Airflusan sprayhaler Interakce
 
 
β adrenergní blokátory mohou oslabit nebo antagonizovat účinek salmeterolu. Nemají se podávat 
neselektivní ani selektivní β blokátory, nejsou-li pro jejich použití závažné důvody. Potenciálně 
závažná hypokalemie může být důsledkem léčby β2 agonisty. Zvláštní opatrnost je zapotřebí u akutní 
závažné formy astmatu, jelikož účinek může být zesílen současnou léčbou deriváty xantinů, 
kortikosteroidy a diuretiky. 
 
Souběžná aplikace jiných β -adrenergních léčiv může mít potenciálně aditivní efekt. 
 
Flutikason-propionát
Za normálních okolností je po inhalačním  podání  dosaženo nízkých plazmatických koncentrací 
flutikason-propionátu, vzhledem k velmi silnému metabolismu látky během prvního přechodu játry 
(first pass metabolism) a vysoké systémové clearance zprostředkované cytochromem P450 3A4 ve 
střevě a játrech. Z toho důvodu jsou klinicky významné interakce s jinými léčivy zprostředkované 
flutikason-propionátem nepravděpodobné. 
 
Ve studiích interakcí u zdravých jedinců užívajících intranasální flutikason-propionát s ritonavirem 
(velmi  silný inhibitor  cytochromu  P450  3A4)  v dávce  100 mg dvakrát denně, došlo ke  zvýšení 
plazmatické koncentrace flutikason-propionátu více než stonásobně, což vedlo ke značné redukci 
sérové koncentrace kortizolu. Informace o této interakci chybí pro inhalovaný flutikason-propionát, 
ale očekává se značné zvýšení plazmatických hladin flutikason-propionátu. Současnému podávání je 
třeba se vyhnout, pokud možný přínos pro pacienta nepřeváží riziko vzniku systémových nežádoucích 
účinků léčby kortikosteroidy. 
 
V malé studii na zdravých dobrovolnících došlo při podání o něco slabšího inhibitoru cytochromu 
CYP3A ketokonazolu ke zvýšení expozice flutikason-propionátu po jednorázové inhalaci o 150 %. 
Toto vedlo  k většímu  snížení plazmatické  hladiny kortizolu ve srovnání  se  samotným  podáním 
flutikason-propionátu. U souběžné léčby jinými silnými inhibitory cytochromu CYP3A, jako např. 
itrakonazolem a léčivými přípravky obsahujícími kobicistat, a středně silnými inhibitory inhibitorů 
CYP3A, jako např. erythromycinem, se rovněž očekává zvýšení systémové expozice flutikason-
propionátu a rizika  systémových nežádoucích účinků. Současnému podávání je  proto třeba se 
vyhnout, pokud možný přínos pro pacienta nepřeváží riziko vzniku systémových nežádoucích účinků 
léčby kortikosteroidy. V  takovém  případě  je  třeba  pacienty  sledovat  z  hlediska  systémových 
nežádoucích účinků kortikosteroidů. 
 
Salmeterol
Silné inhibitory CYP3ASoučasné podávání ketokonazolu (400 mg perorálně 1x denně) a salmeterolu (50 mikrogramů 
inhalačně 2x denně) 15 zdravým subjektům po dobu 7 dnů vedlo k významnému zvýšení 
plazmatické expozice salmeterolu (1,4-násobku Cmax a 15-násobku AUC). To může vést ke zvýšení 
incidence dalších systémových účinků léčby salmeterolem (např. prodloužení QTc intervalu a 
palpitacím) v porovnání s léčbou salmeterolem nebo ketokonazolem samotným (viz bod 4.4). 
 
Nebyly pozorovány žádné klinicky významné účinky na krevní tlak, srdeční frekvenci, hladinu 
krevní glukózy a draslíku v krvi. Současné podávání s ketokonazolem nevedlo ke zvýšení 
eliminačního poločasu salmeterolu ani zvýšení akumulace salmeterolu při opakovaném dávkování. 
 
Pokud prospěch z léčby salmeterolem nepřeváží možné zvýšení rizika jeho systémových 
nežádoucích účinků, je třeba se současnému podávání s ketokonazolem vyvarovat. Je 
pravděpodobné, že riziko interakcí s dalšími silnými inhibitory CYP3A4 (např. intrakonazolem, 
telithromycinem, ritonavirem) bude podobné. 
 
Středně silné inhibitory CYP3ASoučasné podávání erythromycinu (500 mg perorálně 3x denně) a salmeterolu (50 mikrogramů 
inhalačně 2x denně) 15 zdravým subjektům po dobu 6 dnů vedlo k malému, statisticky 
nevýznamnému zvýšení expozice salmeterolu (1,4-násobku Cmax a 1,2-násobku AUC). Současné 
podávání s erythromycinem nebylo spojeno s žádnými závažnými nežádoucími účinky.