Adempas Farmakodynamické vlastnosti
 
Farmakoterapeutická skupina: Antihypertenziva ATC kód: C02KX 
Mechanismus účinku 
Riocigvát je stimulátor rozpustné guanylátcyklázy receptor pro oxid dusnatý signální molekuly cyklického guanosinmonofosfátu v regulačních procesech, které ovlivňují vaskulární tonus, proliferaci, fibrózu a zánět. 
Plicní hypertenze souvisí s endoteliální dysfunkcí, poruchou syntézy oxidu dusnatého a nedostatečnou 
stimulací NO-sGC-cGMP cesty. 
Riocigvát má dvojí mechanismus účinku. Zvyšuje citlivost guanylátcyklázy oxidu dusnatému Riocigvát také přímo stimuluje sGC nezávisle na NO. 
Riocigvát obnovuje cestu NO-sGC-cGMP a vede ke zvýšení tvorby cGMP. 
 
Farmakodynamické účinky 
Riocigvát obnovuje cestu NO-sGC-cGMP, což vede k významnému zlepšení plicní vaskulární 
hemodynamiky a zlepšení funkční zdatnosti. 
Existuje přímý vztah mezi plazmatickou koncentrací riocigvátu a hemodynamickými parametry, jako 
je systémová a plicní vaskulární rezistence, systolický krevní tlak a srdeční výdej. 
 
Klinická účinnost a bezpečnost 
Účinnost u dospělých pacientů s CTEPH 
 
Byla provedena randomizovaná, dvojitě zaslepená, mezinárodní, placebem kontrolovaná studie 
fáze III hypertenzí 28 %krevního tlaku pacienta a známek nebo příznaků hypotenze na optimální individuální dávku 0,5 mg až 2,5 mg 3krát denněparametrem studie byl rozdíl v šestiminutovém testu chůzí návštěvě  
Při poslední návštěvě bylo prodloužení v šestiminutovém testu chůzí riocigvátem 46 m placebem. Výsledky byly shodné v hlavních hodnocených podskupinách  
Tabulka 2: Účinky riocigvátu v šestiminutovém testu chůzí návštěvě 
 
Celková populace pacientů Riocigvát 
Placebo
Výchozí stav [SD] 
[82] 
[75] 
Průměrná změna od výchozího
stavu [SD] 
 
[79] 
- 
[84] 
Rozdíl vztažený k placebu 95 % IS, [p-hodnota]
25 až 67 [< 0,0001] 
 
Populace pacientů funkční třídy 
III 
Riocigvát 
Placebo
Výchozí stav [SD] 
[81] 
 [73]
Průměrná změna od výchozího 
stavu [SD] 
 
[75] 
- 
[95]
Rozdíl vztažený k placebu 95 % IS
29 až Populace pacientů funkční třídy 
II 
Riocigvát 
Placebo 
Výchozí stav [SD] 
[59] 
 [64]
Průměrná změna od výchozího 
stavu [SD] 
 
[82] 
 
[51]
Rozdíl vztažený k placebu 95 % IS 
-10 to 
Populace inoperabilních pacientů 
 
Riocigvát 
Placebo
Výchozí stav [SD] 
[83] 
[75] 
Průměrná změna od výchozího
stavu [SD] 
 
[84] 
- 
[88] 
Rozdíl vztažený k placebu 95 % IS
29 až Populace pacientů s CTEPH po 
PEA 
Riocigvát 
Placebo 
Výchozí stav [SD] 
[78] 
[72]
Průměrná změna od výchozího 
stavu [SD] 
 
[68] 
1,
[73] 
Rozdíl vztažený k placebu 95 % IS 
-10 až 
Současně se zvýšením zátěžové kapacity došlo ke zlepšení několika klinicky významných 
sekundárních cílových parametrů. Tato zjištění byla v souladu se zlepšeními v dalších 
hemodynamických parametrech. 
 
Tabulka 3: Účinky riocigvátu na PVR, NT-proBNP a funkční třídu dle WHO ve studii CHEST-1 při 
poslední návštěvě 
 
 
PVR 
Riocigvát 
Placebo 
Výchozí stav [SD] 
790,[431,6]
779,[400,9] 
Průměrná změna od výchozího stavu 
[SD] 
-225, 
[247,5]
23, 
[273,5] 
Rozdíl vztažený k placebu 
95 % IS, [p-hodnota] 
-246,
-303,3 až -189,5 [< 0,0001] 
NT-proBNP Riocigvát 
Placebo 
Výchozí stav [SD]
508,[2 337,8] 
705,[2 567,2] 
Průměrná změna od výchozího stavu 
[SD] 
-290, ̈
[1 716,9] 
76, 
[1 446,6] 
Rozdíl vztažený k placebu 95 % IS, [p-hodnota]
-444,-843,0 až -45,0 [< 0,0001] 
Změna funkční třídy dle WHO                      Riocigvát
Placebo
Zlepšená 57 Stabilní 107 Zhoršená 9 p-hodnota 0,PVR: plicní vaskulární rezistence 
 
Nežádoucí příhody vedoucí k ukončení účasti ve studii se vyskytly v podobné frekvenci v obou 
léčebných skupinách  
Dlouhodobá léčba CTEPH 
Otevřená prodloužená studie CHEST-1. Na konci studie byla průměrná délka medián trvání byl 1174 dní přibližně jeden rok 142 pacientů Bezpečnostní profil ve studii CHEST-2 byl podobný profilu pozorovanému v pivotních 
studiích. Po léčbě riocigvátem došlo ke zlepšení v 6MWD v celkové populaci o 53 metrů ve 
12 měsících Tabulka 4 ukazuje podíl pacientů* se změnami WHO funkční třídy během léčby riocigvátem ve 
srovnání s výchozí hodnotou. 
 
Table 4: CHEST-2: změny funkční třídy dle klasifikace WHO 
 
 Změny funkční třídy dle klasifikace WHO 
Trvání léčby ve studii 
CHEST-Zlepšeno Stabilní  Zhoršeno
rok roky roky *Pacienti účastnící se studie až do doby schválení léku a jeho komerční dostupnosti ve 
svých zemích. 
 
Pravděpodobnost přežití byla 97 % po 1 roce, 93 % po 2 letech a 89 % po 3 letech léčby riocigvátem.  
 
Účinnost u dospělých pacientů s PAH 
 
Byla provedena randomizovaná, dvojitě zaslepená, mezinárodní, placebem kontrolovaná studie 
fáze III dávku 2,5 mg 3krát denně: n=254, placebo: n=126, titrace dávky riocigvátu „omezená“ na dávku 
1,5 mg buď dosud neléčení familiární PAH srdečními vadami systolického krevního tlaku pacienta a známek nebo příznaků hypotenze na optimální individuální 
dávku cílovým parametrem studie byla změna v šestiminutovém testu chůzí návštěvě  
Při poslední návštěvě došlo k prodloužení v šestiminutovém testu chůzí dávky neléčených pacientů prodloužení o 36 m s prodloužením o 26 m účinek s prodloužením o 101 m prostacyklinu  
Tabulka 5: Účinky riocigvátu ve studii PATENT-1 na šestiminutový test chůzí návštěvě 
 
Celková populace 
pacientů 
Riocigvát IDT 
Placebo
Riocigvát CT 
Výchozí stav [SD] 
[68] 
[75] 
[67]
Průměrná změna od 
výchozího stavu [SD] 
 
[66] 
- 
[86]
 
[79] 
Rozdíl vztažený k placebu 
95 % IS, [p-hodnota] 
 
20 až 52 [< 0,0001] 
 
Populace pacientů funkční 
třídy III 
Riocigvát IDT
Placebo 
Riocigvát CT 
Výchozí stav [SD] 
[70] 
[78]
[68] 
Průměrná změna od 
výchozího stavu [SD] 
 
[64] 
- 
[98]
 
[94] 
Rozdíl vztažený k placebu 
95 % IS 
 
35 to 
Populace pacientů funkční 
třídy II 
Riocigvát IDT
Placebo 
Riocigvát CT 
Výchozí stav [SD] 
[51] 
[61]
[64] 
Průměrná změna od 
výchozího stavu [SD] 
 
[69] 
 
[63]
 
[50] 
Rozdíl vztažený k placebu 
95 % IS 
 
-11 to 31  
Populace dosud 
neléčených pacientů 
Riocigvát IDT
Placebo 
Riocigvát CT 
Výchozí stav [SD] 
[66] 
[80]
[72] 
Průměrná změna od 
výchozího stavu [SD] 
 
[74] 
- 
[88]
 
[47] 
Rozdíl vztažený k placebu 
95 % IS 
 
14 až 
Předléčená populace 
pacientů 
Riocigvát IDT 
Placebo
Riocigvát CT 
Výchozí stav [SD] 
[69] 
[68] 
[57]
Průměrná změna od 
výchozího stavu [SD] 
 
[58] 
- 
[83]
 
[100] 
Rozdíl vztažený k placebu 
95 % IS 
 
15 m až 56 m 
 
Zlepšení funkční zdatnosti bylo doprovázeno konzistentním zlepšením více klinicky významných 
sekundárních cílových parametrů. Tato zjištění byla v souladu se zlepšeními v dalších 
hemodynamických parametrech  
Tabulka 6: Účinky riocigvátu ve studii PATENT-1 NA PVR a NT-proBNP při poslední návštěvě 
 
 
PVR 
Riocigvát IDT 
Placebo 
Riocigvát CT
Výchozí stav [SD] 
 
[452,6] 
834, 
[476,7] 
847,
[548,2] 
Průměrná změna od PVR 
výchozího stavu [SD] 
- 
 
[260,1]
-8, 
 
[316,6] 
-167, 
 
[320,2] 
Rozdíl vztažený k placebu 
95 % IS, [p-hodnota] 
-225,
-281,4 až -170,1[< 0,0001] 
 
NT-proBNP Riocigvát IDT 
Placebo 
Riocigvát CT
Výchozí stav [SD] 
026,[1 799,2] 
228,[1 774,9]
1189,[1 404,7] 
Průměrná změna od 
výchozího stavu -197,[1 721,3]
232,[1 011,1] 
-471,[913,0] 
Rozdíl vztažený k placebu 
95 % IS, [p-hodnota] 
-431,
-781,5 až -82,1 [< 0,0001] 
 
Změna funkční třídy dle 
WHO 
Riocigvát IDT 
Placebo
Riocigvát CT
Zlepšená 53 Stabilní 192 Zhoršená 9 p-hodnota 0,0033  
Pacienti léčení riocigvátem měli významné prodloužení doby do klinického zhoršení v porovnání s 
pacienty na placebu  
Tabulka 7: Účinky riocigvátu ve studii PATENT-1 na příhody klinického zhoršení 
 
Příhody klinického zhoršení                Riocigvát IDT
Placebo 
Riocigvát CT 
Pacienti s jakýmkoli klinickým
zhoršením 
   Úmrtí 2    Hospitalizace v důsledku PH                             1    Trvalé zhoršení funkční třídy v 
důsledku PH 
1  
Pacienti léčení riocigvátem měli významné zlepšení skóre dušnosti na škále Borg CR 10 změna skóre od výchozího stavu  
Nežádoucí příhody vedoucí k ukončení účasti pacienta ve studii se vyskytly méně často v obou 
léčebných skupinách riocigvátu než ve skupině placeba CT 1,6 %; placebo 7,1 % 
Dlouhodobá léčba PAH 
Otevřená prodloužená studie PATENT-1. 
Ve studii PATENT-2 byla průměrná délka studii PATENT-1expozice při léčbě přibližně 1 rok Bezpečnostní profil ve studii PATENT-2 byl podobný profilu pozorovanému v pivotních studiích. Po 
léčbě riocigvátem došlo ke zlepšení v 6MWD v celkové populaci o 50 metrů ve 12 měsících o 46 metrů ve 24 měsících hodnotou. Zlepšení v 6MWD přetrvávalo do konce studie.  
Tabulka 8 ukazuje podíl pacientů* se změnami funkční třídy dle klasifikace WHO během léčby 
riocigvátem ve srovnání s výchozí hodnotou. 
 
Table 8: PATENT-2: změny funkční třídy dle klasifikace WHO 
 
 Změny funkční třídy dle klasifikace WHO 
Trvání léčby ve studii 
PATENT-Zlepšeno Stabilní  Zhoršeno
rok roky roky *Pacienti účastnící se studie až do doby schválení léku a jeho komerční dostupnosti ve 
svých zemích. 
 
Pravděpodobnost přežití byla 97 % po 1 roce, 93 % po 2 letech a 88 % po 3 letech léčby riocigvátem.  
 
Účinnost u pediatrických pacientů s PAH 
 
Studie PATENT-CHILD 
Bezpečnost a snášenlivost riocigvátu užívaného po dobu 24 týdnů 3krát denně byla hodnocena 
v otevřené nekontrolované studii u 24 pediatrických pacientů s PAH ve věku od 6 do 18 let 9,5 rokuERA + analog prostacyklinu Hlavním explorativním cílovým parametrem účinnosti ve studii byla funkční zdatnost Etiologie PAH byla následující: idiopatická PAH navzdory uzávěru zkratu s vývojovými abnormalitami < 12 let [n = 6] a > 12 až < 18 let [n = 18]Ve výchozím stavu spadala většina pacientů do WHO funkční třídy II 6MWD ve výchozím stavu byla 442,12 m. 
Období léčby trvající 24 týdnů dokončilo 21 pacientů, 3 pacienti ze studie odstoupili v důsledku 
nežádoucích příhod. 
U pacientů s hodnoceními ve výchozím stavu a v týdnu 24 byly zaznamenány následující hodnoty: 
 průměrná změna hodnoty 6MWD od výchozího stavu +23,01 m  WHO funkční třída zůstala ve srovnání s výchozím stavem stejná  medián změny NT-proBNP byl -12,05 pg/ml, n = Dva pacienti byli hospitalizováni z důvodu pravostranného srdečního selhání. 
 
Dlouhodobě shromažďované údaje byly připraveny u 21 pacientů, kteří dokončili prvních 24 týdnů 
léčby ve studii PATENT-CHILD. Všem pacientům byl i nadále podáván riocigvát v kombinaci buď 
s ERA nebo ERA + PCA. Průměrná celková délka expozice léčbě riocigvátem byla 109,79 ± 
80,38 týdne Během období dlouhodobého prodloužení studie udrželo zlepšení nebo stabilizace hodnot 6MWD; od výchozího stavu PATENT-CHILD+28,98 m v 18. měsíci a -11,80 m ve 24. měsíci. 
Mezi výchozím stavem a 24. měsícem zůstala většina pacientů ve vztahu k WHO funkční třídě II 
stabilní. Klinické zhoršení bylo pozorováno celkem u 8 Hospitalizace z důvodu pravostranného srdečního selhání byla hlášena u 5 V průběhu období sledování nedošlo k žádným úmrtím. 
 
Pacienti s plicní hypertenzí asociovanou s idiopatickými intersticiálními pneumoniemi  
Randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie fáze II účinnost a bezpečnost riocigvátu u dospělých pacientů se symptomatickou plicní hypertenzí 
asociovanou s idiopatickými intersticiálními pneumoniemi důvodu zvýšeného rizika mortality a závažných nežádoucích příhod u pacientů, kteří byli léčeni 
riocigvátem, a z důvodu nedostatečné účinnosti. Více pacientů dostávajících riocigvát zemřelo vs 4 %prodloužení studie zemřelo více pacientů, kteří byli převedeni z placebo skupiny na riocigvát než těch, kteří pokračovali ve skupině dostávající riocigvát  
Riocigvát je proto kontraindikovan u pacientů s plicní hypertenzí asociovanou s idiopatickými 
intersticiálními pneumoniemi