Blessin Interakce
 
Duální blokáda renin-angiotenzin systému (RAS) s ARBs, ACEIs nebo aliskirenem:  
Současné užívání antagonistů receptoru angiotenzinu (ARBs), včetně valsartanu, nebo inhibitorů 
angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEIs) spolu s aliskirenem je u pacientů s diabetes mellitus nebo 
poruchou funkce ledvin (GFR <60 ml/min/1,73 m2) kontraindikováno (viz bod 4.3). 
 
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) 
pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo 
aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalémie a snížená 
funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující 
RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1). 
 
Souběžné použití není doporučeno  
 
Lithium 
Reverzibilní vzrůst koncentrací lithia v séru a jeho toxicity byl zaznamenán během souběžného použití 
lithia s inhibitory ACE nebo s antagonisty receptoru pro angiotenzin II, včetně valsartanu. Pokud je 
použití této kombinace nezbytné, je doporučeno důsledně monitorovat hladiny lithia v séru. Pokud 
jsou použita také diuretika, může být riziko toxicity lithia pravděpodobně ještě vyšší. 
 
Diuretika šetřící draslík, suplementy obsahující draslík, náhrady soli obsahující draslík a jiné látky, 
které mohou zvyšovat hladiny draslíku  
Pokud je užívání léčivého přípravku, který ovlivňuje hladiny draslíku, v kombinaci s valsartanem 
nezbytné, je doporučeno monitorovat hladiny draslíku v plazmě.  
 
Při souběžném použití je vyžadována opatrnost  
Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs), včetně selektivních inhibitorů COX-2, kyseliny 
acetylsalicylové >3 g/denně a neselektivních NSAIDs  
Při souběžném podání antagonistů angiotenzinu II s NSAIDs může dojít k oslabení účinku proti 
hypertenzi. Navíc může souběžné použití antagonistů angiotenzinu II a NSAIDs vést ke zvýšenému 
riziku zhoršení funkce ledvin a ke zvýšení hladin draslíku v séru. Proto je na začátku léčby 
doporučeno monitorování funkce ledvin stejně tak jako dostatečná hydratace pacienta.  
 
Transportéry
Výsledky z in vitro studie naznačují, že valsartan je substrátem jaterního absorpčního transportního 
systému OATP1B1/OATP1B3 a jaterního efluxního transportéru MRP2. Klinický význam tohoto 
zjištění není znám. Současné podávání inhibitorů transportéru (např. rifampin, cyklosporin) nebo 
efluxního transportéru (např. ritonavir) může zvýšit systémovou expozici k valsartanu. Věnujte 
náležitou péči zahájení nebo ukončení současné léčby těmito léčivými přípravky. 
 
Další 
Ve studiích lékových interakcí s valsartanem nebyly nalezeny klinicky signifikantní interakce 
valsartanu a následujícími látkami: cimetidin, warfarin, furosemid, digoxin, atenolol, indometacin, 
hydrochlorothiazid, amlodipin a glibenklamid. 
 
Strana 7 (celkem 17)  
Pediatrická populace
V případě hypertenze u dětí a dospívajících, kde jsou obvyklé základní renální abnormality, je třeba 
opatrnosti při současném užívání valsartanu a jiných látek, které inhibují renin-angiotenzin-
aldosteronový systém, což může zvýšit hladiny draslíku v séru. Renální funkce a hladiny draslíku 
v séru by měly být pečlivě sledovány.