Buspiron-egis Interakce
 
K současnému užívání buspironu s jinými léky působícími na CNS je třeba přistupovat s opatrností. 
 
Účinek jiných léčivých přípravků na buspiron 
 
Stránka 4 z 
Nedoporučované kombinace: 
 
Inhibitory MAO: Současné podávání s inhibitory MAO může zvýšit krevní tlak. Proto  se současné 
podávání s inhibitory MAO nedoporučuje (viz bod 4.4). 
 
Erythromycin: Současné podávání buspironu (10 mg v jednorázové dávce) a erythromycinu (čtyři dny 
1,5 g jednou denně) zvýšilo u zdravých dobrovolníků plazmatické koncentrace buspironu (hodnota Cmax 
se zvýšila 5x a AUC 6x). Je-li nutné užívat buspiron v kombinaci  s erythromycinem, doporučuje se 
nízká dávka buspironu (např. 2,5 mg dvakrát denně). Následující úprava dávkování u obou léků má být 
provedena na základě klinické odpovědi. 
 
Itrakonazol: Současné podávání buspironu (10 mg  v jednorázové dávce) a itrakonazolu (čtyři dny 
200 mg jednou denně) zvýšilo u zdravých dobrovolníků plazmatické koncentrace buspironu (hodnota 
Cmax se zvýšila 13x a AUC 19x). Je-li nutné užívat buspiron v kombinaci s itrakonazolem, doporučuje 
se nízká dávka buspironu (např. 2,5 mg jednou denně). Následující úprava dávkování u obou léků má 
být provedena na základě klinické odpovědi. 
 
Kombinace užívané s opatrností: 
 
Diltiazem: Současné podávání buspironu (10 mg  v jednorázové dávce) a diltiazemu (60 mg třikrát 
denně) zvýšilo u zdravých dobrovolníků plazmatické koncentrace buspironu (hodnota Cmax se zvýšila 
5,3x a AUC 4x). Při podávání buspironu současně s diltiazemem může dojít ke zvýšení účinku a toxicity 
buspironu. Následující úprava dávkování u obou léků má být provedena na základě klinické odpovědi. 
 
Verapamil: Současné podávání buspironu  (10 mg  v jednorázové dávce) a verapamilu (80 mg třikrát 
denně) zvýšilo u zdravých dobrovolníků plazmatické koncentrace buspironu (hodnota Cmax a AUC se 
zvýšila 3,4x). Při podávání buspironu současně s verapamilem může dojít ke zvýšení účinku a toxicity 
buspironu. Následující úprava dávkování u obou léků má být provedena na základě klinické odpovědi. 
 
Rifampicin: Rifampicin indukuje metabolismus buspironu prostřednictvím CYP3A4. Proto současné 
podávání buspironu (30 mg v jednorázové dávce) a rifampicinu (pět dnů 600 mg jednou denně) snížilo 
u zdravých dobrovolníků plazmatické koncentrace (hodnota Cmax se snížila o 84 % a AUC o 90 %) a 
farmakodynamický účinek buspironu. 
 
Kombinace, které je třeba vzít v úvahu: 
 
SSRI: Kombinace buspironu a selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) byla 
testována v řadě klinických studií u více než 300 000 pacientů. I když nebyly pozorovány žádné závažné 
toxicity, vyskytly se vzácné případy epileptických záchvatů u pacientů užívajících buspiron současně se 
SSRI.  
Jednotlivé případy epileptických záchvatů u pacientů užívajících buspiron v kombinaci se SSRI byly 
hlášeny z běžné klinické praxe. 
 
Buspiron má být užíván s opatrností v kombinaci se serotonergními léky (včetně IMAO, tryptofanu, 
triptanů, tramadolu, linezolidu, SSRI, lithia a třezalky tečkované), protože existují ojedinělé zprávy o 
výskytu serotoninového syndromu, potenciálně život ohrožujícího onemocnění. Při podezření na tuto 
možnost je třeba ihned přerušit léčbu buspironem a zahájit podpůrnou symptomatickou léčbu. 
 
Vazba na bílkoviny: Buspiron může in vitro vytěsnit léky méně pevně vázané na bílkoviny, jako je 
digoxin. Klinický význam této vlastnosti není znám. 
 
Nefazodon: Současné podávání buspironu (2,5 nebo 5 mg dvakrát denně) a nefazodonu (250 mg dvakrát 
denně) způsobilo u zdravých dobrovolníků výrazné zvýšení plazmatických koncentrací buspironu 
(zvýšení hodnoty Cmax 20x a AUC 50x) a statisticky významné snížení (asi o 50 %) plazmatických 
koncentrací metabolitu buspironu, 1-pyrimidinylpiperazinu. Při dávkách 5 mg buspironu dvakrát denně 
bylo  pozorováno  mírné  zvýšení  hodnoty  AUC  u  nefazodonu  (23 %)   a   u jeho  metabolitů, 
hydroxynefazodonu (HO-NEF) (17 %) a mCPP (9 %). Mírné zvýšení hodnoty Cmax bylo pozorováno u 
Stránka 5 z 
nefazodonu (8 %) a jeho metabolitu HO-NEF (11 %). 
Profil nežádoucích účinků u jedinců užívajících buspiron v dávce 2,5 mg dvakrát denně a nefazodon 
v dávce 250 mg dvakrát denně byl podobný jako u jedinců užívajících tyto léky samostatně. U jedinců 
užívajících buspiron v dávce 5 mg dvakrát denně a nefazodon v dávce 250 mg dvakrát denně se 
projevily nežádoucí účinky jako točení hlavy, astenie, závratě a ospalost. Při současném podávání s 
nefazodonem se doporučuje dávku buspironu snížit. Následující úprava dávkování u obou léků má být 
provedena na základě klinické odpovědi. 
 
Alkohol: Je třeba se vyhnout požívání alkoholu. Interakce je pravděpodobně způsobena možnými 
aditivními tlumivými/sedativními účinky na CNS. Nejsou k dispozici žádné údaje o souběžném užívání 
alkoholu a jednorázových dávek buspironu vyšších než 20 mg (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Grapefruitová šťáva: Současné podávání buspironu v dávce 10 mg a grapefruitové šťávy (dvojitá dávka 
200 ml po 2 dny) zvýšilo u zdravých dobrovolníků plazmatické koncentrace buspironu (hodnota Cmax 
se zvýšila 4,3x a AUC 9,2x). 
 
Ostatní inhibitory a induktory CYP3A4: Při podávání se silným inhibitorem CYP3A4 se doporučuje 
opatrné užívání nízké dávky buspironu. Pro zachování anxiolytického účinku buspironu podávaného 
v kombinaci se silným induktorem CYP3A4, např. fenobarbitalem, fenytoinem, karbamazepinem, 
třezalkou tečkovanou, může být nutná úprava dávky buspironu. 
 
Fluvoxamin: Při krátkodobé léčbě buspironem v kombinaci s fluvoxaminem se plazmatické koncentrace 
buspironu ve srovnání s monoterapií buspironem zdvojnásobily. 
 
Trazodon: Současné podávání trazodonu způsobilo u některých pacientů trojnásobné až šestinásobné 
zvýšení ALT. 
 
Cimetidin: Současné užívání buspironu a cimetidinu způsobilo mírné zvýšení hladiny metabolitu 
buspironu, 1-(2-pyrimidinyl)-piperazinu. Vzhledem k silné vazbě buspironu na bílkoviny (asi 95 %) je 
třeba opatrnosti při současném užívání s léky se silnou vazbou na bílkoviny.  
 
Baklofen, lofexidin, nabilon a antihistaminika mohou zvýšit sedativní účinek. 
 
Účinek buspironu na jiné léčivé přípravky 
 
Diazepam: Po  přidání  buspironu  do  dávkovacího  režimu  diazepamu  nebyly  pozorovány  žádné 
statisticky  významné  rozdíly  v ustálených  farmakokinetických  parametrech  (Cmax,  AUC  a  Cmin) 
u diazepamu, ale u nordiazepamu bylo zjištěno zvýšení asi o 15 % a byly pozorovány méně významné 
nežádoucí klinické účinky (závrať, bolest hlavy a nauzea). 
 
Haloperidol: Současné podávání haloperidolu a buspironu může zvýšit hladinu haloperidolu v séru. 
 
Digoxin: U člověka se přibližně 95 % buspironu váže na plazmatické bílkoviny. Buspiron nevytěsňuje 
in vitro léky pevně navázané na sérové bílkoviny (např. warfarin). Ale může in vitro vytěsnit méně 
pevně navázané léky, jako například digoxin. Klinický význam této vlastnosti není znám. 
 
Po  přidání  buspironu  do  léčebného  režimu  obsahujícího  warfarin  bylo  hlášeno  prodloužení 
protrombinového času.