Efavirenz teva Obalová informace
PŘÍLOHA I 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Efavirenz Teva 600 mg potahované tablety 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna potahovaná tableta obsahuje efavirenzum 600 mg. 
 
Pomocná látka se známým účinkem 
Jedna potahovaná tableta obsahuje 9,98 mg monohydrátu laktózy. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahovaná tableta. 
Žlutá, potahovaná tableta ve tvaru tobolky, na jedné straně je vyraženo „Teva“ a na druhé straně 
„7541“. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Efavirenz je indikován ke kombinované antivirové léčbě dospělých, mladistvých a dětí ve věku 3 let a 
starších, infikovaných virem lidské imunodeficience  
Efavirenz dosud nebyl dostatečně hodnocen u pacientů v pokročilém stádiu onemocnění HIV, tedy u 
pacientů s počtem buněk CD4 < 50 buněk/mm3 nebo po selhání léčebných režimů využívajících 
inhibitory proteáz současnosti k dispozici dostatek údajů o účinnosti následného použití kombinované terapie založené 
na použití PI po selhání léčebných režimů, při nichž byl použit efavirenz. 
 
Přehled klinických a farmakodynamických informací: viz bod 5.1. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
 
Terapii musí zahájit lékař se zkušenostmi s léčbou infekce HIV. 
 
Dávkování 
Efavirenz je nutno podávat v kombinaci s jinými antiretrovirovými přípravky  
Aby pacienti lépe snášeli neurologické nežádoucí účinky, doporučuje se užívat přípravek před spaním 
 
Dospělí a dospívající s hmotností větší než 40 kg
Doporučená dávka efavirenzu v kombinaci s inhibitory reverzní transkriptázy na bázi nukleosidových 
analogů  
Efavirenz ve formě potahovaných tablet není vhodný pro děti s hmotností nižší než 40 kg. Pro tyto 
pacienty jsou k dispozici jiné lékové formy.  
 
Úprava dávkování 
Pokud se efavirenz podává současně s vorikonazolem, musí se udržovací dávka vorikonazolu zvýšit na 
400 mg každých 12 hodin a dávka efavirenzu se musí snížit o 50 %, tj. na 300 mg jednou denně. 
Pokud je léčba vorikonazolem ukončena, musí se efavirenz začít podávat v původním dávkování bod 4.5 
Pokud se efavirenz podává současně s rifampicinem pacientům vážícím 50 kg nebo více, je možno 
zvážit zvýšení dávky efavirenzu na 800 mg/den  
Zvláštní skupiny pacientů 
 
Porucha funkce ledvin
Farmakokinetika efavirenzu nebyla studována u pacientů s renální nedostatečností; nicméně, protože 
méně než 1 % efavirenzu se vylučuje močí v nezměněné formě, vliv renálního poškození na 
vylučování efavirenzu by měl být minimální  
Porucha funkce jater
Pacienti s mírnou chorobou jater mohou být léčeni běžně doporučovanou 
dávkou efavirenzu. Pacienti musí být pečlivě sledováni ohledně na dávce závislých nežádoucích 
účinků, zvláště příznaků u nervového systému  
Způsob podání
Doporučuje se užívat efavirenz nalačno. Zvýšené koncentrace efavirenzu pozorované následně po 
podání efavirenzu spolu s jídlem mohou vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků 5.2 
4.3 Kontraindikace 
 
Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě 
6.1. 
 
Pacienti s těžkou poruchou funkce jater 
Současné podávání s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, midazolamem, triazolamem, pimozidem, 
bepridilem nebo námelovými alkaloidy methylergometrinpřípadným závažným a/nebo život ohrožujícím nežádoucím účinkům rytmu, prodloužení sedace nebo deprese dechové funkce 
Současné podávání s elbasvirem a grazoprevirem kvůli potenciálnímu významnému snižování 
koncentrace elbasviru a grazopreviru v plazmě  
Rostlinné přípravky obsahující třezalku užívat kvůli riziku snížených plazmatických koncentrací a snížených klinických účinků efavirenzu 
 
Pacienti s: 
- rodinnou anamnézou náhlého úmrtí nebo kongenitálním prodloužením QTc intervalu na 
elektrokardiogramu nebo s jinými klinickými stavy, u kterých je známo, že prodlužují QTc 
interval. 
- anamnézou symptomatických srdečních arytmií nebo s klinicky relevantní bradykardií nebo 
s kongestivním srdečním selháním doprovázeným snížením ejekční frakce levé srdeční 
komory. 
- závažnou poruchou rovnováhy elektrolytů, např. hypokalemie nebo hypomagnesemie. 
 
Pacienti užívající léčivé přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QTc interval Mezi tyto léčivé přípravky patří: 
- antiarytmika tříd IA a III,  
- neuroleptika, antidepresiva, 
- určitá antibiotika včetně některých látek z následujících tříd: makrolidy, fluorochinoliny, 
imidazolová a triazolová antimykotika,  
- určitá nesedativní antihistaminika - cisaprid, 
- flekainid, 
- určitá antimalarika, 
- methadon. 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Při léčbě infekce HIV se efavirenz nesmí používat samostatně ani se nesmí přidávat jako jediný další 
přípravek k selhávajícímu léčebnému režimu. Dochází rychle ke vzniku rezistence viru, pokud se 
efavirenz podává jako monoterapie. Při volbě nového antiretrovirového přípravku přípravkůviru  
Současné podávání efavirenzu s tabletovou fixní kombinací obsahující efavirenz, emtricitabin a 
tenofovir-disoproxil, se nedoporučuje, pokud není potřebné pro úpravu dávky rifampicinem 
Současné podávání sofosbuviru/velpatasviru s efavirenzem se nedoporučuje Současné podávání velpatasviru/sofosbuviru/voxilapreviru s efavirenzem se nedoporučuje bod 4.5 
Současné podávání glekapreviru/pibrentasviru s efavirenzem může významně snižovat koncentraci 
glekapreviru a pibrentasviru v plazmě, čímž se snižuje terapeutický účinek. Současné podávání 
glekapreviru/pibrentasviru s efavirenzem se nedoporučuje  
Součané užívání výtažků Ginkgo biloba se nedoporučuje 
Při předepisování léčivých přípravků současně s efavirenzem se lékař musí seznámit s příslušným 
Souhrnem údajů o přípravku. 
 
Jestliže se pro podezření na nesnášenlivost vysadí z kombinovaného léčebného režimu některý 
antiretrovirový léčivý přípravek, je třeba pečlivě zvážit současné vysazení všech antiretrovirových 
léčivých přípravků. Opětovnou aplikaci antiretrovirových léčivých přípravků je nutno zahájit 
současně, po vymizení symptomů nesnášenlivosti. Přerušovaná monoterapie a následné opětovné 
nasazování antiretrovirových přípravků není vhodné, protože se tak zvyšuje možnost selekce 
rezistentních virů. 
 
Vyrážka 
V klinických studiích s efavirenzem byl hlášen rozvoj mírné až středně těžké vyrážky, která obvykle 
při pokračování terapie vymizela. Podávání vhodných antihistaminik a/nebo kortikosteroidů může 
zlepšit snášenlivost a urychlit vymizení vyrážky. Závažná vyrážka s tvorbou puchýřů, vlhkou 
deskvamací nebo s tvorbou vředů byla popsána u méně než 1 % nemocných léčených efavirenzem. 
Incidence erythema multiforme nebo Stevensova-Johnsonova syndromu dosahovala přibližně 0,1 %. 
U pacientů se závažnou vyrážkou provázenou tvorbou puchýřů, deskvamací, postižením sliznic nebo 
horečkou se musí podávání efavirenzu přerušit. Pokud se terapie efavirenzem přeruší, je třeba také 
zvážit přerušení léčby dalšími antiretrovirovými přípravky, aby se zabránilo vývoji rezistentních virů 
NNRTI, jsou omezené skupiny NNRTI měli život ohrožující kožní reakce nedoporučuje. 
 
Psychiatrické symptomy 
U pacientů léčených efavirenzem byly popsány nežádoucí psychiatrické účinky. Zdá se, že riziko 
těchto závažných psychiatrických nežádoucích účinků je větší u pacientů s psychiatrickými poruchami 
v anamnéze. Hlavně těžká deprese se vyskytovala častěji u jedinců s depresí v anamnéze. Po uvedení 
přípravku na trh se objevila i hlášení o těžké depresi, dokonané sebevraždě, bludech, chování 
připomínajícím psychózu a katatonii. Pacienty je nutno poučit, aby v případě, že se u nich objeví 
symptomy jako těžká deprese, psychóza nebo sebevražedné sklony, okamžitě vyhledali svého lékaře, 
který zjistí, zda mohou uvedené symptomy souviset s užíváním efavirenzu, a v kladném případě 
rozhodne, zda rizika pokračování léčby převažují nad přínosem  
Neurologické symptomy 
Symptomy včetně - ne však pouze - závratí, nespavosti, ospalosti, poruchy soustředění a „divokých“ 
snů představují často uváděné nežádoucí účinky u pacientů, kteří v klinických studiích dostávali 
efavirenz v dávce 600 mg denně během jednoho nebo dvou dnů terapie a obvykle ustupují po prvních 2-4 týdnech. Pacienty je nutno 
informovat o tom, že, pokud se tyto časté symptomy vyskytnou, nejspíše se v dalším průběhu terapie 
zmírní a neznamená to, že následně dojde k rozvoji některého z méně častých psychiatrických 
symptomů. 
 
Záchvaty 
U dospělých a pediatrických pacientů užívajících přípravek efavirenz byly pozorovány konvulze, 
obvykle v případě známé anamnézy záchvatů. U pacientů, kterým jsou současně podávány 
antikonvulzní léčivé přípravky primárně metabolizované játry, jako je fenytoin, karbamazepin a 
fenobarbital, může být nutné pravidelně monitorovat plazmatické koncentrace. Ve studii na lékové 
interakce došlo k poklesu plazmatické koncentrace karbamazepinu, když byl karbamazepin podán 
spolu s efavirenzem  
Jaterní příhody 
U pacientů bez stávající choroby jater nebo jiných identifikovatelných rizikových faktorů bylo po 
uvedení na trh hlášeno několik případů selhání jater jater nebo s jinými rizikovými faktory je nutno zvážit monitoring jaterních enzymů. 
 
Prodloužení intervalu QTc 
Při použití efavirenzu bylo pozorováno prodloužení intervalu QTc  
Pokud se efavirenz má podávat s léky se známým rizikem výskytu torsade de pointes nebo pacientům 
s vyšším rizikem výskytu torsade de pointes, zvažte k němu alternativní léčbu. 
 
Vliv jídla 
Podávání efavirenzu spolu s jídlem může zvyšovat expozici efavirenzu zvýšení četnosti nežádoucích účinků před spaním. 
 
Syndrom imunitní reaktivace 
Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na 
asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy nebo 
zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během několika prvních 
týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované 
a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii způsobenou Pneumocystis jiroveci jako Pneumocystis cariniměla být zahájena příslušná léčba. Při imuntiní reaktivaci byl také hlášen výskyt autoimunitních 
onemocněnní nástupu byla velmi různá. Tyto stavy se mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby. 
 
Tělesná hmotnost a metabolické parametry 
Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi. Tyto 
změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem. U lipidů existuje 
v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti není významný 
průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba sledovat zavedené 
pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby. 
 
Osteonekróza 
Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnostipředevším u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici CART. 
Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost 
kloubů nebo pokud mají pohybové potíže. 
 
Zvláštní skupiny pacientů 
 
Jaterní onemocnění
Efavirenz je u pacientů s těžkou poruchou funkce jater kontraindikován pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater se nedoporučuje, protože není k dispozici dostatek 
údajů, na základě kterých by bylo možno určit, zda není nutná úprava dávky. Vzhledem k 
extenzivnímu metabolizmu efavirenzu zprostředkovanému cytochromem P450 a k omezeným 
klinickým zkušenostem u pacientů s chronickým onemocněním jater si podávání efavirenzu 
nemocným s mírnou poruchou funkce jater vyžaduje opatrnost. Pacienty je třeba pozorně sledovat, zda 
u nich nedochází k rozvoji nežádoucích účinků závislých na dávce, zvláště neurologických symptomů. 
Za účelem hodnocení stavu onemocnění jater je nutno pravidelně provádět laboratorní testy 4.2 
U pacientů s existujícími významnými poruchami funkce jater nebyla bezpečnost a účinnost 
efavirenzu stanovena. U pacientů s chronickou hepatitidou typu B nebo C léčených kombinovanou 
antiretrovirovou terapií existuje zvýšené riziko závažných a potenciálně fatálních hepatálních 
nežádoucích účinků. Pacienti s již přítomnou dysfunkcí jater včetně chronické aktivní hepatitidy mají 
během kombinované antiretrovirové terapie zvýšený výskyt poruch jaterní funkce, a měli by být 
sledováni způsobem odpovídajícím běžné praxi. Pokud se objeví důkazy o zhoršení jaterního 
onemocnění nebo o trvalém zvýšení sérových aminotransferáz na více než pětinásobek horní hranice 
normálního rozmezí, je nutno posoudit přínos pokračování léčby efavirenzem oproti potenciálním 
rizikům významné hepatální toxicity. U těchto nemocných je nutno zvážit přerušení nebo ukončení 
léčby  
Sledování jaterních enzymů se doporučuje i u pacientů užívajících jiné léčivé přípravky spojované s 
jaterní toxicitou. V případě současné antivirové terapie hepatitidy typu B nebo C je třeba seznámit se s 
odpovídajícími informacemi o těchto přípravcích. 
 
Porucha funkce ledvin
Farmakokinetika efavirenzu nebyla zjišťována u pacientů s renální nedostatečností; v nezměněné 
podobě se však močí vylučuje méně než 1 % dávky efavirenzu, takže by důsledky poruchy renální 
funkce na vylučování efavirenzu měly být minimální zkušenosti u pacientů se závažným renálním selháním, proto se doporučuje tuto populaci pozorně 
sledovat z hlediska bezpečnosti. 
 
Starší pacienti
V klinických studiích nebyl hodnocen dostatečný počet starších jedinců, aby bylo možné stanovit, zda 
starší nemocní reagují jinak než mladší pacienti. 
 
Pediatrická populace 
Přípravek Efavirenz Teva potahované tablety není vhodný pro děti ve věku do 3 let nebo vážící méně 
než 40 kg. 
 
Vyrážka byla hlášená u 59 ze 182 dětí závažná. Před zahájením terapie efavirenzem u dětí lze zvážit možnost profylaxe vhodnými 
antihistaminiky. 
 
Pomocné látky 
Laktóza
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo 
malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat. 
 
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol v podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Efavirenz je in vivo induktorem CYP3A4, CYP2B6 a UGT1A1. Sloučeniny, které jsou substráty 
těchto enzymů, mohou mít snížené plazmatické koncentrace, pokud se podávají spolu s efavirenzem. 
In vitro je efavirenz rovněž inhibitorem CYP3A4. Efavirenz proto teoreticky může zpočátku zvyšovat 
expozici substrátům CYP3A4, přičemž u substrátů CYP3A4 s úzkým terapeutickým indexem je nutná 
opatrnost rovněž pozorovat inhibici, přičemž čistý výsledek současného podávání se substráty těchto enzymů 
není jasný  
Expozice efavirenzu se může zvýšit, pokud se podává s léčivými přípravky potravinami Sloučeniny nebo rostlinné přípravky indukují tyto enzymy, mohou vést ke snížení plazmatických koncentrací efavirenzu. Současné užívání 
třezalky tečkované je kontraindikováno nedoporučuje  
Léky prodlužující QTc interval
Efavirenz je kontraindikován při současném užívání léčivých přípravků prodloužení QTc intervalu a torsade de pointesantidepresiva, určitá antibiotika včetně látek z následujících tříd: makrolidy, fluorochinolony, 
imidazolová a triazolová antimykotika, určitá nesedativní antihistaminika cisaprid, flekainid, určitá antimalarika a methadon  
Pediatrická populace 
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. 
 
Kontraindikace současného podávání 
Efavirenz se nesmí podávat současně s terfenadinem, astemizolem, cisapridem, midazolamem, 
triazolamem, pimozidem, bepridilem nebo námelovými alkaloidy ergometrin a methylergometrinohrožujícím příhodám  
Elbasvir/grazoprevir
Současné podávání efavirenzu s elbasvirem/grazoprevirem je kontraindikováno, protože může vést ke 
ztrátě virologické odpovědi na elbasvir/grazoprevir. Tato ztráta je důsledkem významného snižování 
koncentrace elbasviru a grazopreviru v plazmě způsobovaného indukcí CYP3A4  
Třezalka tečkovaná Současné podávání efavirenzu a třezalky tečkované nebo bylinných přípravků s obsahem třezalky 
tečkované je kontraindikováno. Plazmatické hladiny efavirenzu mohou být současným podáváním 
třezalky tečkované sníženy v důsledku indukce enzymů metabolizujících léčivo a/nebo transportních 
proteinů třezalkou tečkovanou. Pokud pacient již třezalku tečkovanou užívá, vysaďte ji, zkontrolujte 
virové hladiny, a pokud je to možné, hladiny efavirenzu. Hladiny efavirenzu se mohou při vysazení 
třezalky tečkované zvýšit a dávku efavirenzu může být nutné upravit. Indukční účinky třezalky 
tečkované mohou přetrvávat po dobu nejméně 2 týdnů po ukončení léčby  
Další interakce 
Interakce mezi efavirenzem a inhibitory proteázy, jinými antiretrovirovými látkami než jsou inhibitory 
proteázy a dalšími neantiretrovirovými léčivy jsou uvedeny v Tabulce 2 dále symbolem “↑”, pokles symbolem “↓”, beze změny symbolem “↔” a jednou za 8 nebo 12 hodin jako “ 
à 8h” respektive “ à 12h”uvedeny v kulatých závorkách. Studie byly provedeny na zdravých dobrovolnících, pokud není 
uvedeno jinak. 
 
Tabulka 1: Interakce mezi efavirenzem a dalšími léčivy u dospělých 
Léčivý přípravek podle
⠀搀Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta 
změny AUC, Cmax, Cmin s
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
ANTIINFEKTIVA 
HIV antivirotika
Inhibitory proteázy Atazanavir/ritonavir/efavirenz
jednou denně/600 mg jednou 
denně, všechny podávané s 
jídlem 
Atazanavir AUC: ↔* Cmax: ↑ 17 %* Cmin: ↓ 42 %* Současné podávání efavirenzu 
猠慴慺慮慶nedoporučuje. Jestliže je 
současné podávání atazanaviru 
s NNRTI nutné, může být 
zváženo zvýšení dávky 
atazanaviru na 400 mg a 
ritonaviru na 200 mg v 
kombinaci s efavirenzem za 
důkladného klinického 
sledování. 
Atazanavir/ritonavir/efavirenz 
jednou denně/600 mg jednou
denně, všechny podávané s 
jídlemAtazanavir AUC: ↔*/** Cmax: ↔*/** Cmin: ↑ 12 %*/** * Pokud se srovnává s 
atazanavirem 300 mg/ritonavirem 
100 mg jednou denně večer bez 
efavirenzu. Toto snížení Cmin 
atazanaviru může mít negativní 
vliv na účinnost atazanaviru. 
** na základě historického 
srovnání 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
Darunavir/ritonavir/efavirenz
jednou denně*nižší než doporučené dávky, 
podobná zjištění se očekávají 
při doporučených dávkách 
Darunavir: 
AUC : ↓ 13 % 
Cmin : ↓ 31 % 
Cmax : ↓ 15 % 
Efavirenz: 
AUC : ↑ 21 % 
Cmin: ↑ 17 % 
Cmax : ↑ 15 % 
Efavirenz v kombinaci s 
darunavirem/ritonavirem
800/100 mg jednou denně 
může vést k suboptimální Cmin 
danuraviru. Pokud se efavirenz 
má použít v kombinaci s 
darunavirem/ritonavirem, musí 
se použít dávkovací režim 
darunaviru/ritonaviru 
600/100 mg dvakrát denně. 
Tato kombinace by se měla
podávat s opatrností. 
Viz také ritonavir níže. 
Fosamprenavir/ritonavir/efavir
enz
jednou denněŽádná klinicky významná 
farmakokinetická interakce. 
U žádného z těchto léčivých 
přípravků není úprava dávky
nezbytná. Viz také řádek pro 
ritonavir níže. 
Fosamprenavir/nelfinavir/ 
efavirenz 
Interakce nebyly studovány U žádného z těchto léčivých
přípravků není úprava dávky 
nezbytná. 
Fosamprenavir/saquinavir/ 
efavirenz
Interakce nebyly studovány Nedoporučuje se, protože se
očekává, že expozice oběma 
inhibitorům proteázy bude 
významně snížena. 
Indinavir/efavirenz
denněIndinavir: 
AUC : ↓ 31 % Cmin : ↓ 40 % 
Podobné snížení expozic 
indinaviru bylo pozorováno,
pokud se podávalo 1 000 mg 
indinaviru à 8h s 600 mg 
efavirenzu denně. 
 
Efavirenz: 
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce. 
Zatímco klinický význam 
snížených koncentrací
indinaviru nebyl dosud 
stanoven, je nutno při volbě 
režimu zahrnujícího jak 
efavirenz, tak indinavir brát v 
potaz rozsah pozorovaných 
farmakokinetických interakcí. 
Při podávání s indinavirem 
nebo kombinací
indinavir/ritonavir není žádná 
úprava dávky efavirenzu 
nezbytná. 
Léčivý přípravek podle 
terapeutické oblasti
Vliv na hladiny léčiva 
Střední hodnota procenta
změny AUC, Cmax, Cmin s 
intervaly spolehlivosti, pokud 
jsou k dispozicia 
Doporučení týkající se 
současného podávání s 
efavirenzem
Indinavir/ritonavir/efavirenz
jednou denněIndinavir: 
AUC: ↓ 25 % Cmax: ↓ 17 % Cmin: ↓ 50 % Efavirenz: 
Žádná klinicky významná
farmakokinetická interakce. 
Střední geometrická hodnota Cmin
indinaviru podávání s ritonavirem a 
efavirenzem byla vyšší než střední 
historická Cmin podávání indinaviru samotného v 
dávce 800 mg à 8h. U pacientů 
infikovaných HIV-1 farmakokinetiky indinaviru a 
efavirenzu obecně porovnatelné s 
farmakokinetikami zjištěnými u 
neinfikovaných dobrovolníků.