Ampicillin/sulbactam aptapharma Farmakodynamické vlastnosti
  
Farmakoterapeutická skupina: kombinace penicilinů, včetně inhibitorů beta-laktamáz 
ATC kód: J01CR01  
  
Mechanismus účinku 
Biochemické studie s nebuněčnými bakteriálními systémy ukázaly, že sulbaktam je ireverzibilní 
inhibitor nejdůležitějších beta-laktamáz, které se vyskytují v organismech rezistentních na penicilin. 
Zatímco antibakteriální aktivita sulbaktamu je omezena hlavně na Neisseriaceae, potenciál sodné soli 
sulbaktamu v prevenci destrukce penicilinů a cefalosporinů rezistentními organismy byl potvrzen ve 
studiích celého organismu s použitím rezistentních kmenů, ve kterých sodná sůl sulbaktamu 
vykazovala výrazné synergické účinky s peniciliny a cefalosporiny. Vzhledem k tomu, že se 
sulbaktam váže také na některé proteiny vázající penicilin, jsou některé citlivé kmeny citlivější ke 
kombinaci než k samotnému beta-laktamovému antibiotiku. 
 
Baktericidní složkou kombinace je ampicilin, který podobně jako benzylpenicilin působí proti citlivým 
organismům během fáze aktivního množení inhibicí biosyntézy mukopeptidu buněčné stěny. 
 
Antibakteriální spektrum
Ampicillin/Sulbactam AptaPharma má širokospektrální antibakteriální aktivitu proti níže uvedeným 
bakteriím: 
 
Grampozitivní
Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin), Staphylococcus epidermidis (včetně kmenů rezistentních 
na penicilin a některých kmenů rezistentních na meticilin); Streptococcus pneumoniae, 
Streptococcus faecalis a další druhy streptokoků; 
Gramnegativní
Haemophilus influenzae a parainfluenzae (beta-laktamáza pozitivní i negativní kmeny); 
Moraxella catarrhalis, 
Escherichia coli,
Klebsiella spp., 
Proteus spp. (indol-pozitivní i indol-negativní), 
  
Anaerobní 
Bacteroides fragilis a příbuzné druhy 
Rezistentní kmeny
Prevalence získané rezistence se může u různých druhů, zemí a institucí lišit, a to i mezi různými 
nemocničními odděleními. 
Stejně jako jiná beta-laktamová antibiotika není kombinace ampicilin/sulbaktam účinná na infekce 
způsobené druhy chlamydií a mykoplasmat. 
 
Hraniční hodnoty 
   9 
Níže jsou uvedeny klinické hraniční hodnoty Evropského výboru pro testování antimikrobiální 
citlivosti (EUCAST) pro testování MIC. 
 
EUCAST klinické hraniční hodnoty MIC pro ampicilin/sulbaktam (2021-01-01, v11.0) 
 
Organismus citlivost (S) 
(mg/l) 
rezistence (R) 
(mg/l)
Enterobacteriaceae1  ≤ 8  > Staphylococcus spp. pozn. 2,3,4 pozn.  2,3,Enterococcus1,5 ≤ 4 > Streptokokyskupiny A, B, C a G pozn.  6 pozn.  Streptococcus pneumoniae7 pozn.  8,9 pozn.  8,skupina viridujících streptokoků pozn.  10,11 pozn.  10,Haemophilus influenza ≤ 1 1,12 > 1 1,Moraxella catarrhalis ≤ 1 1,12 > 1 1,Grampozitivní anaerobní kromě Clostridium difficile1 ≤ 4  > Gramnegativní anaerobní1  ≤ 4  > hraniční hodnoty PK-PD (druhově nespecifické) 1 ≤ 2  > 1 - Pro účely testování citlivosti je koncentrace sulbaktamu stanovena na 4 mg/l. 
- Většina S. aureus produkuje penicilinázu a některé jsou rezistentní na meticilin. Každý z těchto 
mechanismů je činí rezistentní k benzylpenicilinu, fenoxymethylpenicilinu, ampicilinu, amoxicilinu, 
piperacilinu a tikarcilinu. U izolátů, které jsou citlivé na benzylpenicilin a cefoxitin, lze uvést, že jsou 
citlivé na všechny peniciliny. Izoláty, které testují rezistenci na benzylpenicilin, ale jsou citlivé na 
cefoxitin, jsou citlivé na kombinace beta-laktamu a inhibitorůbeta-laktamázy, na isoxazolylpeniciliny 
(oxacilin, kloxacilin, dikloxacilin a flukloxacilin) a nafcilin. U perorálně podávaných látek je třeba 
věnovat pozornost dosažení dostatečné expozice v místě infekce. Izoláty, které testují rezistenci na 
cefoxitin, jsou rezistentní na všechny peniciliny 
- Většina koaguláza-negativních stafylokoků produkuje penicilinázu a některé jsou rezistentní na 
meticilin. Každý z těchto mechanismů je činí rezistentními k benzylpenicilinu, 
fenoxymethylpenicilinu, ampicilinu, amoxicilinu, piperacilinu a tikarcilinu. Žádná v současnosti 
dostupná metoda nemůže spolehlivě detekovat produkci penicilinázy u koaguláza-negativních 
stafylokoků, ale rezistenci na meticilin lze detekovat pomocí cefoxitinu, jak je popsáno 
-  S. saprophyticus citlivý na ampicilin jsou mecA-negativní a citlivé na ampicilin, amoxicilin a 
piperacilin (bez nebo s inhibitorem beta-laktamázy). 
- Citlivost na ampicilin, amoxicilin a piperacilin (s inhibitorem beta-laktamázy nebo bez něj) lze 
odvodit z ampicilinu. Rezistence na ampicilin je u E. faecalis (potvrzeno pomocí MIC) méně častá, u 
E. faecium je však běžná. 
- Citlivost streptokoků skupin A, B, C a G na peniciliny se odvozuje od citlivosti na benzylpenicilin 
(jiné indikace než meningitida), s výjimkou fenoxymethylpenicilinu a isoxazolylpenicilinů pro 
streptokoka skupiny B. 
- Přidání inhibitoru beta-laktamázy nemá klinický význam. 
- K vyloučení mechanismů rezistence na beta-laktam se použije screeningový test na oxacilin 1 μg 
na disku nebo MIC test na benzylpenicilin. Pokud je screening negativní (zóna inhibice oxacilinu ≥ mm nebo benzylpenicilin MIC ≤ 0,06 mg/l), lze u všech beta-laktamových látek, pro které jsou k 
dispozici klinické hraniční hodnoty, včetně těch s poznámkou „pozn.“, považovat za citlivá bez 
dalšího testování, s výjimkou cefakloru, které, pokud jsou nahlášeny, mají být hlášeny jako „citlivé, 
zvýšené expozice“ (I). Pokud je obrazovka pozitivní (inhibiční zóna <20 mm nebo benzylpenicilin 
MIC> 0,06 mg/l), má být citlivost hlášena v případě oxacilinové zóny ≥ 8 mm, v případě, že 
oxacilinová zóna ≤ 8 mm odvodí citlivost na ampicilin. 
- Citlivost odvozená od ampicilinu (jiné indikace než meningitida). 
   10  
10  - K testování rezistence na beta-laktam u viridujících streptokoků lze použít benzylpenicilin (MIC 
nebo disková difuze). U izolátů zařazených do kategorie screeningových negativů lze uvést, že jsou 
citlivé k beta-laktamovým látkám, pro které jsou uvedeny klinické hraniční hodnoty (včetně těch s 
poznámkou). U izolátů kategorizovaných jako screeningově pozitivní má být testována citlivost na 
jednotlivé látky. 
11 - U benzylpenicilinových screeningových negativních izolátů (inhibiční zóna ≥18 mm nebo MIC ≤ 
0,25 mg/l) lze citlivost odvodit z benzylpenicilinu nebo ampicilinu. U benzylpenicilinových 
screeningů pozitivních izolátů (inhibiční zóna <18 mm nebo MIC> 0,25 mg/l) je citlivost odvozena od 
ampicilinu. 
12  - Citlivost lze odvodit z kyseliny amoxicilin-klavulanové i.v.