Concor cor Farmakodynamické vlastnosti
 
Farmakoterapeutická skupina
Betablokátory selektivní (ATC kód: C07AB07) 
 
Mechanismus účinku
Bisoprolol je vysoce selektivní blokátor 1-adrenergních receptorů bez vnitřní sympatomimetické 
aktivity  (ISA)  a  membrány  stabilizujícího  efektu  (MSA).  Afinita  k  beta2-receptorům  hladké 
svaloviny  bronchů  a  cév  a 2-receptorům  ovlivňujícím  metabolickou  regulaci  je  nízká.  Vliv 
bisoprololu  na  odpor  v dýchacích cestách a metabolické působení přes beta2-receptory  se  tedy 
nepředpokládá. 1selektivita bisoprololu přesahuje terapeutické rozmezí. 
 
Klinická účinnost a bezpečnost
Celkem 2647 pacientů bylo zařazeno do studie CIBIS II. 83 % pacientů (n=2 202) mělo srdeční 
selhání stupně NYHA III a 17 % (n=445) stupně NYHA IV. Všichni měli stabilizované chronické 
srdeční selhání (ejekční frakce  35 %, podle echokardiografie). Celková mortalita se snížila ze 17,% na 11,8 % (relativní snížení 34 %). 
Snížilo se riziko náhlé smrti (3,6 % oproti 6,3 %, relativní snížení 44 %) a snížil se počet srdečních 
selhání vyžadujících hospitalizaci (12 % oproti 17,6 %, relativní snížení 36 %). Bylo též pozorováno 
významné zlepšení funkčního stavu podle NYHA klasifikace. Během zahájení léčby a během titrační 
fáze byla zaznamenána hospitalizace pacientů z důvodu bradykardie (0,53 %), hypotenze (0,23 %) a 
akutní dekompenzace (4,97 %), která však nebyla častější než u placebové skupiny (0 %, 0,3 % a 
6,74 %). Počet cévních mozkových příhod fatálních nebo s trvalými následky během celkové doby 
studie byl 20 ve skupině léčených bisoprololem a 15 ve skupině s placebem. 
 
Ve studii CIBIS III bylo hodnoceno 1 010 pacientů ve věku ≥65 let s mírným až středně závažným 
chronickým srdečním selháním (NYHA II nebo III) a ejekční frakcí levé komory ≤35 %, kteří 
dosud nebyli léčeni ACE inhibitory, betablokátory nebo blokátory receptoru pro angiotenzin. 
Pacienti byli léčeni kombinací bisoprololu a enalaprilu po dobu od 6 do 24 měsíců po úvodní měsíční léčbě bisoprololem nebo enalaprilem.  
Byl zaznamenán trend směrem k vyššímu výskytu zhoršení srdečního selhání, když byl bisoprolol 
podáván jako úvodní 6 měsíční léčby. „Non inferiorita“ bisoprololu podávaného jako první versus 
enalaprilu podávaného jako první nebyla prokázána v analýze dle protokolu, ačkoli obě strategie 
pro zahájení léčby chronického srdečního selhání ukázaly podobný výskyt primárního 
kombinovaného cílového ukazatele úmrtí a hospitalizace na konci studie (32,4 % ve skupině 
bisoprolol první vs. 33,1 % ve skupině enalapril první, populace per protokol). Studie ukázala, že 
bisoprolol může být také používán u starších pacientů s mírným až středně závažným chronickým 
srdečním. 
 
 
Bisoprolol je také užíván k léčbě hypertenze a ischemické choroby srdeční. 
 
Při akutním podání přípravku pacientům s ischemickou chorobou srdeční bez chronického srdečního 
selhání snižuje bisoprolol srdeční frekvenci a systolický objem a tím srdeční výdej a spotřebu 
kyslíku. Při dlouhodobém podávání se snižuje počáteční zvýšená periferní rezistence.