SOLICARE - souhrn údajů a příbalový leták

sp.zn. sukls132607/2017, sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

SOLICARE 5 mg potahované tablety
SOLICARE 10 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

SOLICARE 5 mg:
Jedna tableta obsahuje solifenacini succinas 5 mg, což odpovídá solifenacinum 3,8 mg.
Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy (132,85 mg).

SOLICARE 10 mg:
Jedna tableta obsahuje solifenacini succinas 10 mg, což odpovídá solifenacinum 7,5 mg.
Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy (127,85 mg).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

SOLICARE 5 mg: kulatá světle žlutá bikonvexní potahovaná tableta s označením „CC” na jedné
straně a „31“na druhé straně.
Velikost tablety je 7,6 mm.

SOLICARE 10 mg: kulatá světle růžová bikonvexní potahovaná tableta s označením „CC”
na jedné straně a „32“na druhé straně.
Velikost tablety je 7,6 mm.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Symptomatická léčba urgentní inkontinence a/nebo zvýšené frekvence močení a naléhavosti
močení u pacientů s hyperaktivním močovým měchýřem.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí, včetně starších osob

Doporučená dávka je 5 mg solifenacin-sukcinátu jednou denně. V případě potřeby je možno
dávku zvýšit na 10 mg solifenacin-sukcinátu jednou denně.

Zvláštní populace

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku SOLICARE u dětí zatím nebyla stanovena. Z tohoto důvodu
není SOLICARE určen pro podávání dětem.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu
> 30 ml/min) není úprava dávky nutná. Pacienty s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance
kreatininu ≤ 30 ml/min) je třeba léčit s opatrností a dávkou ne vyšší než 5 mg denně (viz bod
5.2).

Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s mírnou poruchou funkce jater není úprava dávky nutná. Pacienty se středně těžkou
poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9) je třeba léčit s opatrností a dávkou ne vyšší
než 5 mg denně (viz bod 5.2).

Vysoce účinné inhibitory cytochromu P450 3A4
Pokud se SOLICARE podává současně s ketokonazolem nebo jinými vysoce účinnými
inhibitory CYP3A4, jako jsou např. ritonavir, nelfinavir nebo itrakonazol, v terapeutických
dávkách, neměla by maximální denní dávka přesáhnout 5 mg (viz bod 4.5).

Způsob podání
SOLICARE se užívá perorálně, polyká se celá tableta a zapíjí tekutinou. Může se užívat s jídlem
i bez něj.

4.3 Kontraindikace

Solifenacin je kontraindikován u pacientů s močovou retencí, závažnými gastrointestinálními
poruchami (včetně toxického megakolon), myasthenia gravis a glaukomem s úzkým úhlem
a u pacientů, u kterých existuje riziko vzniku těchto stavů.
- Pacienti přecitlivělí na léčivou látku nebo některou z pomocných látek uvedených v bodě 6.1.
- Pacienti podstupující léčbu hemodialýzou (viz bod 5.2).
- Pacienti s těžkou poruchou funkce jater (viz bod 5.2).
- Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin nebo středně těžkou poruchou funkce jater
a se současnou léčbou silným inhibitorem CYP3A4, např. ketokonazolem (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Před léčbou přípravkem SOLICARE je třeba zvážit jiné možné příčiny častého močení (srdeční
selhání, onemocnění ledvin). Pokud je přítomna močová infekce, je nutno zahájit léčbu
vhodnými antibiotiky.

SOLICARE je třeba podávat opatrně pacientům s:
- klinicky významnou obstrukcí močových cest s rizikem vzniku retence moči;
- poruchami gastrointestinálního traktu obstrukčního typu;
- rizikem snížené motility gastrointestinálního traktu;

- těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu ≤ 30 ml/min; viz bod 4.2 a 5.2), dávky
u těchto pacientů by neměly překročit 5 mg;
- středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9; viz bod 4.2 a 5.2), dávky
u těchto pacientů by neměly překročit 5 mg;
- současnou léčbou silným inhibitorem CYP3A4, např. ketokonazolem (viz bod 4.2 a 4.5);
- hiátovou hernií nebo gastroesofageálním refluxem a s terapií léky, které mohou vyvolat nebo
zhoršit zánět jícnu (jako jsou bisfosfonáty);
- vegetativní neuropatií.

U pacientů s rizikovými faktory, jako jsou předcházející výskyt syndromu dlouhého QT intervalu
a hypokalémie, bylo pozorováno prodloužení QT intervalu a výskyt torsade de pointes.

U pacientů s neurogenními příčinami zvýšené aktivity detrusoru nebyla bezpečnost a účinnost
stanovena.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy
nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

U pacientů, kteří užívají solifenacin-sukcinát, byl hlášen výskyt angioedému s obstrukcí
dýchacích cest. Pokud dojde k výskytu angioedému, podávání solifenacin-sukcinátu má být
okamžitě ukončeno a má být zavedena příslušná léčba a/nebo jiná opatření.

U pacientů, kteří užívají solifenacin-sukcinát, byl hlášen výskyt anafylaktického šoku.
U pacientů, u kterých dojde k výskytu anafylaktických reakcí, má být podávání solifenacin-
sukcinátu okamžitě ukončeno a má být zavedena příslušná léčba a/nebo jiná opatření.

Plného účinku přípravku SOLICARE lze dosáhnout nejdříve po 4 týdnech léčby.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakologické interakce
Současné podávání s jinými anticholinergními látkami může mít za následek výraznější léčebný
účinek i nežádoucí účinky. Mezi ukončením léčby přípravkem SOLICARE a zahájením jiné
anticholinergní terapie je nutná přestávka přibližně 1 týden. Léčebný účinek solifenacinu může
být snížen současným podáváním agonistů cholinergních receptorů.
Solifenacin může snižovat účinek léčiv, která stimulují motilitu gastrointestinálního traktu jako
jsou metoklopramid a cisaprid.

Farmakokinetické interakce
In vitro studie prokázaly, že v terapeutických koncentracích solifenacin neinhibuje CYP1A1/2,
2C9, 2C19, 2D6 nebo 3A4 z lidských jaterních mikrozómů. Solifenacin tedy pravděpodobně
neovlivňuje clearance léků metabolizovaných těmito CYP izoenzymy.

Účinky jiných léčivých přípravků na farmakokinetiku solifenacinu
Solifenacin je metabolizován CYP3A4. Současné podávání ketokonazolu (200 mg denně),
silného inhibitoru CYP3A4, má za následek dvojnásobné zvýšení AUC u solifenacinu. Podávání
ketakonazolu v dávce 400 mg denně vede k trojnásobnému zvýšení AUC u solifenacinu. Pokud
je tedy SOLICARE podáván současně s ketokonazolem nebo jinými silnými inhibitory CYP3A(např. ritonavir, nelfinavir, itrakonazol) v terapeutických dávkách, měla by se jeho maximální
dávka omezit na 5 mg (viz bod 4.2).

Současná léčba solifenacinem a silným inhibitorem CYP3A4 je kontraindikována u pacientů
s těžkou poruchou funkce ledvin a středně těžkou poruchou funkce jater.
Účinky indukce enzymů na farmakokinetiku solifenacinu a jeho metabolitů nebyly studovány,
stejně jako vliv substrátů s vyšší afinitou k CYP3A4 na expozici solifenacinu. Vzhledem k tomu,
že solifenacin je metabolizován CYP3A4, jsou možné farmakokinetické interakce s jinými
substráty s vyšší afinitou k CYP3A4 (např. verapamil, diltiazem) a s induktory CYP3A4 (např.
rifampicin, fenytoin, karbamazepin).

Účinek solifenacinu na farmakokinetiku jiných léčivých přípravků
Orální kontraceptiva
SOLICARE nevykazuje žádnou farmakokinetickou interakci s kombinovanými orálními
kontraceptivy (ethinylestradiol/levonorgestrel).

Warfarin
SOLICARE nemění farmakokinetiku R-warfarinu nebo S-warfarinu nebo jejich účinek
na protrombinový čas.

Digoxin
SOLICARE nemá žádný vliv na farmakokinetiku digoxinu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné údaje o ženách, které otěhotněly během užívání solifenacinu. Studie
na zvířatech nenaznačují přímé škodlivé účinky na fertilitu, embryonální a fetální vývoj nebo
porod (viz bod 5.3). Míra potenciálního rizika pro člověka není známá. Při předepisování
těhotným ženám je nutno postupovat opatrně.

Kojení
Nejsou k dispozici žádné údaje o vylučování solifenacinu do mateřského mléka. U myší jsou
solifenacin a jeho metabolity vylučovány do mléka a způsobují na dávce závislé špatné
prospívání novorozených mláďat (viz bod 5.3). Během kojení je tedy třeba se užívání přípravku
SOLICARE vyhnout.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Vzhledem k tomu, že solifenacin může stejně jako ostatní anticholinergika způsobit rozmazané
vidění a méně často i ospalost a únavu (viz bod 4.8), může být schopnost řídit a obsluhovat stroje
negativně ovlivněna.

4.8 Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu
Vzhledem k farmakologickému účinku solifenacinu může SOLICARE způsobit anticholinergní
nežádoucí účinky, které jsou obecně mírné až střední intenzity. Výskyt těchto nežádoucích
účinků závisí na dávce.
Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem u solifenacinu bylo sucho v ústech. Objevilo se
u 11 % pacientů léčených dávkou 5 mg denně, u 22 % pacientů léčených 10 mg denně a u 4 %
pacientů na placebu. Intenzita tohoto účinku byla obecně nízká a jen příležitostně vedla
k vysazení léčiva. Celkově byla compliance u tohoto přípravku velmi vysoká (přibližně 99 %)
a přibližně 90 % pacientů dokončilo celou studii trvající 12 týdnů.






Souhrnná tabulka nežádoucích účinků

Třídy
orgánových
systémů
Velmi
časté
≥ Časté
≥ 1/100 až
< Méně časté
≥ 1/1 000 až
< Vzácné
≥ 1/10 000 až
< 1/1 Velmi vzácné
< 1/10 Není známo
(z dostupných
údajů nelze
stanovit)

Infekce
a infestace

infekce močových
cest,
cystitída

Poruchy
imunitního
systému
anafylaktické
reakce*
Poruchy
metabolismu
a výživy
snížená chuť
k jídlu*,
hyperkalémie*
Psychiatrické
poruchy

halucinace*,
stavy
zmatenosti*
delirium*
Poruchy
nervového
systému

somnolence,
dysgeuzie

závratě*,
bolesti hlavy*

Oční poruchy

rozmazané
vidění
suchost očí glaukom*
Srdeční
poruchy

torsade de pointes*,
prodloužení QT na
elektrokardiogramu
*,
atriální fibrilace*,
palpitace*,
tachykardie*
Respirační,
hrudní
a mediastinální
poruchy
suchost v nose dysfonie*
Gastrointesti-
nální poruchy

sucho
v
ústech
zácpa,
nevolnost,
dyspepsie,
bolest
břicha
refluxní choroba
jícnu,
suché hrdlo
obstrukce
tračníku,
zaklíněná
stolice,
zvracení*
ileus*,
břišní diskomfort*

Hepatální
a hepatobiliárn
í poruchy

jaterní porucha*,
abnormální
výsledky funkčních
jaterních testů*
Poruchy kůže
a podkoží
suchá kůže

pruritus,*
vyrážka*,
erythema
multiforme*,
kopřivka*,
angioedém*
exfoliativní
dermatitída *

Třídy
orgánových
systémů
Velmi
časté
≥ Časté
≥ 1/100 až
< Méně časté
≥ 1/1 000 až
< Vzácné
≥ 1/10 000 až
< 1/1 Velmi vzácné
< 1/10 Není známo
(z dostupných
údajů nelze
stanovit)

Poruchy
svalové
a kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
svalová slabost*

Poruchy ledvin
a močových
cest
obtížné močení retence moči porucha funkce
ledvin*
Celkové
poruchy
a reakce v
místě aplikace
únava,
periferní otoky

* zaznamenáno po uvedení solifenacinu na trh.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků
uvedeného v Dodatku V.

4.9 Předávkování

Příznaky
Předávkování solifenacin-sukcinátem může mít za následek vážné anticholinergní účinky.
Nejvyšší dávka solifenacin-sukcinátu podaná náhodně jednomu pacientovi ve výši 280 mg
během 5 hodin vedla k psychickým změnám nevyžadujícím hospitalizaci.

Léčba
V případě předávkování solifenacin-sukcinátem by měl být pacient léčen aktivním uhlím.
Výplach žaludku je užitečný, pokud se provede do 1 hodiny, ale nemělo by se vyvolávat
zvracení.

Stejně jako u ostatních anticholinergik mohou být příznaky léčeny následujícím způsobem:
- Těžké centrální anticholinergní účinky jako halucinace nebo výrazná excitace: léčit
fysostigminem nebo karbacholem.
- Křeče nebo výrazná excitace: léčit benzodiazepiny.
- Respirační insuficience: léčit umělou ventilací.
- Tachykardie: léčit betablokátory.
- Retence moči: léčit katetrizací.
- Mydriáza: léčit pilokarpinem v očních kapkách a/nebo umístit pacienta do temné místnosti.

Stejně jako u ostatních antimuskarinik je třeba při předávkování věnovat zvláštní pozornost
pacientům se známým rizikem prodloužení QT intervalu (tj. s hypokalémií, bradykardií nebo
současným podáváním léků, které prodlužují QT interval) a relevantních již existujících
srdečních chorob (tj. ischémie myokardu, arytmie, městnavého srdečního selhání).



5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antispasmodika močových cest, ATC kód: G04BD08.

Mechanismus účinku:
Solifenacin je kompetitivní antagonista specifických cholinergních receptorů.
Močový měchýř má parasympatickou cholinergní inervaci. Acetylcholin způsobuje kontrakci
hladkého svalstva detrusoru prostřednictvím muskarinových receptorů, z nichž rozhodující roli
hraje subtyp M3. Farmakologické studie in vitro i in vivo ukazují, že solifenacin je kompetitivní
inhibitor subtypu M3 muskarinových receptorů. Dále se prokázalo, že solifenacin je specifickým
antagonistou muskarinových receptorů vykazujícím žádnou nebo jen nízkou afinitu k různým
dalším testovaným receptorům a iontovým kanálům.

Farmakodynamické účinky:
Solifenacin byl testován v dávkách 5 mg a 10 mg v několika dvojitě zaslepených
randomizovaných kontrolovaných klinických studiích na mužích i ženách s hyperaktivitou
močového měchýře.
Jak je uvedeno v přiložené tabulce, v porovnání s placebem měly dávky 5 mg a 10 mg
za následek statisticky významné zlepšení primárních i sekundárních cílů. Nástup účinku byl
pozorován do 1 týdne po zahájení léčby a zůstal po dobu sledovaných 12 týdnů stabilní.
Dlouhodobá otevřená studie dokázala, že účinnost přetrvává po dobu alespoň 12 měsíců.
Po 12 týdnech se přibližně 50 % pacientů, kteří trpěli inkontinencí, zcela zbavilo příhod
inkontinence a u 35 % pacientů frekvence močení klesla pod 8-krát za den. Léčba příznaků
hyperaktivity močového měchýře se pozitivně odrazila v řadě hodnocených kritérií kvality života
jako jsou celkové vnímání zdravotního stavu, vnímání inkontinence, pracovní, fyzická a sociální
omezení, emoce, intenzita příznaků, měřítka intenzity, kvalita spánku a zachování životní
energie.


Výsledky (souhrnná data) ze 4 kontrolovaných studií fáze 3 s léčbou v délce 12 týdnů

Placebo Solifenacin
mg
1x denně
Solifenacin
10 mg
1x denně
Tolterodin
mg
2x denně
Frekvence močení/24 hod.
Průměrná počáteční hodnota (baseline)
Průměrné snížení z baseline
Změna z baseline v %
n (počet)
p-hodnota*
11,1,4
(12 %)
12,2,3
(19 %)
< 0,11,2,7
(23 %)
< 0,12,1,9
(16 %)
0,Počet příhod nucení/24 hod.
Průměrná počáteční hodnota (baseline)
Průměrné snížení z baseline
Změna z baseline v %
n (počet)
p-hodnota*
6,2,0
(32 %)
5,2,9
(49 %)
< 0,6,3,4
(55 %)
< 0,5,2,1
(39 %)
0,Počet příhod inkontinence/24 hod.
Průměrná počáteční hodnota (baseline)
Průměrné snížení z baseline
Změna z baseline v %
n (počet)
p-hodnota*
2,1,(38 %)
2,1,5
(58 %)
< 0,2,1,8
(62 %)
< 0,2,1,1
(48 %)
0,

Placebo Solifenacin
mg
1x denně
Solifenacin
10 mg
1x denně
Tolterodin
mg
2x denně
Počet příhod nykturie/24 hod.
Průměrná počáteční hodnota (baseline)
Průměrné snížení z baseline
Změna z baseline v %
n (počet)
p-hodnota*
1,0,4
(22 %)
2,0,6
(30 %)
0,1,0,(33 %)
< 0,1,0,5
(26 %)
0,Objem moči na 1 močení
Průměrná počáteční hodnota (baseline)
Průměrné zvýšení z baseline
Změna z baseline v %
n (počet)
p-hodnota*
166 ml
ml
(5 %)
146 ml
32 ml
(21 %)
< 0,163 ml
43 ml
(26 %)
< 0,147 ml
24 ml
(16 %)
< 0,Počet vložek/24 hod.
Průměrná počáteční hodnota (baseline)
Průměrné snížení z baseline
Změna z baseline v %
n (počet)
p-hodnota*
3,0,8
(27 %)
2,1,(46 %)
< 0,2,1,3
(48 %)
< 0,2,1,0
(37 %)
0,
Poznámka: Ve 4 pivotních studiích byla použita dávka solifenacinu 10 mg a placebo.
Ve 2 ze 4 studií byla použita i dávka solifenacinu 5 mg a 1 studie zahrnovala
i tolterodin v dávce 2 mg 2 x denně.
Ne všechny parametry a léčebné skupiny byly posuzovány v každé jednotlivé studii. Z tohoto důvodu
se uvedená čísla pacientů liší podle sledovaného parametru a léčebné skupiny.

*p - hodnota se týká srovnání s placebem.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po užití tablet dosahuje solifenacin maximální plazmatické koncentrace (Cmax) za 3 až 8 hodin.
Hodnota tmax nezávisí na dávce. Hodnota Cmax a plocha pod křivkou (AUC) stoupá
proporcionálně s dávkou v rozmezí 5 až 40 mg. Absolutní biologická dostupnost je přibližně
90 %.
Příjem potravy nemá na Cmax a AUC žádný vliv.

Distribuce
Zdánlivý distribuční objem solifenacinu po intravenózním podání je 600 litrů. Solifenacin je
ve vysoké míře (přibližně 98 %) vázán na plazmatické proteiny, především na kyselý αglykoprotein.

Biotransformace
Solifenacin je ve významné míře metabolizován v játrech, především cytochromem P 450 3A(CYP3A4). Existují nicméně alternativní metabolické dráhy, které k metabolismu solifenacinu
rovněž mohou přispívat. Systémová clearance solifenacinu je přibližně 9,5 l/hod a konečný
poločas solifenacinu je 45 – 68 hodin. Po perorálním podání lze v plazmě kromě solifenacinu
identifikovat ještě jeden farmakologicky aktivní metabolit (4R-hydroxy-solifenacin) a tři
metabolity neaktivní (N-glukuronid, N-oxid a 4R-hydroxy-N-oxid solifenacinu).

Eliminace
Po jednorázovém podání solifenacinu značeného 14C bylo přibližně 70 % radioaktivity
detekováno v moči a 23 % ve stolici po dobu 26 dnů. Ukázalo se, že přibližně 11 % radioaktivity

v moči připadá na nezměněnou léčivou látku; asi 18 % na N-oxid metabolit, 9 % na 4R-hydroxy-
N-oxid metabolit a 8 % na 4R-hydroxy metabolit (aktivní).

Linearita/nelinearita
V rozmezí terapeutických dávek je farmakokinetika lineární.

Jiné zvláštní skupiny
Starší osoby
Není nutná žádná úprava dávky v závislosti na věku pacienta. Studie na starších pacientech
prokázaly, že expozice solifenacinu (po podání 5 mg a 10 mg jednou denně) vyjádřená jako AUC
se u zdravých starších osob (65 – 80 let) nelišila od hodnot mladých zdravých osob (mladších
55 let). U starších osob byla průměrná míra absorpce vyjádřená jako tmax mírně pomalejší
a konečný poločas byl přibližně o 20 % delší. Tyto malé rozdíly nejsou považovány za klinicky
signifikantní.

U dětí a dospívajících nebyla farmakokinetika solifenacinu stanovena.

Pohlaví
Farmakokinetika solifenacinu není ovlivněna pohlavím.

Rasa
Farmakokinetika solifenacinu není ovlivněna rasou.

Porucha funkce ledvin
Hodnoty AUC a Cmax solifenacinu u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin
nebyly významně odlišné od hodnot nalezených u zdravých dobrovolníků. U pacientů s těžkou
poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu ≤ 30 ml/min) byla expozice solifenacinu významně
větší než v kontrolní skupině: Cmax stoupla přibližně o 30 %, AUC o více než 100 % a t1/2 o více
než 60 %. Byla pozorována statisticky významná závislost mezi clearance kreatininu
a solifenacinu.
Farmakokinetika u pacientů léčených hemodialýzou nebyla studována.

Porucha funkce jater
U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9) není Cmax
ovlivněna, AUC se zvyšuje o 60 % a t1/2 je dvojnásobný. Farmakokinetika u pacientů s těžkou
poruchou funkce jater nebyla studována.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti,
toxicity po opakovaném podání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu
a reprodukční toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Ve studii pre- a postnatálního vývoje na myších měla léčba matky solifenacinem během kojení
za následek nižší míru poporodního přežití, snížení hmotnosti mláďat a jejich pomalejší fyzický
vývoj. Tyto parametry byly závislé na dávce a jejich míra je klinicky relevantní.
Zvýšená mortalita v závislosti na dávce bez předešlých klinických projevů se vyskytla u mláďat
myší, jejichž léčba započala 10. nebo 21. den po narození s dávkami, které dosáhly
farmakologického efektu, a obě skupiny měly vyšší mortalitu v porovnání s dospělými jedinci.
U myších mláďat, jejichž léčba započala 10. den po porodu, byla expozice v plazmě vyšší než
u dospělých myší, při léčbě po 21. dni po porodu a dále byla systémová expozice srovnatelná
jako u dospělých myší. Klinický dopad zvýšené mortality u myších mláďat není znám.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
monohydrát laktosy
kukuřičný škrob
hypromelosa
koloidní oxid kremičitý bezvodý
magnesium-stearát

Potahová vrstva:
SOLICARE 5 mg:
hypromelosa 2910 (6 cp) (E464)
makrogol 4000 (E1521)
oxid titaničitý (E171)
mastek (E553b)
žlutý oxid železitý (E172)

SOLICARE 10 mg:
hypromelosa 2910 (6 cp) (E464)
makrogol 4000 (E1521)
oxid titaničitý (E171)
mastek (E553b)
červený oxid železitý (E172)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Obal:
Tablety jsou baleny v PVC/Al blistru nebo v bílých neprůhledných HDPE lahvičkách
s polypropylenovým šroubovacím uzávěrem.

Velikost balení (blistry): 30, 50 nebo 100 tablet
Velikost balení (lahvička): 30, 50, 100, 250, 500 nebo 1000 tablet


Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.


6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

CANDE CZ s.r.o.
Skořepka 110 00 Praha Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

73/187/17-C
73/188/17-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

31. 10
10. DATUM REVIZE TEXTU

31. 10.