Elicea Farmakodynamické vlastnosti
 
Farmakoterapeutická skupina: antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, 
ATC kód: N06AB10. 
 
Mechanismus účinku
Escitalopram  je  selektivní  inhibitor  zpětného  vychytávání  serotoninu  (5-HT)  s  vysokou  afinitou 
k primárnímu  vazebnému  místu.  Váže  se  také  na  alosterické  místo  serotoninového  transportéru 
s 1 000krát nižší afinitou. 
 
Escitalopram nemá  žádnou  nebo má jen nízkou  afinitu  k řadě  receptorů  včetně 5-HT1A,  5-HT2, 
dopaminových D1 a  D2, α1, α2, β-adrenoreceptorů, histaminových H1, cholinergních muskarinových, 
benzodiazepinových a opioidních receptorů. 
Inhibice  zpětného  vychytávání  5-HT  je  pravděpodobným  mechanismem,  který  objasňuje 
farmakologické a klinické účinky escitalopramu. 
 
Farmakodynamické účinky
V dvojitě zaslepené placebem kontrolované EKG studii u zdravých dobrovolníků byla změna proti 
počáteční  hodnotě  QTc (měřená  s korekcí  dle  Fridericia)  4,3  ms  (90%  CI:  2,2;  6,4)  při  dávce 
10 mg/den a 10,7 ms (90% CI: 8,6; 12,8) při supraterapeutické dávce 30 mg/den (viz body 4.3, 4.4., 
4.5., 4.8 a 4.9). 
 
Klinická účinnost 
Depresivní epizody
Účinnost  escitalopramu  v  léčbě depresivních  epizod  byla  prokázána  ve  třech  ze  čtyř  dvojitě 
zaslepených  placebem  kontrolovaných  krátkodobých  (8  týdnů)  studiích.  Ve  studii  dlouhodobé 
prevence  relapsu  bylo  274 pacientů, kteří reagovali na léčbu v úvodní 8týdenní otevřené fázi studie 
s escitalopramem v dávce 10 nebo 20 mg denně, následně náhodně rozděleno do dvou skupin. V jedné 
skupině léčba pokračovala escitalopramem ve stejné dávce, ve druhé placebem. Druhá fáze studie 
trvala 36 týdnů. Relaps onemocnění nastal u pacientů léčených v průběhu celé studie escitalopramem 
významně později ve srovnání s pacienty, kteří dostávali ve druhé fázi studie placebo. 
 
Sociální úzkostná porucha
Účinnost escitalopramu byla potvrzena ve třech krátkodobých (12 týdnů) studiích a v dlouhodobé 
studii (6 měsíců) prevence relapsu onemocnění. Účinnost byla rovněž prokázána ve studii (24 týdnů) 
prováděné za účelem nalezení optimální dávky escitalopramu (5, 10 a 20 mg). 
 
 
 
 
Generalizovaná úzkostná porucha
Účinnost escitalopramu v dávkách 10 a 20 mg denně byla prokázána ve čtyřech ze čtyř placebem 
kontrolovaných studií. 
 
Data  shromážděná  ze  tří  studií  s  podobným  uspořádáním  zahrnující  421  pacientů  léčených 
escitalopramem a 419 pacientů užívajících placebo prokázala 47,5 % a 28,9 % respondérů a 37,1 % a 
20,8 % remitérů. Setrvalý účinek byl pozorován od prvního týdne. 
 
Zachování  účinnosti  escitalopramu  v  dávce  20  mg  denně  bylo  prokázáno  v  randomizované  76týdenní studii u 373 pacientů, kteří reagovali na léčbu během úvodní 12týdenní otevřené fáze studie. 
 
Obsedantně kompulzivní porucha
V randomizované dvojitě zaslepené studii s 20 mg escitalopramu denně se celkové skóre na škále Y-
BOCS po 12 týdnech odlišovalo od placeba. Po 24 týdnech byl účinek 10 mg i 20 mg escitalopramu 
denně významně lepší ve srovnání s placebem. 
 
Prevence  relapsu  byla  prokázána  v  randomizované  dvojitě  zaslepené  placebem  kontrolované 
24týdenní studii u pacientů, kteří reagovali na léčbu v 16týdenní otevřené studii s 10 mg a 20 mg 
escitalopramu denně.