Dolforin Dávkování a způsob podání
 
 
 
Dávkování
Dávky přípravku Dolforin transdermální náplast je zapotřebí určovat individuálně dle stavu pacienta a 
v pravidelných intervalech po aplikaci vyhodnocovat účinek. Je nutno používat nejnižší účinnou dávku. 
Náplasti  jsou  navrženy  tak,  že  do systémového  oběhu  uvolňují  přibližně  12*,  25,  50,  75  a  mikrogramů fentanylu za hodinu, což ve stejném pořadí odpovídá přibližně 0,3; 0,6; 1,2; 1,8 a 2,miligramů za den.  
*Počáteční dávka 12 mikrogramů/h není dostupná na trhu. 
Stanovení počáteční dávky 
Vhodná  počáteční  dávka přípravku  Dolforin má být  stanovena  na  základě  pacientova  současného 
užívání  opioidů.  Použití  přípravku  Dolforin  se  doporučuje  u  pacientů,  kteří  prokázali  toleranci  k 
opioidům. Dalšími faktory, které je třeba vzít v úvahu, jsou současná kondice a zdravotní stav pacienta, 
včetně hmotnosti, věku a rozsahu oslabení a rovněž stupeň tolerance opioidů.  
Dospělí 
Pacienti s tolerancí k opioidům 
Pro  převedení pacientů  s  tolerancí  k  opioidům z  perorálních  nebo  parenterálních  opioidů  na 
transdermální náplast Dolforin,  se řiďte přepočtem ekvianalgetických dávek uvedených níže. Dávka 
může být následně dle potřeby titrována směrem k vyšším nebo nižším hodnotám pomocí náplastí nebo  25 mikrogramů  za  hodinu  s  cílem  dosáhnout nejnižší  vhodné  dávky transdermální  náplasti 
obsahující fentanyl v závislosti na léčebné odezvě a potřebě suplementární analgezie.  
Opioid-naivní pacienti 
Obecně platí, že u opioid-naivních pacientů se transdermální cesta podání nedoporučuje. Je vhodné 
zvážit alternativní cesty podání (perorální, parenterální). Aby se u opioid-naivních pacientů zabránilo 
předávkování, doporučuje se podávat nízké dávky opioidů s okamžitým uvolňováním (např. morfin, 
hydromorfon, oxykodon, tramadol a kodein), které je nutno titrovat do dosažení ekvianalgetického 
dávkování transdermální náplasti obsahující fentanyl s rychlostí uvolňování 12 nebo 25 mikrogramů za 
hodinu. Potom mohou být pacienti převedeni na přípravek Dolforin.  
Za okolností, kdy se zahájení léčby perorálními opioidy u opioid-naivních pacientů nepovažuje za 
možné a má se za to, že fentanyl je jedinou vhodnou možností léčby, lze uvažovat pouze o nejnižší 
počáteční dávce (tj. 12 mikrogramů za hodinu). Za takovýchto okolností je nutno pacienta pečlivě 
sledovat. Při zahajování léčby u opioid-naivních pacientů existuje možnost vzniku závažné nebo život 
ohrožující hypoventilace i při použití nejnižší dávky přípravku Dolforin (viz body 4.4 a 4.9).  
Ekvianalgetický přepočet 
U pacientů v současnosti užívajících opioidní analgetika je nutno počáteční dávku přípravku Dolforin 
založit na denní dávce předchozího opioidu. Při výpočtu vhodné počáteční dávky přípravku Dolforin 
postupujte dle následujících kroků.  
1. Vypočítejte 24hodinovou dávku (miligram/den) právě užívaného opioidu.  
2. Za použití násobících faktorů uvedených v tabulce 1 pro odpovídající cestu podání převeďte toto 
množství na ekvianalgetickou 24hodinovou perorální dávku morfinu.  
3. K odvození dávkování transdermální náplasti Dolforin odpovídajícímu vypočítané 24hodinové 
ekvianalgetické dávce morfinu použijte převodní tabulku 2 nebo 3, a to následovně:  
a) Tabulka  2 je určena pro dospělé pacienty, kteří potřebují střídání opioidů nebo kteří jsou 
klinicky  méně stabilní (převodní poměr  perorálního  morfinu  na  transdermální  fentanyl se 
přibližně rovná 150 : 1).  
b) Tabulka  3 je určena pro dospělé pacienty, kteří jsou na stabilním a dobře snášeném režimu 
podávání opioidů (převodní poměr perorálního morfinu na transdermální fentanyl se přibližně 
rovná 100 : 1).  
 
 
Tabulka 1  Převodní tabulka – násobící faktory k převodu denní dávky předchozího opioidu na 
ekvianalgetickou 24hodinovu perorální dávku morfinu 
(miligram/den  předchozího  opioidu  x  faktor  =  ekvianalgetická  24hodinová  perorální  dávka 
morfinu) 
 
Předchozí opioid Cesta podání Násobící faktor
morfin perorální 1a  
parenterální buprenorfin  perorální parenterální kodein perorální 0,parenterální 0,23b 
diamorfin  perorální 0,parenterální 6b 
fentanyl perorální - 
parenterální hydromorfon  perorální parenterální 20b 
ketobemidon perorální parenterální levorfanol perorální 7,parenterální 15b 
methadon  perorální 1,parenterální 3b 
oxykodon  perorální 1,parenterální oxymorfon perorální parenterální 30b 
pethidin perorální - 
parenterální 0,4b 
tapentadol perorální 0,parenterální - 
tramadol perorální 0,parenterální 0, a Perorální/i.m. účinek morfinu je založen na klinických zkušenostech u pacientů s chronickými bolestmi.  
b Založeno na jednodávkových studiích, kdy i.m. dávka každé uvedené léčivé látky byla porovnána s morfinem s cílem stanovit 
relativní účinnost. Perorálními dávkami jsou dávky doporučené při přechodu z parenterální na perorální cestu.  
Odkazy: převzato z 1) Foley KM. The  treatment  of  cancer  pain. NEJM  1985;  313  (2):  84-95  a  2) 
McPherson ML. Introduction to opioid conversion calculations. In: Demystifying Opioid Conversion 
Calculations:  A  Guide  for  Effective  Dosing.  Bethesda,  MD:  American  Society  of  Health-System 
Pharmacists; 2010:1-15.  
 
Tabulka 2: Doporučené počáteční dávkování přípravku Dolforin založené na denní perorální dávce 
morfinu (u pacientů, kteří potřebují střídání opioidů nebo u klinicky méně stabilních pacientů: převodní 
poměr perorálního morfinu na transdermální fentanyl je přibližně roven 150:1)1  
 
Perorální 24hodinový morfin  
(miligram za den) 
Dávkování transdermální náplasti Dolforin
(mikrogram za hodinu) 
< 90 12* 
90-134 135-224 225-314 315-404 405-494 495-584 585-674 675-764 765-854 855-944 945-1034 1035-1124 1 V klinických studiích bylo jako základ pro převod na transdermální náplast Dolforin použito toto rozmezí denních 
dávek morfinu. 
 
Tabulka 3: Doporučené počáteční dávkování transdermální náplasti Dolforin založené na denní 
perorální dávce morfinu (u pacientů na stabilní a dobře snášené léčbě opioidy: převodní poměr 
perorálního morfinu na transdermální fentanyl je přibližně roven 100:1)  
 
Perorální 24hodinový morfin  
(mg/den) 
Dávkování transdermální náplasti Dolforin
(mikrogram za hodinu)  
≤ 44 12* 
45-89 90-149 150-209 210-269 270-329 330-389 390-449 450-509 510-569 570-629 630-689 690-749 *Počáteční dávka 12 mikrogramů za hodinu není dostupná. 
Počáteční vyhodnocení maximálního analgetického účinku transdermální náplasti Dolforin není možné 
dříve než po 24hodinové aplikaci náplasti. Tento odstup je nutný vzhledem k postupnému nárůstu 
sérových koncentrací fentanylu během 24 hodin po první aplikaci náplasti.  
Předchozí analgetickou terapii je tedy zapotřebí redukovat postupně, dokud nedojde po aplikaci úvodní 
dávky k plnému rozvinutí analgetického účinku transdermální náplasti Dolforin.  
 
Titrace dávky a udržovací léčba  
Transdermální náplast Dolforin se musí měnit každých 72 hodin.  
Dávka se titruje individuálně na základě průměrného denního užívání doplňkových analgetik až do 
dosažení rovnováhy mezi analgetickým účinkem a tolerancí. Titraci dávky se obvykle doporučuje 
provádět zvyšováním o 12 mikrogramů za hodinu nebo  25 mikrogramů za hodinu, s přihlédnutím k 
požadavku suplementární analgezie (perorální morfin 45/90 mg/den ≈ transdermální náplast obsahující 
fentanyl 12/25 μg/h) dle intenzity pacientovy bolesti. Po zvýšení dávky může trvat až 6 dní, než pacient 
dosáhne rovnováhy na nové dávkovací úrovni. Proto musí mít pacient po zvýšení dávky nalepeny 
náplasti s vyšší dávkou po dobu dvou 72 hodin předtím, než dojde k dalšímu zvýšení dávky.  
Při dávkách vyšších než 100 mikrogramů za hodinu lze použít více než jednu náplast přípravku Dolforin. 
Pacienti mohou při „průlomové“ bolesti vyžadovat pravidelné doplňkové dávky krátkodobě působících 
analgetik. Pokud dávka přípravku Dolforin přesáhne 300 mikrogramů za hodinu, mohou někteří pacienti 
vyžadovat doplňkové nebo alternativní metody podávání opioidů.  
Při nedostatečné kontrole bolestí se má zvážit možnost hyperalgezie, tolerance a progrese základního 
onemocnění (viz bod 4.4).  
Pokud  je  analgezie  nedostačující pouze během první aplikace, lze náplast přípravku Dolforin po  hodinách nahradit náplastí se stejnou dávkou nebo lze dávku po 72 hodinách zvýšit.  
Pokud je třeba náplast nahradit (např. když se odlepí) dříve, než uplyne 72 hodin, musí se na jiné místo 
kůže aplikovat náplast o stejné síle. To může vést ke zvýšeným sérovým koncentracím (viz bod 5.2) a 
pacienta je nutno pečlivě sledovat.  
 
Vysazování transdermálních náplastí Dolforin 
Při nutnosti přerušení aplikace transdermálních náplastí Dolforin musí být jejich náhrada jinými opioidy 
postupná,  počínaje  nízkou  dávkou,  kterou  pomalu  zvyšujeme.  Je  tomu  tak  proto,  že  koncentrace 
fentanylu po odstranění transdermální náplasti Dolforin klesají postupně. Může trvat 20 či více hodin, 
než se sérové koncentrace fentanylu sníží o 50 %. Obecně platí, že přerušení analgezie opioidy musí být 
postupné, aby se zabránilo abstinenčním příznakům (viz body  4.4.  a 4.8). Existují hlášení, že rychlé 
vysazení opioidních analgetik u pacientů, kteří jsou na opioidech fyzicky závislí, vedlo k závažným 
abstinenčním příznakům a nekontrolovaným bolestem. Vysazování má být založeno na individuální 
dávce, trvání léčby a odpovědi pacienta s ohledem na bolesti a abstinenční příznaky. Pacienti na 
dlouhodobé léčbě budou možná potřebovat postupnější vysazování. U pacientů, kteří byli léčeni po 
krátkou dobu, lze zvážit rychlejší schéma snižování dávek.  
Opioidní abstinenční příznaky jsou u některých pacientů možné po přechodu na jinou látku nebo při 
úpravě dávky.  
Tabulky 1, 2 a 3 se smějí používat pouze k převodu z jiných opioidů na přípravek Dolforin, nikoli při 
přechodu z přípravku Dolforin na jiné způsoby léčby, aby se zamezilo nadhodnocení nové analgetické 
dávky a potenciálnímu předávkování. 
 
Zvláštní populace  
Starší pacienti 
Starší pacienty je nutno pečlivě sledovat a dávku je nutno stanovit individuálně dle jejich stavu (viz 
body 4.4 a 5.2).  
U opioid-naivních starších pacientů lze o léčbě uvažovat, pouze pokud přínosy převáží nad riziky. V 
těchto případech lze pro počáteční léčbu uvažovat pouze o fentanylové náplasti s dávkou 12 mikrogramů 
za hodinu.  
Porucha funkce ledvin a jater 
Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater musí být pečlivě sledováni a dávku je nutno stanovit 
individuálně dle jejich stavu (viz body 4.4 a 5.2).  
 
U  opioid-naivních pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater lze o léčbě uvažovat, pouze pokud 
přínosy převáží nad riziky. V těchto případech lze pro počáteční léčbu uvažovat pouze o fentanylové 
náplasti s dávkou 12 mikrogramů za hodinu.  
Pediatrická populace  
Dospívající ve věku 16 let a starší 
Dodržujte dávkování dospělých.  
Děti a dospívající ve věku 2 až 16 let 
Transdermální náplasti Dolforin se smí podávat pouze těm pediatrickým pacientům (ve věku 2 až let), kteří snášejí opioidy, kteří již dostávají ekvivalenty nejméně 30 mg perorálního morfinu za den. K 
převedení pediatrických pacientů z perorálních nebo parenterálních opioidů na přípravek Dolforin se 
řiďte přepočtem ekvianalgetických dávek (Tabulka 1) a doporučeným dávkováním přípravku Dolforin 
založeném na denní perorální dávce morfinu (Tabulka 4). 
 
Tabulka  4: Doporučené dávkování transdermální náplasti Dolforin u pediatrických pacientůzaložené na denní perorální dávce morfinuPerorální 24hodinový morfin  
(miligram za den) 
Dávkování transdermální náplasti obsahující 
fentanyl 
(mikrogram za hodinu)  
30-44 12* 
45-134 *Počáteční dávka 12 mikrogramů za hodinu není u přípravku Dolforin dostupná. 
Převod na dávkování přípravku Dolforin vyšší než 25 mikrogramů za hodinu je u pediatrických pacientů stejný 
jako u dospělých (viz Tabulka 2).  
V klinických studiích byla jako základ pro převod na přípravek Dolforin použita tato rozmezí denních dávek 
perorálního morfinu.  
 
Ve dvou pediatrických studiích byla potřebná dávka fentanylu v transdermální náplasti vypočítána 
konzervativně: 30 až 44 miligramů perorálního morfinu za den nebo jemu ekvivalentní dávka opioidu 
byla nahrazena jednou fentanylovou náplastí o síle 12 mikrogramů za hodinu. Je nutno poznamenat, že 
toto převodní schéma pro děti se týká pouze přechodu z perorálního morfinu (nebo jeho ekvivalentu) na 
transdermální náplasti Dolforin. Toto převodní schéma se nesmí používat k přechodu z transdermálních 
náplastí Dolforin na jiné opioidy, protože by pak mohlo dojít k předávkování.  
Analgetický  účinek  první dávky transdermální  náplasti Dolforin nebude během  prvních  24  hodin 
optimální. Proto by se pacientovi během prvních 12 hodin po přechodu na transdermální náplasti 
Dolforin měla podávat předchozí pravidelná dávka analgetik. V dalších 12 hodinách se tato analgetika 
musí poskytnout dle klinické potřeby. 
Nejméně 48 hodin po zahájení léčby transdermální náplastí Dolforin nebo po vzestupné titraci dávky se 
doporučuje sledování pacienta s ohledem na nežádoucí příhody, které mohou zahrnovat hypoventilaci 
(viz bod 4.4).  
Přípravek Dolforin se nesmí používat u dětí mladších než 2 roky, protože jeho bezpečnost a účinnost 
dosud nebyly stanoveny.  
 
Titrace dávky a udržovací dávka u dětí 
Náplasti přípravku Dolforin se musí měnit každých 72 hodin. Dávka se titruje individuálně až do 
dosažení rovnováhy mezi analgetickým účinkem a tolerancí. Dávka se nesmí zvyšovat v intervalech 
kratších než 72 hodin. Pokud je analgetický účinek přípravku Dolforin nedostačující, musí se podat 
doplňkový morfin nebo jiný krátkodobě působící opioid. V závislosti na dodatečných analgetických 
 
potřebách a stavu bolesti dítěte lze rozhodnout, že se dávka zvýší. Úpravy dávky se provádějí v krocích 
po 12 mikrogramech za hodinu.  
 
Způsob podání 
Přípravek Dolforin je určen k transdermálnímu podání.  
Přípravek Dolforin se musí aplikovat na nepodrážděnou a neozářenou kůži na plochý povrch trupu nebo 
nadloktí.  
U malých dětí je vhodným místem aplikace horní část zad, čímž se minimalizuje možnost, že si dítě 
náplast sundá.  
Ochlupení v místě aplikace (vhodnější je neochlupená oblast) se před aplikací musí ostříhat (nikoli 
oholit).  
Pokud místo aplikace transdermálních náplastí Dolforin vyžaduje před nalepením náplasti očištění, musí 
se to provést čistou vodou. Mýdla, oleje, mléka nebo jakákoli jiná činidla, která mohou kůži podráždit 
nebo narušit její charakteristiky, se používat nesmějí. Kůže musí být před nalepením náplasti úplně 
suchá. Náplasti se musí před použitím zkontrolovat. Nastřižené, rozdělené nebo jakkoli poškozené 
náplasti se nesmějí používat.  
Transdermální náplasti Dolforin se po vyjmutí ze zataveného sáčku musí ihned aplikovat. Transdermální 
náplast je třeba vyjmout ze zataveného sáčku tak, že se nejdříve přehne (odklopí) příbalová informace 
na sáčku a pak se sáček nůžkami rozstřihne přímo u kraje zatavené části (asi 0,5 cm od hrany sáčku). 
Tak se zabrání poškození náplasti. Po rozstřižení sáčku lze náplast vyjmout ze sáčku. Náplast má na 
jedné straně potisk a na druhé straně plastovou krycí folii. Náplast je třeba přeložit napůl tak, aby byla 
folie směrem nahoru. Uprostřed přeložené náplasti se oddělí dvě části folie. Od spodního nebo horního 
rohu střední části lze krycí folii sejmout  z lepící strany. Nedotýkejte se lepivé plochy náplasti. Po 
odstranění jedné části krycí náplasti je možné náplast nalepit na zvolené místo a odstranit druhou 
polovinu krycí folie. Po odstranění obou částí krycí folie připevněte náplast na kůži lehkým tlakem dlaně 
trvajícím asi 30 sekund. Přesvědčte se, že okraje náplasti jsou řádně přilepeny. Poté si umyjte ruce čistou 
vodou.  
Transdermální náplasti Dolforin lze mít nalepené nepřetržitě 72 hodin. Novou náplast je po odlepení 
předchozí transdermální náplasti nutno nalepit na jiné místo kůže. Než se na stejné místo kůže nalepí 
nová náplast, musí uplynout několik dní.