Duloxetin mylan Vedlejší a nežádoucí účinky
 
Souhrn bezpečnostního profilu 
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky u pacientů léčených duloxetinem byly nauzea, bolest hlavy, sucho 
v ústech, somnolence a závratě. Většina častých nežádoucích účinků však byla charakterizována jako 
lehké až středně těžké nežádoucí účinky; objevovaly se obvykle na začátku léčby a většinou měly 
tendenci ustoupit i během pokračující léčby. 
 
Tabulkový souhrn nežádoucích účinků 
Tabulka 1 znázorňuje nežádoucí účinky získané ze spontánních hlášení a pozorované v placebem 
kontrolovaných klinických studiích. 
 
Tabulka 1. Nežádoucí účinky 
Odhad četnosti výskytu: Velmi časté vzácné  
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. 
 
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné
Infekce a infestace 
  Laryngitida  
Poruchy imunitního systému 
   Anafylaktická 
reakce
Hypersenzitivita 
 
Endokrinní poruchy 
   Hypotyreóza 
Poruchy metabolismu a výživy 
 Snížená chuť k 
jídlu
Hyperglykémie 
pacientů 
s diabetemDehydratace
Hyponatremie 
SIADH 
Psychiatrické poruchy 
 
 Insomnie 
Agitovanost 
Snížení libida 
Úzkost 
Abnormální 
orgasmus
Abnormální sny 
Suicidální 
myšlenky5,Porucha spánku
Bruxismus 
Dezorientace 
Apatie 
Suicidální chování5,Mánie
Halucinace 
Agresivita a hněv 
Poruchy nervového systému
Bolest hlavy 
Somnolence 
Závratě 
Letargie 
Tremor
Parestezie 
Myoklonus 
AkatizieNervozita
Porucha pozornosti 
Dysgeuzie  
Dyskineze
Syndrom neklidných 
nohou 
Špatná kvalita spánku
Serotoninový 
syndromKonvulzePsychomotorický
neklidExtrapyramidové 
symptomy 
Poruchy oka 
 Rozmazané vidění Mydriáza 
Zhoršení zraku
Glaukom  
Poruchy ucha a labyrintu 
 Tinitus1 Vertigo
Bolest ucha 
  
Srdeční poruchy 
 Palpitace Tachykardie
Supraventikulární 
arytmie, 
převážně fibrilace síní 
 
Cévní poruchy 
 Zvýšení krevního 
tlakuNávaly horka
SynkopaHypertenze3,Ortostatická 
hypotenzePocit chladu na
periferii 
Hypertenzní krize3,6 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
 Zívání Stažení hrdla  
Epistaxe 
Intersticiální plicní 
onemocnění8  
Eozinofilní
pneumonie 
Gastrointestinální poruchy 
Nauzea 
Sucho v ústech 
Zácpa
Průjem 
Bolest břicha 
Zvracení 
Dyspepsie 
Flatulence
Gastrointestinální 
krváceníGastroenteritida 
Říhání
Gastritida 
Dysfagie 
Stomatitida 
Krev ve stolici
Zápach z úst 
Mikroskopická 
kolitida
Poruchy jater a žlučových cest 
 
  HepatitidaZvýšené hladiny 
jaterních enzymů 
alkalická fosfatázaAkutní poškození 
jater 
Jaterní selháníŽloutenka 
Poruchy kůže a podkožní tkáně
 Zvýšené pocení 
Vyrážka 
Noční pocení 
Urtikarie 
Kontaktní dermatitida
Studený pot 
Fotosenzitivní reakce 
Zvýšený sklon
k tvorbě modřin 
Stevensův- 
Johnsonův 
syndromAngioneurotický
edémKožní vaskulitida 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
 Muskuloskeletální 
bolest 
Svalová křeč 
Napětí svalů 
Záškuby svalů 
Trismus 
Poruchy ledvin a močových cest 
 Dysurie 
Časté močení
Retence moči 
Opožděný začátek 
močení 
Nykturie
Polyurie 
Snížení průtoku moči 
Abnormální pach 
moči 
Poruchy reprodukčního systému a prsu 
 Erektilní dysfunkce
Porucha ejakulace 
Zpožděná ejakulace 
Gynekologické
krvácení 
Porucha menstruace 
Sexuální dysfunkce 
Testikulární bolest
Menopauzální 
symptomy 
Galaktorea 
Hyperprolaktinemie
Poporodní krvácení6  
 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace 
 
 
PádyÚnava
Bolest na hrudiAbnormální pocity 
Pocit chladu 
Žízeň
Zimnice 
Malátnost 
Pocit horka 
Poruchy stoje 
 
Vyšetření 
 
 
 Pokles tělesné 
hmotnosti
Nárůst tělesné 
hmotnosti 
Zvýšení hladiny
kreatinfosfokinázy v 
krvi 
Zvýšení hladiny 
draslíku v krvi 
Zvýšení hladiny
cholesterolu v krvi 
 
 
Případy konvulzí a případy tinitu byly hlášeny také po ukončení léčby. 
Případy ortostatické hypotenze a synkopy byly hlášeny hlavně na začátku léčby. 
Viz bod 4.4. 
Byly hlášeny případy výskytu agresivity a hněvu zejména krátce po zahájení nebo po ukončení této 
léčby. 
Během užívání duloxetinu nebo záhy po přerušení léčby byly hlášeny případy výskytu 
suicidálních myšlenek a suicidálního chování Odhadovaná četnost je založena na nežádoucích účincích nahlášených po uvedení přípravku na trh, 
nikoli na pozorování v rámci klinických studií kontrolovaných placebem.  
Není statisticky významný rozdíl oproti placebu. 
Odhadovaná četnost je založena na klinických studiích kontrolovaných placebem. 
Frekvence výskytu odhadovaná na základě údajů ze všech klinických studií.  
10 Pády byly častější u starších osob  
Popis vybraných nežádoucích účinků 
Ukončení podávání duloxetinu hlášené příznaky jsou závratě, smyslové poruchy elektrickému výboji, zvláště v hlavěsomnolence, agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, tremor, bolest hlavy, myalgie, 
podrážděnost, průjem, hyperhidróza a vertigo. 
 
Obecně u SSRI a SNRI platí, že tyto účinky bývají lehké a až středně těžké a samy mizí, nicméně u 
některých pacientů mohou být závažné a/nebo déletrvající. Při ukončování léčby duloxetinem se proto 
doporučuje snižovat dávku postupně  
V období 12 týdnů akutní fáze tří klinických studií duloxetinu u pacientů s diabetickou neuropatickou 
bolestí bylo pozorováno malé, ale statisticky významné zvýšení hladiny glukózy v krvi nalačno u 
pacientů léčených duloxetinem. Hodnoty HbA1c byly stabilní v obou skupinách pacientů léčených 
duloxetinem i placebem. 
V pokračovací fázi těchto studií, trvající až 52 týdnů, došlo ve skupině duloxetinu i skupině běžné 
péče ke zvýšení hodnot HbA1c, ale průměrné zvýšení ve skupině pacientů léčených duloxetinem bylo 
o 0,3 % větší. Ve skupině pacientů léčených duloxetinem došlo také k malému zvýšení hladiny 
glukózy v krvi nalačno a hladiny celkového cholesterolu, zatímco u skupiny s běžnou péčí laboratorní 
testy vykázaly mírný pokles těchto hodnot. 
 
Interval QT s korekcí na srdeční frekvenci se u pacientů léčených duloxetinem nelišil od intervalu, 
který byl pozorován u pacientů, kterým bylo podáváno placebo. Žádné klinicky signifikantní rozdíly 
nebyly pozorovány u intervalů QT, PR, QRS a QTcB mezi skupinami pacientů léčených duloxetinem 
a placebem. 
 
Pediatrická populace 
V klinických studiích bylo duloxetinem léčeno celkem 509 pediatrických pacientů s depresivní 
poruchou ve věku od 7 do 17 let a 241 pediatrických pacientů s generalizovanou úzkostnou poruchou 
ve věku od 7 do 17 let. Obecně byl profil nežádoucích účinků duloxetinu u dětí a dospívajících 
podobný profilu pozorovanému u dospělých. 
 
Celkem u 467 pediatrických pacientů zpočátku randomizovaných k léčbě duloxetinem v klinických 
 
 
studiích došlo po 10 týdnech ke snížení hmotnosti v průměru o 0,1 kg ve srovnání se zvýšením v 
průměru o 0,9 kg u 353 pacientů léčených placebem. Následně během čtyř až šestiměsíčního 
prodloužení studie měli pacienti v průměru tendenci ke znovunabytí původního percentilu hmotnosti 
očekávaného na základě populačních dat od vrstevníků stejného věku a pohlaví. 
 
Ve studiích trvajících až 9 měsíců bylo u pediatrických pacientů léčených duloxetinem pozorováno 
průměrné snížení o 1 % v percentilovém růstovém grafu tělesné výšky a zvýšení o 0,3 % u dospívajících  
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje 
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku.  
Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím 
národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V*.