Dretacen Vedlejší a nežádoucí účinky
 
Souhrn bezpečnostního profilu 
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly nazofaryngitida, somnolence, bolest hlavy, únava a 
závratě. Profil nežádoucích účinků uvedených níže je založen na analýze souhrnných placebem 
kontrolovaných klinických studií ve všech studovaných indikacích s celkem 3416 pacienty léčenými 
levetiracetamem. Tyto údaje pocházejí z používání levetiracetamu v otevřených prodloužených 
studiích i ze zkušeností po uvedení přípravku na trh. Bezpečnostní profil levetiracetamu je podobný 
ve všech věkových skupinách (dospělí i pediatričtí pacienti) a ve všech schválených indikacích 
epilepsie. 
 
Tabulkový přehled nežádoucích účinků 
Nežádoucí účinky hlášené z klinických studií (u dospělých, dospívajících, dětí i kojenců >1 měsíc) a 
ze zkušeností po uvedení na trh jsou uvedeny níže podle tříd orgánových systémů a podle frekvence. 
Nežádoucí účinky jsou řazeny za sebou podle klesající závažnosti a jejich frekvence je definována 
takto: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥000 až <1/1 000) a velmi vzácné (<1/10 000). 
 
MedDRA TOS Frekvence Velmi časté Časté Méně časté Vzácné
Infekce a 
infestace 
nazofaryngitida   infekce
Poruchy krve a 
lymfatického 
systému 
  trombocytopenie,
leukopenie 
pancytopenie, 
neutropenie, 
agranulocytóza 
Poruchy 
imunitního 
systému 
   léková reakce
s eozinofilií a 
celkovými 
systémovými 
příznaky (DRESS),  
hypersenzitivita 
(včetně 
angioedému a 
anafylaxe)  
 
Poruchy 
metabolismu a 
výživy 
 anorexie snížení tělesné
hmotnosti, 
zvýšení 
tělesné hmotnosti 
hyponatremie 
Psychiatrické 
poruchy 
 deprese, 
hostilita/agresivita,
úzkost, insomnie, 
nervozita/ 
podrážděnost 
sebevražedný 
pokus, 
sebevražedné 
představy, 
psychotická 
porucha, 
abnormální 
dokonaná 
sebevražda, 
poruchy osobnosti, 
abnormální 
myšlení, delirium 
 
 
chování, 
halucinace, hněv, 
stav zmatenosti, 
panická ataka, 
citová labilita/ 
výkyvy nálady, 
agitovanost 
Poruchy 
nervového 
systému 
somnolence, 
bolest hlavy
konvulze, porucha 
rovnováhy, 
závratě, letargie, 
třes 
amnézie, porucha 
paměti, poruchy 
koordinace/ataxie, 
parestezie, 
poruchy 
pozornosti 
choreoatetóza 
dyskineze 
hyperkineze, 
porucha chůze, 
encefalopatie, 
zhoršení záchvatů, 
maligní 
neuroleptický 
syndrom* 
 
Poruchy oka   diplopie, 
rozostřené vidění 
Poruchy ucha a 
labyrintu 
 vertigo   
Srdeční poruchy 
   prodloužený 
interval QT na 
elektrokardiogramu 
Respirační, 
hrudní a 
mediastinální 
poruchy 
 kašel  
Gastrointestinální 
poruchy 
 bolesti břicha,
průjem, dyspepsie, 
zvracení, nauzea 
 pankreatitida 
Poruchy jater a 
žlučových cest 
  abnormální
výsledky jaterních 
funkčních testů 
jaterní selhání, 
hepatitida 
Poruchy ledvin a 
močových cest  
 
   akutní selhání
ledvin 
Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 
 vyrážka alopecie, ekzém,
pruritus 
toxická 
epidermální 
nekrolýza, 
Stevensův-
Johnsonův 
syndrom, 
multiformní erytém
Poruchy svalové 
a kosterní 
soustavy a 
pojivové tkáně
  svalová slabost, 
myalgie 
rabdomyolýza a 
zvýšení hladin 
kreatinfosfokinázy 
v krvi*  
 
Celkové poruchy  astenie/únava   
 
 
a reakce v místě
aplikace 
Poranění, otravy 
a procedurální 
komplikace 
  poranění 
 
*Prevalence je významně vyšší u japonských pacientů ve srovnání s pacienty z jiných zemí.  
 
Popis vybraných nežádoucích účinků 
Riziko anorexie je při současném podávání levetiracetamu a topiramátu vyšší. V několika případech 
alopecie byla po vysazení levetiracetamu pozorována spontánní úprava stavu. 
Útlum kostní dřeně byl zjištěn v některých případech pancytopenie. 
 
Případy encefalopatie se obvykle objevovaly na začátku léčby (po několika dnech až několika 
měsících) a po přerušení léčby byly reverzibilní. 
 
Pediatrická populace 
U pacientů ve věku 1 měsíc až méně než 4 roky bylo celkem 190 pacientů léčeno levetiracetamem v 
placebem kontrolovaných a otevřených prodloužených studiích. Šedesát z těchto pacientů bylo léčeno 
levetiracetamem v placebem kontrolovaných studiích. U pacientů ve věku 4-16 let bylo celkem pacientů léčeno levetiracetamem v placebem kontrolovaných a otevřených prodloužených studiích. 
233 těchto pacientů bylo léčeno levetiracetamem v placebem kontrolovaných studiích.  
V obou těchto pediatrických skupinách jsou tyto údaje doplněny o zkušenosti po uvedení 
levetiracetamu na trh. 
 
Navíc 101 kojenců ve věku pod 12 měsíců bylo léčeno v poregistrační studii bezpečnosti. Nebyla 
identifikována žádná nová bezpečnostní rizika pro kojence s epilepsií mladší než 12 měsíců. 
 
Profil nežádoucích účinků levetiracetamu je obecně podobný ve všech věkových skupinách a ve všech 
schválených indikacích epilepsie. Výsledky bezpečnosti u pediatrických pacientů v placebem 
kontrolovaných klinických studiích byly konzistentní s bezpečnostním profilem levetiracetamu u 
dospělých, s výjimkou behaviorálních a psychiatrických nežádoucích účinků, které byly častější u dětí 
než u dospělých. U dětí a dospívajících ve věku 4-16 let byly zvracení (velmi časté, 11,2 %), 
agitovanost (časté, 3,4 %), výkyvy nálady (časté, 2,1 %), citová labilita (časté, 1,7 %), agresivita 
(časté, 8,2 %), abnormální chování (časté, 5,6 %) a letargie (časté, 3,9 %) hlášeny častěji než u 
ostatních věkových skupin nebo v celkovém bezpečnostním profilu. U kojenců a dětí ve věku 1 měsíc 
až méně než 4 roky byly podrážděnost (velmi časté, 11,7 %) poruchy koordinace (časté, 3,3 %) 
hlášeny častěji než u ostatních věkových skupin nebo v celkovém bezpečnostním profilu. 
 
Dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná bezpečnostní pediatrická studie s uspořádáním pro 
hodnocení non-inferiority sledovala kognitivní a neuropsychologické účinky levetiracetamu u 4 až 
16letých dětí trpících parciálními záchvaty. Ze studie vyplývá, že v populaci léčené podle protokolu 
(„per-protocol“ populace) se levetiracetam neodlišoval (nebyl horší) od placeba s ohledem na změnu 
od výchozího stavu ve složeném skóre k hodnocení paměti Leiter-R zahrnujícím pozornost a paměť 
(Leiter-R Attention and Memory, Memory Screen Composite score). Výsledky týkající se chování a 
emočního fungování naznačovaly u pacientů léčených levetiracetamem zhoršení, pokud jde o 
agresivní chování, což bylo měřeno standardizovaným a systematickým způsobem za použití 
ověřeného nástroje (CBCL – Achenbach Child Behavior Checklist). Nicméně u jedinců, kteří užívali 
levetiracetam v dlouhodobé otevřené následné studii, nedošlo v průměru ke zhoršení chování a 
emočního fungování; zejména měřítka agresivního chování nebyla horší oproti výchozímu stavu. 
 
 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41, Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.