Elify Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Psychoanaleptika, jiná antidepresiva, ATC kód: N06AXMechanismus účinku 
Má se za to, že antidepresivní účinek venlafaxinu je spojen s potenciací aktivity neurotransmiterů 
v centrální  nervové  soustavě.  Předklinické  studie  ukázaly,  že  venlafaxin a  jeho  nejvýznamnější 
metabolit    O-desmethylvenlafaxin  (ODV)  jsou  inhibitory  zpětného  vychytávání  serotoninu 
a noradrenalinu. Venlafaxin také slabě inhibuje vychytávání dopaminu. Venlafaxin a jeho aktivní 
metabolit po akutním podání (jednotlivá dávka) i po chronickém podávání redukují ß-adrenergní 
odpověď.  Venlafaxin  a  ODV  jsou  si  velmi  podobné  v  celkovém  účinku  na  zpětné  vychytávání 
neurotransmiterů a ve vazbě na receptory. 
Venlafaxin nemá prakticky žádnou afinitu k muskarinovým, k H1-histaminergním ani k α1-adrenergním 
receptorům mozku potkanů in  vitro. Farmakologické účinky na tyto receptory se mohou vztahovat 
k různým nežádoucím účinkům, pozorovaným u léčivých přípravků s obsahem jiných antidepresiv, 
např. jako anticholinergní, sedativní a kardiovaskulární nežádoucí účinky. 
Venlafaxin nemá žádný inhibiční účinek na monoaminooxidázu (MAO). 
V in  vitro studiích bylo zjištěno, že venlafaxin nemá prakticky žádnou afinitu k opiátovým ani 
benzodiazepinovým receptorům. 
Klinická účinnost a bezpečnost 
Depresivní porucha
Účinnost venlafaxinu s okamžitým uvolňováním při léčení depresivních epizod byla prokázána v pěti 
randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných krátkodobých studiích, trvajících od 
do 6 týdnů s dávkami až 375 mg/den. Účinnost venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním při léčení 
depresivních epizod byla stanovena ve dvou placebem kontrolovaných krátkodobých studiích, trvajících 
a 12 týdnů, s dávkami v rozmezí od 75 do 225 mg/den. 
V jedné dlouhodobé studii byli dospělí ambulantní pacienti, kteří reagovali v průběhu 8týdenní otevřené 
studie na podávání venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním (75, 150 nebo 225 mg), randomizováni, 
aby pokračovali se stejným dávkováním venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním nebo placeba po 
dobu až 26 týdnů a byl u nich sledován relaps. 
Účinnost venlafaxinu v prevenci rekurentních depresivních epizod byla hodnocena po dobu 12 měsíců 
ve druhé dlouhodobé, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii u dospělých ambulantních 
pacientů s rekurentními depresivními epizodami, kteří v poslední epizodě deprese odpovídali na léčbu 
venlafaxinem (100 až 200 mg/den dvakrát denně). 
Generalizovaná úzkostná porucha
Účinnost tobolek venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním v léčbě generalizované úzkostné poruchy 
(GAD) byla stanovena ve dvou 8týdenních placebem kontrolovaných studiích s fixními dávkami (75 až 
225 mg/den), v jedné 6měsíční, placebem kontrolované studii s fixními dávkami (75 až 225 mg/den), 
a v jedné 6měsíční, placebem kontrolované studii s flexibilními dávkami (37,5, 75 a 150  mg/den) 
u dospělých ambulantních pacientů. 
I když byla také prokázána superiorita dávky 37,5 mg/den v porovnání s placebem, tato dávka nebyla 
tak konzistentně účinná jako vyšší dávky. 
Sociálně úzkostná porucha
Účinnost tobolek venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním v léčbě sociálně úzkostné poruchy byla 
stanovena ve čtyřech dvojitě zaslepených, multicentrických, placebem kontrolovaných 12týdenních 
studiích s paralelní skupinou a flexibilními dávkami a v jedné dvojitě zaslepené, placebem kontrolované 
6měsíční studii s paralelní skupinou a fixními/flexibilními dávkami u dospělých ambulantních pacientů. 
Pacienti dostávali dávky v rozmezí od 75 do 225 mg/den.  V 6měsíční studii se neprokázala vyšší 
účinnost ve skupině léčené dávkami 150 až 225 mg/den v porovnání se skupinou léčenou dávkou 
75 mg/den. 
Panická porucha
Účinnost tobolek venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním v léčbě panické poruchy byla stanovena ve 
dvou  dvojitě  zaslepených, 12týdenních multicentrických,  placebem  kontrolovaných  studiích 
u dospělých ambulantních pacientů s panickou poruchou s agorafobií nebo bez agorafobie. Iniciační 
dávka ve studiích s panickou poruchou byla 37,5 mg/den po dobu 7 dnů. Potom pacienti dostávali fixní 
dávky 75 mg nebo 225 mg/den v další studii. 
Účinnost byla také stanovena v jedné dlouhodobé dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii 
s paralelní skupinou, sledující dlouhodobou bezpečnost, účinnost a prevenci recidivy u dospělých 
ambulantních pacientů, reagujících v otevřené části léčby. Pacienti pokračovali v užívání identických 
dávek venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním, jaké dostávali v závěru otevřené fáze studie (75, nebo 225 mg). 
Elektrofyziologie srdce
Ve  specializované  detailní  studii  QTc  intervalu  prováděné  u  zdravých  dobrovolníků  se 
supraterapeutickými dávkami 450 mg venlafaxinu denně (dávkované jako 225 mg, dvakrát denně) 
nebylo pozorováno klinicky významné prodloužení QT intervalu. Nicméně v postmarketingovém 
sledování byly nahlášeny případy prodloužení QTc/Torsades de pointes a ventrikulární arytmie, a to 
zejména při předávkování nebo u pacientů s jinými rizikovými faktory pro prodloužení QTc/Torsades 
de pointes (viz body 4.4, 4.8, a 4.9).