Betaxolol pmcs Interakce
 
Kontraindikované kombinace 
 
- Floktafenin
V případech floktafeninem vyvolaného šoku nebo hypotenze beta-blokátory snižují schopnost 
kompenzační reakce. 
 
- Sultoprid 
Poruchy srdeční automacie (excesivní bradykardie) dané společným bradykardizujícím účinkem. 
 
Nedoporučené kombinace 
 
- Amiodaron
Současné podávání beta-blokátorů s amiodaronem může způsobit poruchy kontraktility, srdeční 
automacie a vedení v důsledku potlačení sympatických kompenzačních mechanismů. 
 
- Srdeční glykosidy 
Současné podávání betaxololu s těmito léčivými přípravky může prodloužit dobu atrioventrikulárního 
vedení a způsobit bradykardii. 
 
- Verapamil 
Betaxolol nemá být podáván během léčby verapamilem nebo v průběhu několika dnů po léčbě 
verapamilem (a naopak). 
 
- Fingolimod 
Léčba fingolimodem nemá být zahájena u pacientů užívajících beta-blokátory z důvodu zvýšeného 
bradykardizujícího účinku. Pokud je léčba fingolimodem nezbytná, doporučuje se na začátku léčby 
odpovídající monitorování trvající alespoň přes noc. 
 
Kombinace vyžadující zvláštní opatrnost 
- Těkavá halogenovaná anestetika  
Beta-blokátory narušují srdeční kompenzační mechanismy. (K potlačení betalytického účinku během 
operace lze podat beta-mimetikum.) Obecně platí, že léčba betaxololem nemá být přerušena při 
celkové anestezii. Ve všech případech je třeba se vyhnout náhlému ukončení. Anesteziolog by měl být 
informován o skutečnosti, že pacient je léčen beta-blokátorem. 
 
- Blokátory kalciového kanálu (bepridil, diltiazem, mibefradil) 
Poruchy srdeční automacie (excesivní bradykardie, sinusová zástava), poruchy sinoatriálního nebo 
atrioventrikulárního vedení a srdeční selhání (synergický efekt). Mají být používány pouze současně 
za přísného klinického sledování a monitorování EKG, zejména na začátku léčby. 
 
Diltiazem: Při současném podávání beta-blokátorů s diltiazemem bylo hlášeno zvýšené riziko deprese 
(viz bod 4.8). 
 
- Antiarytmika (propafenon a třída Ia: chinidin, hydrochinidin a disopyramid) 
Poruchy kontraktility, automacie a vedení (útlum sympatických kompenzačních mechanismů). 
 
- Baklofen 
Zvýšený antihypertenzní účinek. 
Měl by být sledován krevní tlak a v případě nutnosti upravena dávka antihypertenziva. 
 
- Inzulín a hypoglykemické sulfonamidy (viz bod 4.4) 
Všechny beta-blokátory zastírají určité symptomy hypoglykémie, např. palpitace a tachykardii. 
Pacient musí být o této skutečnosti informován a musí být poučen o nutnosti sledovat hladinu 
krevního cukru v kratších intervalech, zvláště na začátku léčby. 
 
- Lidokain 
Byly popsány interakce s propanololem, metoprololem a nadololem. 
Zvýšení plazmatické koncentrace lidokainu s možným zvýšením neurologických a srdečních 
nežádoucích účinků (snížený metabolismus lidokainu v játrech). 
Dávka lidokainu by měla být upravena. Během léčby beta-blokátory a po jejím přerušení by mělo být 
prováděno klinické a elektrokardiografické sledování a sledování plazmatické koncentrace lidokainu. 
 
blokátory způsobují snížení kardiovaskulárních kompenzačních reakcí. 
Pokud je to možné, léčba beta-blokátory by měla být postupně přerušena před radiografickou 
kontrastní vizualizací. Pokud je nezbytná léčba beta-blokátory bez přerušení, mělo by vyšetření být 
provedeno jen s možností zajištění na jednotce intenzivní péče. 
 
Kombinace, které je třeba vzít v úvahu 
- Nesteroidní antiflogistika  
Snížení antihypertenzního účinku (inhibice vasodilatačních prostaglandinů nesteroidními 
antiflogistiky a hromadění vody a sodíku s NSAID-pyrazolonovými deriváty). 
 
- Blokátory kalciového kanálu: dihydropyridiny jako nifendipin 
Hypotenze, srdeční selhání u pacientů s latentním nebo nedostatečně kontrolovaným srdečním 
selháním (negativně ionotropní efekt dihydropyridinů in vitro lišící se podle příslušného přípravku a 
pravděpodobně přidávající se k ionotropnímu účinku beta-blokátorů). Léčba beta-blokátory může také 
minimalizovat reflexní reakci sympatiku po excesivní hemodynamické zátěži. 
 
- Tricyklická antidepresiva příbuzná s imipraminem, neuroleptika 
Zvýšení antihypertenzního účinku a riziko posturální hypotenze (aditivní účinek). 
 
- Kortikosteroidy a tetrakosaktidy 
Snížení antihypertenzního účinku (retence vody a sodíku). 
 
- Meflochin 
Riziko bradykardie (sčítání bradykardizujícího efektu). 
 
- Sympatomimetika 
Riziko snížení účinku beta-blokátorů. 
 
- Klonidin 
Pacienti, u kterých má být léčba klonidinem ukončena a kteří zároveň užívají beta-blokátory, mají být 
pečlivě sledováni z důvodu možné hypertenze. Užívání beta-blokátorů má být ukončeno několik dní 
před postupným snižováním dávky klonidinu. 
 
Sinusová zástava se může objevit, když se beta-blokátory, včetně betaxololu, užívají v kombinaci 
s jinými léky, o kterých je známo, že vyvolávají sinusovou zástavu (viz bod 4.8).