Egilok Interakce
 
Antihypertenzní účinky metoprolol-tartrátu a jiných antihypertenziv jsou obvykle aditivní; proto, aby se 
předešlo hypotenzi, je nutná při jejich podávání v kombinaci opatrnost. Nicméně aditivní povaha účinku 
antihypertenziv může v případě potřeby zajistit účinnější kontrolu krevního tlaku. Současné podávání 
metoprolol-tartrátu a verapamilu a/nebo jiných blokátorů vápníkového kanálu diltiazemového typu může 
vést k zesíleným negativně inotropním a chronotropním účinkům. Intravenóznímu podávání verapamilu 
nebo jiných antagonistů vápníku verapamilového  typu  je  nutno  se u pacientů léčených beta-blokátory 
vyhnout (riziko asystolie). 
 
Opatrně je nutno kombinovat s: 
 
• perorálními  antiarytmiky  (chinidinového  typu  a  amiodaron)  a  parasympatomimetiky  (riziko 
hypotenze, bradykardie, AV blokády) 
• digitálisovými glykosidy (riziko bradykardie, poruch vedení vzruchu, metoprolol-tartrát nemá vliv 
na pozitivně inotropní účinky digitálisových přípravků) 
• dalšími antihypertenzivy  /zejména  guanethidinem,  reserpinem,  alfa-methyldopou,  klonidinem  a 
antihypertenzivy guanfacinového typu/ (riziko hypotenze a/nebo bradykardie) 
• při kombinaci s klonidinem je nutno léčbu vždy ukončit napřed vysazením metoprolol-tartrátu  a 
několik dní poté klonidinu, a to kvůli riziku hypertenzní krize. Pokud by se klonidin vysadil první, 
mohlo by dojít k hypertenzní krizi 
• celkovými anestetiky (kardiodepresivní účinek) 
• alfa- a beta-sympatomimetiky (riziko hypertenze, významné bradykardie, případně srdečního arestu). 
Za jistých podmínek, pokud se pacientům léčeným betablokátory podává adrenalin, interferují 
kardioselektivní  beta-blokátory  s kontrolou  krevního  tlaku  mnohem  méně  než  betablokátory 
neselektivní. 
• ergotaminem (zesiluje se vasokonstrikční účinek) 
• jistými léky působícími na centrální nervový systém (např. hypnotika, trankvilizéry, tricyklická 
antidepresiva, neuroleptika) a alkoholem (riziko hypotenze) 
• beta2-sympatomimetiky (funkční antagonismus) 
• nesteroidními antirevmatiky (např.  indometacin) nebo jinými inhibitory prostaglandinsyntetázy–
antihypertenzní účinek se snižuje 
• estrogeny (antihypertenzní účinky metoprolol-tartrátu mohou být oslabeny) 
• perorálními antidiabetiky a inzulinem (metoprolol-tartrát může oslabovat jejich hypoglykemické 
účinky a může zastírat příznaky hypoglykemie) 
• kurarová myorelaxancia (zesílení nervosvalové blokády) 
• současné  podávání metoprolol-tartrátu s inhibitory   izoenzymu   2D6   cytochromu P450   (CYP) 
(metoprolol-tartrát se metabolizuje tímto izoenzymem), (např. cimetidin, jistá antihistaminika /např. 
difenhydramin/, jistá antiarytmika /např. amiodaron, chinidin, propafenon/, jistá antipsychotika /např. 
thioridazin/, jisté inhibitory COX-2 /např. celekoxib/, alkohol, hydralazin, jistá SSRI /např. paroxetin, 
fluoxetin, sertralin, escitalopram/) – účinky metoprolol-tartrátu mohou být zesíleny v důsledku jeho 
vyšších plasmatických hladin 
• induktory CYP2D6 (např. rifampicin, barbituráty) – účinky metoprolol-tartrátu mohou být oslabeny 
v důsledku indukce metabolismu v játrech) 
současné podávání s blokátory sympatických ganglií nebo s jinými blokátory beta receptorů (např. 
oční kapky) nebo s inhibitory MAO vyžaduje pečlivý lékařský dohled.