Dilizolen Interakce
 
Inhibitory monoaminooxidázy
Linezolid je reverzibilní neselektivní inhibitor monoaminooxidázy (MAOI). K dispozici je jen velmi málo 
údajů z interakčních studií a o bezpečnosti linezolidu v případě podání pacientům se souběžnou medikací, 
která by je mohla vystavit riziku vyplývajícímu z inhibice MAO. Proto se použití linezolidu za těchto okolností 
nedoporučuje, pokud není možné bedlivé sledování a monitorování pacienta (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Možná interakce vedoucí ke zvýšení krevního tlaku
U  zdravých  dobrovolníků s normálním  krevním tlakem  vyvolával  linezolid  další  zvýšení  krevního tlaku 
způsobené pseudoefedrinem   nebo   fenylpropanolamin hydrochloridem. Souběžné podávání linezolidu 
s pseudoefedrinem  nebo  fenylpropanolaminem vyvolávalo průměrné  zvýšení systolického  krevního  tlaku 
v řádu 30 až 40 mm Hg v porovnání s nárůstem o 11 až 15 mm Hg u samotného linezolidu, 14 až 18 mm Hg 
u pseudoefedrinu nebo fenylpropanolaminu a 8 až 11 mm Hg u placeba. U pacientů s hypertenzí obdobné 
studie  prováděny  nebyly. K dosažení  požadované odezvy u léků s vazopresorickým účinkem  (včetně 
dopaminergních látek) se doporučuje pečlivá titrace dávek, jestliže jsou podávány současně s linezolidem. 
 
Možná interakce se serotonergními přípravky
Možná léková interakce s dextrometorfanem byla zkoumána u zdravých dobrovolníků. Subjektům byl podán 
dextrometorfan (dvě dávky 20 mg v odstupu 4 hodin) současně s linezolidem  nebo  bez něj. U zdravých 
dobrovolníků používajících linezolid a dextrometorfan nebyly pozorovány projevy serotoninového syndromu 
(zmatenost, delirium, neklid, třes, zrudnutí, pocení a hyperpyrexie). 
 
Postmarketingové  sledování:  Byl  zaznamenán  jeden  případ,  kdy  se  při  současném  užívání  linezolidu  a 
dextrometorfanu projevily u pacienta účinky podobné serotoninovému syndromu. Po vysazení obou přípravků 
tyto účinky odezněly. 
 
Během  klinického  podávání  linezolidu  souběžně  se  serotonergními  přípravky, např. antidepresivy  jako 
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a opioidy, byly hlášeny případy serotoninového syndromu. 
Přestože je jejich souběžné podávání kontraindikováno (viz bod 4.3), je v bodě 4.4 popsáno zvládání pacientů, 
u nichž je souběžná léčba linezolidem a serotonergními přípravky nevyhnutelná. 
 
Podávání v kombinaci s potravinami bohatými na tyramin
U  osob,  které  dostávaly  současně  linezolid  a  méně  než  100  mg  tyraminu,  nebyla  pozorována  žádná 
signifikantní presorická reakce. Z toho plyne, že je pouze nutné vyhnout se současné konzumaci nadměrného 
množství potravin a nápojů s vysokým obsahem tyraminu (např. zralé sýry, kvasnicové extrakty, nedestilované 
alkoholické nápoje a fermentované produkty ze sójových bobů, jako je sójová omáčka). 
 
 
 
Léčivé přípravky metabolizované cytochromem PLinezolid se nemetabolizuje prostřednictvím enzymatického systému cytochromu P450 (CYP) a neindukuje 
ani neinhibuje aktivity klinicky významných lidských CYP izoforem (1A2, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1, 3A4). 
Obdobně ani neindukuje P450 izoenzymy u potkanů. Proto se neočekává interakce s CYP 450 indukovanými 
léky a linezolidem. 
 
Rifampicin
Účinek rifampicinu na farmakokinetické parametry linezolidu byl zkoumán u šestnácti zdravých mužů, kterým 
bylo dvakrát denně po dobu 2,5 dne podáváno 600 mg linezolidu. Část dostávala po dobu 8 dnů ještě 600 mg 
rifampicinu denně, část rifampicin nedostávala vůbec. Rifampicin snížil hodnotu Cmax a  AUC u linezolidu 
v průměru o 21 % [90 % CL 15-27], resp. v průměru o 32 % [90 % CL, 27-37]. Mechanismus této interakce 
ani její klinická významnost nejsou známy. 
 
Warfarin
Pokud  byl  podán  pacientům  léčeným  linezolidem  po  dosažení  rovnovážného  stavu  warfarin,  došlo 
k10% snížení průměrné hodnoty mezinárodního normalizovaného poměru protrombinového času (INR) a 
5% snížení  AUC u parametru  INR.  Pro  hodnocení  klinického  významu  těchto  nálezů  nejsou k dispozici 
dostatečné údaje o pacientech, kteří užívali linezolid a warfarin.