sp. zn. sukls 
 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU   
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Sevredol 10 mg potahované tabletySevredol 20 mg potahované tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Sevredol 10 mg:  jedna  potahovaná  tableta  obsahuje  morphini  sulfas  pentahydricus   10 mg 
(odpovídající morphinum 7,5 mg) 
Pomocná látka se známým účinkem: jedna potahovaná tableta obsahuje 207,5 mg laktosy.  
Sevredol 20 mg:  jedna  potahovaná  tableta   obsahuje morphini   sulfas   pentahydricus   20 mg 
(odpovídající morphinum 15 mg)  
Pomocná látka se známým účinkem: jedna potahovaná tableta obsahuje 197,5 mg laktosy a 0,023 mg 
hlinitého laku oranžové žluti.  
 Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
  Potahovaná tableta.  
Sevredol 10 mg: modré potahované bikonvexní tablety tvaru tobolky, půlicí rýha, na levé straně 
vyraženo „IR“, na druhé straně „10“. 
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.  
Sevredol 20 mg: růžové potahované bikonvexní tablety tvaru tobolky, půlicí rýha, na levé straně 
vyraženo „IR“, na pravé straně „20“. 
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
  4.1 Terapeutické indikace 
  Tablety přípravku Sevredol jsou určeny k tlumení silné bolesti.    
4.2 Dávkování a způsob podání 
  Dávkování  
Dávkování  přípravku Sevredol musí  být  přizpůsobeno  závažnosti  bolesti  a  individuální  citlivosti 
pacienta.  
 Dospělí a dospívající starší 12 let 
  Dávkování tablet Sevredol závisí na intenzitě bolesti a na předchozí anamnéze analgetických potřeb 
pacienta.  Neurčí-li  lékař  jinak,  užívá  se  jedna tableta přípravku Sevredol 10  mg  nebo  1  tableta 
přípravku Sevredol 20  mg každé čtyři hodiny. Narůstající intenzita bolesti  nebo  tolerance  k  morfinu 
vyžaduje zvýšení dávky tablet případně kombinace obou sil tak, aby bylo dosaženo požadované úlevy od 
bolesti.  
  Dostatečně vysokou dávku je třeba podat pacientům při přechodu z parenterálního morfinu na tablety 
Sevredol. Důvodem  je  vyrovnání  případného  snížení  analgetického  účinku  spojeného  s perorálním 
podáním. Znamená to obvykle zvýšení o 100 %. U těchto pacientů je potřebná individuální úprava 
dávkování.  
 Děti od 6 do 12 let 
 Děti ve věku 6-12 let užívají 5-10 mg léčivé látky po 4 hodinách.  
Pokud jsou nutné vyšší denní dávky, je třeba zvážit užívání jiných vhodných léčivých látek, buď jako 
alternativa nebo v kombinaci s přípravkem Sevredol.  
Porucha funkce jater a ledvin Pacientům  s poruchou  funkce jater  nebo  ledvin je  třeba  podávat  přípravek Sevredol se  zvláštní 
opatrností.   
Starší pacientiStarší pacienti (obvykle od věku 75 let) a pacienti ve špatném celkovém zdravotním stavu mohou být 
citlivější na morfin. Dávky těmto pacientům je třeba titrovat s větší opatrností a/nebo používat delší 
intervaly mezi jednotlivými dávkami. Může být nutné podávat nižší dávky než u ostatních dospělých 
pacientů.   
Zvláštní pokyny k titraci dávkyPro první stanovení dávky lze použít formy s nižším obsahem léčivé látky, eventuálně také současně 
se stávající léčbou tabletami s prodlouženým uvolňováním. 
Obecně platí, že má být podána dostatečná dávka s cílem  podat  v individuálním případě nejnižší 
analgeticky účinnou dávku. 
Při léčbě chronické bolesti je lépe dodržovat při dávkování předem definovaný časový rozvrh. 
Pacientům, kteří podstoupí jiný dodatečný zákrok za účelem léčby bolesti (např. operaci, blokaci 
plexu), je třeba po zákroku znovu natitrovat dávku.    
Způsob podání 
Perorální podáníPotahované tablety se polykají celé, zapíjí se dostatečným množstvím tekutiny a užívají se nezávisle 
na jídle.  
Tablety lze rozpůlit v místě rýhy na dva stejné díly, pokud je to pro dávkování nutné. 
Délku léčby stanoví lékař v závislosti na pacientově bolesti.  
Přípravek Sevredol se užívá pouze po nezbytně nutnou dobu. U pacientů vyžadujících dlouhodobou 
léčbu bolesti je třeba pravidelně v krátkých intervalech kontrolovat (například vysazením jedné nebo 
několika dávek), zda a v jaké dávce pokračovat v užívání přípravku. Je možné, že pacient bude 
potřebovat přejít na vhodnější lékovou formu. U stavů chronické bolesti je upřednostňováno pevné 
dávkovací schéma.  
Vysazení léčbyNáhlé přerušení podávání opioidu může vyvolat abstinenční syndrom. Proto je třeba před přerušením 
léčby dávku postupně snižovat.   
4.3 Kontraindikace 
  - hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.- paralytický ileus 
- náhlá příhoda břišní 
- onemocnění spojená s obstrukcí dýchacích cest, depresí dechu   
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
   Zvlášť pečlivé sledování a v případě potřeby snížení dávky je nutné u pacientů, kteří trpí: 
-  poruchami respirační funkce 
- závažným cor pulmonale 
- spánkovou apnoí  
- souběžným podáváním léků tlumících CNS (viz níže a bod 4.5) 
- tolerancí, fyzickou závislostí a při vysazení (viz níže) 
- psychickou závislostí, zneužíváním a anamnézou zneužívání návykových látek (viz níže) 
- poraněním hlavy, intrakraniální lézí nebo zvýšeným intrakraniálním tlakem, sníženou úrovní 
vědomí nejasného původu  
- hypotenzí při hypovolemii 
- poruchou funkce žlučových cest 
-  pankreatitidou 
- těžkou poruchou funkce ledvin 
- těžkou poruchou funkce jater 
- hypertrofií prostaty se zbytkovou močí po vyprázdnění  
- stenózou nebo kolikou močových cest  
- obstrukčním nebo zánětlivým onemocněním střev 
- feochromocytomem 
- hypotyreózou 
- epilepsií nebo zvýšeným sklonem k záchvatům, neboť morfin může snížit práh pro vznik 
záchvatů u pacientů s epilepsií v anamnéze 
-  zácpou  
Respirační depreseHlavním rizikem při předávkování opioidy je respirační deprese.  
Poruchy dýchání ve spánkuOpioidy mohou způsobit poruchy dýchání ve spánku, včetně centrální spánkové apnoe (CSA) a 
hypoxemie ve spánku. U některých pacientů může užívání opioidů zvýšit riziko CSA v závislosti na 
dávce. Opioidy mohou také způsobit zhoršení již existující spánkové apnoe (viz bod 4.8). U pacientů s 
CSA zvažte snížení celkové dávky opioidů.  
Riziko plynoucí ze souběžného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky 
Současné užívání přípravku Sevredol a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky, 
může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům jesoučasné 
předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby. 
V případě rozhodnutí předepsat přípravek Sevredol současně se sedativy, je nutné předepsat nejnižší 
účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby. 
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace. 
V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto 
symptomech věděli (viz bod 4.5). 
Inhibitory MAOPřípravek Sevredol se nemá používat u pacientů, kteří současně užívají nebo v průběhu předchozích 
14 dnů užívali inhibitory monoaminooxidázy (IMAO), protože při podávání opioidních analgetik bylo 
zaznamenáno závažné a nepředvídatelné zesílení účinku IMAO.   
Tolerance, fyzická závislost a vysazeníPři dlouhodobém užívání přípravku může u pacientů vzniknout tolerance a k zachování léčebných 
účinků je třeba progresivně zvyšovat dávky. Dlouhodobé užívání tohoto přípravku může vést k fyzické 
závislosti a v případě náhlého ukončení léčby k abstinenčním příznakům. Pokud již pacient nevyžaduje 
léčbu morfinem, doporučuje se snižovat dávky postupně, aby se předešlo abstinenčním příznakům.  
Psychická závislost, zneužívání a anamnéza zneužívání návykových látek 
Existuje riziko rozvoje psychické závislosti (návyku) na opioidní analgetika, včetně morfinu. Morfin 
vykazuje podobný profil jako jiné silné opioidy. Morfin mohou proto vyhledávat a zneužívat osoby se 
skrytým i zjevným návykem. U pacientů, kteří v minulosti trpěli drogovou závislostí (včetně 
alkoholismu) nebo duševní poruchou, je třeba Sevredol používat se zvláštní opatrností.  
Zneužití perorální dávky pro parenterální aplikaci může mít za následek vážné nežádoucí účinky, které 
mohou být i fatální.  
Perorální antiagregační léčba inhibitorem P2Y12 Během prvního dne souběžné léčby inhibitorem P2Y12 a morfinem byla pozorována snížená účinnost 
léčby inhibitorem P2Y12 (viz bod 4.5).  
Neprůchodnost střevZvláštní opatrnosti je třeba při užívání přípravku Sevredol před chirurgickým zákrokem nebo po 
chirurgickém zákroku v průběhu prvních 24 hodin vzhledem k vysokému riziku neprůchodnosti střev 
nebo respirační deprese ve srovnání s neoperovanými pacienty. 
Pacientům s podezřením na zpomalený gastrointestinální průchod je třeba podávat přípravek Sevredol 
se zvláštní opatrností. 
Analgetický účinek morfinu může maskovat vážné intraabdominální komplikace, například perforaci 
střeva.   
Nedostatečnost nadledvinOpioidní analgetika mohou způsobit reverzibilní insuficienci nadledvin, která vyžaduje sledování a 
substituční léčbu glukokortikoidy. Příznaky insuficience nadledvin  mohou zahrnovat např. nauzeu, 
zvracení, sníženou chuť k jídlu, únavu, slabost, závratě nebo nízký krevní tlak.  
Opioidy, jako například morfin-sulfát, mohou ovlivnit  hypotalamo-hypofýzo-adrenokortikální nebo -
gonádovou osu. Některé změny mohou zahrnovat zvýšení sérového prolaktinu a snížení plazmatické 
hladiny kortizolu a testosteronu. Klinické příznaky mohou vyplývat z těchto hormonálních změn.  
Snížené hladiny pohlavních hormonů a zvýšená hladina prolaktinu 
Dlouhodobé  užívání  opioidních analgetik  může  být  spojeno  se  sníženými  hladinami  pohlavních 
hormonů a zvýšenou hladinou prolaktinu. Příznaky zahrnují snížené libido, impotenci nebo amenoreu.  
Akutní hrudní syndrom u pacientů se srpkovitou anémiíVzhledem k možné souvislosti mezi akutním hrudním syndromem a užíváním morfinu u pacientů se 
srpkovitou anémií léčených morfinem během vazookluzivní krize je nutné pečlivě sledovat příznaky 
akutního hrudního syndromu.  
HyperalgezieHyperalgezie, která neodpovídá na další zvýšení dávky morfinu, se může objevit zejména u vysokých 
dávek. Může být zapotřebí snížit dávku morfinu nebo změnit opioid.  
RifampicinRifampicin může snížit plazmatické koncentrace morfinu. Během léčby rifampicinem a po jejím 
ukončení je třeba monitorovat analgetický účinek morfinu a upravit dávky morfinu.  
Přípravek Sevredol obecně není vhodný pro děti do 6 let, protože obsah léčivé látky je zde příliš 
vysoký.  
Morfin má mutagenní vlastnosti, a proto je třeba podávat ho mužům a ženám v plodném věku pouze 
v případě, že používají účinnou antikoncepci (viz bod 4.6).  
Použití přípravku Sevredol může zapříčinit pozitivní výsledek při dopingové kontrole.  
Sevredol obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným 
nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.  
Sevredol 20 mg obsahuje hlinitý lak oranžové žluti (E 110). Toto barvivo může způsobit alergickou 
reakci.   
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Sedativa, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky Současné  užívání  opioidů  spolu  se  sedativy,  jako  jsou  benzodiazepiny  nebo  jim  podobné  látky, 
zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a úmrtí v důsledku aditivního tlumivého účinku na 
CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).  
Mezi léky, které tlumí CNS, patří mimo jiné: jiné opioidy, anxiolytika, hypnotika, antiepileptika 
(gabapentinoidy,  např.  pregabalin),  celková  anestetika  (včetně  barbiturátů),  antipsychotika 
(fenothiaziny), antidepresiva a alkohol. 
Léky s anticholinergními účinky (například psychoaktivní léky, antihistaminika, antiemetika nebo léky 
k léčbě Parkinsonovy chorobě) mohou zvýšit anticholinergní nežádoucí účinky opioidů (například 
zácpu, sucho v ústech nebo poruchy močení). 
Cimetidin a další léky, které narušují metabolické dráhy jater, mohou zabránit rozkladu morfinu, a tím 
zvyšovat jeho koncentraci v krevní plazmě. 
Morfin může zvýšit účinek svalových relaxancií. 
U pacientů užívajících současně nebo v průběhu 14 dnů před zahájením léčby petidinem inhibitory 
MAO se  vyskytly  život  ohrožující  interakce  postihující centrální  nervový  systém, respirační  a 
cirkulační  funkce.  Podobnou  interakci  nelze  vyloučit  ani  u morfinu. Morfin se nemá používat u 
pacientů užívajících inhibitory MAO, nebo kteří užívali inhibitory MAO v průběhu posledních dvou 
týdnů. 
Současné užívání rifampicinu může účinek morfinu snížit.  
U  pacientů  s  akutním  koronárním  syndromem  léčených  morfinem  byla  pozorována  zpožděná  a 
snížená expozice perorální antiagregační léčby inhibitorem P2Y12. Tato interakce může souviset se 
sníženou gastrointestinální motilitou a může se vztahovat i na jiné opioidy. Klinický význam není 
znám, ale data naznačují potenciál snížené účinnosti inhibitoru P2Y12 u pacientů, kterým je současně 
podáván morfin a inhibitor P2Y12 (viz bod 4.4). U pacientů s akutním koronárním syndromem, u 
nichž nelze morfin vysadit a rychlá inhibice P2Y12 je považována za klíčovou, lze zvážit použití 
parenterálního inhibitoru P2Y12.  
Kombinace morfinu a smíšeného agonisty/antagonisty jako je buprenorfin,  nalbufin nebo  pentazocin 
může teoreticky snížit analgetický účinek čistého agonisty např. přípravku Sevredol.  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
   Těhotenství U člověka nejsou k dispozici adekvátní data pro posouzení potenciálního teratogenního rizika. Byla 
hlášena možná souvislost se zvýšeným výskytem tříselné kýly. Morfin proniká placentární bariérou. 
Studie prováděné na zvířatech prokázaly škodlivé účinky léku na mláďata během období březosti 
(viz  5.3).  Proto se morfin během těhotenství nemá užívat, pokud prospěch pro  matku  nebude 
mnohem vyšší než riziko pro dítě.  
Novorozence, jejichž matky užívaly opioidní analgetika během těhotenství, je třeba sledovat s 
ohledem na příznaky novorozeneckého syndromu z vysazení léku (abstinenčního syndromu). Léčba 
může zahrnovat podávání opioidu a podpůrnou péči.  
PorodMorfin může prodloužit nebo zkrátit dobu porodu. U novorozenců, jejichž matkám byla podávána 
během porodu opioidní analgetika, je třeba sledovat příznaky respirační deprese a abstinenční syndrom 
a podat jim v případě potřeby specifické antagonisty opioidů.  
Kojení Morfin se vylučuje do mateřského mléka a dosahuje v něm vyšších koncentrací než v mateřské 
plazmě. Při užívání morfinu se kojení nedoporučuje, protože u dítěte může dojít k dosažení klinicky 
relevantních koncentrací.  
FertilitaMorfin má mutagenní vlastnosti, a proto je třeba podávat ho mužům a ženám ve fertilním věku pouze 
v případě, že používají účinnou antikoncepci.  
Ze studií na zvířatech vyplynulo, že morfin může snížit fertilitu (viz bod 5.3).   
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
   Sevredol může zhoršit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. To platí zejména na počátku léčby, po 
zvýšení dávky nebo po přechodu z jiného obdobného přípravku. Pacienti, u nichž je konkrétní dávka 
stabilizována, nemusí být nutně omezováni. Proto se pacienti musí vždy poradit se svým lékařem, zda 
mohou řídit vozidlo nebo obsluhovat stroje.  
4.8 Nežádoucí účinky 
 Pro klasifikaci frekvence nežádoucích účinků se používá následující konvence: 
Velmi časté Časté 1/100 až 
 Poruchy imunitního systému 
Méně časté   Hypersenzitivita Není známo  Anafylaktická reakce, anafylaktoidní reakce   
 Endokrinní poruchyVelmi vzácné Syndrom nepřiměřené sekrece ADH (SIADH; hlavní příznak: 
hyponatremie)  
Psychiatrické poruchyMorfin  může  vyvolat  řadu nežádoucích psychiatrických  účinků,  jejichž  intenzita  a  povaha  se 
u jednotlivých pacientů může lišit (v závislosti na osobě a délce léčby).  
Časté   Zmatenost, insomnieMéně časté  Agitovanost, euforie, halucinace, změny náladNení známo  Abnormální myšlení, léková závislost (viz bod 4.4), dysforie  
Poruchy nervového systémuČasté Bolest hlavy, závratě, ospalost, bezděčné svalové kontrakce 
Méně časté Sedace (v závislosti na dávce), synkopa, parestezie, křeče, hypertonie 
Velmi vzácné Třes, alodynie Není známo Hyperalgesie (viz bod 4.4), syndrom spánkové apnoe  
Poruchy oka 
Méně časté  Postižení zraku 
Není známo  Mióza Poruchy ucha a labyrintu  
Méně časté  Vertigo 
Srdeční poruchy 
Méně časté  Tachykardie, palpitaceVelmi vzácné  Bradykardie, akutní selhání srdce 
Cévní poruchyMéně časté  Snížení a zvýšení krevního tlaku, zrudnutí v obličeji  
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 
Časté   DyspnoeMéně časté  Plicní edém, respirační deprese (v závislosti na dávce), bronchospasmus 
Není známo  Potlačení kašle 
 
Gastrointestinální poruchyVelmi časté Nauzea (zvláště na začátku léčby), zácpa (během chronické léčby) 
Časté Zvracení (zvláště na začátku léčby), sucho v ústech, bolest břicha, anorexie 
Méně časté Ileus, změny chuti,  dyspepsie, dentální poruchy (ačkoliv nebyla stanovena 
jednoznačná příčinná souvislost s léčbou morfinem).  
Vzácné   Zvýšení hladiny pankreatických enzymů nebo pankreatitida  
Poruchy jater a žlučových cest 
Méně časté  Zvýšené hladiny jaterních enzymůNení známo  Bolest žlučových cest 
Poruchy kůže a podkožní tkáně 
Časté   Hyperhidróza, vyrážkaMéně časté  Kopřivka 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáněVelmi vzácné  Svalové spasmy, svalová ztuhlost 
Poruchy ledvin a močových cest 
Méně časté  Retence močiVzácné   Renální kolika 
Poruchy reprodukčního systému a prsuNení známo  Erektilní dysfunkce, amenorea, snížené libido 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikaceČasté   Astenie, únava, svědění, malátnostMéně časté  Periferní edém 
Velmi vzácné  HorečkaNení známo Tolerance  léku, syndrom  z vysazení léku (abstinenční syndrom),  syndrom  z 
vysazení léku u novorozenců  
Závislost na léku a syndrom z vysazení léku (abstinenční syndrom)  
Užívání opioidních analgetik může být spojeno s rozvojem fyzické a/nebo psychické závislosti nebo 
snášenlivosti. Náhlé přerušení podávání opioidu nebo podávání antagonistů opioidů může vyvolat 
abstinenční syndrom, který se někdy může rovněž vyskytnout mezi dávkami. Léčba viz bod 4.4.   
Mezi fyziologické abstinenční příznaky patří: bolest těla, třes, syndrom neklidných nohou, průjem, 
břišní kolika, nauzea, příznaky podobné chřipce, tachykardie a mydriáza. Mezi psychologické 
příznaky patří dysforická nálada, úzkost a podrážděnost. V případě závislosti na lécích se často jedná o 
„bažení po léku“.  
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčivŠrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek   
4.9 Předávkování 
  Symptomy intoxikace Protože citlivost  na  morfin se u jednotlivých pacientů značně liší, mohou se u dospělých objevit 
symptomy intoxikace po podání jedné dávky, která je ekvivalentní subkutánní nebo intravenózní 
aplikaci  asi  30 mg. U pacientů s nádorovým onemocněním se  tyto  hodnoty často překračují bez 
závažných nežádoucích účinků. 
Akutní předávkování morfinem se může projevit miózou, respirační depresí, somnolencí vedoucí ke 
strnulosti nebo kómatu a aspirační pneumonií. Zornice se nejdříve zcela smrští, ale potom se při silné 
hypoxii rozšíří. Dýchání se velice zpomalí (na 2-4 vdechy za minutu). Pacient začne být cyanotický.   
I když krevní tlak zůstane zpočátku normální, má při průběhu intoxikace tendenci rychle klesnout. 
Dlouhodobý pokles krevního tlaku může vést k šoku. Může se vyskytnout tachykardie, bradykardie a 
rhabdomyolýza, která může vést až k selhání ledvin. Tělesná teplota klesá. Dochází k ochabnutí 
kosterního  svalstva  a  někdy  i  ke  generalizovaným  záchvatům,  především  u  dětí. V důsledku 
respiračního selhání nebo komplikací, například pulmonálního edému, může dojít k úmrtí.   
Léčba intoxikaceU pacientů v bezvědomí se zástavou dýchání se indikuje ventilační podpora, intubace a intravenózní 
aplikace  antagonisty  opioidu  (např.  0,4 mg   naloxonu   i.v.).   V případě  dlouhodobé  respirační 
insuficience je třeba dávku opakovat 1 až 3krát ve tříminutových intervalech, dokud se rychlost 
dýchání nevrátí do normálu a pacient neodpoví na bolestivý podnět. 
Je  nutné  velice  pečlivě sledovat pacienta  (minimálně  po  dobu  24  hodin),  protože  doba  účinku 
antagonisty opioidu je kratší než působení morfinu, takže lze očekávat recidivu respirační insuficience. 
Dávka antagonisty opioidu u dětí je 0,01 mg na kilogram tělesné hmotnosti. 
 Dále je třeba učinit opatření na ochranu proti tepelným ztrátám a pro objemovou léčbu. V případě 
potřeby je třeba provést další podpůrná opatření.     
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI   
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: opioidní analgetika (anodyna) 
ATC kód: N02A A 
Morfin   je alkaloid fenanthrenového typu izolovaný  z opiového  máku   (Papaver   somniferum) 
s vlastnostmi agonisty. Morfin má výraznou afinitu k -receptorům.  
Centrální účinkyMorfin má analgetické, antitusické, sedativní, respiračně depresivní, miotické, antidiuretické, emetické 
a později antiemetické účinky a také snižuje krevní tlak a tepovou frekvenci.  
Periferní účinky 
 
Endokrinní systémViz bod 4.4.  
Další farmakologické účinkyZácpa, kontrakce biliárních svěračů, zvýšený tonus svalu močového měchýře a vezikálního svěrače, 
opožděné  gastrické  vyprazdňování  z  důvodu  zúžení  pyloru,  zarudnutí  kůže,  kopřivka  a  svědění 
z důvodu  uvolňování  histaminu  a – u  astmatiků – bronchospasmus. Studie in  vitro a  studie  na 
zvířatech  prokázaly  variabilní  účinky  přírodních  opioidů,  včetně  morfinu,  na složky  imunitního 
systému. Klinický význam těchto zjištění není znám.    
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
  AbsorpcePo perorálním podání je morfin poměrně rychle absorbován, především z horní části tenkého střeva a 
do určité míry i ze žaludku. Jeho nízká absolutní biodostupnost (20% až 40%) je způsobena rozsáhlou 
extrakcí při prvním průchodu játry.   
DistribuceMorfin se váže přibližně z 20 až 35 % na bílkoviny  v krevní plazmě, přednostně na albuminovou 
frakci. Distribuční objem morfinu se udává v rozsahu 1,0 až 4,7 l/kg po aplikaci jedné intravenózní 
dávky 4 až 10 mg. Vysoké koncentrace se nacházejí v tkáních jater, ledvin, gastrointestinálního traktu 
a svalů. Morfin proniká přes hematoencefalickou bariéru. 
Při perorální aplikaci začíná morfin působit za 30-90 minut. Doba působení je přibližně 4-6 hodin a je 
mnohem delší při prodlouženém uvolňování léčivé látky. 
K nástupu  účinku  při intramuskulárním  nebo subkutánním  podání  dochází  za  15-30  minut  a  při 
intravenózním podání za několik minut. Doba působení je přibližně 4-6  hodin  bez  ohledu  na  cestu 
podání (i.m., s.c., i.v.). Po epidurální nebo intratekální aplikaci se lokální analgetické účinky projeví za 
několik minut. Doba působení při epidurální aplikaci je přibližně 12 hodin a při intratekální aplikaci je 
ještě delší.  
BiotransformaceMorfin  je  metabolizován především v játrech, ale také v intestinálním epitelu. Ústředním krokem je 
glukuronidace     fenolické  hydroxylové  skupiny  hepatickou  UDP-glukuronyltransferázou  a 
N-demetylace. 
Hlavními metabolity jsou morfin-3-glukuronid a v menší míře morfin-6-glukuronid. Mimo jiné se také 
vytvářejí sulfátové konjugáty a produkty oxidativní metabolizace, například normorfin, morfin-N-oxid 
a morfin hydroxylovaný na pozici 2. Biologický poločas glukuronidů je podstatně delší než biologický 
poločas volného morfinu. Morfin-6-glukuronid  je  biologicky aktivní. Delší doba účinku u pacientů 
s renální insuficiencí může být způsobena tímto metabolitem.  
EliminacePo perorálním nebo parenterálním podání se přibližně 80 % podané dávky morfinu vyloučí močí 
(10 % jako nezměněný morfin, 4 %  jako  normorfin  a  65 % jako glukuronidy, přičemž morfin-glukuronid a morfin-6-glukuronid se vylučují v poměru 10:1). Eliminační poločas morfinu vykazuje u 
jednotlivých pacientů velkou variabilitu. Po parenterálním podání se pohybuje  v průměru od 1,7 do 
4,5 hodin, občas může dosáhnout až devíti hodin. Asi 10 % glukuronidů morfinu se vylučuje stolicí 
prostřednictvím žluči.    
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
   Při dlouhodobém užívání morfinu se citlivost CNS na morfin snižuje. Tento návykový efekt může být 
takový, že budou tolerovány dávky, které jsou při prvním podání toxické vzhledem k respirační 
depresi, kterou způsobují. Morfin má návykový potenciál vzhledem ke svému euforickému efektu (viz 
také bod 4.4). 
Studie mutagenity poskytly jasné pozitivní výsledky udávající klastogenní účinky, a to i na zárodečné 
buňky. Morfin je tudíž považován za mutagen; tento efekt je třeba očekávat i u člověka.  
Genotoxicita Nebyly provedeny žádné registrační studie k posouzení mutagenního potenciálu morfinu. V 
publikované literatuře bylo zjištěno, že morfin je mutagenní in vitro zvyšováním fragmentace DNA v 
lidských T-buňkách. Morfin byl popsán jako mutagenní v mikronukleovém testu in vivo u myší a měl 
pozitivní odezvu na indukci chromozomálních aberací v myších spermatidech a myších lymfocytech. 
Na rozdíl od pozitivních nálezů studie in vitro v literatuře také ukázaly, že morfin nevyvolával 
chromozomální aberace v leukocytech člověka.  
KancerogenitaDlouhodobé studie tumorogenního potenciálu morfinu na zvířatech nejsou k dispozici.  
Reprodukční toxicita U samců potkanů, kterým byla subkutánně podána opakovaná dávka morfinu, byla prokázána snížená 
fertilita.  
Studie na zvířatech prokázaly potenciál morfinu působit poškození plodu během období březosti 
(malformace CNS, retardace růstu, testikulární atrofie, změny systému neurotransmiterů a změny 
chování, závislost). U různých druhů zvířat působil morfin také na sexuální chování samců a fertilitu 
samic.  
Studie uvedená v literatuře u samic potkanů léčených i.p. až do 15 mg/kg/den morfinu před pářením, 
do 30 mg/kg/den v průběhu gravidity a až do 40 mg/kg/den po porodu vykazovala sníženou fertilitu 
matek, nárůst počtu mrtvých potomků, u živých potomků snížený růst, abstinenční příznaky a 
potlačení produkce spermií.   
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
  6.1 Seznam pomocných látek  
 Sevredol  10  mg:  laktosa,  předbobtnalý  kukuřičný  škrob,  povidon  25,  magnesium-stearát,  mastek 
potahová vrstva: hypromelosa 2506/5, hypromelosa 2506/15, makrogol 400, oxid titaničitý a hlinitý lak 
brilantní modře FCF   
 Sevredol  20  mg: laktosa, předbobtnalý kukuřičný škrob, povidon 25, magnesium-stearát, mastek 
potahová vrstva: částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol, oxid titaničitý, makrogol 3350, mastek, 
hlinitý lak erythrosinu, hlinitý lak oranžové žluti.   
 6.2 Inkompatibility  
 Neuplatňuje se.  
 6.3 Doba použitelnosti  
 3 roky.  
 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
 Uchovávejte při teplotě do 30 °C.  
 6.5 Druh obalu a obsah balení  
blistr Al/PVC/PVDC, krabička   
Velikost balení: 10, 20, 28, 30, 40, 50, 56 nebo 60 tablet 
 Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
 6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku  
Veškerý  nepoužitý  léčivý  přípravek  nebo  odpad  musí  být  zlikvidován  v souladu   s místními 
požadavky.    
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Mundipharma Gesellschaft m.b.H. 
Wiedner Gürtel Turm 24, OG 1100 Vídeň Rakousko 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA  
 SEVREDOL 10mg:  65/299/99-C 
 SEVREDOL 20mg:  65/300/99-C   
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE   
 Datum první registrace: 5. 5.  Datum posledního prodloužení registrace: 12. 1
1.   10. DATUM REVIZE TEXTU  
26. 7.  
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU  
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY  
Jedna tableta obsahuje morphini sulfas pentahydricus 10 mg, což odpovídá morphinum 7,5 mg.