Belara Interakce

Poznámka: aby byly zjištěny možné interakce, mají být prověřeny preskripční informace současně
užívaných léčivých přípravků.

Farmakodynamické interakce
Během klinických studií u pacientek léčených pro virovou hepatitidu C (HCV) léčivými přípravky
obsahujícími ombitasvir/paritaprevir/ritonavir a dasabuvir s ribavirinem nebo bez ribavirinu došlo k
zvýšení aminotransferázy (ALT) na více než na 5násobek horní hranice normálních hodnot (ULN)
výrazně častěji u žen, které užívaly léčivé přípravky obsahující ethinylestradiol, jako jsou
kombinovaná hormonální kontraceptiva (CHC). Navíc také u pacientek léčených
glekaprevirem/pibrentasvirem nebo sofosbuvirem/velpatasvirem/voxilaprevirem bylo pozorováno
zvýšení hladin ALT u žen užívajících léčivé přípravky obsahující ethinylestradiol, jako je CHC (viz
bod 4.3).
Proto je třeba uživatelky přípravku Belara před zahájením léčby těmito kombinovanými léčebnými
režimy převést na alternativní antikoncepční metodu (např. antikoncepci obsahující jen gestagen nebo
nehormonální metody antikoncepce). Přípravek Belara je možné znovu začít užívat 2 týdny po
ukončení léčby těmito kombinovanými léčebnými režimy.

Farmakokinetické interakce
Účinky jiných léčivých přípravků na přípravek Belara
Mohou se objevit interakce s léky, které indukují mikrozomální enzymy, což může mít za následek
zvýšenou clearance pohlavních hormonů, a to může vést ke krvácení z průniku a /nebo k selhání
antikoncepce.
Postup
Indukce enzymů byla pozorována již po několika dnech léčby. Maximální indukce enzymů je obvykle
pozorována během několika týdnů. Po ukončení léčby může indukce enzymů přetrvávat přibližně týdny.
Krátkodobá léčba
Ženy léčené léky indukujícími enzymy mají přechodně použít navíc k užívání COC ještě bariérovou
nebo jinou metodu kontracepce. Bariérovou metodu je třeba používat po celou dobu současného
užívání léčivého přípravku a ještě 28 dní po jejím ukončení. Pokud současné užívání léčivého
přípravku zasáhne do období ukončení užívání tablet COC ze stávajícího blistru, pak se má další blistr
COC začít užívat bez obvyklého intervalu bez užívání tablet.
Dlouhodobá léčba
Ženám dlouhodobě léčeným léčivými látkami indukujícími jaterní enzymy je doporučena jiná
spolehlivá nehormonální metoda kontracepce.

V literatuře byly popsány následující interakce
Látky zvyšující clearance COC (snižující účinnost COC indukcí enzymů), např.:
Barbituráty, bosentan, karbamazepin, fenytoin, primidon, rifampicin, a léky na HIV infekci ritonavir,
nevirapin a efavirenz a pravděpodobně také felbamát, griseofulvin, oxkarbazepin, topiramát a
přípravky obsahující třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum).
Látky s různým účinkem na clearance COC:
Při současném podávání s COC mohou mnohé kombinace inhibitorů HIV proteáz a nenukleosidových
inhibitorů reverzní transkriptázy, včetně kombinací s inhibitory HCV, zvýšit nebo snížit plasmatické
koncentrace estrogenů a progestinů. Celkový efekt těchto změn může být v některých případech
klinicky relevantní.
Proto je třeba se seznámit s informací o přípravku současně podávaných HIV/HCV léčivých
přípravků, aby byly identifikovány potenciální interakce a případná související doporučení. V případě
jakýchkoli pochybností má žena léčená inhibitorem protéz nebo nenukleosidovým inhibitorem
reverzní transkriptázy používat navíc bariérovou metodu kontracepce.

Účinky přípravku Belara na jiné léčivé přípravky
Perorální kontraceptiva mohou ovlivnit metabolismus některých jiných léčivých látek. Mohou jejich
plasmatické a tkáňové koncentrace buď zvyšovat (např. cyklosporin) nebo snižovat (např. lamotrigin).

Jiné formy interakce
Potřeba insulinu nebo perorálních antidiabetik může být změněna z důvodu vlivu na glukosovou
toleranci (viz bod 4.4).
Všechny léčivé přípravky, které zvyšují gastrointestinální motility (např. metoklopramid) nebo
ovlivňují absorpci (např. aktivní uhlí) mohou snížit koncentrace ethinylestradiolu v séru.

Laboratorní testy
Užívání kontracepčních steroidů může ovlivnit výsledky některých laboratorních testů, včetně
biochemických parametrů jaterních, thyreoidálních, adrenálních a renálních funkcí, plasmatických
hladin proteinů (vazebných) např. kortikosteroidy vážící globulin a lipidové/lipoproteinové frakce,
parametrů metabolismu uhlovodanů a parametrů koagulace a fibrinolýzy. Změny však obvykle
zůstávají v rozmezí normálních laboratorních hodnot.