Ceftriaxon medochemie Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dávka závisí na závažnosti, citlivosti, místě a typu infekce a na věku a hepatorenální funkci pacienta.
Dávky doporučené v níže uvedených tabulkách jsou obvykle doporučované dávky v příslušných
indikacích. Ve zvláště závažných případech je třeba zvážit dávky při vyšší hranici doporučeného
rozmezí.
Dospělí a dospívající starší 12 let (≥ 50 kg)
Dávka ceftriaxonu* Frekvence podání** Indikace
1–2 g Jednou denně Komunitní pneumonie
Akutní exacerbace chronické obstrukční plicní
nemoci
Intraabdominální infekce
Komplikované infekce močového ústrojí (včetně
pyelonefritidy)
g Jednou denně Nozokomiální pneumonie
Komplikované infekce kůže a měkkých tkání
Infekce kostí a kloubů
2–4 g Jednou denně Léčba pacientů s febrilní neutropenií,
pravděpodobně vzniklé v důsledku bakteriální
infekce
Bakteriální endokarditida
Bakteriální meningitida
* Při zdokumentované bakteriemii je třeba zvážit podávání dávek při vyšší hranici doporučeného
rozmezí dávkování.
** Pokud jsou podávány dávky vyšší než 2 g denně, lze zvážit podávání 2x denně (po 12 hodinách).
Indikace u dospělých a dospívajících starších 12 let (≥ 50 kg) vyžadující zvláštní dávkovací schémata:
Akutní zánět středního ucha
Lze podat jednorázovou intramuskulární dávku 1–2 g přípravku CEFTRIAXON MEDOCHEMIE.
Omezené údaje nasvědčují, že v případě, kdy je pacient těžce nemocný nebo předchozí léčba selhala,
může být přípravek CEFTRIAXON MEDOCHEMIE účinný při podávání intramuskulární dávky 1–2 g
denně po dobu 3 dní.

Předoperační profylaxe infekcí místa chirurgického výkonu
g v jednorázové dávce před operací.
Gonorea
500 mg v jednorázové intramuskulární dávce.
Syfilis
Obvykle doporučené dávky jsou 500 mg – 1 g jednou denně, u neurosyfilidy zvýšené na 2 g jednou
denně po dobu 10–14 dní. Doporučené dávkování u syfilidy, včetně neurosyfilidy, je založeno na
omezeném množství údajů. Rovněž je třeba přihlížet k národním nebo místním doporučením.
Diseminovaná lymeská borrelióza (časná [stádium II] a pozdní [stádium III])
g jednou denně po dobu 14 až 21 dnů. Doporučené doby léčby jsou různé a rovněž je třeba přihlížet
k národním nebo místním doporučením.
Pediatrická populace
Novorozenci, kojenci a děti ve věku od 15 dnů do 12 let (< 50 kg)
Dětem o tělesné hmotnosti 50 kg nebo vyšší se podává obvyklá dávka pro dospělé.
Dávka ceftriaxonu* Frekvence podání** Indikace
50–80 mg/kg Jednou denně Intraabdominální infekce
Komplikované infekce močového ústrojí
(včetně pyelonefritidy)
Komunitní pneumonie
Nozokomiální pneumonie
50–100 mg/kg (max. 4 g) Jednou denně Komplikované infekce kůže a měkkých
tkání
Infekce kostí a kloubů
Léčba pacientů s febrilní neutropenií,
pravděpodobně vzniklé v důsledku
bakteriální infekce
80–100 mg/kg (max. 4 g) Jednou denně Bakteriální meningitida
100 mg/kg (max. 4 g) Jednou denně Bakteriální endokarditida
* Při zdokumentované bakteriemii je třeba zvážit dávky při vyšší hranici doporučeného rozmezí
dávkování.
** Pokud jsou podávány dávky vyšší než 2 g denně, lze zvážit podávání 2x denně (po 12 hodinách).
Indikace u novorozenců, kojenců a dětí ve věku od 15 dnů do 12 let (< 50 kg) vyžadující zvláštní
schémata dávkování:
Akutní zánět středního ucha
V úvodu léčby akutního zánětu středního ucha lze podat jednorázovou intramuskulární dávku přípravku
CEFTRIAXON MEDOCHEMIE 50 mg/kg. Omezené údaje nasvědčují, že v případě, kdy je dítě těžce
nemocné nebo úvodní léčba selhala, může být přípravek CEFTRIAXON MEDOCHEMIE účinný při
podávání intramuskulární dávky 50 mg/kg denně po dobu 3 dní.
Předoperační profylaxe infekcí místa chirurgického výkonu
50–80 mg/kg v jednorázové dávce před operací.
Syfilis

Obvykle doporučované dávky jsou 75–100 mg/kg (max. 4 g) jednou denně po dobu 10–14 dní.
Doporučené dávkování u syfilidy, včetně neurosyfilidy, je založeno na omezeném množství údajů.
Rovněž je třeba přihlížet k národním nebo místním doporučením.
Diseminovaná Lymeská borrelióza (časná [stádium II] a pozdní [stádium III])
50–80 mg/kg jednou denně po dobu 14–21 dnů. Doporučené doby léčby jsou různé a rovněž je třeba
přihlížet k národním nebo místním doporučením.
Novorozenci 0–14 dnů
CEFTRIAXON MEDOCHEMIE je kontraindikován u předčasně narozených novorozenců až do věku
41 týdnů od poslední menstruace (gestační věk + chronologický věk).
Dávka ceftriaxonu* Frekvence léčby Indikace
20–50 mg/kg Jednou denně Intraabdominální infekce
Komplikované infekce kůže a měkkých tkání
Komplikované infekce močového ústrojí (včetně
pyelonefritidy)
Komunitní pneumonie
Nozokomiální pneumonie
Infekce kostí a kloubů
Léčba pacientů s febrilní neutropenií,
pravděpodobně vzniklé v důsledku bakteriální
infekce
50 mg/kg

Jednou denně Bakteriální meningitida
Bakteriální endokarditida
* Při zdokumentované bakteriemii je třeba zvážit dávky při vyšší hranici doporučeného rozmezí
dávkování.
Maximální denní dávka 50 mg/kg se nemá překračovat.
Indikace u novorozenců ve věku 0–14 dnů vyžadující zvláštní schémata dávkování:
Akutní zánět středního ucha
V úvodu léčby akutního zánětu středního ucha lze podat jednorázově intramuskulární dávku přípravku
CEFTRIAXON MEDOCHEMIE 50 mg/kg.
Předoperační profylaxe infekcí místa chirurgického výkonu
20–50 mg/kg v jednorázové dávce před operací.
Syfilis
Obvykle doporučovaná dávka je 50 mg/kg jednou denně po dobu 10–14 dní. Doporučené dávkování
u syfilidy, včetně neurosyfilidy, je založeno na omezeném množství údajů. Rovněž je třeba přihlížet
k národním nebo místním doporučením.
Délka léčby
Délka léčby se liší podle průběhu onemocnění. Jako je tomu u antibiotické terapie obecně, podávání
ceftriaxonu má pokračovat 48 až 72 hodin poté, co je pacient afebrilní nebo poté, co byla prokázána
eradikace bakterií.
Starší pacienti
Dávkování doporučené pro dospělé není třeba u starších pacientů upravovat, pokud jsou jejich ledvinné
a jaterní funkce uspokojivé.

Porucha funkce jater
Dostupné údaje nenaznačují potřebu úpravy dávky při lehké nebo středně těžké poruše funkce jater za
předpokladu, že funkce ledvin není porušena.
Pro pacienty s těžkou poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné údaje ze studií (viz bod 5.2).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není zapotřebí snižovat dávku ceftriaxonu za předpokladu, že
funkce jater není porušena. Pouze v případech preterminálního selhání ledvin (clearance kreatininu
< 10 ml/min) dávka ceftriaxonu nesmí překročit 2 g denně.
U pacientů na dialýze není po dialýze potřebné podání doplňkové dávky. Ceftriaxon nelze odstranit
peritoneální dialýzou ani hemodialýzou. Doporučuje se pečlivé klinické sledování bezpečnosti
a účinnosti.
Těžká porucha funkce jater a ledvin
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater a ledvin se doporučuje pečlivé klinické sledování bezpečnosti
a účinnosti.
Způsob podání
Intramuskulární podání
CEFTRIAXON MEDOCHEMIE lze podávat intramuskulárně. Intramuskulární injekce se podávají
hluboko do bříška relativně velkého svalu; do jednoho místa se nemá podávat více než 1 g.
Jestliže je jako rozpouštědlo používán lidokain, výsledný roztok nesmí být v žádném případě podán
intravenózně (viz bod 4.3). Je třeba zvážit informace v souhrnu údajů o přípravku pro lidokain.
Intravenózní podání
CEFTRIAXON MEDOCHEMIE lze podávat intravenózní infuzí po dobu alespoň 30 minut
(preferovaný způsob podání) nebo pomalou intravenózní injekcí po dobu 5 minut. Intravenózní
intermitentní injekce se podává po dobu 5 minut nejlépe do větší žíly. Intravenózní dávky 50 mg/kg
nebo vyšší se u kojenců a dětí ve věku do 12 let podávají infuzí. U novorozenců se intravenózní dávky
podávají po dobu 60 minut, aby se snížilo potenciální riziko bilirubinové encefalopatie (viz body 4.a 4.4). Pokud intravenózní způsob podání není možný nebo je pro pacienta méně vhodný, je třeba zvážit
intramuskulární podání. Intravenózní podání se má použít u dávek vyšších než 2 g.
Ceftriaxon je kontraindikován u novorozenců (≤ 28 dní), jestliže potřebují (nebo se předpokládá, že
budou potřebovat) léčbu intravenózními roztoky obsahujícími vápník, včetně kontinuálních infuzí
obsahujících vápník, jako je tomu například při parenterální výživě, vzhledem k riziku precipitace
vápenaté soli ceftriaxonu (viz bod 4.3).
Roztoky pro ředění obsahující vápník (např. Ringerův roztok nebo Hartmannův roztok) nesmí být
používány k rekonstituci obsahu injekčních lahviček s ceftriaxonem ani k dalšímu ředění
rekonstituovaného roztoku pro intravenózní podání, protože se může vytvořit precipitát. K precipitaci
vápenaté soli ceftriaxonu může dojít i po smísení ceftriaxonu s roztoky obsahujícími vápník ve stejné
lince pro intravenózní podání. Proto nesmí být ceftriaxon mísen ani současně podáván s roztoky
obsahujícími vápník (viz body 4.3, 4.4 a 6.2).
V předoperační profylaxi infekcí místa chirurgického výkonu se ceftriaxon podává 30–90 minut před
chirurgickým výkonem.
Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.