Fabrazyme Dávkování a způsob podání
 
Léčbu přípravkem Fabrazyme má provádět lékař se zkušenostmi s léčbou Fabryho nemoci nebo jiných 
dědičných poruch metabolismu. 
 
Dávkování 
Doporučená dávka přípravku Fabrazyme je 1 mg/kg tělesné hmotnosti, aplikovaná jedenkrát za dva 
týdny intravenózní infuzí. 
 
Domácí infuze přípravku Fabrazyme lze zvažovat u pacientů, kteří infuze dobře snášejí. Rozhodnutí 
o převedení pacienta na domácí infuze lze učinit až po zhodnocení a doporučení ošetřujícím lékařem. 
Pokud se u pacienta při domácí infuzi objeví nežádoucí účinky, musí infuzi ihned přerušit a vyhledat 
pomoc zdravotnického pracovníka. Následné infuze může být nutné provádět ve zdravotnickém 
zařízení. Dávkování a rychlost infuze při domácí infuzi mají zůstat konstantní – pacient je nesmí měnit 
bez dohledu zdravotnického pracovníka. 
 
Zvláštní populace 
 
Porucha funkce ledvin
U pacientů s renální insuficiencí není třeba upravovat dávkování. 
 
Porucha funkce jater
Studie u pacientů s jaterní insuficiencí nebyly dosud provedeny. 
 
Starší pacienti 
Bezpečnost a účinnost přípravku Fabrazyme u pacientů starších 65 let nebyla stanovena a 
v současnosti nelze pro tyto pacienty doporučit žádný dávkovací režim. 
 
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Fabrazyme u dětí ve věku od 0 do 7 let nebyla dosud stanovena.  
V současnosti dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 5.1 a 5.2, ale na jejich základě nelze učinit žádná 
doporučení ohledně dávkování u dětí ve věku od 5 do 7 let. U dětí ve věku od 0 do 4 let nejsou 
k dispozici žádné údaje. U dětí ve věku od 8 do 16 let není nutná žádná úprava dávkování. 
 
U pacientů s tělesnou hmotností < 30 kg má maximální rychlost infuze zůstat 0,25 mg/min  
  
Způsob podání 
 
Přípravek Fabrazyme se podává intravenózní
Počáteční rychlost i.v. infuze nemá překročit 0,25 mg/min v případě reakcí souvisejících s podáním infuze  
Jakmile je prokázáno, že pacient léčbu dobře toleruje, může se rychlost infuze s každou další infuzí 
postupně zvyšovat po 0,05 až 0,083 mg/min klinických studiích u klasických pacientů byla rychlost infuze postupně zvyšována, aby se dosáhlo 
minimální doby trvání 2 hodiny. Toho bylo dosaženo po 8 úvodních infuzích rychlostí 0,25 mg/min 
infuze na 1,5 hodiny bylo povoleno u pacientů bez nových IAR v průběhu posledních 10 infuzí nebo 
hlášených závažných nežádoucích účinků během posledních 5 infuzí. Každé zvýšení rychlosti o 0,mg/min změny rychlosti infuze nebo přerušení infuze, před následným zvýšením rychlosti. 
 
Návod k rekonstituci a naředění léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.