Sp.zn. sukls  
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 Zirvin 200 mg tablety 
Zirvin 400 mg tabletyZirvin 800 mg tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 Jedna tableta obsahuje aciclovirum 200 mg. 
Jedna tableta obsahuje aciclovirum 400 mg. 
Jedna tableta obsahuje aciclovirum 800 mg.  
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.   
3. LÉKOVÁ FORMA 
 Tableta 
 
Zirvin 200 mg tablety Bílé nebo téměř bílé, kulaté, bikonvexní tablety s vyražením „200“ na jedné straně a průměrem 
přibližně 9,0 mm.   
Zirvin 400 mg tabletyBílé nebo téměř bílé, kulaté, bikonvexní tablety s průměrem přibližně 11,0 mm.   
Zirvin 800 mg tabletyBílé nebo téměř bílé, podlouhlé, bikonvexní tablety s půlicí rýhou na jedné straně (délka přibližně 19,mm, šířka přibližně 10,5 mm). 
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, není určena k dělení dávky.   
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 4.1 Terapeutické indikace 
 Přípravek Zirvin je indikován k léčbě infekcí kůže a sliznic vyvolaných herpes simplex virem, včetně 
primární a rekurentní genitální herpetické infekce (mimo infekcí vyvolaných tímto virem u 
novorozenců a závažných infekcí vyvolaných tímto virem u imunokompromitovaných dětí). 
Přípravek Zirvin je indikován k supresi rekurentních infekcí (prevence rekurence) vyvolaných herpes 
simplex virem u imunokompetentních pacientů. 
Přípravek Zirvin je indikován k profylaxi infekcí vyvolaných herpes simplex virem u 
imunokompromitovaných pacientů. 
Přípravek Zirvin je indikován k léčbě infekcí vyvolaných varicella zoster virem (planých neštovic a 
pásového oparu). Studie prokázaly, že včasné zahájení léčby pásového oparu aciklovirem má pozitivní 
efekt na bolest a může snížit incidenci postherpetické neuralgie.    
Aciklovir je indikován k léčbě pacientů těžce imunokompromitovaných, zejména v pokročilém stadiu 
onemocnění HIV (CD4+ méně než 200/mm3, včetně pacientů s AIDS nebo těžkým ARC) nebo po 
transplantaci kostní dřeně. Klinické studie prokázaly, že perorální aciklovir podaný v kombinaci s 
jinou antivirovou terapií (hlavně s perorálním přípravkem Retrovir) snížil mortalitu u pacientů v 
pokročilém stadiu HIV onemocnění. Perorální aciklovir, kterému předchází jednoměsíční intravenózní 
terapie aciklovirem, snižuje mortalitu u pacientů po transplantací kostní dřeně.  
Perorální forma acikloviru navíc poskytuje efektivní profylaxi onemocnění herpetickými viry.   
4.2 Dávkování a způsob podání 
 Dávkování 
 
Léčba infekce vyvolané herpes simplex virem- Dospělí 
Obvykle se podává 200 mg acikloviru pětkrát denně, přibližně ve 4hodinových intervalech s 
vynecháním noční dávky. V léčbě se obvykle pokračuje po dobu pěti dní, při těžkých primárních 
infekcích je však nutné dobu léčby prodloužit.  
U těžce imunokompromitovaných pacientů (např. po transplantaci kostní dřeně) nebo u pacientů s 
poruchou absorpce ze střeva lze dávku zdvojnásobit na 400 mg acikloviru, popřípadě lze zvážit i 
možnost intravenózní aplikace.  
Podávání je nutné zahájit co nejdříve po nástupu infekce. Při rekurenci se v optimálním případě léčba 
zahajuje již v prodromálním období nebo při prvním zjištění lézí.  
- 
Pediatrická populace  
K léčbě infekcí herpes simplex se mají dětem ve věku 2 let a starším podávat dávky pro dospělé a 
kojencům a dětem mladším 2 let se mají podávat dávky odpovídající polovině dávek pro dospělé.   
K léčbě herpetické infekce u novorozenců se doporučuje intravenózní aciklovir.  
- Starší pacienti  
U starších pacientů je třeba vzít v úvahu možnost poruchy funkce ledvin, proto se má dávka upravit 
(viz bod Porucha funkce ledvin).   
U starších pacientů, kteří dostávají vysoké perorální dávky acikloviru, je nutné udržovat přiměřenou 
hydrataci.   
- Porucha funkce ledvin  
S opatrností je třeba podávat aciklovir pacientům s poruchou funkce ledvin. Je nutné udržovat 
přiměřenou hydrataci.   
Při léčbě infekcí herpes simplex u pacientů s poruchou funkce ledvin nevedou doporučené perorální 
dávky ke kumulaci acikloviru nad hranici, která byla stanovena jako bezpečná pro intravenózní infuzi. 
U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu pod 10 ml/min) se však 
doporučuje dávku upravit na 200 mg acikloviru dvakrát denně, podávaných v přibližně 
dvanáctihodinovém intervalu.  
Suprese infekce vyvolané herpes simplex virem u imunokompetentních pacientů  
- Dospělí 
K supresi infekcí herpes simplex u osob s normální funkcí imunitního systému se podává 200 mg 
acikloviru čtyřikrát denně přibližně v 6hodinových intervalech.  
U řady pacientů postačuje podávání 400 mg acikloviru dvakrát denně přibližně ve 12hodinovém 
intervalu.   
Efektivní může být titrační snížení dávek na 200 mg acikloviru podávaných třikrát denně, přibližně v 
8hodinovém intervalu, nebo i dvakrát denně v přibližně 12hodinovém intervalu.  
U některých pacientů může i při celkové denní dávce 800 mg acikloviru dojít k exacerbaci infekce.   
Léčbu je třeba pravidelně přerušovat po 6 až 12 měsících, aby bylo možné pozorovat možné změny v 
normálním vývoji onemocnění.  
- 
Pediatrická populace  
O supresi infekcí herpes simplex u dětí s normální funkcí imunitního systému nejsou dostupná 
specifická data.   
- Starší pacienti  
U starších pacientů je třeba vzít v úvahu možnost poruchy funkce ledvin, proto se má dávka upravit 
(viz bod Porucha funkce ledvin).   
U starších pacientů, kteří dostávají vysoké perorální dávky acikloviru, je nutné udržovat přiměřenou 
hydrataci.   
- Porucha funkce ledvin  
S opatrností je třeba podávat aciklovir pacientům s poruchou funkce ledvin. Je nutné udržovat 
přiměřenou hydrataci.   
Při profylaxi infekcí herpes simplex u pacientů s poruchou funkce ledvin nevedou doporučené 
perorální dávky ke kumulaci acikloviru nad hranici, která byla stanovena jako bezpečná pro 
intravenózní infuzi. U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu pod ml/min) se však doporučuje dávku upravit na 200 mg acikloviru dvakrát denně, podávaných v 
přibližně dvanáctihodinovém intervalu.  
Profylaxe infekce herpes simplex virem u imunokompromitovaných pacientů  
- Dospělí 
K profylaxi infekcí herpes simplex u imunokompromitovaných pacientů se podává 200 mg acikloviru 
čtyřikrát denně, přibližně v 6hodinových intervalech.  
U těžce imunokompromitovaných pacientů (např. po transplantaci kostní dřeně) nebo u pacientů s 
poruchou absorpce ze střeva lze dávku zdvojnásobit na 400 mg acikloviru, případně lze zvážit 
intravenózní aplikaci.  
Délka profylaktického podávání se řídí délkou rizikového období.  
- 
Pediatrická populace  
K profylaxi infekcí herpes simplex u imunokompromitovaných dětí ve věku 2 let a starších se podávají 
dávky pro dospělé. Kojencům a dětem mladším 2 let se podávají dávky odpovídající polovině dávek 
pro dospělé.   
- Starší pacienti  
U starších pacientů je třeba vzít v úvahu možnost poruchy funkce ledvin, proto se má dávka upravit 
(viz bod Porucha funkce ledvin).   
U starších pacientů, kteří dostávají vysoké perorální dávky acikloviru, je nutné udržovat přiměřenou 
hydrataci.  
- Porucha funkce ledvin  
S opatrností je třeba podávat aciklovir pacientům s poruchou funkce ledvin. Je nutné udržovat 
přiměřenou hydrataci.    
Při profylaxi infekcí herpes simplex u pacientů s poruchou funkce ledvin nevedou doporučené 
perorální dávky ke kumulaci acikloviru nad hranici, která byla stanovena jako bezpečná pro 
intravenózní infuzi. U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu pod ml/min) se však doporučuje dávku upravit na 200 mg acikloviru dvakrát denně, podávaných v 
přibližně dvanáctihodinovém intervalu.  
Léčba infekcí varicella a herpes zoster 
- DospělíPři léčbě infekcí varicella a herpes zoster je nutné podávat dávky 800 mg acikloviru pětkrát denně, 
přibližně v intervalu 4 hodin s vynecháním noční dávky.  
V léčbě se pokračuje po dobu sedmi dnů.  
U těžce imunokompromitovaných pacientů (např. po transplantaci kostní dřeně) nebo u pacientů s 
poruchou absorpce ze střeva je třeba zvážit možnost intravenózní aplikace.  
Podávání je třeba zahájit co nejdříve po nástupu infekce. Výsledky léčby jsou lepší, pokud se léčba 
zahájí ihned po výsevu vyrážky.   
- 
Pediatrická populace  
 Léčba infekcí varicelou u dětí: 
let a starší:  800 mg acikloviru 4× denně. 
2-5 let:   400 mg acikloviru 4× denně. 
mladší než 2 roky:  200 mg acikloviru 4× denně.  
Přesnější výši dávky lze stanovit jako 20 mg acikloviru/kg tělesné hmotnosti (maximálně 800 mg) 
podávaných čtyřikrát denně. 
V léčbě se pokračuje po dobu pěti dnů.  
K dispozici nejsou žádné údaje ohledně léčby infekce herpes zoster virem u imunokompromitovaných 
dětí.  
- Starší pacienti 
U starších pacientů je třeba vzít v úvahu možnost poruchy funkce ledvin, proto se má dávka upravit 
(viz bod Porucha funkce ledvin).   
U starších pacientů, kteří dostávají vysoké dávky acikloviru perorálně, je nutné udržovat přiměřenou 
hydrataci.   
- Porucha funkce ledvin 
S opatrností je třeba podávat aciklovir pacientům s poruchou funkce ledvin. Je nutné udržovat 
přiměřenou hydrataci.   
Při léčbě infekcí varicella a herpes zoster se u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin 
(clearance kreatininu pod 10 ml/min) doporučuje upravit dávku na 800 mg dvakrát denně, tedy s 
intervalem podávání přibližně 12 hodin, a u pacientů se středně závažnou poruchou funkce ledvin 
(clearance kreatininu v rozmezí 10 až 25 ml/min) na 800 mg třikrát denně, podávaných v intervalu 
přibližně 8 hodin.   
Léčba pacientů s projevy těžké imunodeficience  
- Dospělí V průběhu léčby pacientů s projevy těžké imunodeficience je nutné podávat aciklovir v dávce 800 mg 
acikloviru čtyřikrát denně, přibližně v intervalu 6 hodin.   
V průběhu léčby příjemců kostní dřeně by měla normálně předcházet až jednoměsíční intravenózní 
terapie aciklovirem.    
V klinických studiích byla délka léčby pacientů po transplantacích kostní dřeně 6 měsíců (od 1 do měsíců po transplantaci). V klinické studii u pacientů s pokročilým onemocněním HIV trvala léčba měsíců, ale delší léčba by pravděpodobně měla na tyto pacienty pozitivní dopad.   
- 
Pediatrická populace  
Z omezených dat týkajících se péče o děti s těžkou formou poruchy imunitního systému vyplývá, že 
dětem starším 2 let může být podávána stejná dávka jako u dospělých pacientů.  
- Starší pacienti  
U starších pacientů je třeba vzít v úvahu možnost poruchy funkce ledvin, proto se má dávka upravit 
(viz bod Porucha funkce ledvin).   
U starších pacientů, kteří dostávají vysoké perorální dávky acikloviru, je nutné udržovat přiměřenou 
hydrataci.   
- Porucha funkce ledvin  
S opatrností je třeba podávat aciklovir pacientům s poruchou funkce ledvin. Je nutné udržovat 
přiměřenou hydrataci.   
Při léčbě infekcí varicella a herpes zoster se u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin 
(clearance kreatininu pod 10 ml/min) doporučuje upravit dávku na 800 mg dvakrát denně, s intervalem 
podávání přibližně 12 hodin, a u pacientů se středně závažnou poruchou funkce ledvin (clearance 
kreatininu v rozmezí 10 až 25 ml/min) na 800 mg třikrát denně, podávaných v intervalu přibližně hodin.  
Způsob podání Přípravek Zirvin je určen pro perorální podání. Tabletu je třeba spolknout celou a zapít trochou vody.  
4.3 Kontraindikace 
 Hypersenzitivita na léčivou látku, valaciklovir nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 
6.1.  
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 Stav hydrataceU pacientů, kteří dostávají vysoké perorální dávky acikloviru, je nutné udržovat přiměřenou hydrataci.   
Porucha funkce ledvinRiziko poruchy funkce ledvin se při užívání jiných nefrotoxických léčivých přípravků zvyšuje.  
Porucha funkce ledvin a starší pacientiAciklovir je vylučován cestou renální clearance, proto musí být u pacientů s poruchou funkce ledvin 
dávka snížena (viz bod 4.2). U starších pacientů je třeba vzít v úvahu možnost snížení funkce ledvin, 
proto se má u této skupiny pacientů zvážit snížení dávky. Jak u starších pacientů, tak u pacientů 
s poruchou funkce ledvin, je zvýšené riziko rozvoje neurologických nežádoucích účinků, a proto má 
být výskyt těchto nežádoucích účinků pečlivě sledován. U hlášených případů byly tyto reakce při 
ukončení léčby většinou reverzibilní (viz bod 4.8).   
Prodloužená nebo opakovaná léčba aciklovirem může u těžce imunokompromitovaných pacientů vést 
k selekci virových kmenů se sníženou citlivostí, které nemusí odpovědět na pokračující léčbu 
aciklovirem (viz bod 5.1).  
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je 
v podstatě „bez sodíku“.   
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 Aciklovir je primárně eliminován v nezměněném stavu močovými cestami, a to tubulární sekrecí. 
Léčivé přípravky podávané souběžně, které se eliminují stejným mechanismem, mohou zvyšovat 
plazmatickou koncentraci acikloviru.  
Probenecid a cimetidin zvyšují tímto mechanismem AUC acikloviru a snižují jeho renální clearance. 
Bylo prokázáno, že při paralelním podávání léčivých přípravků dochází ke zvýšení AUC acikloviru a 
inaktivního metabolitu mofetil-mykofenolátu, imunosupresivního agens užívaného u 
transplantovaných pacientů. Vzhledem k rozsáhlému terapeutickému indexu acikloviru však není 
zapotřebí dávkování upravovat.  
Experimentální studie u pěti mužů ukazuje, že současná léčba aciklovirem zvyšuje AUC celkově 
podaného theofylinu přibližně o 50 %. Během současné léčby s aciklovirem se doporučuje měřit 
plazmatické koncentrace.  
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 TěhotenstvíUžití acikloviru se doporučuje pouze, pokud potenciální přínosy převáží možnost neznámých rizik. 
Registr užívání acikloviru v těhotenství po uvedení na trh dokumentoval dopad na těhotenství u žen, 
jimž byla podávána některá z lékových forem acikloviru. Výsledky z registru neukázaly zvýšení počtu 
defektů u novorozenců matek léčených aciklovirem ve srovnání s celkovou populací; žádný z defektů 
nebyl unikátní, ani se neukázal konzistentní vzor, který by poukazoval na společnou příčinu. 
Systémové podání acikloviru nevedlo v mezinárodně uznávaných testech k embryotoxickým nebo 
teratogenním účinkům u králíků, potkanů ani myší. V nestandardních testech u potkanů byly 
pozorovány abnormality plodu, pouze však po vysokých subkutánních dávkách, které vedly i k 
maternální toxicitě. Klinický význam těchto nálezů není zřejmý. 
KojeníPo perorálním podání dávky 200 mg acikloviru pětkrát denně byl aciklovir zjištěn v mateřském mléce 
v koncentracích, jež odpovídaly 0,6 až 4,1násobku plazmatických koncentrací. Tyto koncentrace by 
mohly pro kojence představovat dávky acikloviru až 0,3 mg/kg tělesné hmotnosti/den, aciklovir se 
proto kojícím ženám podává s opatrností.  
FertilitaNeexistují informace o účinku acikloviru na fertilitu žen.  
Pro informace ohledně počtu spermií, jejich motilitu nebo morfologii viz klinické studie v bodě 5.2.  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 Při hodnocení schopnosti pacienta řídit nebo obsluhovat stroje je nutno zvážit klinický stav pacienta a 
profil nežádoucích účinků acikloviru. 
Studie hodnotící účinky acikloviru na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Z 
farmakologie léčivé látky však nelze předpovědět škodlivý účinek na zmíněné aktivity.  
4.8 Nežádoucí účinky 
 Kategorie frekvencí přiřazené níže uvedeným nežádoucím účinkům jsou pouze orientační, protože pro 
většinu účinků nejsou dostupná data pro výpočet jejich incidence. Navíc se výskyt nežádoucích účinků 
může měnit v závislosti na indikaci.    
Ke klasifikaci nežádoucích účinků podle frekvence výskytu byla použita následující konvence: velmi 
časté ≥ 1/10, časté ≥ 1/100 až < 1/10, méně časté ≥ 1/1 000 až < 1/100, vzácné ≥ 1/10 000 až < 000, velmi vzácné < 1/10 000.   
Poruchy krve a lymfatického systémuVelmi vzácné: anemie, leukopenie, trombocytopenie.   
Poruchy imunitního systémuVzácné: anafylaxe.   
Psychiatrické poruchy a poruchy nervového systémuČasté: bolest hlavy, závratě.  
Velmi vzácné: agitovanost, zmatenost, třes, ataxie, dysartrie, halucinace, psychotické příznaky, křeče, 
somnolence, encefalopatie, kóma. 
Výše zmíněné příznaky jsou obecně reverzibilní a obvykle jsou hlášeny u pacientů s poruchou funkce 
jater nebo s jinými predisponujícími faktory (viz bod 4.4).   
Respirační, hrudní a mediastinální poruchyVzácné: dyspnoe.   
Gastrointestinální poruchyČasté: nauzea, zvracení, průjem, bolesti břicha.   
Poruchy jater a žlučových cestVzácné: reverzibilní zvýšení hladin bilirubinu a jaterních enzymů.  
Velmi vzácné: hepatitida, žloutenka.   
Poruchy kůže a podkožní tkáněČasté: svědění, vyrážka (včetně fotosenzitivní reakce).  
Méně časté: kopřivka, zrychlené vypadávání vlasů 
Zrychlené vypadávání vlasů bylo spojováno s rozsáhlou různorodostí onemocnění a medikace. Přímá 
spojitost s léčbou aciklovirem je nejistá.  
Vzácné: angioedém.   
Poruchy ledvin a močových cestVzácné: zvýšení hladiny urey a kreatininu v krvi.  
Velmi vzácné: akutní renální insuficience, renální bolest 
Renální bolest může být spojena s renální insuficiencí.   
Celkové poruchy a reakce v místě aplikaceČasté: únava, horečka.  
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení  podezření  na  nežádoucí  účinky  po  registraci  léčivého  přípravku  je  důležité. Umožňuje  to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:   
Státní ústav pro kontrolu léčivŠrobárova 100 41 Praha webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek  
4.9 Předávkování 
 SymptomyAciklovir se pouze částečně absorbuje v gastrointestinálním traktu. Po jednorázové dávce až 20 g 
acikloviru většinou nedošlo k vývoji toxických příznaků. Při náhodném opakovaném perorálním  
podání vysokých dávek acikloviru po dobu několika dnů došlo k vývoji gastrointestinálních projevů 
jako nauzey a zvracení, nebo neurologických příznaků jako bolesti hlavy a zmatenosti.   
LéčbaPacient musí být pečlivě sledován pro možný vznik toxických projevů. Hemodialýza významně 
zvyšuje vylučování acikloviru z krve, a proto má být zvážena jako léčebná volba v případě 
symptomatického předávkování.   
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  
5.1  Farmakodynamické vlastnosti 
 Farmakoterapeutická skupina: antivirotika pro systémové použití, nukleosidy a nukleotidy, kromě 
inhibitorů reverzní transkriptázy, 
ATC kód: J05AB 
Mechanismus účinkuAciklovir je syntetický analog purinového nukleosidu s inhibičním účinkem in vitro a in vivo proti 
lidským herpetickým virům, a to včetně herpes simplex viru (HSV) typu 1 a 2, varicella zoster viru 
(VZV), viru Epstein-Barrové (EBV) a cytomegaloviru (CMV). V buněčných kulturách vykazuje 
aciklovir největší antivirový účinek proti HSV-1 a dále (v sestupném pořadí účinku) proti HSV-2, 
VZV, EBV a CMV.   
Inhibiční účinek acikloviru proti HSV-1, HSV-2, VZV, EBV a CMV je vysoce selektivní. Enzym 
tymidinkináza (TK) zdravých neinfikovaných buněk nevyužívá aciklovir účinně jako substrát, proto je 
toxicita vůči savčím hostitelským buňkám nízká; avšak TK zakódovaná viry HSV, VZV a EBV 
přeměňuje aciklovir na aciklovir monofosfát, což je nukleosidový analog, který se dále přeměňuje na 
difosfát a nakonec buněčnými enzymy na trifosfát. Aciklovir-trifosfát interferuje s polymerázou DNA 
viru a inhibuje replikaci DNA viru s výsledným ukončením řetězce po jeho inkorporaci do DNA viru.   
Farmakodynamické vlastnostiU jedinců s těžkou poruchou imunity může delší nebo opakovaná léčba aciklovirem vést k selekci 
virových kmenů s omezenou senzitivitou, které nemusí reagovat na pokračující léčbu aciklovirem.  
Většina klinicky izolovaných kmenů s omezenou senzitivitou vykazovala relativní nedostatek virové 
TK, byly však popsány i kmeny s pozměněnou TK nebo s polymerázou DNA viru. In vitro expozice 
izolovaných kmenů HSV acikloviru může také vést ke vzniku méně citlivých kmenů. Vztah mezi 
senzitivitou izolovaných kmenů HSV stanovenou in vitro a klinickou odpovědí na léčbu aciklovirem 
není jasný.  
Všichni pacienti mají být upozorněni, aby se vyhnuli možnému přenosu viru, zvláště když jsou 
přítomné aktivní léze.  
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 AbsorpceAciklovir se ze střeva vstřebává pouze částečně. Průměrná perorální biologická dostupnost po 
perorálním podání se pohybuje mezi 10 a 20 %. Průměrné maximální koncentrace (Cmax) 0,4 μg/ml je 
dosaženo přibližně za 1,6 hodiny po podání dávky 200 mg ve formě perorální suspenze nebo tablet. 
Při perorálních dávkách 200 mg podávaných každé čtyři hodiny se průměrné maximální plazmatické 
koncentrace (Cssmax) v ustáleném stavu zvyšují na 0,7 μg/ml (3,1 μmol). U hladin Cssmax je pozorováno 
méně než proporcionální zvýšení po dávkách 400 mg a 800 mg podávaných po čtyřech hodinách, 
přičemž hodnoty dosahují 1,2 a 1,8 μg/ml (5,3 a 8 μmol).    
DistribucePrůměrný distribuční objem 26 l ukazuje, že aciklovir je distribuován v celkové tělesné vodě. Zdánlivé 
hodnoty po perorálním podání (Vd/F) se pohybovaly v rozmezí od 2,3 do 17,8 l//kg. Vazba acikloviru 
na plazmatické proteiny je poměrně nízká (9 až 33 %) a lékové interakce vyvolané vytěsňováním z 
vazebných míst se nepředpokládají. Koncentrace acikloviru v likvoru jsou přibližně 50% 
odpovídajících plazmatických koncentrací v ustáleném stavu.   
BiotransformaceAciklovir se převážně vylučuje ledvinami v nezměněné formě. Jediný známý metabolit v moči je [(karboxymethoxy) methyl]guanin, což představuje 10-15 % dávky vylučované močí.  
EliminacePo dávce 200 mg se průměrná systémová expozice (AUC0-ꝏ) acikloviru pohybuje mezi 1,9 a 2,μg*h/ml. U dospělých bylo prokázáno, že po perorálním podání se terminální plazmatický poločas 
acikloviru pohybuje mezi 2,8 a 4,1 hodinami. Renální clearance acikloviru (CLr = 14,3 l/h) je 
podstatně vyšší než clearance kreatininu, což ukazuje, že k vylučování léku ledvinami přispívá kromě 
glomerulární filtrace i tubulární sekrece. Poločas rozpadu a celková clearance acikloviru závisí na 
funkci ledvin. U pacientů s poruchami ledvin se proto doporučuje úprava dávkování.  
Zvláštní skupiny pacientů 
Pediatrická populace
U novorozenců a mladších kojenců (0 až 3 měsíce věku) léčených dávkami 10 mg/kg podávaných v 
parenterální infuzi v jednohodinových intervalech každých 8 hodin byl konečný plazmatický poločas 
3,8 hodiny.   
Starší pacientiKonečný plazmatický poločas u těchto pacientů byl 3,8 hodiny. U starších osob celková clearance 
klesá s rostoucím věkem, což je spojeno s poklesem clearance kreatininu, i když změna terminálního 
plazmatického poločasu acikloviru je malá.   
Porucha ledvin  U pacientů s chronickým selháním funkce ledvin dosahoval průměrný terminální poločas acikloviru 
hodnoty 19,5 hodiny. Průměrný poločas acikloviru během hemodialýzy byl 5,7 hodiny. Plazmatické 
koncentrace acikloviru klesly během dialýzy přibližně o 60 %.   
Další zvláštní skupiny pacientůKlinické studie neprokázaly zjevné změny farmakokinetického chování acikloviru nebo zidovudinu 
poté, co byly obě látky podávány společně pacientům infikovaným virem HIV.  
Klinické studie Nejsou dostupné informace týkající se účinku perorální formy acikloviru nebo acikloviru ve formě i.v. 
infuzí na fertilitu žen. V klinické studii u 20 mužů s normálním počtem spermií užívajících perorálně 
aciklovir v dávce až 1 g denně po dobu až šesti měsíců se neprokázal žádný signifikantní účinek na 
počet spermií, jejich motilitu, ani na jejich morfologii .  
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 Mutagenita Výsledky testů mutagenity in vitro a in vivo ukazují, že aciklovir u člověka pravděpodobně 
nezpůsobuje genetické změny.   
Kancerogenita Dlouhodobé studie prováděné u myší a u potkanů neprokázal kancerogenitu acikloviru.    
Fertilita Vysoce reverzibilní nežádoucí účinky na spermatogenezi spojené s celkovou toxicitou byly u potkanů 
a psů popsány pouze při dávkách acikloviru vysoce překračujících terapeuticky používané dávky. 
Dvougenerační studie na myších neprokázaly žádný vliv perorálně podávaného acikloviru na fertilitu.  
Teratogenita V mezinárodně akceptovaných standardních testech nemělo systémové podávání acikloviru u potkanů, 
králíků ani u myší žádné embryotoxické ani teratogenní účinky.  
V nestandardním testu na potkanech se vyskytly fetální abnormality, avšak jenom jako následek tak 
vysokých subkutánních dávek, které vedly známkám toxicity i u matek. Klinický význam těchto 
pozorování není jistý.    
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 6.1 Seznam pomocných látek  
Povidon KSodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)Mikrokrystalická celulóza 
Magnesium-stearát 
6.2 Inkompatibility  
Neuplatňuje se.   
6.3 Doba použitelnosti  
roky.  
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání  
Zirvin 200 mg tabletyUchovávejte při teplotě do 30 °C.  
Zirvin 400 mg tablety a Zirvin 800 mg tabletyTento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.  
6.5 Druh obalu a obsah balení  
Tablety přípravku Zirvin 200 mg jsou balené v PVC/Al blistrech. 
Velikosti balení: 25 a 30 tablet  
Tablety přípravku Zirvin 400 mg tablety jsou balené v PVC/Al blistrech. 
Velikosti balení: 25 a 70 tablet 
Tablety přípravku Zirvin 800 mg jsou balené v PVC/Al blistrech. 
Velikosti balení: 25 a 35 tablet   
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci  
Žádné zvláštní požadavky.  
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky.    
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika   
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)  
Zirvin 200 mg: 42/065/18-C 
Zirvin 400 mg: 42/066/18-C 
Zirvin 800 mg: 42/067/18-C     
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  
Datum první registrace: 6. 10.   
10. DATUM REVIZE TEXTU  
1
1. 3.  1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU   
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/ LÉČIVÝCH LÁTEK   
Jedna tableta obsahuje aciclovirum 200 mg.   
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK     
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ