Dasselta Farmakodynamické vlastnosti
 
Farmakoterapeutická skupina: Jiná antihistaminika pro systémovou aplikaci, ATC kód: R06AX 
Mechanismus účinku
Desloratadin je nesedativní, dlouhodobě účinkující antagonista histaminových receptorů se 
selektivním antagonistickým působením na periferní H1-receptory. Po perorálním podání selektivně 
blokuje periferní histaminové H1-receptory, neboť léčivá látka neprostupuje do centrálního nervového 
systému. 
 
Antialergické účinky desloratadinu byly prokázány ve studiích in vitro. K těmto účinkům patří 
inhibice uvolňování prozánětlivých cytokinů, jako jsou IL-4, IL-6, IL-8 a IL-13, z lidských 
mastocytů/bazofilů, jakož i inhibice exprese adhezívní molekuly P-selektinu na endoteliálních 
buňkách. Klinický význam těchto pozorování je třeba teprve potvrdit. 
 
Klinická účinnost a bezpečnost
V klinických studiích s opakovaným podáváním dávek desloratadinu, v nichž bylo podáváno až 20 mg 
denně po dobu 14 dnů, nebyly pozorovány žádné statisticky ani klinicky relevantní kardiovaskulární 
účinky přípravku. V klinicko-farmakologické studii, v níž byl desloratadin podáván v dávce 45 mg 
denně prodloužení intervalu QTc. 
 
Ve studiích s opakovaným podáváním desloratadinu společně s ketokonazolem a erythromycinem 
nebyly pozorovány žádné klinicky relevantní změny plazmatických koncentrací desloratadinu. 
 
Desloratadin v minimální míře penetruje do centrálního nervového systému. V kontrolovaných 
klinických studiích při podávání v doporučené dávce 5 mg denně nedochází ve srovnání s placebem 
k žádnému zvýšení incidence somnolence. V klinických studiích při jednorázovém podání denní 
dávky 7,5 mg neovlivňuje psychomotorickou výkonnost. Ve studii, ve které byl desloratadin 5 mg 
jednorázově podán dospělým, neovlivňoval desloratadin standardní hodnoty letové výkonnosti včetně 
exacerbace subjektivní ospalosti nebo úkonů souvisejících s létáním. 
 
V klinicko-farmakologických studiích, v nichž byl desloratadin podáván společně s alkoholem, 
nedocházelo k zhoršení alkoholem navozeného poklesu výkonnosti ani ospalosti. Mezi skupinou 
pacientů, jíž byl podáván desloratadin, a placebo skupinou, nebyly zjištěny žádné významné rozdíly ve 
výsledcích psychomotorických testů, ať už byl souběžně podáván alkohol nebo nikoli. 
 
U pacientů s alergickou rinitidou vedlo podávání desloratadinu k ústupu příznaků, jako je kýchání, 
 nosní sekrece a svědění nosu, jakož i svědění, slzení a zarudnutí očí a svědění na patře. Desloratadin 
účinně kontroloval symptomy po dobu 24 hodin. 
 
Pediatrická populace
Účinnost tablet desloratadinu nebyla v klinických hodnoceních u dospívajících pacientů ve věku 12 až 
17 let jednoznačně prokázána. 
 
Navíc k zavedeným klasifikačním termínům sezónní a celoroční, může být alergická rinitida 
alternativně klasifikována podle trvání příznaků jako intermitentní alergická rinitida a perzistující 
alergická rinitida. Intermitentní alergická rinitida je definována jako přítomnost příznaků méně než 
dny za týden nebo méně než 4 týdny. Perzistující alergická rinitidaa je definována jako přítomnost 
příznaků 4 dny nebo více za týden a více než 4 týdny. 
 
Desloratadin účinně snižuje celkovou zátěž představovanou sezónní alergickou rinitidou, hodnocenou 
na základě dotazníku hodnotícího kvalitu života při rinokonjunktivitidě. K největšímu zlepšení došlo 
ve sféře praktických problémů a denních aktivit  limitovaných symptomy. 
 
Chronická idiopatická urtikarie byla studována jako klinický model nemocí s urtikarií, protože jejich 
patogeneze je bez ohledu na etiologii obdobná a protože chronické pacienty lze snadněji zařazovat do 
prospektivního hodnocení. Jelikož je uvolňování histaminu kauzálním faktorem všech nemocí 
s urtikarií, předpokládá se, že desloratadin bude účinně poskytovat symptomatickou úlevu nejen u 
chronické idiopatické urtikarie, ale i u ostatních nemocí s urtikarií, jak doporučují klinická doporučení 
pro léčbu. 
 
Ve dvou placebem kontrolovaných šestitýdenních studiích, kterých se zúčastnili pacienti s chronickou 
idiopatickou urtikarií, vedlo podávání desloratadinu na konci prvního dávkovacího intervalu k ústupu 
svědění a snížení počtu a velikosti kopřivkových pupenů. V každé studii účinek přetrvával po dobu 
24 hodinového dávkovacího intervalu. Jako ve studiích s ostatními antihistaminiky, podávanými 
pacientům s chronickou idiopatickou urtikarií, byla vyloučena malá část pacientů, identifikovaných 
jako non-respondéři. Zlepšení svědění o více než 50 % bylo pozorováno u 55 % pacientů léčených 
desloratadinem ve srovnání s 19 % pacientů léčených placebem. Léčba desloratadinem také 
signifikantně snížila interferenci spánku a denní aktivity, jak bylo změřeno čtyřbodovou stupnicí, 
používanou k hodnocení těchto proměnných.