Asbima Interakce

Interakce společné pro kombinaci
S amlodipinem/valsartanem a jinými léčivými přípravky nebyly provedeny žádné studie lékových interakcí.

Při souběžném podávání je nutno vzít v úvahu
Ostatní antihypertenziva
Často podávaná antihypertenziva (např. alfablokátory, diuretika) a jiné léčivé přípravky, které mohou mít
hypotenzní nežádoucí účinky (např. tricyklická antidepresiva, alfablokátory pro léčbu benigní hyperplazie
prostaty) mohou zvýšit antihypertenzní účinky této kombinace.

Interakce vázané na amlodipin

Souběžné užívání není doporučeno
Grapefruit nebo grapefruitová šťáva
Podávání amlodipinu s grapefruitem nebo grapefruitovou šťávou není doporučeno, protože u některých
pacientů může být zvýšena biologická dostupnost, což vede k zvýšení účinku na snižování krevního tlaku.



Při souběžném podávání je vyžadována opatrnost
Inhibitory CYP3APři souběžném podávání amlodipinu se silnými nebo středně silnými inhibitory CYP3A4 (inhibitory
proteázy, azolová antimykotika, makrolidy jako erythromycin nebo klarithromycin, verapamil nebo
diltiazem) může dojít k významnému zvýšení expozice amlodipinu, což vede ke zvýšenému riziku
hypotenze. Klinické důsledky těchto farmakokinetických odchylek mohou být výraznější u starších pacientů.
Může být proto nutné pacienty klinicky sledovat a dávku upravit.

Induktory CYP3A4 (antiepileptika, [např. karbamazepin, fenobarbital, fenytoin, fosfenytoin,
primidon], rifampicin, třezalka tečkovaná - Hypericum perforatum)
Při souběžné léčbě se známými induktory CYP3A4 se mohou měnit plazmatické koncentrace amlodipinu.
Proto je zapotřebí během souběžné léčby, zejména silnými induktory CYP3A4 (např. rifampicin, třezalka
tečkovaná), a po ní monitorovat krevní tlak a případně zvážit úpravu dávky.

Takrolimus
Při souběžném užívání takrolimu s amlodipinem existuje riziko zvýšené hladiny takrolimu v krvi. Aby se
zamezilo toxicitě takrolimu, je u pacientů léčených takrolimem při souběžném podávání amlodipinu třeba
monitorovat hladiny takrolimu v krvi a v případě potřeby upravit dávku takrolimu.

Simvastatin
Souběžné podávání opakovaných dávek 10 mg amlodipinu s 80 mg simvastatinu vedlo k 77% zvýšení
expozice simvastatinu oproti podávání samotného simvastatinu. U pacientů léčených amlodipinem se
doporučuje omezit dávky simvastatinu na 20 mg denně.

Dantrolen (infuze)
U zvířat byly po podání verapamilu a intravenózního dantrolenu pozorovány letální ventrikulární fibrilace a
kardiovaskulární kolaps v souvislosti s hyperkalemií. Z důvodu možného rizika hyperkalemie je doporučeno
se u pacientů náchylných ke vzniku maligní hypertermie a během léčby maligní hypertemie vyvarovat
souběžnému podání blokátorů kalciových kanálů jako je amlodipin.

Při souběžném podávání je nutno vzít v úvahu
Ostatní
V klinických studiích interakcí neovlivnil amlodipin farmakokinetiku atorvastatinu, digoxinu, warfarinu ani
cyklosporinu.

Interakce vázané na valsartan

Souběžné podávání není doporučeno
Lithium
Při souběžném podávání lithia a inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu nebo antagonistů receptorů
pro angiotenzin II včetně valsartanu, bylo hlášeno reverzibilní zvýšení koncentrace lithia v séru a jeho
toxické účinky. Při souběžném užívání se proto doporučuje pečlivé sledování hladiny lithia v séru. Riziko
toxicity lithia se může pravděpodobně dále zvětšovat, jestliže je amlodipin/valsartan podáván v kombinaci s
diuretikem.

Draslík šetřící diuretika, přípravky k suplementaci draslíku, solné náhrady, které obsahují draslík a
jiné látky, které mohou zvyšovat hladiny draslíku
Jestliže jsou předepisovány léčivé přípravky, které ovlivňují hladiny draslíku v kombinaci s valsartanem,
doporučuje se monitorovat hladiny draslíku v plazmě.

Při souběžném podávání je vyžadována opatrnost
Nesteroidní antiflogistika (NSAID), včetně selektivních inhibitorů COX-2, kyselina acetylsalicylová (> g/den), neselektivní NSAID
Při souběžném podávání antagonistů angiotenzinu II s NSAID může dojít k oslabení antihypertenzního
účinku. Navíc může souběžné podávání antagonistů angiotenzinu II a NSAID vést ke zvýšení rizika
zhoršení renálních funkcí a zvýšení hladiny draslíku v séru. Z tohoto důvodu se na začátku léčby doporučuje
monitorování renálních funkcí, stejně jako adekvátní hydratace pacienta.



Inhibitory membránového transportéru (rifampicin, cyklosporin) nebo efluxního transportéru (ritonavir)
Výsledky z in vitro studie na lidské jaterní tkáni naznačují, že valsartan je substrátem jaterního transportéru
OATP1B1 a jaterního efluxního transportéru MRP2. Současné podávání inhibitorů transportéru (rifampicin,
cyklosporin) nebo efluxního transportéru (ritonavir) může zvýšit systémovou expozici k valsartanu.

Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí blokátorů receptorů pro angiotensin
II, inhibitorů ACE nebo aliskirenu
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí
kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu je spojena s
vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně
akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).

Ostatní
Při monoterapii valsartanem nebyly nalezeny klinicky významné interakce s následujícími léčivými
látkami: cimetidin, warfarin, furosemid, digoxin, atenolol, indometacin, hydrochlorothiazid, amlodipin,
glibenklamid.