Clopidogrel actavis Interakce
 
Léčivé přípravky spojené s rizikem krvácení: z důvodu možného aditivního účinku existuje zvýšené 
riziko  krvácení.  Současné  podávání  léčivých  přípravků  spojených  s rizikem  krvácení  vyžaduje 
opatrnost (viz bod 4.4). 
 
Perorální  antikoagulancia: současné  podávání  klopidogrelu  s  perorálními  antikoagulancii  se 
nedoporučuje,  neboť  může  mít  za  následek  zvýšenou  intenzitu  krvácení  (viz  bod 4.4). Ačkoliv 
podávání  klopidogrelu v  dávce  75 mg/den pacientům  dlouhodobě  léčeným  warfarinem  nezměnilo 
farmakokinetiku S-warfarinu  ani  INR  (International  Normalised  Ratio),  současné  podávání 
klopidogrelu a warfarinu zvyšuje riziko krvácení z důvodu jejich nezávislých účinků na hemostázu. 
 
Inhibitory  glykoproteinu  IIb/IIIa: klopidogrel se má používat s opatrností u pacientů, kteří současně 
užívají inhibitory glykoproteinu IIb/IIIa (viz bod 4.4). 
 
Kyselina acetylsalicylová (ASA): ASA  neovlivnila  klopidogrelem  zprostředkovanou inhibici  ADP-
indukované  agregace  krevních  destiček,  ale  klopidogrel  zesílil  účinek  ASA  na  agregaci  krevních 
destiček  indukovanou  kolagenem.  Nicméně  současné  podání  500 mg  kyseliny  acetylsalicylové  2x 
denně po dobu jednoho dne dále významně neprodloužilo prodlouženou dobu krvácivosti navozenou 
klopidogrelem.  Je  možná  farmakodynamická  interakce  mezi  klopidogrelem  a  kyselinou 
acetylsalicylovou, vedoucí ke zvýšenému riziku krvácení. Proto je k podávání této kombinace třeba 
přistupovat  opatrně  (viz  bod 4.4.).   Nicméně  klopidogrel  byl  podáván  společně  s kyselinou 
acetylsalicylovou až po dobu jednoho roku (viz bod 5.1). 
 
Heparin: V klinické studii prováděné na zdravých dobrovolnících si současné podání klopidogrelu 
nevyžádalo úpravu dávky heparinu, ani  nijak  neovlivnilo účinek heparinu na koagulaci. Současné 
podávání heparinu nemělo žádný vliv na inhibici agregace destiček indukované klopidogrelem. Je 
možná farmakodynamická interakce mezi klopidogrelem a heparinem, vedoucí ke zvýšenému riziku 
krvácení. Proto je k podávání této kombinace třeba přistupovat opatrně (viz bod 4.4). 
 
 Trombolytika: Bezpečnost  souběžného  podávání  klopidogrelu,  fibrin  specifických  nebo  fibrin 
nespecifických trombolytických látek a heparinu byla posuzována u pacientů s akutním infarktem 
myokardu. Incidence klinicky  významného  krvácení  byl  podobný  jako  při  podávání  trombolytik 
a heparinu současně s ASA (viz bod 4.8). 
 
Nesteroidní antiflogistika (NSAID): V klinické studii prováděné na zdravých dobrovolnících zvýšilo 
současné podávání klopidogrelu a naproxenu ztráty krve okultním krvácením do gastrointestinálního 
traktu. Vzhledem k nedostatku studií týkajících se interakcí s jinými NSAID není v současnosti jasné, 
dochází-li ke zvýšení rizika gastrointestinálního krvácení u všech léků této skupiny. Proto  je  nutno 
k podávání  kombinace  NSAID  včetně  inhibitorů  COX-2  a  klopidogrelu  přistupovat  opatrně  (viz 
bod 4.4). 
 
SSRI: Vzhledem  k  tomu, že SSRI mají vliv na aktivaci trombocytů a zvyšují riziko krvácení, je při 
současném podávání SSRI a klopidogrelu zapotřebí zvýšené opatrnosti. 
 
Jiná souběžná léčba: 
 
Induktory CYP2C19 
Vzhledem k tomu, že klopidogrel je metabolizován na aktivní metabolit částečně cestou CYP2C19, je 
možné očekávat, že podávání léčivých přípravků indukujících aktivitu tohoto enzymu by mohlo vést 
ke zvýšení hladiny aktivního metabolitu klopidogrelu. 
  
Rifampicin  silně  indukuje  CYP2C19,  což  má  za  následek  zvýšení  hladiny  aktivního  metabolitu 
klopidogrelu a inhibici trombocytů a může tak zejména potencovat riziko krvácení. Z preventivních 
důvodů je třeba se vyhnout souběžnému používání silných induktorů CYP2C19 (viz bod 4.4). 
 
Inhibitory CYP2CVzhledem k tomu, že klopidogrel je metabolizován na aktivní metabolit částečně cestou CYP2C19, je 
možné očekávat, že podávání léčivých přípravků inhibujících aktivitu tohoto enzymu by mohlo vést ke 
snížení  hladiny  aktivního  metabolitu  klopidogrelu  a  ke  snížení  klinické účinnosti  klopidogrelu. 
Klinický  význam  této  interakce  je  nejasný.  Z  preventivních  důvodů  je zapotřebí  vyvarovat  se 
současného podávání silných nebo středně silných inhibitorů CYP2C19 (viz bod 4.4 a 5.2).  
 
Mezi  léčivé  přípravky,  které  jsou  silnými  nebo  středně  silnými  inhibitory  CYP2C19,  patří  např.: 
omeprazol  a  esomeprazol,  fluvoxamin,  fluoxetin,  moklobemide,  vorikonazol,  flukonazol,  tiklopidin, 
karbamazepin, a efavirenz. 
 
 
Inhibitory protonové pumpy (PPI): 
omeprazol 80 mg podávaný jednou denně buď ve stejnou dobu jako klopidogrel nebo v odstupu hodin mezi podáními těchto dvou léčivých přípravků, snížil expozici aktivnímu metabolitu o 45  % 
(úvodní  dávka)  a  o  40  %  (udržovací  dávka).  Pokles  byl  spojen  s  39%  (úvodní  dávka)  a  21% 
(udržovací dávka) snížením inhibice agregace destiček. Očekává se, že podobné interakce vzniknou i 
při podávání esomeprazolu s klopidogrelem. 
 
Jak  v observačních, tak  v klinických  studiích  byly  hlášeny rozporné údaje  týkající  se  klinických 
důsledků  této  farmakokineticko  (PK)/farmakodynamické  (PD)  interakce  z hlediska  vážných 
kardiovaskulárních  příhod.  Z preventivních  důvodů  je  třeba  vyvarovat  se  současného  podávání 
omeprazolu nebo esomeprazolu (viz bod 4.4). 
 
Méně  výrazné  snížení  expozice  metabolitu  bylo  pozorováno  při  podávání  pantoprazolu  nebo 
lansoprazolu. Při současném podávání pantoprazolu v dávce 80 mg jednou denně byly plazmatické 
koncentrace aktivního metabolitu sníženy o 20 % (úvodní dávka) a o 14 % (udržovací dávka). To bylo 
spojeno se snížením střední hodnoty inhibice agregace destiček o 15 % resp. o 11 %. Tyto výsledky 
značí, že klopidogrel může být s pantoprazolem podáván. 
  
Nejsou žádné důkazy, že ostatní léčivé přípravky, které snižují žaludeční kyselost, jako např. blokátory 
H2 nebo antacida, interferují s antiagregační aktivitou klopidogrelu. 
 
Potencovaná antiretrovirová terapie (ART): Pacienti s HIV, léčení pomocí potencovaných 
antiretrovirových terapií (ART), mají vyšší riziko cévních příhod. 
 
Významně nižší expozice aktivnímu metabolitu klopidogrelu a snížená inhibice krevních destiček byly 
prokázány u HIV infikovaných pacientů léčených antiretrovirotiky (ART) potencovanými ritonavirem 
nebo kobicistatem. Ačkoliv je klinický význam těchto nálezů nejistý, byly hlášeny spontánní případy u 
HIV infikovaných pacientů léčených potencovanými ART, u kterých se vyskytly opakované okluzivní 
příhody po zprůchodnění nebo kteří prodělali trombotické příhody během režimu léčby klopidogrelem 
s nárazovou dávkou. Expozice klopidogrelu a průměrná míra inhibice destiček mohou být sníženy při 
současném používání ritonaviru. Proto by se mělo zabránit současnému používání klopidogrelu 
s potencovanými ART. 
 
Ostatní léčivé přípravky:  
Byla  provedena  řada  klinických  studií  současného  podávání klopidogrelem  a  jiných léčivých 
přípravků za  účelem zjištění potenciálních farmakodynamických  a  farmakokinetických  interakcí. 
Žádné klinicky významné farmakodynamické interakce nebyly pozorovány při současném podávání 
klopidogrelu  s  atenololem  ani  nifedipinem  nebo  atenololem  a  nifedipinem  současně.  Dále bylo 
zjištěno,  že  farmakodynamická  aktivita  klopidogrelu  nebyla  významně  ovlivněna  současným 
podáváním fenobarbitalu nebo estrogenu. 
 
Farmakokinetika  digoxinu  nebo  teofylinu  se  při  současném  podávání  s  klopidogrelem  neměnila. 
Antacida rozsah absorpce klopidogrelu neovlivňují. 
 
Údaje ze studie CAPRIE ukazují, že fenytoin a tolbutamid, jež jsou metabolizovány CYP2C9, lze 
bezpečně podávat současně s klopidogrelem. 
 
Léčivé  přípravky,  které jsou  substráty  CYP2C8:  bylo  prokázáno,  že  klopidogrel  zvyšuje  expozici 
repaglinidu u zdravých dobrovolníků. In  vitro studie prokázala, že zvýšená expozice repaglinidu je 
způsobena inhibicí CYP2C8 glukuronidovým metabolitem klopidogrelu. Vzhledem k riziku zvýšení 
plazmatických koncentrací má být klopidogrel s léčivy, která jsou primárně metabolizována CYP2C(např. repaglinid, paklitaxel), současně podáván se zvýšenou opatrností. 
 
Nehledě na specifické lékové interakce popsané výše, nebyly studie interakcí klopidogrelu a dalších 
léčivých  přípravků  běžně  podávaných  pacientům  s  aterotrombotickými  onemocněními  prováděny. 
Nicméně,  pacientům  účastnícím  se  klinických  studií  s  klopidogrelem  bylo  současně  podáváno 
množství léčivých přípravků včetně diuretik, beta-blokátorů, inhibitorů ACE, blokátorů vápníkových 
kanálů,  hypolipidemik,  koronárních  vasodilatancií,  antidiabetik  (včetně  inzulínu),  antiepileptik  a 
inhibitorů GPIIb/IIIa bez výskytu klinicky významných nežádoucích interakcí.  
 
Kombinovaná léčba s opioidovými agonisty, stejně jako s ostatními perorálními P2Y12 inhibitory, 
potenciálně zpomaluje a snižuje absorpci klopidogrelu, a to pravděpodobně z důvodu zpomaleného 
vyprazdňování žaludku. Klinický význam není znám. U pacientů s akutním koronárním syndromem, 
kteří vyžadují současné podávání morfinu nebo jiných opioidních agonistů, je třeba zvážit použití 
parenterálního antikoagulancia. 
 
Rosuvastatin:  
Bylo prokázáno, že klopidogrel podaný v dávce 300 mg zvyšuje u pacientů expozici rosuvastatinu 
2krát (AUC) a 1,3krát (Cmax) a klopidogrel podaný opakovaně v dávce 75 mg zvyšuje u pacientů 
expozici rosuvastatinu 1,4krát (AUC) bez vlivu na Cmax.