Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Clindamycin Noridem 150 mg/ml injekční/infuzní roztok


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml roztoku obsahuje 150 mg klindamycinu (jako klindamycin-fosfát).

Jedna 2ml ampulka obsahuje 300 mg klindamycinu (jako klindamycin-fosfát).
Jedna 4ml ampulka obsahuje 600 mg klindamycinu (jako klindamycin-fosfát).
Jedna 6ml ampulka obsahuje 900 mg klindamycinu (jako klindamycin-fosfát).

Pomocná látka se známým účinkem
Jeden ml roztoku obsahuje 7,72 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční/infuzní roztok [injekce/infuze]

Čirý a bezbarvý až téměř bezbarvý roztok.

pH: 5,50 – 7,00

Osmolalita: 760 – 900 mosm/kg


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Clindamycin Noridem je indikován k léčbě následujících závažných infekcí, způsobených
mikroorganismy citlivými na klindamycin, u dospělých, dospívajících a dětí ve věku od 1 měsíce (viz
body 4.2 a 5.1):

• Infekce kostí a kloubů
• Chronická sinusitida
• Infekce dolních cest dýchacích
• Intraabdominální infekce
• Infekce pánve a ženských pohlavních orgánů
• Infekce kůže a měkkých tkání
• Zubní infekce
• Léčba bakteriemie, která se vyskytne v souvislosti s některou z výše uvedených infekcí nebo u
níž existuje podezření, že s ní souvisí
a
• Léčba oportunních infekcí způsobených Toxoplasma gondii a Pneumocystis jirovecii u
dospělých pacientů s oslabenou imunitou.

V případě aerobních infekcí představuje klindamycin alternativní léčbu v případě, že jiné
antibakteriální látky jsou neúčinné nebo kontraindikované (např. v případě alergie na peniciliny).

V případě anaerobních infekcí lze uvažovat o léčbě klindamycinem jako přípravkem první volby.
V případě polymikrobiální infekce je třeba zvážit použití v kombinaci s přípravkem s odpovídající
aktivitou proti gramnegativním bakteriím.

Je třeba brát v úvahu oficiální doporučení pro vhodné použití antibakteriálních látek.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí a dospívající starší 12 let

• K léčbě závažných infekcí: 1 800 až 2 700 mg klindamycinu denně ve dvou až čtyřech stejných
dávkách, obvykle v kombinaci s antibiotikem s dobrou účinností proti aerobním
gramnegativním bakteriím.
• K léčbě méně komplikovaných infekcí: 1 200 až 1 800 mg klindamycinu denně ve třech nebo
čtyřech stejných dávkách.

Obvykle je maximální denní dávka pro dospělé a dospívající starší 12 let 2 700 mg klindamycinu ve
dvou až čtyřech stejných dávkách. U život ohrožujících infekcí byly podávány dávky až
800 mg/den.

Pediatrická populace

Děti (ve věku od 1 měsíce do 12 let):
Závažné infekce: 15-25 mg/kg/den ve třech nebo čtyřech stejných dávkách.

Závažnější infekce: 25-40 mg/kg/den ve třech nebo čtyřech stejných dávkách. Při závažných infekcích
se doporučuje podávat dětem nejméně 300 mg/den bez ohledu na tělesnou hmotnost.

Klindamycin má být dávkován na základě celkové tělesné hmotnosti bez ohledu na obezitu.

Maximální denní dávka nemá překročit dávku pro dospělé.

Starší pacienti
Biologický poločas, distribuční objem, clearance a rozsah absorpce po podání klindamycin-fosfátu se
s vyšším věkem nemění. Analýza údajů z klinických studií neodhalila žádné zvýšení toxicity
související s věkem. U starších pacientů s normální funkcí jater a normální (v závislosti na věku)
funkcí ledvin proto není nutná úprava dávky. Viz bod 4.4 pro další skutečnosti, které je nutno vzít
v úvahu.

Porucha funkce jater
U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater je eliminační poločas klindamycinu
prodloužen. Snížení dávky není obyčejně nutné, pokud se klindamycin podává každých 8 hodin.
Nicméně u pacientů s těžkou poruchou funkce jater je nutné monitorování plazmatické koncentrace
klindamycinu. V závislosti na výsledcích může být nutné snížení dávky nebo prodloužení
dávkovacího intervalu.

Porucha funkce ledvin
V případě onemocnění ledvin je eliminační poločas klindamycinu prodloužen, avšak v případě lehké
až středně těžké poruchy funkce ledvin není nutné snižovat dávkování. Nicméně u pacientů s těžkou
renální insuficiencí nebo anurií je třeba sledovat plazmatickou koncentraci klindamycinu. V závislosti

na výsledcích může být nutné snížení dávky nebo prodloužení dávkovacího intervalu o 8 nebo
dokonce 12 hodin.

Dávkování při hemodialýze
Klindamycin nelze odstranit hemodialýzou. Proto není třeba podávat žádnou další dávku před
hemodialýzou ani po ní.

Délka trvání léčby
V případě prokázané nebo i suspektní infekce beta-hemolytickými streptokoky má léčba
klindamycinem pokračovat po dobu nejméně 10 dnů, aby se předešlo vzniku revmatické horečky nebo
glomerulonefritidy.

Způsob podání
Přípravek Clindamycin Noridem se podává intramuskulární injekcí nebo intravenózní infuzí.
Přípravek Clindamycin Noridem musí být před intravenózním podáním naředěn a má být podáván
infuzí po dobu nejméně 10-60 minut. Koncentrace klindamycinu nemá překročit 18 mg/ml.
V případě intramuskulárního podání se Clindamycin Noridem používá neředěný.

Jednotlivé intramuskulární (i.m.) injekce v dávce vyšší než 600 mg se nedoporučují, stejně jako
podání více než 1,2 g v jednotlivé hodinové infuzi.

Alternativně lze léčivý přípravek podávat formou jednorázové rychlé infuze první dávky, následované
kontinuální intravenózní (i.v.) infuzí.

Pokyny k naředění léčivého přípravku před podáním viz bod 6.6.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na linkomycin nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v
bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hypersenzitivita
U pacientů léčených klindamycinem byly hlášeny závažné hypersenzitivní reakce, včetně závažných
kožních reakcí, jako je léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), Stevensův-
Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN) a akutní generalizovaná
exantematózní pustulóza (AGEP). Pokud se objeví hypersenzitivita nebo závažná kožní reakce, je
třeba klindamycin okamžitě vysadit a zahájit alternativní léčbu (viz body 4.3 a 4.8).

Alergie
Závažné alergické reakce se mohou objevit již po první aplikaci. V takovém případě musí být léčba
klindamycinem okamžitě přerušena a musí být zahájena standardní urgentní léčba.

Za určitých okolností může být léčba klindamycinem alternativní formou léčby u pacientů s alergií na
penicilin (hypersenzitivita na penicilin). Nebyly hlášeny žádné případy zkřížené alergie mezi
klindamycinem a penicilinem a na základě strukturálních rozdílů mezi těmito látkami se to ani
neočekává. V jednotlivých případech však existují informace o anafylaxi (hypersenzitivitě) na
klindamycin u osob s již existující alergií na penicilin. To je třeba vzít v úvahu při léčbě
klindamycinem u pacientů s alergií na penicilin.

Kolitida
Klindamycin se má používat pouze k léčbě závažných infekcí. Při zvažování použití klindamycinu má
mít lékař na paměti typ infekce a potenciální nebezpečí průjmu, který se může rozvinout, protože byly
hlášeny případy kolitidy během podávání klindamycinu nebo dokonce dva či tři týdny po něm.
Onemocnění bude mít pravděpodobně závažnější průběh u starších pacientů nebo u pacientů, kteří
jsou oslabení.


Při používání téměř všech antibakteriálních látek, včetně klindamycinu, byl hlášen vznik průjmu
spojeného s bakterií Clostridioides difficile (CDAD). Rozsah onemocnění sahá od mírného průjmu až
po fatální kolitidu. Léčba antimikrobiálními látkami mění normální mikrobiální flóru tlustého střeva,
což vede k přemnožení bakterií C. difficile. C. difficile produkuje toxiny A a B, které přispívají
k rozvoji průjmu (CDAD) a jsou hlavní příčinou „postantibiotické kolitidy“.

Hypervirulentní kmeny C. difficile jsou spojeny se zvýšenou morbiditou a mortalitou, protože tyto
infekce mohou být rezistentní vůči antibiotické léčbě a mohou vyžadovat kolektomii.

Je důležité zvážit diagnózu CDAD u pacientů s průjmem po podání antibakteriálních přípravků.
V tomto případě je třeba provést pečlivou anamnézu, protože CDAD může nastat až 2 měsíce po
antibiotické terapii.
Při podezření nebo potvrzení průjmu či kolitidy vyvolaných antibiotiky má být probíhající léčba
antibiotiky, včetně klindamycinu, přerušena a okamžitě mají být zahájena příslušná léčebná opatření.
Léčivé přípravky inhibující peristaltiku jsou v této situaci kontraindikovány.

Bezpečnostní opatření
Opatrnosti je třeba dbát u pacientů s

• poruchou funkce jater a/nebo ledvin (viz bod 4.2),
• poruchou neuromuskulárního přenosu (myasthenií gravis, Parkinsonovou chorobou atd.), stejně
jako
• gastrointestinálním onemocněním v anamnéze (např. dřívější záněty tlustého střeva),
• atopickým onemocněním.

Bolusová injekce
Rychle podaná intravenózní injekce může mít závažný nežádoucí účinek na srdce (viz bod 4.8) a
nesmí být podána.

Laboratorní vyšetření během léčby
U dětí mladších jednoho roku a při dlouhodobé léčbě (léčba trvající déle než 10 dní) mají být
v pravidelných intervalech monitorovány jak krevní obraz, tak jaterní a renální funkce.

Akutní poškození ledvin
Zřídka byly hlášeny případy akutního poškození ledvin, včetně akutního slehání ledvin. U pacientů
trpících již existující renální dysfunkcí nebo souběžně užívajících nefrotoxické léčivé přípravky je
třeba zvážit monitorování funkce ledvin (viz bod 4.8).

Necitlivé infekce
Dlouhodobá a opakovaná apliakce klindamycinu může vést k rozvoji superinfekce a/nebo kolonizaci
kůže a sliznic rezistentními patogeny nebo kvasinkami.
Klindamycin se nemá používat v případě akutních infekcí dýchacích cest, pokud jsou způsobeny viry.
Klindamycin není vhodný k léčbě meningitidy, protože koncentrace antibiotika v cerebrospinální
tekutině je příliš nízká.

Pediatrická populace
Bezpečnost a vhodné dávkování u kojenců mladších než 1 měsíc nebyly stanoveny.

Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje 7,72 mg sodíku v jednom ml roztoku, což odpovídá 0,39 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou pro dospělého, který činí 2 g.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Antagonisté vitaminu K

U pacientů léčených klindamycinem v kombinaci s antagonisty vitaminu K (např. warfarinem,
acenokumarolem a fluindionem) byly hlášeny zvýšené hodnoty koagulačních testů (PT/INR) a/nebo
krvácení. U pacientů současně léčených antagonisty vitaminu K mají být proto často prováděny
koagulační testy.

Erythromycin
Pokud je to možné, nemá se klindamycin kombinovat s erythromycinem, protože in vitro byl
pozorován antagonistický účinek antibakteriálního působení.

Linkomycin
Existuje zkřížená rezistence patogenů vůči klindamycinu a linkomycinu.

Neuromuskulární blokátory
Vzhledem k tomu, že má klindamycin schopnost vyvolat blokádu neuromuskulárního přenosu, může
potencovat účinek myorelaxancií. V důsledku toho může dojít během chirurgického výkonu
neočekávaně k život ohrožujícím příhodám.

Klindamycin je metabolizován převážně CYP3A4 a v menší míře CYP3A5 na hlavní metabolit
klindamycin-sulfoxid a vedlejší metabolit N-desmethylklindamycin. Proto mohou inhibitory CYP3Aa CYP3A5 zvyšovat plazmatické koncentrace klindamycinu. Příklady silných inhibitorů CYP3A4 jsou
itrakonazol, vorikonazol, klarithromycin, telithromycin, ritonavir a kobicistat. Doporučuje se opatrnost
při současném podávání klindamycinu se silnými inhibitory CYP3A4. Induktory těchto enzymů
mohou zvyšovat clearance klindamycinu, což vede ke snížení plazmatických koncentrací.
V prospektivní studii s perorálně podávaným klindamycinem byly celkové koncentrace klindamycinu
sníženy o 80 %, pokud se podával současně s rifampicinem, silným induktorem CYP3A4. Pacienti
mají být sledováni kvůli snížené účinnosti léčby, pokud je klindamycin podáván společně se silnými
induktory CYP3A4, jako je rifampicin, třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), karbamazepin,
fenytoin nebo fenobarbital.

Studie in vitro ukazují, že klindamycin neinhibuje CYP1A2, CYP2C9, CYP2C19, CYP2E1 nebo
CYP2D6. Klinicky významné interakce mezi klindamycinem a současně podávanými léčivými
přípravky metabolizovanými těmito enzymy jsou proto nepravděpodobné. Na základě údajů in vitro
může perorálně podávaný klindamycin inhibovat intestinální CYP3A4, ale klinicky významné
interakce mezi parenterálně podávaným klindamycinem a současně podávanými léčivými přípravky
metabolizovanými CYP3A4 jsou nepravděpodobné.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Rozsáhlá studie u těhotných žen, ve které bylo vyšetřeno přibližně 650 novorozenců exponovaných
v prvním trimestru těhotenství, neprokázala žádné zvýšení výskytu malformací. Údaje o bezpečnosti
klindamycinu v těhotenství však nejsou dostatečné.

V klinických studiích u těhotných žen nebylo systémové podávání klindamycinu během druhého a
třetího trimestru spojeno se zvýšenou frekvencí vrozených abnormalit. Neexistují žádné adekvátní a
kontrolované studie u těhotných žen během prvního trimestru těhotenství.

Klindamycin prochází placentou. Předpokládá se, že u plodu může být dosaženo koncentrace
s terapeutickým účinkem.

Studie na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky na těhotenství,
embryonální/fetální vývoj, porod nebo postnatální vývoj (viz bod 5.3).

Přípravek Clindamycin Noridem má být podáván pouze v případě, že nejsou k dispozici jiné možnosti
léčby.

Kojení

Klindamycin se vylučuje do mateřského mléka a existuje riziko účinků na kojené novorozence/děti
léčených žen. Tyto účinky jsou rizika senzibilizace, kožní vyrážky, průjmu, krve ve stolici a
kolonizace kvasinkami. Přípravek Clindamycin Noridem nemá být podáván v období kojení.

Fertilita
Studie na zvířatech neodhalily žádné účinky na fertilitu. Nejsou k dispozici žádné údaje o vlivu
klindamycinu na fertilitu u lidí.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Clindamycin Noridem má mírný až středně silný vliv schopnost řídit a obsluhovat stroje.
Nežádoucí účinky jako závratě, ospalost a bolesti hlavy mohou omezovat schopnost řídit a obsluhovat
stroje.

V ojedinělých případech byly pozorovány nežádoucí účinky (např. anafylaktický šok) (viz bod 4.8),
které znemožňují pacientům aktivní účast v silničním provozu nebo obsluhu strojů a práci bez
vhodných bezpečnostních opatření z důvodu nestability.

4.8 Nežádoucí účinky

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

V tabulce níže jsou uvedeny nežádoucí účinky zjištěné na základě zkušeností z klinických studií a
postmarketingového sledování podle tříd orgánových systémů a frekvence.

Rozdělení do skupin podle frekvencí je definováno podle následující konvence:
Velmi časté (≥ 1/10)
Časté (≥ 1/100 až < 1/10)
Méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100)
Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000)
Velmi vzácné (< 1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

V každé skupině frekvence jsou nežádoucí účinky seřazeny v pořadí podle klesající závažnosti.

Třída
orgánových
systémů
Velmi
časté
Časté

Méně časté Vzácné

Velmi
vzácné
Není známo
Infekce a
infestace
Pseudo-
membranózní
kolitida*#
kolitida
vyvolaná
Clostridioides
difficile*
vaginální
infekce*
Poruchy krve a
lymfatického
systému
agranulocytóza*
neutropenie*
trombocytopenie*
leukopenie*
eosinofilie

Poruchy
imunitního
systému
léková
horečka
anafy-
laktická
reakce *#
anafylaktický
šok*
anafylaktoidní
reakce*
hypersensitivita*
Poruchy
nervového
systému
dysgeuzie
neuro-
bolest hlavy
ospalost
závrať

muskulární
blokáda
Srdeční poruchy kardio-
respirační
zástava§

Cévní poruchy tromboflebitida hypotenze§
Gastrointestinální
poruchy
průjem
bolest
břicha
zvracení
nauzea

Poruchy jater a
žlučových cest
přechodná
hepatitida s
cholesta-
tickou
žloutenkou
žloutenka*
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
makulopapulózní
exantém
morbiliformní
exantém*
kopřivka
toxická
epidermální
nekrolýza
(TEN)*
Stevensův-
Johnsonův
syndrom
(SJS)*
Lyellův
syndrom
angioedém*
exfoliativní
dermatitida*
bulózní
dermatitida*
erythema
multiforme*
pruritus
vaginitida
vyrážka a
tvroba
puchýřů
(hyper-
senzitivní
reakce)
léková reakce s
eozinofilií a
systémovými
příznaky
(DRESS)*
akutní
generalizovaná
exantematózní
pustulóza
(AGEP)*
Poruchy svalové a
kosterní soustavy
a pojivové tkáně
polyartritida
Poruchy ledvin a
močových cest
akutní poškození
ledvin#
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
bolest,
absces v
místě vpichu
podráždění v
místě vpichu*
Vyšetření abnormální
výsledky testu
jaterních funkcí

* nežádoucí účinky zjištěné na základě postmarketingového sledování
# viz bod 4.§ vzácně byly hlášeny případy po příliš rychlém intravenózním podání (viz bod 4.2).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Dosud nebyly pozorovány žádné příznaky předávkování. Hemodialýza a peritoneální dialýza nejsou
účinné. Není známo žádné specifické antidotum. Přípravek Clindamycin Noridem se podává
intramuskulárně nebo intravenózně, a proto je výplach žaludku neúčinný.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci; linkosamidy,
ATC kód: J01FF
Mechanismus účinku
Klindamycin se váže na podjednotku 50S bakteriálního ribozomu a inhibuje syntézu bakteriálních
proteinů. Klindamycin působí převážně bakteriostaticky.

Farmakodynamické účinky
Účinnost závisí na časovém období, po které je hladina léčivé látky nad minimální inhibiční
koncentrací (MIC) patogenu.

Mechanismus rezistence
Rezistence klindamycinu může být způsobena následujícími mechanismy:
Rezistence stafylokoků a streptokoků je často založena na zvýšené vazbě methylových skupin na 23S
rRNA (tzv. konstituční MLSB-rezistence), čímž se vysoce snižuje afinita vazby klindamycinu na
ribozom.

Většina meticilin-rezistentních S. aureus (MRSA) vykazuje konstituční MLSB typ rezistence a je
proto rezistentní ke klindamycinu. Infekce způsobené stafylokoky rezistentními na makrolidy nemají
být léčeny klindamycinem, a to ani v případě, že byla prokázána citlivost in vitro, protože léčba může
vést k selekci mutantů s konstituční MLSB rezistencí. Kmeny s konstituční MLSB rezistencí vykazují
kompletní zkříženou rezistenci klindamycinu s linkomycinem, makrolidy (např. azithromycinem,
klarithromycinem, erythromycinem, roxithromycinem, spiramycinem), stejně jako se streptograminem
B.

Antimikrobiální citlivost
Pro testování klindamycinu se používají běžné řady ředění. Pro citlivé a rezistentní bakterie byly
definovány následující minimální inhibiční koncentrace:
EUCAST (verze 13.0, platná od 1.1.2023)

Hraniční hodnoty
Patogen Citlivý Rezistentní
Staphylococcus spp.1 ≤ 0,25 mg/l > 0,25 mg/l
Streptococcus (skupiny A, B, C, G) 1, 2 ≤ 0,5 mg/l > 0,5 mg/l
Streptococcus pneumoniae 3 ≤ 0,5 mg/l > 0,5 mg/l
Skupina viridujících streptokoků4 ≤ 0,5 mg/l > 0,5 mg/l


Bacteroides spp. (≤ 4 mg/l) (> 4 mg/l)
Prevotella spp. ≤ 0,25 mg/l > 0,25 mg/l
Fusobacterium necrophorum ≤ 0,25 mg/l > 0,25 mg/l
Clostridium perfringens ≤ 0,25 mg/l > 0,25 mg/l
Cutibacterium acnes ≤ 0,25 mg/l > 0,25 mg/l
Corynebacterium spp.5 ≤ 0,5 mg/l > 0,5 mg/l

Indukovatelná rezistence ke klindamycinu může být detekována antagonismem aktivity
klindamycinu makrolidovým antibiotikem. Pokud není detekována, vykazuje se jako citlivý. Pokud
je zjištěna, označí se jako ke klindamycinu rezistentní a je třeba zvážit přidání následujícího
komentáře: “Klindamycin může být použit pro krátkodobou léčbu méně závažných infekcí kůže a
měkkých tkání, neboť vznik konstituční rezistence v průběhu takové terapie je nepravděpodobný.”
Klinický význam indukovatelné rezistence klindamycinu v kombinované léčbě těžkých infekcí
bakterií S. pyogenes není znám.
Indukovatelná rezistence ke klindamycinu může být detekována antagonismem aktivity
klindamycinu makrolidovým antibiotikem. Pokud není detekována, vykazuje se jako citlivý. Pokud
je zjištěna, označí se jako ke klindamycinu rezistentní.
Indukovatelná rezistence ke klindamycinu může být detekována antagonismem aktivity
klindamycinu makrolidovým antibiotikem. Pokud není detekována, vykazuje se jako testované
podle klinických hraničních hodnot. Pokud je zjištěna, označí se jako ke klindamycinu rezistentní.
U korynebakterií se může objevit indukovatelná rezistence klindamycinu, která může být
detekována antagonismem aktivity klindamycinu makrolidovým antibiotikem. Klinický význam
není znám. V současné době neexistuje žádné doporučení pro testování.

Prevalence získané rezistence
Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit podle geografické oblasti a času, a
proto je žádoucí získat lokální informace o rezistenci, zejména pokud se léčí závažné infekce. Podle
potřeby se má vyhledat odborná pomoc, jestliže je v dané lokalitě taková prevalence rezistence, že
přínos přípravku je přinejmenším u některých typů infekce sporný. Zejména v případě závažných
infekcí nebo selhání léčby se doporučuje mikrobiologická diagnostika s ověřením patogenu a jeho
citlivosti ke klindamycinu.

Běžně citlivé druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin)
Streptococcus pneumoniae
Streptococcus pyogenes
Skupina viridujících streptokoků°^
Anaerobní mikroorganismy
Actinomyces israelii°
Bacteroides spp.° (s výjimkou B. fragilis)
Clostridium perfringens °
Fusobacterium spp.°
Peptoniphilus spp. °
Peptostreptococcus spp. °
Prevotella spp.
Propionibacterium spp. °
Veillonella spp.°
Ostatní mikroorganismy
Chlamydia trachomatis°
Chlamydia pneumoniae°
Gardnerella vaginalis°
Mycoplasma hominis°
Pneumocystis jirovecii
Toxoplasma gondii

Druhy, u nichž získaná rezistence může být problém
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus aureus

Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin)+
Staphylococcus epidermidis+
Staphylococcus haemolyticus
Staphylococcus hominis
Streptococcus agalactiae
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Moraxella catarrhalis$
Anaerobní mikroorganismy
Bacteroides fragilis

Přirozeně rezistentní druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Enterococcus spp.
Listeria monocytogenes
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Escherichia coli
Haemophilus influenzae
Klebsiella spp.
Pseudomonas aeruginosa
Anaerobní mikroorganismy
Clostridioides difficile
Jiné mikroorganismy
Mycoplasma pneumoniae
Ureaplasma urealyticum

° Při vydání tabulky nebyly dostupné žádné aktualizované údaje. Primární literatura, standardní
vědecká literatura a terapeutická doporučení předpokládají citlivost.
$ Přirozená citlivost většiny izolátů vykazuje střední rezistenci.
+ Přinejmenším v jednom regionu je úroveň rezistence vyšší než 50 %.
^ Souhrnný název pro heterogenní skupinu druhů Streptococcus. Rezistence se může lišit podle
přítomných druhů Streptococcus.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Je rozdíl mezi deriváty klindamycinu používanými do doby absorpce a štěpenými estery. Poté
klindamycin existuje v těle jako volná báze (aktivní forma). Estery jsou považovány za proléčiva.
Klindamycin-fosfát je ve vodě rozpustný ester pro parenterální podání. Po intramuskulární injekci
300 mg jsou maximální sérové koncentrace po 3 hodinách přibližně 6 mikrogramů/ml, po intravenózní
aplikaci 300 mg jsou průměrné sérové koncentrace po jedné hodině přibližně 4 až 6 mikrogramů/ml.

Distribuce
Stupeň vazby klindamycinu na plazmatické bílkoviny je závislý na koncentraci a pohybuje se
v terapeutickém rozmezí 40 až 94 %.

Klindamycin se okamžitě distribuuje do tkání, prostupuje placentární bariérou a distribuuje se do
mateřského mléka. I když jsou meningy zanícené, difuze do subarachnoidálního prostoru je
nedostatečná. Vysoké koncentrace jsou dosaženy v kostech, synoviální tekutině, peritoneální tekutině,
pleurální tekutině, ve sputu a v hnisu. Uvádějí se následující současné sérové koncentrace léčivé látky:
v kostní tkáni 40 % (20 – 75 %), v synoviální tekutině 50 %, v peritoneální tekutině 50 %, v pleurální
tekutině 50 – 90 %, ve sputu 30 – 75 % a v hnisu 30 %.

Biotransformace

Klindamycin se metabolizuje primárně v játrech.
In vitro studie na lidských jaterních a střevních mikrozomech ukazují, že klindamycin je oxidován
především enzymem CYP3A4 s malým příspěvkem CYP3A5 za vzniku klindamycin-sulfoxidu a
vedlejšího metabolitu N-desmethylklindamycinu.
Sérový biologický poločas klindamycinu je přibližně 3 hodiny u dospělých a 2 hodiny u dětí. Při
renální insuficienci a středně těžké až těžké poruše funkce jater se biologický poločas prodlužuje.
Některé metabolity jsou mikrobiologicky aktivní (N-demethyl a sulfoxid). Léčivé přípravky, které
indukují jaterní enzymy, zkracují v organismu průměrný retenční čas klindamycinu.

Eliminace
Klindamycin se ze 2/3 vylučuje stolicí a z 1/3 močí. Méně než 10 % dávky se vylučuje močí
v nezměněné formě.
Klindamycin nemůže být dialyzován.

Obézní pediatričtí pacienti ve věku od 2 do méně než 18 let a obézní dospělí ve věku od 18 do 20 let:

Analýza farmakokinetických údajů u obézních pediatrických pacientů ve věku od 2 do méně než 18 let
a obézních dospělých ve věku od 18 do 20 let ukázala, že clearance klindamycinu a distribuční objem
normalizovaný na celkovou tělesnou hmotnost jsou srovnatelné s osobami s normální tělesnou
hmotností.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Symptomy intoxikace jsou snížená aktivita zvířat a záchvaty křečí.
Po podání opakovaných dávek (i.m.) klindamycinu psům bylo zaznamenáno zvýšení SGOT a SGPT a
také mírné zvýšení hmotnosti jater bez morfologických změn. Dlouhodobé podávání klindamycinu
psům vyvolalo poškození žaludeční sliznice a žlučníku.

Po intramuskulární a subkutánní aplikaci byly pozorovány lokální reakce v místě vpichu (záněty,
krvácení a poškození tkáně), avšak koncentrace aplikovaného roztoku značně převyšovala maximální
terapeutickou koncentraci.

Karcinogenita
Dlouhodobé studie na zvířatech, které by hodnotily karcinogenní potenciál klindamycinu, nebyly
provedeny.

Mutagenita
Byly provedeny testy na genotoxicitu zahrnující mikronukleový test u potkanů a Amesův Salmonella
reverzní test. Výsledky obou testů byly negativní.

Reprodukční toxicita
V embryofetálních vývojových studiích na potkanech po perorálním podání a v embryofetálních
vývojových studiích na potkanech a králících po subkutánním podání byla vývojová toxicita
pozorována pouze při dávkách toxických pro matku.

Studie reprodukční toxicity na potkanech a králících, kterým byl klindamycin podáván perorálně
(pouze u potkanů) a subkutánně, neprokázaly žádný vliv na fertilitu nebo poškození plodu, s výjimkou
dávek toxických pro matku.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Dinatrium-edetát
Hydroxid sodný 5N (pro úpravu pH)
Kyselina chlorovodíková 5N (pro úpravu pH)
Voda pro injekci


6.2 Inkompatibility

Následující léčivé látky jsou fyzikálně inkompatibilní s klindamycinem: ampicilin, aminofylin,
barbituráty, monohydrát kalcium-glukonátu, sodná sůl ceftriaxonu, ciprofloxacin, difenylhydantoin,
idarubicin-hydrochlorid, síran hořečnatý, sodná sůl fenytoinu a ranitidin-hydrochlorid.
Roztoky solí klindamycinu mají nízké pH a lze důvodně očekávat inkompatibilitu s alkalickými
přípravky nebo s léčivými přípravky nestabilními při nízkém pH.

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou
uvedeny v bodě 6.6.

6.3 Doba použitelnosti

rok

Po naředění:
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána po dobu 24 hodin při 25 °C a
°C – 8 °C po naředění roztoky chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) a glukózy 50 mg/ml (5%) při
koncentraci klindamycinu 6 a 18 mg/ml v polypropylenových infuzních vacích.

Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob ředění nevylučuje riziko mikrobiální kontaminace, má
být přípravek použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě, doba a podmínky skladování po otevření
před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po naředění jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Ampulky z bezbarvého skla třídy I obsahující 2 ml, 4 ml nebo 6 ml roztoku, baleny v krabičce po 1, 5,
10 nebo 25 ampulkách.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Přípravek Clindamycin Noridem musí být před intravenózním podáním naředěn (maximální
koncentrace klindamycinu 18 mg/ml) a má být podáván po dobu nejméně 10-60 minut (nejvýše mg/min). Nikdy nesmí být podán jako intravenózní bolusová injekce.

Dávka
klindamycinu
Množství rozpouštědla Minimální doba
infuze
300 mg 50 ml 10 minut
600 mg 50 ml 20 minut
900 mg 50 -100 ml 30 minut
1200 mg 100 ml 60 minut

Přípravek Clindamycin Noridem může být naředěn roztokem chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) nebo
roztokem glukózy 50 mg/ml (5%).

Intramuskulární podání je indikováno, pokud není z jakýchkoli důvodů možná intravenózní infuze.

Pouze k jednorázovému použití.


Léčivý přípravek má být před použitím a také po naředění vizuálně zkontrolován.
Mají se používat pouze čiré roztoky bez viditelných částic.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Noridem Enterprises Limited, Makariou & Evagorou 1, Mitsi Building 3, Office 115, 1065 Nicosia,
Kypr


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

15/493/21-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 18. 5.

10. DATUM REVIZE TEXTU

18. 5.