Elify Interakce
Inhibitory monoaminooxidázy (MAOI)
Ireverzibilní neselektivní MAOI
Venlafaxin  nesmí  být  podáván  v  kombinaci  s  ireverzibilními  neselektivními  MAOIs.  Podávání 
venlafaxinu nesmí být zahájeno dříve než 14 dní od ukončení léčby ireverzibilním neselektivním MAOI. 
Podávání  venlafaxinu  musí  být  ukončeno  minimálně  7  dní  před  zahájením  léčby  jakýmkoli 
ireverzibilním neselektivním MAOI (viz bod 4.3 a 4.4). 
Reverzibilní, selektivní MAO-A inhibitor (moklobemid)
Kombinace venlafaxinu s reverzibilním a selektivním MAOI, jako je moklobemid, se nedoporučuje pro 
možné riziko rozvoje serotoninového syndromu. Mezi zahájením léčby venlafaxinem po ukončení léčby 
reverzibilním inhibitorem MAO může následovat kratší ukončovací perioda než 14 dnů. Doporučuje se, 
aby  podávání  venlafaxinu  bylo  ukončeno  minimálně  7  dní  před  zahájením  léčby  jakýmkoli 
reverzibilním MAOI (viz bod 4.4). 
Reverzibilní, neselektivní MAOI (linezolid)
Antibiotikum linezolid je slabým reverzibilním a neselektivním MAOI a nemá být podáván pacientům 
léčeným venlafaxinem (viz bod 4.4). 
U pacientů, kteří ukončili užívání MAOI a ihned zahájili užívání venlafaxinu nebo u těch, kteří ukončili 
užívání venlafaxinu před zahájením užívání MAOI, byly hlášeny závažné nežádoucí účinky. Tyto 
účinky zahrnovaly tremor, myoklonii, pocení, nauzeu, zvracení, náhlé zrudnutí/návaly horka, závratě 
a hypertermii s příznaky podobnými neuroleptickému malignímu syndromu, křeče a smrt. 
Serotoninový syndrom
Podobně  jako  u  jiných  serotonergních  látek  se  může  v  průběhu léčby  venlafaxinem  vyskytnout 
serotoninový syndrom, potencionálně život ohrožující stav, zvláště při souběžném podávání jiných 
látek, které mohou ovlivňovat serotonergní neurotransmiterový systém (např. triptany, SSRI, SNRI, 
tricyklická antidepresiva, amfetaminy, lithium, sibutramin, třezalka tečkovaná [Hypericum perforatum], 
opioidy [např. buprenorfin, fentanyl a jeho analogy, tramadol, dextromethorfan, tapentadol, pethidin, 
methadon a pentazocin]), s léčivými přípravky, které zhoršují metabolizmus serotoninu  (jako  jsou 
IMAO - např. trihydrát methylthioninium-chloridu - methylenová modř), s prekurzory serotoninu (např. 
potravinové doplňky s obsahem tryptofanu) nebo s antipsychotiky či jinými antagonisty dopaminu (viz 
body 4.3 a 4.4). 
V případě, že souběžná léčba venlafaxinem a SSRI, SNRI, nebo agonisty serotoninového receptoru 
(triptan) je klinicky oprávněná, doporučuje se pečlivě sledovat pacienta, zvláště v úvodu terapie a při 
zvyšování dávek. Souběžné podávání venlafaxinu s prekurzory serotoninu (např. potravinové doplňky 
s obsahem tryptofanu) se nedoporučuje (viz bod 4.4). 
Látky ovlivňující CNS
Riziko podávání venlafaxinu v kombinaci s jinými látkami ovlivňujícími CNS nebylo systematicky 
hodnoceno. Proto se při podávání venlafaxinu v kombinaci s jinými léky ovlivňujícími CNS doporučuje 
opatrnost. 
Etanol
Pacienti mají být poučeni, aby nekonzumovali alkohol vzhledem k jeho účinkům na CNS a kvůli 
možnému klinickému zhoršení psychiatrických poruch a kvůli možným nežádoucím interakcím s 
venlafaxinem včetně tlumivých účinků na CNS. 
Léky prodlužující QT interval
Riziko prodloužení QTc a/nebo ventrikulárních arytmií (např. TdP) se zvyšuje při souběžné léčbě 
s jinými léčivými přípravky prodlužujícími QTc interval. Je nutné se vyvarovat souběžného podání 
s těmito léky (viz bod 4.4). 
Relevantní lékové skupiny zahrnují: 
• antiarytmika třídy Ia a III (např. chinidin, amiodaron, sotalol, dofetilid) 
• některá antipsychotika (např. thioridazin) 
• některé makrolidy (např. erythromycin) 
• některá antihistaminika 
• některá chinolonová antibiotika (např. moxifloxacin) 
Výše uvedený seznam není kompletní a je proto nutné se vyhnout i dalším individuálním léčivým 
přípravkům, o kterých je známo, že prodlužují QT interval. 
Účinek venlafaxinu na jiné léčivé přípravky metabolizované izoenzymy cytochromu PIn vivo studie naznačují, že venlafaxin je relativně slabým inhibitorem CYP2D6. Venlafaxin ve studiích 
in   vivo neinhhiboval   CYP3A4   (alprazolam   a   karbamazepin),   CYP1A2   (kofein)   ani   CYP2C(tolbutamid) nebo CYP2C19 (diazepam). 
Účinek jiných léčivých přípravků na venlafaxin 
Ketokonazol (inhibitor CYP3A4)
Farmakokinetická studie s ketokonazolem u rychlých (EM) a pomalých (PM) metabolizátorů CYP2Dvedla k vyšší AUC venlafaxinu (o 70 %, resp. 21 %) a O-desmethylvenlafaxinu (o 33 %, resp. 23 %) po 
podání  ketokonazolu.  Souběžné  podávání  inhibitorů  CYP3A4  (např.  atazanavir,  klarithromycin, 
indinavir,   itrakonazol,   vorikonazol,   posakonazol,   ketokonazol,   nelfinavir,   ritonavir,   sachinavir, 
telithromicin) a venlafaxinu může zvýšit hladiny venlafaxinu a O-desmethylvenlafaxinu. Proto je třeba 
opatrnosti, pokud pacientova léčba obsahuje inhibitor CYP3A4 souběžně s venlafaxinem. 
Účinek venlafaxinu na jiné léčivé přípravky 
Lithium
Při souběžném podávání venlafaxinu a lithia se může objevit serotoninový syndrom (viz Serotoninový 
syndrom). 
Diazepam
Venlafaxin  nemá  vliv  na  farmakokinetiku  ani  farmakodynamiku  diazepamu  ani  jeho  aktivního 
metabolitu desmethydiazepamu. Zdá se, že diazepam neovlivňuje farmakokinetiku venlafaxinu ani 
O-desmethylvenlafaxinu.  Není  známo,  zda  existuje  farmakokinetická  a/nebo  farmakodynamická 
interakce venlafaxinu s jinými benzodiazepiny. 
Imipramin
Venlafaxin  neovlivnil  farmakokinetiku  imipraminu  ani  2-hydroxyimipraminu. V závislosti na dávce 
došlo ke 2,5 až 4,5násobnému zvětšení AUC u 2-hydroxydesipraminu po podávání denních dávek 
venlafaxinu  75  mg  až  150  mg.  Imipramin  neovlivnil  farmakokinetiku  venlafaxinu  ani 
O-desmethylvenlafaxinu.  Klinický  význam  těchto  interakcí  není  znám.  Při  současném  podávání 
venlafaxinu a imipraminu je třeba dbát opatrnosti. 
Haloperidol
Farmakokinetická studie s haloperidolem prokázala pro haloperidol snížení celkové perorální clearance 
o 42 %, zvětšení AUC o 70 % a zvýšení Cmax o 88 %, ale žádnou změnu jeho poločasu vylučování. Toto 
je třeba brát v úvahu u pacientů léčených haloperidolem a současně venlafaxinem. Klinický význam 
této interakce není znám. 
Risperidon
Venlafaxin zvyšoval AUC risperidonu o 50 %, ale neovlivnil signifikantně farmakokinetický profil 
souhrnné léčivé složky (risperidon + 9-hydroxyrisperidon). Klinický význam této interakce není znám. 
Metoprolol
Současné podávání venlafaxinu a metoprololu zdravým dobrovolníkům ve studii farmakokinetické 
interakce obou léčiv vedlo ke zvýšení plazmatických koncentrací metoprololu přibližně o 30–40 % beze 
změny plazmatické koncentrace jeho účinného metabolitu α-hydroxymetoprololu. Klinický význam 
tohoto  zjištění u  hypertenzních  pacientů není  znám.  Metoprolol  neměnil  farmakokinetický profil 
venlafaxinu  ani  jeho  aktivního  metabolitu  O-desmethylvenlafaxinu.  Při  současném  podávání 
venlafaxinu a metoprololu je třeba opatrnosti. 
Indinavir
Farmakokinetická studie s indinavirem prokázala snížení AUC indinaviru o 28 % a snížení Cmax 
indinaviru  o  36  %.  Indinavir  neovlivnil  farmakokinetiku  venlafaxinu  a  O-desmethylvenlafaxinu. 
Klinický význam této interakce není znám. 
Perorální kontraceptiva
Ve sledování po uvedení přípravku na trh byla nahlášena nechtěná těhotenství u pacientek léčených 
venlafaxinem a zároveň užívajících perorální kontraceptiva. Neexistuje přímý důkaz, že tato těhotenství 
jsou  výsledkem  lékové  interakce  s  venlafaxinem.  Nebyla  provedena  žádná  interakční  studie 
s hormonálními kontraceptivy.