 
účinky  na  zpětné  vychytávání noradrenalinu.  Tapentadol  působí  analgeticky  přímo  bez 
farmakologicky aktivního metabolitu.   
Byla prokázána účinnost tapentadolu v předklinických modelech nociceptivní, neuropatické, viscerální 
a zánětlivé bolesti. Účinnost byla ověřena v klinických studiích s potahovanými tabletami tapentadolu 
u pacientů s nociceptivní bolestí včetně pooperační ortopedické a abdominální bolesti a chronické 
bolesti způsobené kyčelní nebo kolenní osteoartrózou. Analgetický účinek tapentadolu ve studiích u 
pacientů  s nociceptivní bolestí  byl  obecně  podobný  účinku  zjištěnému  u  srovnávaného  silného 
opioidního přípravku.   
Účinek na kardiovaskulární systém: Během podrobného studia  intervalu QT u lidí nebyl prokázán 
účinek opakovaných terapeutických a supraterapeutických dávek tapentadolu na interval QT. Podobně 
neměl tapentadol relevantní účinek na ostatní parametry EKG (srdeční frekvence, PR interval, trvání 
QRS a tvar T nebo U vlny).   
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky odložila povinnost předložit výsledky studií s přípravkem 
PALEXIA pro všechny podskupiny pediatrické polulace se středně závažnou až závažnou akutní 
bolestí (viz bod 4.2 Pediatričtí pacienti).    
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 AbsorpceTapentadol  je  po  perorálním podání přípravku PALEXIA rychle a kompletně absorbován. Průměrná 
biologická  dostupnost  po  jednotlivé  dávce  (nalačno)  je v důsledku  rozsáhlého  first-pass  efektu 
přibližně 32%. Maximální sérové koncentrace tapentadolu jsou pozorovány typicky asi 1,25 hodiny po 
podání potahovaných tablet. Nárůst hodnot Cmax a AUC tapentadolu závislý na dávce byl pozorován 
po podání potahovaných tablet přesahujících rozmezí perorálních terapeutických dávek.  
Studie opakovaných dávek (každých 6 hodin) s dávkovacím rozmezím 75 až 175 mg tapentadolu ve 
formě potahovaných tablet ukázaly míru akumulace 1,4 až 1,7 u původní léčivé látky a 1,7 až 2,u hlavního metabolitu tapentadol-O-glukuronidu, která je dána především dávkovacím intervalem a 
zjištěným  poločasem  tapentadolu   a   jeho   metabolitu. Koncentrace   tapentadolu   v séru  dosáhne 
rovnovážného stavu druhý den léčby.    
 Vliv stravy 
Po  podání potahovaných tablet po  vysoce  kalorické snídani s velkým obsahem tuků se AUC  a Cmax 
zvýšily o 25 %, resp.  16 %. Za těchto podmínek došlo k prodlení v dosažení maximální plazmatické 
koncentrace o 1,5 hodiny. Podle údajů o účinnosti získaných při časném hodnocení během klinických 
hodnocení fáze II/III se zdá, že vliv stravy není klinicky relevantní.  
Přípravek PALEXIA lze užívat  nezávisle na jídle.  
DistribuceTapentadol je v organismu rozsáhle distribuován. Distribuční objem tapentadolu po intravenózním 
podání je 540±98 l. Vazba na sérové proteiny je nízká a činí asi 20 %.  
Metabolismus Tapentadol je u lidí rozsáhle metabolizován. Je metabolizováno asi 97 % původní látky. Hlavní cesta 
metabolismu   tapentadolu   je   konjugace   s kyselinou   glukuronovou   s tvorbou  glukuronidů.  Po 
perorálním podání je přibližně 70 % dávky vyloučeno močí v konjugované formě (55 % glukuronidů a 
15 %  sulfátu  tapentadolu).   Nejdůležitější  enzym  účastnící se   glukuronidace  je  uridindifosfát 
glukuronosyltransferáza (UGT), zejména její izoformy UGT1A6, UGT1A9 a  UGT2B7. Celkem 3 % 
léčivé látky jsou vyloučena močí v nezměněné podobě. Tapentadol je navíc metabolizován pomocí 
CYP2C9  a CYP2C19  na  N-desmethyltapentadol  (13 %) a pomocí CYP2D6 na hydroxytapentadol 
(2 %),  které  jsou  dále  metabolizovány  konjugací.  Metabolismus léčivé  látky prostřednictvím 
cytochromu P450 má proto menší význam než glukuronidace.  
Žádný z metabolitů nemá analgetický účinek.   
EliminaceTapentadol a jeho metabolity jsou vylučovány téměř výhradně ledvinami (99 %). Celková clearance 
po intravenózním podání je 1530±177 ml/min. Terminální poločas po perorálním podání je průměrně 
hodiny.   
Zvláštní skupiny pacientů 
Starší pacienti Průměrná expozice (AUC)  tapentadolu  je  u  starších pacientů (65  až  78 let věku)  ve  srovnání 
s mladými dospělými pacienty (19 až 43 let) podobná, Cmax byla  u  skupiny  starších pacientů oproti 
mladým dospělým pacientům snížena o 16 %.  
Porucha funkce ledvinU pacientů s různým stupněm poruchy funkce ledvin (od normální funkce až po těžkou  poruchu 
funkce)  byly  AUC  a  Cmax tapentadolu  srovnatelné. Naproti tomu při zvyšujícím se  stupni poruchy 
funkce  ledvin byla pozorována narůstající expozice  (AUC)  tapentadol-O-glukuronidu.  U pacientů 
s mírnou,  středně  těžkou a  těžkou poruchou   funkce ledvin   je   AUC   tapentadol-O-glukuronidu 
1,5násobně, resp. 2,5 a 5,5násobně vyšší než u pacientů s normální funkcí ledvin.  
Porucha funkce jaterU pacientů s poruchou funkce jater vedlo podání tapentadolu k vyšším expozicím a sérovým hladinám 
tapentadolu oproti pacientům s normální funkcí jater. Poměry farmakokinetických parametrů u skupin 
s mírnou a středně těžkou poruchou funkce jater v porovnání se skupinou s normální funkcí jater byly 
AUC  1,7 a  4,2; Cmax 1,4 a  2,5;  t1/2 1,2 a  1,4. Stupeň tvorby tapentadol-O-glukuronidu byl nižší u 
pacientů s vyšším stupněm poruchy funkce jater.   
Farmakokinetické interakceTapentadol je metabolizován hlavně glukuronidací a pouze malé množství je metabolizováno oxidací.  
Glukuronidace je proces s vysokou kapacitou / nízkou afinitou, které není dosaženo ani při nemoci, a 
terapeutické koncentrace léčiv jsou navíc obecně mnohem nižší než koncentrace potenciálně nutné pro 
inhibici    glukuronidace,  takže  klinicky  relevantní  interakce  vyvolané glukuronidací nejsou 
pravděpodobné. V klinických farmakokinetických studiích interakcí léčiv byl hodnocen případný vliv 
paracetamolu, naproxenu,  kyseliny  acetylsalicylové  a  probenecidu  na  glukuronidaci  tapentadolu.  
 V klinických studiích  s naproxenem (500 mg dvakrát denně 2 dny) a  probenecidem  (500 mg dvakrát 
denně 2 dny) se prokázalo zvýšení AUC tapentadolu o 17 %, resp. 57 %. Při těchto klinických studiích 
nebyly celkově zjištěny žádné klinicky relevantní účinky na sérové koncentrace tapentadolu.  
Studie interakcí tapentadolu s metoklopramidem a omeprazolem dále hodnotily případný vliv těchto 
léčivých látek  na  absorpci  tapentadolu.  Ani při těchto klinických studiích nebyly zjištěny žádné 
klinicky relevantní účinky na sérové koncentrace tapentadolu. 
Studie in vitro neodhalily žádný potenciál tapentadolu inhibovat nebo indukovat enzymy cytochromu 
P450.   Klinicky  relevantní  interakce  zprostředkované  systémem  cytochromu  P450  jsou   proto 
nepravděpodobné. 
Vazba   tapentadolu  na  plazmatické  bílkoviny   je nízká  (asi  20 %).  Proto  je  pravděpodobnost 
farmakokinetických lékových interakcí v důsledku substituce na vazebných místech proteinů nízká.  
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 Amesův test neprokázal genotoxicitu tapentadolu pro bakterie. Při testech chromozomální aberace in 
vitro byly zjištěny nejednoznačné výsledky. Při opakovaném vyšetření byly ale výsledky jednoznačně 
negativní. Podle  dvou výstupů, kterými byly chromozomální aberace a neplánovaná syntéza  DNA 
testovaných do maximální tolerované dávky, nebyl tapentadol genotoxický in vivo. Dlouhodobé studie 
na zvířatech neprokázaly možné kancerogenní riziko relevantní pro člověka. 
Tapentadol neměl žádný vliv na  fertilitu samců nebo samic potkanů. U vysoké dávky byla však 
snížena míra přežití in  utero. Není známo, zda k tomu došlo prostřednictvím samce, nebo samice. 
U tapentadolu  nebyly pozorovány žádné teratogenní účinky na potkany a králíky po intravenózní a 
subkutánní expozici.   Byl  však  pozorován  opožděný vývoj  a  embryotoxicita  po podání dávek 
vedoucích  k nadměrné  farmakologii (nežádoucí  účinky  na  CNS  v důsledku  podání  vyšších  než 
terapeutických dávek a jejich účinků na opioidní μ –receptory  v  CNS).U potkanů bylo pozorováno 
snížení míry přežití in utero po intravenózní dávce. Tapentadol vyvolal zvýšení mortality mláďat F1 u 
potkanů po přímé expozici prostřednictvím mléka mezi 1. a 4. dnem po porodu již v případě dávek, 
které nevyvolaly toxicitu u matky. Nebyly pozorovány žádné účinky na neurologicko-behaviorální 
parametry. 
Vylučování do mateřského mléka bylo sledováno u potkaních mláďat kojených samicemi užívajícími 
tapentadol.  Tapentadol  a  tapentadol-O-glukuronid  působil  na  mláďata  v závislosti  na  dávce. Byl 
učiněn závěr, že se tapentadol do mléka vylučuje.    
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam pomocných látek  
[50 mg]: 
Jádro tablety: 
mikrokrystalická celulosa 
monohydrát laktosy 
sodná sůl kroskarmelosy 
povidon magnesium-stearát  
Potahová vrstva tablety: 
polyvinylalkohol 
oxid titaničitý (E171) 
makrogol mastek  
[75 mg]: 
Jádro tablety: 
mikrokrystalická celulosa 
monohydrát laktosy  
 sodná sůl kroskarmelosy 
povidon magnesium-stearát   
Potahová vrstva tablety: 
polyvinylalkohol 
oxid titaničitý (E171) 
makrogol mastek 
žlutý oxid železitý (E172) 
červený oxid železitý (E172)  
[100 mg]: 
Jádro tablety: 
mikrokrystalická celulosa 
monohydrát laktosy 
sodná sůl kroskarmelosy 
povidon magnesium-stearát  
Potahová vrstva tablety: 
polyvinylalkohol 
oxid titaničitý (E171) 
makrogol mastek 
žlutý oxid železitý (E172) 
červený oxid železitý (E172) 
černý oxid železitý (E172)  
6.2 Inkompatibility 
Neuplatňuje se.  
6.3 Doba použitelnosti 
roky.  
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.  
6.5 Druh obalu a obsah balení 
PVC/PVdC/Al blistryBalení obsahující 5, 10, 14, 20, 24, 28, 30, 40, 50, 54, 56, 60, 90, 100 potahovaných tablet. 
PVC/PVdC/Al perforované blistryBalení obsahující 10x1, 14x1, 20x1, 28x1, 30x1, 50x1, 56x1, 60x1, 90x1, 100x1 potahovaných tablet.  
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.    
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku 
Žádné zvláštní požadavky.        
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Grünenthal GmbHZieglerstr. 52078 Aachen 
Německo  
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)  
PALEXIA 50 mg potahované tablety: 65/008/11-C 
PALEXIA 75 mg potahované tablety: 65/009/11-C 
PALEXIA 100 mg potahované tablety: 65/010/11-C   
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  
Datum první registrace: 12. 
1. Datum posledního prodloužení registrace: 30. 6.   10. DATUM REVIZE TEXTU  
3. 2.  1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK  
Jedna potahovaná tableta obsahuje tapentadolum 100 mg (jako tapentadoli hydrochloridum 116,48 mg)  
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK  
Obsahuje laktosu.