Estracyt Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce radioaktivně značeného EMP byla studována na jednom pacientovi po požití látky ve formě
tobolky. Absorpce po perorálním podání je asi 75 % ve srovnání s intravenózním podáním.

EMP je prekurzorem aktivního léčiva. V gastrointestinálním ústrojí je rychle defosforylováno na
estramustin a nezměněné EMP se po perorálním podání neobjeví v plazmě. Vazba na proteiny je u EMP
asi 99 %. Estramustin je metabolizován na estromustin, který je hlavním metabolitem detekovaným
v plazmě. Relativní biologická dostupnost estromustinu po perorálním podání (AUCpo / AUCiv) je vysoká;
asi 90 % u pacientů nalačno. Estramustin i estromustin jsou cytotoxické a silně se váží na proteiny.
Eliminační poločas estromustinu je asi 80 hodin. Estramustin a estromustin jsou dále metabolizovány na
příslušné estrogeny: estradiol a estron.

Po intravenózním podání se v plazmě objeví nezměněné EMP, je však rychle metabolizováno (eliminační
poločas: 1,2 hodiny) na stejné metabolity jako po perorálním podání. Hlavním metabolitem po
intravenózním podání je také estromustin.

Plazmatické hladiny EMP a jeho metabolitů korelují prakticky lineárně s dávkou podanou perorálně či
intravenózně. Hladiny metabolitů při ustáleném stavu (steady state) se při dlouhodobém perorálním
podávání nemění.

Estramustin i estromustin jsou vylučovány žlučí a stolicí a neobjevují se v moči. Estradiol a estron jsou
dále metabolizovány a částečně vylučovány močí.

Estramustin a estromustin byly po podání EMP detekovány ve tkáni lidského karcinomu prostaty. U
pacientů byly nalezeny vyšší hladiny estramustinu i estromustinu v tumorové tkáni než v plazmě.
Důvodem pro toto pozorování může být, že estramustin a estromustin jsou vychytávány do tkáně prostaty
pomocí vazby na specifický protein, který byl nalezen v nádoru prostaty.