Conaret Interakce

Platí pro všechny indikace
Nedoporučené kombinace
- Blokátory kalciového kanálu typu verapamilu a v menším rozsahu diltiazemu: negativní vliv na
kontraktilitu a AV vedení. Intravenózní podání verapamilu u pacientů léčených betablokátorem
může vést k prohloubené hypotenzi a atrio-ventrikulárnimu bloku.
- Centrálně působící antihypertenzíva, jako je klonidin a další (např. methyldopa, moxonidin,
rilmenidin): současné užívání centrálně působících antihypertenzív může zhoršit srdeční selhání
snížením centrálního tonu sympatiku (snížení srdeční frekvence a srdečního výdeje,
vasodilatace). Náhlé vysazení, zvláště před ukončením léčby betablokátory, může zvýšit riziko
„rebound hypertenze“.

Kombinace, které je nutné používat s opatrností
- Blokátory kalciového kanálu typu dihydropyridinu, jako je felodipin a amlodipin: současné
užívání může zvýšit riziko hypotenze a u pacientů se srdečním selháním není možné vyloučit
zvýšení rizika dalšího zhoršení funkce komor.
- Antiarytmika třídy III (např. amiodaron): možné zesílení účinku na AV převod.
- Lokálně používané betablokátory (např. timolol oční kapky pro léčbu glaukomu) mohou mít
aditivní systémové účinky.
- Parasympatomimetika, například takrin nebo karbachol: současné užívání může způsobit
prodloužení AV vedení a riziko bradykardie.
- Inzulin a perorální antidiabetika: zesílení hypoglykemického účinku; blokáda β-adrenoreceptorů
může maskovat příznaky hypoglykémie.
- Anestetika: oslabení reflexní tachykardie a zvýšení rizika hypotenze (pro další informace
o celkové anestézii viz také bod 4.4).
- Srdeční glykosidy (digitalis): snížení srdeční frekvence, prodloužení AV převodu.
- Nesteroidní antiflogistika: mohou snižovat hypotenzivní účinek bisoprololu.
- Beta sympatomimetika (např. isoprenalin, dobutamin, orciprenalin): kombinace s bisoprololem
může snižovat účinek obou látek. Léčba alergických reakcí může vyžadovat zvýšenou dávku
adrenalinu.
- Sympatomimetika, která aktivují jak beta, tak alfa adrenoreceptory (např. noradrenalin,
adrenalin): kombinace s bisoprololem může odmaskovat vasokonstriční účinky těchto látek
zprostředkované alfa adrenoreceptory, což vede ke zvýšení krevního tlaku a exacerbaci
intermitentní klaudikace. Takovéto interakce jsou považovány za pravděpodobnější
u neselektivních betablokátorů.
- Současné užívání s antihypertenzívy a rovněž s dalšími léky snižujícími krevní tlak (např.
tricyklická antidepresíva, barbituráty, fenothiazin) může zvyšovat riziko hypotenze.

Kombinace, které je třeba zvážit
- Meflochin: zvýšené riziko bradykardie.
- Inhibitory monoaminooxidázy (kromě MAO-B inhibitorů): zesílení hypotenzního účinku
blokátorů, ale rovněž riziko hypertenzní krize.

Platí pro stabilizované chronické srdeční selhání
Nedoporučené kombinace
- Antiarytmika třídy I (např. chinidin, disopyramid, lidokain, fenytoin, flekainid, propafenon):
možné zesílení účinků na AV převod a zesílení negativně inotropního účinku.

Platí pro hypertenzi a ischemickou chorobu srdeční (angina pectoris)
Kombinace, které je třeba používat opatrně
- Antiarytmika třídy I (např. chinidin, disopyramid, lidokain, fenytoin, flekainid, propafenon):
možné zesílení účinků na AV převod a zesílení negativně inotropního účinku.