sp. zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Betaserc 16 mg tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna tableta obsahuje betahistini dihydrochloridum 16 mg, což odpovídá betahistinum 10,42 mg. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Tableta. 
 
Kulatá, bikonvexní, bílá až téměř bílá tableta s půlicí rýhou, se zkosenými hranami. Průměr tablety je 
8,5 mm; váha asi 250 mg. Tableta je označena na jedné straně číslicí 267 nad i pod půlicí rýhou. 
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.  
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Ménièrův syndrom, charakterizovaný následující trojicí základních příznaků:  
• vertigo (s nauzeou až zvracením) 
• ztráta sluchu (zhoršení sluchu) 
• tinnitus. 
Symptomatická léčba vestibulárního vertiga. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování pro dospělé se pohybuje v rozsahu 24-48 mg denně (1/2 až 1 tableta 3x denně). Přípravek se 
podává rozděleně během dne.  
Dávkování má být individuálně upraveno podle odpovědi pacienta. Zlepšení může být pozorováno někdy 
až po několika týdnech léčby. Nejlepší výsledky se někdy dostavují až po několika měsících.  
 
V některých indikacích může nasazení léku na počátku choroby zabránit progresi onemocnění nebo ztrátě 
sluchu v pozdějších fázích nemoci. 
 
Pediatrická populace: 
Užití přípravku  u  dětí a dospívajících do  18  let se pro nedostatek údajů o bezpečnosti a účinnosti 
nedoporučuje. 
 
Geriatrická populace: 
Ačkoli  údaje  z klinických  studií  u  této  skupiny  pacientů  jsou  omezené,  rozsáhlé  postmarketingové 
zkušenosti napovídají, že u starších pacientů není třeba upravovat dávku. 
 
Porucha funkce ledvin: 
U této skupiny pacientů nejsou k dispozici zvláštní klinické studie, ale na základě postmarketingových 
zkušeností se jeví, že není třeba upravovat dávku. 
 
Porucha funkce jater: 
U této skupiny pacientů nejsou  k dispozici zvláštní klinické studie, ale na základě postmarketingových 
zkušeností se jeví, že není třeba upravovat dávku. 
 
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
Feochromocytom. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Pacienti s bronchiálním astmatem a anamnézou peptického vředu by měli být během léčby pečlivě 
sledováni.  
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Studie interakcí in vivo nebyly prováděny. Na základě údajů ze studií in vitro se nepředpokládá inhibice 
enzymů cytochromu P 450 in vivo. 
 
Údaje získané in vitro ukazují inhibici metabolismu betahistinu léčivy, která inhibují monoaminooxidázu 
(MAO), včetně MAO typu B (např. selegilin). Při užití betahistinu současně s inhibitory MAO (včetně 
selektivního MAO-B) se doporučuje opatrnost. 
 
Vzhledem  k tomu, že betahistin je analogem histaminu, může interakce betahistinu s antihistaminiky 
teoreticky ovlivnit účinnost jednoho z těchto léků. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství
Adekvátní údaje o podávání betahistinu těhotným ženám nejsou k dispozici. 
Studie na zvířatech neukazují přímé ani nepřímé škodlivé účinky týkající se reprodukční toxicity při 
dávkách  odpovídajících  klinické praxi. Preventivně  je  vhodné vyhnout  se používání  betahistinu  v 
těhotenství.  
 
Kojení
Není známo, zda se betahistin vylučuje do lidského mateřského mléka. Betahistin je vylučován do mléka 
samic potkanů. Účinky pozorované po narození ve studiích na zvířatech byly omezené na velmi vysoké 
dávky. Význam léku pro matku má být zvážen oproti přínosům kojení a potenciálním rizikům pro dítě. 
 
Fertilita
Studie na zvířatech neprokázaly vliv na fertilitu u potkanů. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Betahistin  je indikován  k léčbě Ménièrova  syndromu  a  vertiga.  Obě  onemocnění  mohou  negativně 
ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje. 
V klinických  studiích  speciálně zaměřených  na  zjištění schopnosti  řídit  a  obsluhovat  stroje  neměl 
betahistin žádný nebo pouze zanedbatelný vliv. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Následující  nežádoucí  účinky  byly  pozorované  u  pacientů  léčených  betahistinem  v placebem 
kontrolovaných klinických studiích s touto četností výskytu: 
velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až <000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). 
 
Gastrointestinální poruchy
Časté: nausea a dyspepsie 
 
Poruchy nervového systému
Časté: bolest hlavy 
Vedle  těchto  příhod  hlášených  během  klinického hodnocení  byly  v průběhu  postmarketingového 
používání a v odborné literatuře spontánně hlášeny následující nežádoucí účinky. Jejich frekvence nemůže 
být z údajů, které jsou k dispozici, odhadnuta, a je proto hodnocena jako „neznámá“. 
 
Poruchy imunitního systému
Hypersenzitivní reakce, např. anafylaxe. 
 
Gastrointestinální poruchy
Mírné  žaludeční  obtíže  (např.  zvracení,  gastrointestinální  bolest,  břišní  distenze  a  nadýmání),  které 
obvykle mizely při užívání přípravku během jídla nebo při snížení dávky. 
 
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Projevy přecitlivělosti kůže a podkožní tkáně, zvláště angioneurotický edém, kopřivka, vyrážka a svědění. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení  podezření  na  nežádoucí  účinky  po  registraci  léčivého  přípravku  je  důležité.  Umožňuje  to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby 
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
 
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 
100 41 Praha 10  
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. 
 
4.9 Předávkování 
 
Bylo hlášeno několik případů předávkování. Někteří pacienti měli při dávkách až do 640 mg mírné až 
středně závažné příznaky (např. nauseu, somnolenci, bolest břicha). Závažnější komplikace (např. křeče, 
plicní nebo srdeční komplikace) byly pozorovány v případech záměrného předávkování betahistinem, 
zvláště v kombinaci s předávkováním jinými léky. Léčba předávkování má zahrnovat standardní podpůrná 
opatření. 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: antivertiginóza. ATC kód: N07CAMechanismus účinku betahistinu je pochopen  pouze částečně. Existuje několik možných hypotéz, které 
jsou podpořeny studiemi na zvířatech a daty u lidí: 
• Betahistin ovlivňuje histaminergní systém: 
Betahistin  působí  jak  jako  parciální  agonista  histaminového  H1-receptoru,  tak  jako  antagonista 
histaminového H3-receptoru také v nervové tkáni a má zanedbatelný vliv na H2-receptor. Betahistin 
zvyšuje obrat a uvolňování histaminu blokováním presynaptických H3-receptorů a indukcí „down-
regulation“ H3-receptorů. 
• Betahistin může zvyšovat průtok krve v kochleární oblasti a v celém mozku: 
Farmakologické testování na zvířatech ukázalo, že cirkulace krve v žilkách vnitřního ucha se zlepší, 
pravděpodobně pomocí relaxace prekapilárních sfinkterů mikrocirkulace ve vnitřním uchu. Bylo také 
prokázáno, že betahistin zvyšuje průtok krve v mozku u lidí. 
• Betahistin usnadňuje vestibulární kompenzaci: 
Betahistin urychluje vestibulární zotavení po unilaterální neurektomii u zvířat, a to podporou a 
usnadněním  centrální  vestibulární  kompenzace;  tento  účinek,  charakterizovaný „up-regulation“ 
obratu a uvolňování histaminu, je zprostředkován antagonismem vůči H3 receptorům. Doba zotavení 
po vestibulární neurektomii u lidí byla při léčbě betahistinem také snížena. 
• Betahistin mění neuronální přenos ve vestibulárním jádru: 
Betahistin má také v závislosti na dávce inhibiční účinek na vzruchovou aktivitu neuronů v laterálním 
a mediálním vestibulárním jádru. 
 
Farmakodynamické vlastnosti prokázané u zvířat mohou přispět k terapeutickému přínosu betahistinu ve 
vestibulárním systému. 
Účinnost  betahistinu  byla  prokázána  ve  studiích  u  pacientů  s vestibulárním  vertigem  a  Ménièrovou 
nemocí, a to zmírněním závažnosti a frekvence záchvatů vertiga. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce: 
Po perorálním podání se betahistin snadno a téměř úplně vstřebává ze všech částí gastrointestinálního 
traktu. Po absorpci je lék rychle a téměř úplně metabolizován na 2-pyridyl-octovou  kyselinu  (2-PAA). 
Hladiny betahistinu v plasmě jsou velmi nízké. Farmakokinetické analýzy jsou tudíž založeny na měření 
2-PAA v plasmě a moči. Cmax v sytém stavu je nižší než nalačno. Avšak celková absorpce betahistinu je 
podobná za obou stavů, což naznačuje, že příjem potravy jenom zpomaluje absorpci betahistinu. 
 
Distribuce: 
Procento betahistinu vázaného na bílkovinu krevní plasmy je menší než 5 %. 
 
Biotransformace: 
Po absorpci je betahistin rychle a téměř úplně metabolizován na 2-PAA (která nemá farmakologický 
účinek). 
Po perorálním podání betahistinu dosahuje koncentrace  2-PAA  v plasmě (a moči) maxima 1 hodinu po 
podání a klesá s poločasem asi 3,5 hodiny.  
 
Exkrece: 
2-PAA se snadno vylučuje do moči. V dávkovém rozmezí mezi 8 a 48 mg je asi 85 % původní dávky 
nalezeno v moči. Exkrece samotného betahistinu ledvinami nebo stolicí má podružný význam.  
 
Linearita: 
Odbourávání je při perorálním dávkování 8-48 mg konstantní, což ukazuje, že farmakokinetika betahistinu 
je lineární a naznačuje, že zapojená metabolická cesta není saturována.  
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Chronická toxicita
Intravenózní dávky 120 mg/kg a vyšší vyvolaly u psů a paviánů nežádoucí účinky v nervovém systému.  
Studie chronické toxicity po perorálním podání betahistinu u potkanů v období 18 měsíců v dávce mg/kg a u psů během 6 měsíců v dávce 25 mg/kg ukázaly, že betahistin byl dobře snášen, bez známek 
konečné toxicity.  
 
Mutagenní a karcinogenní potenciál
Betahistin nemá mutagenní potenciál. 
V 18měsíční studii chronické toxicity u potkanů při dávkách betahistinu až do 500 mg/kg se neprokázaly 
žádné důkazy svědčící pro karcinogenní potenciál. 
 
Reprodukční toxicita
Ve studiích  reprodukční  toxicity  byly  pozorovány účinky pouze  při  expozicích  považovaných  za 
dostatečně převyšující maximální expozici u člověka, což naznačuje malý význam pro klinické použití.  
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Mikrokrystalická  celulosa,   mannitol E421,  monohydrát  kyseliny  citronové,  koloidní  bezvodý  oxid 
křemičitý, mastek. 
 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky. 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Tento  léčivý  přípravek  nevyžaduje  žádné  zvláštní teplotní  podmínky  uchovávání.  Uchovávejte  v 
původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. 
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
Blistr PVC/PVDC s aluminiovou krycí fólií, krabička. 
Obsah balení: 60 tablet 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Do 31. 12. Mylan IRE Healthcare Limited 
Unit 35/36, Grange Parade 
Baldoyle Industrial Estate
Dublin 13, Irsko 
Od 1. 1. Viatris Healthcare Limited 
Damastown Industrial Park 
Mulhuddart, Dublin Dublin, Irsko
 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
 
83/309/00-C 
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 24. 5. Datum posledního prodloužení registrace: 3. 9.  
 
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
14. 6.