Duloxetine zentiva Vedlejší a nežádoucí účinky
 
Souhrn bezpečnostního profilu 
 
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky u pacientů léčených duloxetinem byly nauzea, bolest hlavy, sucho v 
ústech, somnolence a závratě. Většina častých nežádoucích účinků však byla charakterizována jako lehké až 
středně těžké nežádoucí účinky; objevovaly se obvykle na začátku léčby a většinou měly tendenci ustoupit i 
během pokračující léčby. 
 
Tabulkový přehled nežádoucích účinků  
Tabulka 1 znázorňuje nežádoucí účinky získané ze spontánních hlášení a pozorované v placebem 
kontrolovaných klinických studiích. 
 
Tabulka 1: Nežádoucí účinky 
Ohodnocení četnosti výskytu: velmi časté vzácné V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. 
 
Velmi časté  Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné
Infekce a infestace  
  Laryngitida   
Poruchy imunitního systému  
   Anafylaktická 
reakce 
Hypersenzitivita  
 
Endokrinní poruchy  
   Hypotyreóza  
Poruchy metabolismu a výživy  
 Snížená chuť k 
jídlu  
Hyperglykémie 
pacientů s diabetemDehydratace 
Hyponatrémie  
SIADH6  
 
Psychiatrické poruchy 
 Nespavost  
Agitovanost  
Snížení libida  
Úzkost  
Abnormální
orgasmus  
Abnormální sny  
Suicidální 
myšlenky5,7  
Poruchy spánku 
Skřípání zuby  
Dezorientace  
Apatie 
Suicidální chování5,7  
Mánie  
Halucinace 
Agresivita a hněv4  
 
Velmi časté  Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné
Poruchy nervového systému  
Bolest hlavy  
Somnolence 
Závratě 
Letargie  
Třes  
Parestézie  
Myoklonus 
Akatizie7  
Nervozita  
Poruchy pozornosti  
Porucha chuti
Dyskineze  
Syndrom neklidných 
nohou 
Špatná kvalita spánku  
Serotoninový 
syndrom6  
Křeče1 
Psychomotorický 
neklid5  
Extrapyramidové 
symptomy6  
Poruchy oka  
 Rozmazané vidění  Mydriáza  
Zhoršení zraku 
Glaukom   
Poruchy ucha a labyrintu  
 Tinitus1  Vertigo 
Bolest ucha 
  
Srdeční poruchy  
 Palpitace  Tachykardie 
Supraventikulární 
arytmie, převážně 
fibrilace síní  
 
Cévní poruchy  
 Zvýšení krevního 
tlaku3  
Návaly horka 
Synkopa2  
Hypertenze3,7  
Ortostatická 
hypotenze2 
Pocit chladu na 
periferii  
Hypertenzní krize3,6  
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 
 Zívání  Stažení hrdla  
Krvácení z nosu  
Intersticiální plicní
onemocněníEozinofilní 
pneumonie 
Gastrointestinální poruchy  
Nauzea  
Sucho v ústech 
Zácpa  
Průjem  
Bolest břicha  
Zvracení  
Dyspepsie 
Flatulence  
Gastrointestinální 
krvácení7 
Gastroenteritida  
Říhání  
Gastritida  
Dysfagie 
Stomatitida  
Krev ve stolici  
Zápach z úst 
Mikroskopická 
kolitida 
Poruchy jater a žlučových cest 
  Hepatitida3  
Zvýšené hladiny 
jaterních enzymů
fosfatázaAkutní poškození 
jater  
Jaterní selhání6  
Žloutenka6  
 
Velmi časté  Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné
Poruchy kůže a podkožní tkáně  
 Zvýšené pocení  
Vyrážka 
Noční pocení  
Kopřivka  
Kontaktní dermatitida 
Studený pot  
Fotosenzitivní reakce  
Zvýšený sklon k
tvorbě modřin  
Stevens-Johnsonův 
syndrom6  
Angioneurotický 
edém6 
Kožní 
vaskulitida
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
 Muskuloskeletální 
bolest  
Svalová křeč  
Napětí svalů  
Záškuby svalů  
Trismus  
Poruchy ledvin a močových cest  
 Dysurie  
Časté močení 
Retence moči  
Močení s opožděným 
startem  
Nykturie 
Polyurie  
Snížení průtoku moči  
Abnormální pach 
moči 
Poruchy reprodukčního systému a prsu  
 Erektilní dysfunkce 
Poruchy ejakulace  
Zpožděná ejakulace  
Gynekologické
krvácení  
Poruchy menstruace  
Sexuální dysfunkce 
Testikulární bolest  
Menopauzální 
symptomy  
Galaktorea 
Hyperprolaktinémie   
Poporodní krvácení
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace  
 Pády8  
Únava 
Bolest na hrudi7  
Divné pocity  
Pocit chladu  
Žízeň 
Zimnice  
Malátnost  
Pocit horka  
Poruchy stoje  
 
Vyšetření  
 Pokles tělesné 
hmotnosti  
Vzestup tělesné
hmotnosti  
Zvýšení hladiny 
kreatin fosfokinázy v 
krvi 
Zvýšení hladiny 
draslíku v krvi  
Zvýšení hladiny
cholesterolu v krvi  
 
 
Případy křečí a případy ušního šelestu byly hlášeny také po ukončení léčby.  
Případy ortostatické hypotenze a synkopy byly hlášeny hlavně na začátku léčby.  
Viz bod 4.4.  
Byly hlášeny případy výskytu agresivity a hněvu zejména krátce po zahájení nebo po ukončení této léčby.  
V průběhu léčby duloxetinem nebo krátce po ukončení této léčby byly hlášeny případy výskytu suicidálních 
myšlenek a suicidálního chování  
Odhadovaná frekvence výskytu z postmarketingového sledování hlášených nežádoucích účinků, nebylo 
pozorováno v placebem kontrolovaných klinických hodnoceních.  
Není statisticky významný rozdíl oproti placebu.  
Pády byly častější u starších osob Frekvence výskytu odhadovaná na základě údajů ze všech klinických studií. 
10 Odhadovaná četnost je založena na klinických studiích kontrolovaných placebem. 
 
Popis vybraných nežádoucích účinků  
Ukončení podávání duloxetinu příznaky jsou závratě, smyslové poruchy zvláště v hlavěnebo úzkost, nauzea anebo zvracení, třes, bolest hlavy, myalgie, podrážděnost, průjem, zvýšené pocení a 
závrať.  
 
Obecně u SSRI a SNRI platí, že tyto účinky bývají mírné a až středně závažné a samy mizí, nicméně u 
některých pacientů mohou být závažné nebo déletrvající. Při ukončování léčby duloxetinem se proto 
doporučuje snižovat dávku postupně  
Ve dvanáctém týdnu akutní fáze tří klinických studií duloxetinu u pacientů s diabetickou neuropatickou 
bolestí bylo pozorováno malé, ale statisticky významné zvýšení hladiny glukózy v krvi nalačno. Hodnoty 
HbA1c byly stabilní v obou skupinách pacientů léčených duloxetinem i placebem. V pokračovací fázi těchto 
studií, trvající až 52 týdnů, došlo ve skupině duloxetinu i skupině běžné péče ke zvýšení hodnot HbA1c, ale 
průměrné zvýšení ve skupině pacientů léčených duloxetinem bylo o 0,3 % větší. Ve skupině pacientů 
léčených duloxetinem došlo také k malému zvýšení hladiny glukózy v krvi nalačno a hladiny celkového 
cholesterolu, zatímco u skupiny s běžnou péčí laboratorní testy vykázaly mírný pokles těchto hodnot.  
 
Interval QT s korekcí na srdeční frekvenci u pacientů léčených duloxetinem se nelišil od intervalu, který byl 
stanoven u pacientů, kterým bylo podáváno placebo. Žádné klinicky signifikantní rozdíly nebyly pozorovány 
u intervalů QT, PR, QRS a QTcB mezi skupinami pacientů léčených duloxetinem a placebem.  
 
Pediatrická populace  
V klinických studiích bylo duloxetinem léčeno celkem 509 pediatrických pacientů s depresivní poruchou ve 
věku od 7 do 17 let a 241 pediatrických pacientů s generalizovanou úzkostnou poruchou ve věku od 7 do let. Obecně byl profil nežádoucích účinků duloxetinu u dětí a dospívajících podobný profilu pozorovanému u 
dospělých.  
 
Celkem u 467 pediatrických pacientů zpočátku randomizovaných na duloxetin v klinických studiích došlo po 
10 týdnech ke snížení hmotnosti v průměru o 0,1 kg ve srovnání se zvýšením v průměru o 0,9 kg u pacientů léčených placebem. Následně během čtyř až šestiměsíčního prodloužení studie měli pacienti v 
průměru tendenci ke znovunabytí původního percentilu hmotnosti očekávaného na základě populačních dat 
od vrstevníků stejného věku a pohlaví.  
 
Ve studiích trvajících až 9 měsíců bylo u pediatrických pacientů léčených duloxetinem pozorováno průměrné 
snížení o 1 % v percentilovém růstovém grafu tělesné výšky  
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat 
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili 
podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v 
Dodatku V.