Duodart Interakce
 
S přípravkem Duodart nebyly provedeny žádné studie interakcí. Následující tvrzení odrážejí dostupné 
informace o jednotlivých složkách přípravku. 
 
Dutasterid 
Informace o poklesu koncentrace PSA v séru během léčby dutasteridem a pokyny týkající se průkazu 
karcinomu prostaty viz bod 4.4. 
 
Vlivy jiných léčiv na farmakokinetiku dutasteridu 
Dutasterid je eliminován hlavně metabolizací. Studie in vitro naznačují, že tato metabolizace je 
katalyzována izoenzymy CYP3A4 a CYP3A5. Formální interakční studie se silnými inhibitory 
CYP3A4 nebyly provedeny. V populační farmakokinetické studii však byly u malého počtu pacientů 
léčených souběžně verapamilem nebo diltiazemem (středně silnými inhibitory CYP3A4 a inhibitory 
P-glykoproteinu) zaznamenány průměrně 1,6násobně (při současném podávání s verapamilem) až 
1,8násobně (při současném podávání s diltiazemem) vyšší koncentrace dutasteridu v séru než 
u ostatních pacientů. 
 
Dlouhodobé souběžné podávání dutasteridu s léčivy, která jsou silnými inhibitory izoenzymu 
CYP3A4 (např. ritonavir, indinavir, nefazodon, itrakonazol, perorálně podávaný ketokonazol), může 
zvýšit sérové koncentrace dutasteridu. Při zvýšené expozici dutasteridu není větší inhibice 5alfa-
reduktázy pravděpodobná. Zaznamenají-li se však nežádoucí účinky, má se zvážit snížení frekvence 
dávkování dutasteridu. Je třeba podotknout, že v případě inhibice enzymu se dlouhý poločas může 
ještě více prodloužit a může trvat více než 6 měsíců souběžné terapie, než se dosáhne nového 
ustáleného stavu. 
 
Podání 12 g cholestyraminu jednu hodinu po užití 5 mg jednorázové dávky dutasteridu neovlivnilo 
farmakokinetiku dutasteridu. 
 
Vliv dutasteridu na farmakokinetiku jiných léčiv 
V malé (n = 24) dvoutýdenní studii u zdravých mužů dutasterid (0,5 mg denně) neovlivňoval 
farmakokinetiku tamsulosinu nebo terazosinu. Rovněž v této studii nebyly pozorovány žádné známky 
farmakodynamické interakce. 
 
Dutasterid nemá vliv na farmakokinetiku warfarinu ani digoxinu. To svědčí o tom, že dutasterid 
neinhibuje/neindukuje izoenzym CYP2C9 ani transportér P-glykoprotein. Interakční studie in vitro 
svědčí o tom, že dutasterid neinhibuje izoenzymy CYP1A2, CYP2D6, CYP2C9, CYP2C19 ani 
CYP3A4. 
 
Tamsulosin 
Společné podávání tamsulosin-hydrochloridu s léky, které mohou snižovat krevní tlak, včetně 
anestetik, inhibitorů PDE5 a dalších antagonistů alfa1-adrenoceptoru, může vést ke znásobení 
hypotenzních účinků. Dutasterid-tamsulosin nemá být užíván v kombinaci s dalšími antagonisty 
alfa1-adrenoceptoru. 
 
Současné podávání tamsulosin-hydrochloridu s ketokonazolem (silný inhibitor CYP3A4) vedlo ke 
zvýšení Cmax a AUC tamsulosin-hydrochloridu o faktor 2,2, resp. 2,8. Současné podávání 
tamsulosin-hydrochloridu s paroxetinem (silným inhibitorem CYP2D6) vedlo ke zvýšení Cmax 
a AUC tamsulosin-hydrochloridu o faktor 1,3, resp. 1,6. Podobné zvýšení expozice se očekává 
u pomalých metabolizátorů CYP2D6 ve srovnání s rychlými metabolizátory, pokud je tamsulosin 
podáván se silným inhibitorem CYP3A4. Účinky současného podávání obou inhibitorů, jak CYP3Atak i CYP2D6 s tamsulosin-hydrochloridem nebyly klinicky hodnoceny, nicméně je zde potenciál pro 
významné zvýšení expozice tamsulosinu (viz bod 4.4). 
 
Současné podávání tamsulosin-hydrochloridu (0,4 mg) a cimetidinu (400 mg každých 6 hodin po dobu 
dnů) vedlo ke snížení clearance (26 %) a zvýšení AUC (44 %) tamsulosin-hydrochloridu. Při 
podávání dutasteridu-tamsulosinu v kombinaci s cimetidinem je nutná opatrnost. 
 
Konečná studie lékových interakcí mezi tamsulosin-hydrochloridem a warfarinem nebyla provedena. 
Závěry z omezených in vitro a in vivo studií nejsou průkazné. Diklofenak a warfarin však mohou 
zvýšit rychlost eliminace tamsulosinu. Při společném podávání warfarinu a tamsulosin-hydrochloridu 
je nutná opatrnost. 
 
Při podávání tamsulosin-hydrochloridu společně s atenololem, enalaprilem, nifedipinem nebo 
teofylinem nebyly pozorovány žádné interakce. Společné podávání furosemidu vedlo k poklesu 
plazmatických hladin tamsulosinu, ale hladiny zůstaly i nadále v rozmezí normálního dávkování 
a nevyžadovaly tak úpravu dávky. 
 
In vitro neměnily diazepam, propranolol, trichlormethiazid, chlormadinon, amitriptylin, diklofenak, 
glibenklamid ani simvastatin volnou frakci tamsulosinu v plazmě. Stejně tak tamsulosin neměnil volné 
frakce diazepamu, propranololu, trichlormethiazidu ani chlormadinonu.