Chlorid sodný grifols Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Vzhledem k intravenóznímu podání k absorpci nedochází.

Sodné a chloridové ionty jsou většinou distribuovány do extracelulární tekutiny. Vzhledem k tomu, že
fyziologický roztok je izotonický, nevyvolává jeho podání změny osmotického tlaku extracelulární
tekutiny, takže voda neprostupuje do intracelulárního kompartmentu a ani jeden z iontů prakticky
nevstupují do buňky.

Nicméně při průchodu vody do intersticiálního kompartmentu kapilární stěnou dojde k poklesu
onkotického tlaku plazmatických proteinů (zředěním), čímž se dosáhne normality.

Je nutné vzít v úvahu, že svalová tkáň obsahuje největší obsah vody, zatímco sodík se vyskytuje
převážně v kostní tkáni, přičemž obě tkáně představují jejich hlavní zásobárnu.

Sodík je vylučován převážně ledvinami (95 %) a zbytek kůží (pocením) a trávicím traktem.

Na druhou stranu voda je vylučována ledvinami, kůží, plícemi a trávicím traktem.

Proto jsou ledviny nejdůležitějším orgánem při udržování extracelulární koncentrace sodíku. Podle
požadavků organismu vylučují větší nebo menší množství tohoto kationtu a jsou schopné vylučovat
dokonce moč s koncentrací sodných iontů nižší než 1 mEq/l.