Amlodipine/valsartan/hydrochlorothiazide polfa Užívání po expiraci, upozornění a varování
 
Bezpečnost a účinnost amlodipinu při hypertenzní krizi nebyla stanovena. 
 
Pacienti s deplecí sodíku a/nebo deplecí tekutin
Nadměrná hypotenze, včetně ortostatické hypotenze, byla v kontrolované studii na pacientech se 
středně těžkou až těžkou nekomplikovanou hypertenzí pozorována u 1,7 % pacientů léčených 
maximální dávkou přípravku Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa 
(10 mg/320 mg/25 mg) ve srovnání s 1,8 % pacientů léčených kombinací 
valsartan/hydrochlorothiazid (320 mg/25 mg), 0,4 % léčených kombinací amlodipin/valsartan 
(10 mg/320 mg) a 0,2 % léčených kombinací hydrochlorothiazid/amlodipin (25 mg/10 mg). 
 
U pacientů s deplecí sodíku a/nebo u pacientů s hypovolemií, jako například pacienti dostávající vysoké 
dávky diuretik, se může vyskytnout symptomatická hypotenze po zahájení léčby přípravkem 
Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa. Přípravek 
Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa má být užíván pouze po úpravě hladiny sodíku 
a/nebo hypovolemie. 
 
Jestliže se u pacienta užívajícího přípravek Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa objeví 
nadměrná hypotenze, měl by být uložen do polohy vleže, a pokud je to nutné, měl by dostat intravenózní 
infuzi fyziologického roztoku. Jakmile je krevní tlak stabilizován, je možné pokračovat v léčbě. 
 
Změny sérových elektrolytů
Amlodipin/valsartan/hydrochlorothiazid
V kontrolované studii u kombinace amlodipinu/valsartanu/hydrochlorothiazidu se u mnoha pacientů 
opačné účinky 320 mg valsartanu a 25 mg hydrochlorothiazidu na sérovou hladinu draslíku přibližně 
vyrovnaly. U jiných pacientů mohl být dominantní jeden či druhý účinek. Pravidelné stanovení 
sérových elektrolytů má být prováděno ve vhodných intervalech k detekci elektrolytové nerovnováhy. 
Pravidelné stanovení elektrolytů a především draslíku v séru má být prováděno ve vhodných 
intervalech tak, aby byla detekována možná elektrolytová nerovnováha, a to zvláště u pacientů s 
jinými rizikovými faktory, jako jsou zhoršená funkce ledvin, léčba jinými léčivými přípravky nebo 
anamnéza elektrolytové nerovnováhy v minulosti. 
 
Valsartan
Souběžné použití se suplementy obsahujícími draslík, diuretiky šetřícími draslík, náhradami soli 
obsahujícími draslík nebo jinými léčivými přípravky, které mohou zvýšit hladiny draslíku (heparin, 
atd.), není doporučeno. Monitorování hladin draslíku má být prováděno podle potřeby. 
 
Hydrochlorothiazid
Léčba přípravkem Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa má být zahájena pouze po úpravě 
hypokalemie a hypomagnesemie. Thiazidová diuretika mohou urychlit vznik hypokalemie nebo 
zhoršit již existující hypokalemii. U pacientů se zvýšenou ztrátou draslíku, například s nefropatiemi se 
ztrátami solí a prerenální (kardiogenní) poruchou funkce ledvin, mají být podávána thiazidová 
diuretika s opatrností. Pokud se během léčby hydrochlorothiazidem vyvine hypokalemie, má být 
podávání přípravku Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa přerušeno až do dosažení 
stabilní korekce hladiny draslíku.  
 
Thiazidová diuretika mohou urychlit vznik hyponatremie a hypochloremické alkalózy nebo zhoršit již 
existující hyponatremii. Byla pozorována hyponatremie doprovázená neurologickými příznaky 
(nauzea, progresivní dezorientace, apatie). Léčba hydrochlorothiazidem má být zahájena pouze po 
úpravě již existující hyponatremie. V případě těžké nebo rychlé hyponatremie, vyvíjející se během 
léčby přípravkem Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa, má být léčba přerušena, dokud 
nedojde k normalizaci natremie. 
 
U všech pacientů léčených thiazidovými diuretiky má být pravidelně monitorována hladina 
elektrolytů, zejména draslíku, sodíku a hořčíku. 
 
Porucha funkce ledvin
Thiazidová diuretika mohou u pacientů s chronickým onemocněním ledvin vyvolat azotemii. Při léčbě 
přípravkem Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa je u pacientů s poruchou funkce ledvin 
doporučeno pravidelné monitorování sérových elektrolytů (včetně draslíku), kreatininu a kyseliny 
močové. Přípravek Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa je kontraindikován u pacientů s 
těžkou poruchou funkce ledvin, anurií nebo u pacientů podstupující dialýzu (viz bod 4.3). 
 
U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (GFR≥30 ml/min/1,73 m2) není nutná 
úprava dávky přípravku Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa. 
 
Stenóza renální arterie
Přípravek Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa má být užíván s opatrností při léčbě 
hypertenze u pacientů s jednostrannou nebo oboustrannou stenózou renální arterie nebo stenózou 
renální arterie u solitérní ledviny, vzhledem k tomu, že u těchto pacientů může dojít k nárůstu hladiny 
močoviny v krvi a kreatininu v séru. 
 
Transplantace ledvin
Dosud nejsou zkušenosti s bezpečným podáváním přípravku
Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa pacientům po nedávné transplantaci ledvin. 
 
Porucha funkce jater
Valsartan je převážně vylučován v nezměněné formě žlučí. Hodnoty plazmatického poločasu 
amlodipinu a AUC jsou u pacientů s poruchou funkce jater vyšší, doporučená dávka u těchto pacientů 
nebyla stanovena. U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater bez cholestázy je 
maximální doporučená dávka 80 mg valsartanu, z tohoto důvodu není 
Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa vhodný pro tuto skupinu pacientů (viz body 
4.2, 4.3 a 5.2). 
 
Angioedém
U pacientů léčených valsartanem byl hlášen angioedém včetně otoku hrtanu a hlasivek, který 
způsobuje obstrukci dýchacích cest a/nebo otok obličeje, rtů, hltanu a/nebo jazyka. Někteří z těchto 
pacientů již prodělali angioedém s jinými léčivými přípravky, včetně ACE. Pokud se objeví 
angioedém, léčba přípravkem Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa má být okamžitě 
přerušena a přípravek nemá být znovu podáván. 
 
Srdeční selhání a ischemická choroba srdeční/stav po infarktu myokardu 
U citlivých jedinců je možné předpokládat změny funkce ledvin jako důsledek inhibice renin-
angiotenzin-aldosteronového systému. Léčba ACE inhibitory a antagonisty angiotenzinových 
receptorů byla u pacientů se těžkým srdečním selháním, jejichž funkce ledvin závisí na aktivitě renin-
angiotenzin-aldosteronového systému, doprovázena oligurií a/nebo progresivní azotémií a (vzácně) 
akutním selháním ledvin a/nebo úmrtím. Podobné výsledky byly hlášeny s valsartanem. Hodnocení 
pacientů se srdečním selháním nebo po infarktu myokardu má vždy zahrnovat posouzení funkce 
ledvin. 
 
V dlouhodobé, placebem kontrolované studii (PRAISE-2) s amlodipinem u pacientů se srdečním 
selháním neischemické etiologie třídy III a IV dle NYHA (New York Heart Association 
Classification) byl amlodipin spojen se zvýšeným hlášením plicního edému navzdory 
nesignifikantnímu rozdílu v incidenci zhoršení srdečního selhání ve srovnání s placebem. 
 
Blokátory kalciových kanálů, včetně amlodipinu, mají být používány s opatrností u pacientů s 
městnavým srdečním selháním, protože mohou zvyšovat riziko budoucích kardiovaskulárních příhod a 
mortality. 
 
Opatrnost se doporučuje u pacientů se srdečním selháním a ischemickou chorobou srdeční, především 
při užití maximální dávky přípravku Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa, 
10 mg/320 mg/25 mg, protože pro tuto skupinu pacientů jsou dostupná jen omezená data. 
 
Stenóza aortální a mitrální chlopně
Jako u všech ostatních vasodilatačních přípravků je u pacientů s mitrální stenózou nebo signifikantní 
aortální stenózou, která není vysokého stupně, zapotřebí zvláštní opatrnosti. 
 
Těhotenství
Léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II nesmí být během těhotenství zahájena. Pokud 
pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II není považováno za nezbytné, pacientky 
plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu vysokého krevního tlaku, a to takovou, která 
má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je zjištěno těhotenství, 
léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je 
nutné zahájit jiný způsob léčby (viz body 4.3 a 4.6). 
 
Primární hyperaldosteronismus
Pacienti s primárním hyperaldosteronismem nemají být léčeni valsartanem, antagonistou angiotenzinu 
II, protože jejich renin-angiotenzinový systém není aktivován. Proto není užívání přípravku 
Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa u této skupiny pacientů doporučeno. 
 
Systémový lupus erythematodes
U thiazidových diuretik, včetně hydrochlorothiazidu, byla popsána exacerbace či aktivace 
systémového lupus erythematodes. 
 
Jiné metabolické poruchy
Thiazidová diuretika, včetně hydrochlorothiazidu, mohou změnit glukózovou toleranci a zvýšit sérové 
hladiny cholesterolu, triacylglycerolů a kyseliny močové. U diabetických pacientů může být zapotřebí 
úprava dávek inzulínu či perorálních antidiabetik. 
 
S ohledem na obsah hydrochlorothiazidu je přípravek Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide 
Polfa kontraindikován u symptomatické hyperurikemie. Hydrochlorothiazid může zvýšit sérové 
hladiny kyseliny močové v důsledku snížené clearance kyseliny močové a může způsobit nebo zhoršit 
hyperurikemii stejně jako vyvolat dnu u vnímavých pacientů. 
 
Thiazidy snižují exkreci vápníku močí a mohou způsobovat intermitentní a mírnou elevaci sérových 
hladin vápníku bez přítomnosti známých poruch metabolismu vápníku. Přípravek 
Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa je kontraindikován u pacientů s hyperkalcemií a má 
být užíván pouze po úpravě již existující hyperkalcemie. Podávání přípravku 
Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa má být přerušeno, pokud se během léčby vyvine 
hyperkalcemie. Sérové hladiny vápníku mají být během léčby thiazidy pravidelně monitorovány. 
Výrazná hyperkalcemie může být průkazem skryté hyperparatyreózy. Podávání thiazidů má být před 
vyšetřením funkce příštítných tělísek přerušeno. 
 
Fotosenzitivita
Při léčbě thiazidovými diuretiky byly popsány případy fotosenzitivity (viz bod 4.8). Pokud se během 
léčby přípravkem Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa objeví fotosenzitivita, doporučuje 
se léčbu přerušit. Pokud je opětovné podání diuretika považováno za nezbytné, doporučuje se chránit 
exponovaná místa před sluncem a umělým UVA zářením. 
 
Choroidální efuze, akutní myopie a sekundární akutní glaukom s uzavřeným úhlem 
Hydrochlorothiazid, sulfonamid, je spojován s idiosynkratickou reakcí vedoucí k choroidální efuzi 
s defektem zorného pole, akutní přechodné myopii a akutnímu glaukomu s uzavřeným úhlem.  
Příznaky zahrnují náhlý pokles zrakové ostrosti nebo bolesti očí a obvykle se objevují během několika 
hodin až týdnů po zahájení léčby. Neléčený akutní glaukom s uzavřeným úhlem může vést k trvalé 
ztrátě zraku. Primární léčba spočívá v co nejrychlejším vysazení hydrochlorothiazidu. Pokud se 
nitrooční tlak nepodaří dostat pod kontrolu, je třeba zvážit rychlou medikamentózní nebo chirurgickou 
léčbu. Rizikové faktory pro rozvoj akutního glaukomu s uzavřeným úhlem mohou zahrnovat alergie 
na sulfonamidy nebo peniciliny  
v anamnéze.  
Obecné
Opatrnosti je zapotřebí u pacientů, kteří mají v anamnéze hypersenzitivitu k jiným antagonistům 
receptoru pro angiotenzin II. Hypersenzitivní reakce vůči hydrochlorothiazidu je pravděpodobnější u 
pacientů s alergiemi a astmatem. 
 
Starší pacienti (65 let nebo více)
U starších pacientů je doporučena opatrnost, včetně častějšího monitorování krevního tlaku, a to 
především při užití maximální dávky přípravku Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa, mg/320 mg/25 mg, protože dostupná data v této skupině pacientů jsou omezená. 
 
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)
Bylo prokázáno, že současné užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo 
aliskirenu zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání 
ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů 
pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body