Cipralex Farmakodynamické vlastnosti
 
Farmakoterapeutická skupina: antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu 
ATC skupina: N 06 AB  
Mechanismus účinku
Escitalopram  je  selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (5-HT)  s  vysokou  afinitou  k 
primárnímu  vazebnému  místu. Váže  se  také  na  alosterické  místo  serotoninového  transportéru  s 
1000krát nižší afinitou. 
 
Escitalopram nemá  žádnou  nebo má jen nízkou  afinitu k řadě  receptorů  včetně 5-HT1A,  5-HT2, 
dopaminových D1 a D2, 1, 2, -adrenoreceptorů, histaminových H1, cholinergních muskarinových, 
benzodiazepinových a opioidních receptorů. 
 
Inhibice  zpětného  vychytávání  5-HT  je  pravděpodobně  mechanismem,  který  objasňuje 
farmakologické a klinické účinky escitalopramu. 
 
Farmakodynamické účinky
Ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované EKG studii u zdravých dobrovolníků byla změna proti 
počáteční hodnotě QTc (měřená s korekcí dle Fridericia) 4,3 ms (90%  CI: 2,2; 6,4) při dávce mg/den a 10,7 ms (90% CI: 8,6; 12,8) při supraterapeutické dávce 30 mg/den (viz body 4.3, 4.4, 4.5, 
4.8 a 4.9). 
 
Klinická účinnost 
Depresivní epizody
Účinnost escitalopramu  v akutní léčbě depresivních epizod byla prokázána ve třech ze čtyř dvojitě 
zaslepených,  placebem  kontrolovaných  krátkodobých  (8  týdnů)  studiích.  Ve  studii  dlouhodobé 
prevence relapsu bylo 274 pacientů, kteří reagovali na léčbu v úvodní 8týdenní otevřené fázi studie s 
escitalopramem v dávce 10 nebo 20 mg denně, následně náhodně rozděleno do dvou skupin. V jedné 
skupině léčba pokračovala escitalopramem ve stejné dávce, ve druhé placebem. Druhá fáze studie 
trvala 36 týdnů. Relaps onemocnění nastal u pacientů léčených v průběhu celé studie escitalopramem 
významně později ve srovnání s pacienty, kteří dostávali ve druhé fázi studie placebo. 
 
Sociální úzkostná porucha
Účinnost  escitalopramu  byla potvrzena ve třech krátkodobých (12 týdnů) studiích a v dlouhodobé 
studii (6 měsíců) prevence relapsu onemocnění. Účinnost byla rovněž prokázána ve studii (24 týdnů) 
prováděné za účelem nalezení optimální dávky escitalopramu (5, 10 a 20 mg). 
  
Generalizovaná úzkostná porucha
Účinnost escitalopramu v dávkách 10 a 20 mg denně byla prokázána ve čtyřech ze čtyř placebem 
kontrolovaných studiích. 
 
Data   shromážděná  ze tří  studií  s podobným  uspořádáním  zahrnující  421  pacientů  léčených 
escitalopramem a 419 pacientů užívajících placebo prokázala 47,5 % a 28,9 % respondérů a 37,1 % a 
20,8 % remitérů. Setrvalý účinek byl pozorován od prvního týdne. 
 
Zachování účinnosti  escitalopramu v dávce 20 mg denně bylo prokázáno v randomizované 24 -
76týdenní studii u 373 pacientů, kteří reagovali na léčbu během úvodní 12týdenní otevřené fáze studie. 
 
Obsedantně kompulzivní porucha
V randomizované dvojitě zaslepené studii s  20 mg escitalopramu denně se celkový skór na škále Y-
BOCS po 12 týdnech odlišoval od placeba. Po 24 týdnech byl účinek 10 mg i 20 mg escitalopramu 
denně významně lepší ve srovnání s placebem. 
 
Prevence relapsu  byla  prokázána  v  randomizované  dvojitě  zaslepené  placebem   kontrolované 
24týdenní studii u pacientů, kteří reagovali na léčbu v předchozí 16týdenní otevřené studii s 10 mg a 
20 mg escitalopramu denně.