Capecitabine glenmark Interakce
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.  
Interakce s dalšími léčivými přípravky
Brivudin: Byly popsány klinicky  významné interakce   mezi   brivudinem   a  fluorpyrimidiny  (např. 
kapecitabin, fluoruracil,  tegafur)  vznikající  v  důsledku inhibice  dihydropyrimidindehydrogenázy 
brivudinem. Tato interakce vedoucí ke zvýšení fluorpyrimidinové toxicity je potenciálně fatální. Z tohoto 
důvodu nesmí být brivudin podán současně s kapecitabinem (viz body 4.3 a 4.4). Mezi ukončením léčby 
brivudinem a zahájením léčby kapecitabinem musí být nejméně 4týdenní odstup. Léčba brivudinem může 
být zahájena 24 hodin po poslední dávce kapecitabinu. 
 
Substráty cytochromu P450 2C9: Kromě warfarinu nebyly provedeny studie lékových interakcí mezi 
kapecitabinem a dalšími substráty CYP2C9. Při současném podávání kapecitabinu a substrátů 2C9 (např. 
fenytoinu) je nutno postupovat opatrně. Viz též níže interakce s antikoagulancii s obsahem derivátů 
kumarinu a bod 4.4. 
 
Antikoagulační léčba kumarinovými deriváty: u pacientů užívajících zároveň s kapecitabinem kumarinová 
antikoagulancia jako jsou warfarin nebo fenprokumon byly zaznamenány poruchy koagulačních parametrů 
10/28  
a/nebo krvácení. Tyto nežádoucí účinky se objevily během několika dnů až několika měsíců po zahájení 
léčby kapecitabinem a v několika případech v průběhu 1 měsíce po ukončení léčby kapecitabinem. V 
klinické farmakokinetické interakční studii došlo při léčbě kapecitabinem po podání jednotlivé dávky mg warfarinu ke zvýšení AUC S-warfarinu o 57 % a zároveň k 91% zvýšení hodnot INR. Vzhledem k 
tomu, že metabolizmus R-warfarinu nebyl ovlivněn, tyto výsledky naznačují, že kapecitabin působí „down 
regulaci“ izoenzymů 2C9, ale nemá žádný vliv na izoenzymy 1A2 a 3A4. Pacienti užívající kumarinová 
antikoagulancia zároveň s kapecitabinem mají být pravidelně monitorováni s ohledem na možnost změn 
koagulačních  parametrů  (PT  nebo  INR)  a  dávka  antikoagulancia  má  být  odpovídajícím  způsobem 
upravena. 
 
Fenytoin: při  současném užívání  kapecitabinu  s  fenytoinem  byly  zaznamenány  zvýšené  plazmatické 
koncentrace  fenytoinu,  které  v  jednotlivých  případech  vyústily  v  symptomy  fenytoinové  intoxikace. 
Pacienti  užívající fenytoin  zároveň  s  kapecitabinem  mají  být pravidelně monitorováni  s  ohledem  na 
možnost zvýšené plazmatické koncentrace fenytoinu. 
 
Kyselina  folinová/kyselina  listová: studie  s  kombinací  kapecitabinu  a  kyseliny  folinové  ukázala,  že 
kyselina folinová nemá žádný větší vliv na farmakokinetiku kapecitabinu ani jeho metabolitů. Kyselina 
folinová však ovlivňuje farmakodynamiku kapecitabinu, jehož toxicita může být kyselinou folinovou 
zvýšena: maximální tolerovaná dávka (MTD) kapecitabinu užívaná samostatně při intermitentním režimu 
podávání je 3000 mg/m2 za den, zatímco při užívání zároveň s kyselinou folinovou (30 mg perorálně 2x 
denně) je tato maximální tolerovaná dávka kapecitabinu jen 2000 mg/m2 za den. Zvýšená toxicita může 
být relevantní při přechodu z 5-FU/LV na režim s kapecitabinem. K významnému zvýšení toxicity může 
také dojít při doplnění nedostatku folátu kyselinou listovou v důsledku podobnosti kyseliny folinové s 
kyselinou listovou. 
 
 
Antacida: byl  hodnocen  vliv  antacid  s  obsahem  hydroxidu  hlinitého  a  hydroxidu  hořečnatého  na 
farmakokinetiku kapecitabinu. Pozorováno bylo mírné zvýšení plazmatických koncentrací kapecitabinu a 
jednoho metabolitu (5 ́- DFCR); nebyl zaznamenán žádný vliv na další 3 hlavní metabolity (5 ́- DFUR, FU a FBAL). 
 
Alopurinol: u 5-FU byly zaznamenány interakce s alopurinolem vedoucí k možnému snížení účinnosti FU. Současné užívání alopurinolu a kapecitabinu má být vyloučeno. 
 
Interferon   alfa: maximální  tolerovaná  dávka  (MTD)  kapecitabinu  byla  při  podávání  zároveň  s 
interferonem  alfa-2a  (3  MIU/m2/den)  2000 mg/m2 ve  srovnání  s  3000 mg/m2 při užívání  samotného 
kapecitabinu. 
 
Radioterapie: maximální tolerovaná dávka (MTD) kapecitabinu byla 3000 mg/m2 denně při podávání 
samotného  kapecitabinu,  zatímco  v  kombinaci  s  radioterapií  při  léčbě  karcinomu  rekta  byla  MTD 
kapecitabinu 2000 mg/m2 denně, a to jak při kontinuálním podávání, tak při podávání od pondělí do pátku 
v průběhu šestitýdenní léčebné kúry s radioterapií. 
 
Oxaliplatina: pokud byl kapecitabin podáván v kombinaci s oxaliplatinou nebo v kombinaci s oxaliplatinou 
a bevacizumabem, neobjevily se klinicky významné rozdíly v expozici kapecitabinu nebo jeho metabolitů, 
volné ani celkové platiny. 
Bevacizumab:  bevacizumab  neměl  za  přítomnosti  oxaliplatiny  klinicky  významný  vliv  na 
farmakokinetické parametry kapecitabinu ani jeho metabolitů. 
 
Interakce s potravinami
V průběhu všech klinických studií byli pacienti instruováni, aby užívali kapecitabin během 30 minut po 
jídle. Vzhledem k tomu, že všechny současné údaje o účinnosti a bezpečnosti vycházejí z podávání 
kapecitabinu s jídlem, doporučuje se, aby byl kapecitabin užíván s jídlem. Užívání s jídlem snižuje míru 
absorpce kapecitabinu (viz bod 5.2). 
 
11/28