Fingolimod +pharma Vedlejší a nežádoucí účinky
 
Souhrn bezpečnostního profilu  
Nejčastějšími nežádoucími účinky (výskyt ≥10 %) při dávce 0,5 mg byly bolesti hlavy (24,5 %), zvýšení 
hladiny jaterních enzymů (15,2 %), průjem (12,6 %), kašel (12,3 %), chřipka (11,4 %), sinusitida (10,%) a bolesti zad (10,0 %). 
  
 
Tabulkový seznam nežádoucích účinků 
 
Nežádoucí účinky hlášené z klinických studií a získané po uvedení na trh ze spontánních nebo literárních 
hlášení jsou uvedeny níže. Frekvence jsou definovány dle následující konvence: velmi časté (≥ 1/10); 
časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1000), velmi 
vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četností jsou 
nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. 
Infekce a infestace 
Velmi časté:  
 
Chřipka  
Sinusitida 
Časté:  
 
Herpetické infekce  
Bronchitida  
Tinea versicolor 
Méně časté:  
 
Pneumonie  
Není známo:  
 
Progresivní   multifokální   leukoencefalopatie 
(PML)** 
Kryptokokové infekce** 
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy)  
Časté:  Bazocelulární karcinom (bazaliom)  
Méně časté:  Maligní melanom****  
Vzácné:  Lymfom***  
Skvamózní buněčný karcinom**** 
Velmi vzácné:  Kaposiho sarkom****  
Není známo:  Karcinom z Merkelových buněk***  
Poruchy krve a lymfatického systému 
Časté:  Lymfopenie  
Leukopenie 
Méně časté:  Trombocytopenie  
Není známo:  Autoimunitní hemolytická anemie***  
Periferní edém***  
Poruchy imunitního systému 
Není známo:  Hypersenzitivita,  včetně  vyrážky,  kopřivky  a 
angioedém po zahájení léčby***  
Psychiatrické poruchy 
Časté:  Deprese  
Méně časté:  Zhoršená nálada  
Poruchy nervového systému 
Velmi časté:  Bolest hlavy  
Časté:  Závrať  
Migréna 
Méně časté:  Epileptické záchvaty 
Vzácné:  Syndrom  posteriorní  reverzibilní  encefalopatie 
(PRES)*  
Není známo:  Závažná  exacerbace  onemocnění  po  přerušení 
léčby fingolimodem***  
Poruchy oka 
Časté:  Rozmazané vidění  
Méně časté:  Makulární edém  
Srdeční poruchy 
Časté:  Bradykardie  
Atrioventrikulární blokáda 
Velmi vzácné:  Inverze T vlny***  
Cévní poruchy  
Časté:  Hypertenze  
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 
Velmi časté:  Kašel  
Časté:  Dušnost  
Gastrointestinální poruchy 
Velmi časté:  Průjem  
Méně časté:  Nauzea***  
Poruchy jater a žlučových cest 
Není známo:  Akutní jaterní selhání***  
Poruchy kůže a podkožní tkáně 
Časté:  Ekzém  
Alopecie  
Svědění 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
Velmi časté:  Bolest zad  
Časté:  Myalgie  
Artralgie  
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté:  Astenie  
Vyšetření 
Velmi časté:  Zvýšení  hladiny  jaterních  enzymů  (zvýšená 
alaninaminotransferáza, 
gamaglutamyltranspeptidáza, 
aspartátaminotransferáza)  
Časté:  Snížení tělesné hmotnosti***  
Zvýšení hladiny triacylglycerolů v krvi 
Méně časté:  Snížení počtu neutrofilů  
* Kategorie frekvencí byla založena na očekávané expozici přibližne 10 000 pacientů ve všech 
klinických hodnoceních s fingolimodem.  
** PML a kryptokokové infekce, včetně případů kryptokokové meningitidy, byly hlášeny po uvedení 
na trh (viz bod 4.4).  
*** Nežádoucí účinky ze spontánních hlášení a literatury  
**** Kategorie frekvencí a hodnocení rizika byly založeny na odhadu expozice fingolimodu v dávce 
0,5 mg u více než 24 000 pacientů ve všech klinických studiích.  
 
Popis vybraných nežádoucích účinků  
 
Infekce 
Ve studiích roztroušené sklerózy byla celková incidence infekcí (65,1 %) při léčbě dávkou 0,5 mg 
podobná incidenci při léčbě placebem. U pacientů léčených fingolimodem byly nicméně častější infekce 
dolních cest dýchacích, zejména bronchitida a v menší míře herpetické infekce a pneumonie.  
Některé případy diseminované herpetické infekce, včetně fatálních případů, byly hlášeny i u dávky 0,mg. 
  
V období po uvedení na trh byly hlášeny případy infekcí oportunními patogeny, jako jsou virové (např. 
varicella  zoster virus [VZV], John Cunningham virus [JCV] vyvolávající progresivní multifokální 
leukoencefalopatii, herpes simplex virus [HSV]), houbové (např. kryptokoky včetně kryptokokové 
meningitidy) nebo bakteriální (např. atypické mykobakterie), z nichž některé byly fatální (viz bod 4.4).  
 
Po uvedení na trh byly v souvislosti s léčbou fingolimodem hlášeny infekce humánním papilomavirem 
(HPV), včetně papilomu, dysplazie, tvorby bradavic a karcinomu souvisejícího s HPV. Vzhledem k 
imunosupresivním vlastnostem fingolimodu, je při zohlednění očkovacích doporučení vhodné před 
zahájením léčby fingolimodem zvážit vakcinaci proti HPV. Jako standardní opatření se doporučuje 
pravidelné vyšetření, včetně PAP testu.  
 
 
Makulární edém 
Ve studiích roztroušené sklerózy se makulární edém vyskytl u 0,5 % pacientů léčených doporučenou 
dávkou 0,5 mg a u 1,1 % pacientů léčených vyšší dávkou 1,25 mg. Většina případů se objevila během 
prvních 3–4 měsíců léčby. Někteří pacienti udávali rozmazané vidění nebo zhoršení zrakové ostrosti, 
ale jiní byli asymptomatičtí a diagnostikováni při rutinním oftalmologickém vyšetření. Makulární edém 
se obecně po vysazení fingolimodu spontánně zlepšil nebo odezněl. Riziko rekurence po znovu-nasazení 
léčby nebylo hodnoceno.  
 
Incidence makulárního edému je zvýšená u pacientů s roztroušenou sklerózou a anamnézou uveitidy 
(17 % s anamnézou uveitidy vs. 0,6 % bez anamnézy uveitidy). Fingolimod nebyl hodnocen u pacientů 
s roztroušenou sklerózou a diabetem mellitem, onemocněním, které je spojeno se zvýšeným rizikem 
vzniku makulárního edému (viz bod 4.4). V klinických studiích transplantace ledvin, ve kterých byli 
zahrnuti pacienti s diabetem mellitem, vedla léčba fingolimodem 2,5 mg a 5 mg ke 2násobnému 
vzestupu incidence makulárního edému.  
 
Bradyarytmie 
Zahájení léčby vede k přechodnému poklesu srdeční frekvence a může být také spojeno se zpomalením 
atrioventrikulárního  převodu.  V  klinických  studiích  roztroušené  sklerózy  bylo  maximum  poklesu 
srdeční frekvence pozorováno 6 hodin po zahájení léčby, průměrný pokles srdeční frekvence byl 12-tepů/minutu  při  léčbě  fingolimodem  0,5  mg.  Vzácně  byla  při  léčbě  dávkou  fingolimodu  0,5  mg 
pozorována  srdeční  frekvence  pod  40  tepů  za  minutu  u  dospělých  a  pod  50  tepů  za  minutu  u 
pediatrických pacientů. Průměrná srdeční frekvence se vrátila k výchozím hodnotám během 1 měsíce 
chronické léčby. Bradykardie byly obecně asymptomatické, ale u některých pacientů se objevily lehké 
až středně závažné příznaky včetně hypotenze, závratí, únavy a/nebo palpitací, které se upravily během 
prvních 24 hodin po zahájení léčby (viz také body 4.4 a 5.1). 
 
V  klinických  studiích  roztroušené  sklerózy  byl  atrioventrikulární  blok  1.  stupně  (prodloužený  PR 
interval na EKG) pozorován po zahájení léčby u dospělých a pediatrických pacientů. V klinických 
studiích u dospělých se objevil u 4,7 % pacientů léčených fingolimodem 0,5 mg, u 2,8 % pacientů na 
intramuskulárním interferonu beta-1a a u 1,6 % na placebu. Atrioventrikulární blok 2. stupně byl 
pozorován  u  méně  než  0,2  %  dospělých  pacientů  léčených  fingolimodem  0,5  mg.  Během 
postmarketingového sledování byly u fingolimodu v průběhu šestihodinového monitorování po podání 
první dávky pozorovány izolované případy přechodného spontánně se upravujícího kompletního AV 
bloku.  Pacienti  se  spontánně  zotavili. Abnormality  převodního  systému  pozorované  v  klinických 
studiích i během postmarketingového sledování byly typicky přechodné, asymptomatické a upravily se 
během prvních 24 hodin po zahájení léčby. Přestože většina pacientů nevyžadovala lékařskou intervenci, 
jednomu  pacientovi  léčenému  fingolimodem  0,5  mg  byl  podán  isoprenalin  pro  asymptomatický 
atrioventrikulární blok 2. stupně (Mobitz I).  
 
V  postmarketingovém  období  se  objevily  během  24  hodin  od  první  dávky  izolované  příhody  s 
opožděným nástupem, včetně přechodné asystolie a neobjasněného úmrtí. V těchto případech nelze 
vyloučit  vliv  současně  podávaných  léčivých  přípravků  a/nebo preexistující  onemocnění.  Příčinná 
souvislost mezi těmito příhodami a fingolimodem je nejistá.  
 
Krevní tlak 
V klinických studiích roztroušené sklerózy byla léčba fingolimodem 0,5 mg spojena s průměrným 
vzestupem systolického krevního tlaku přibližně o 3 mmHg a diastolického krevního tlaku přibližně o 
mmHg, změna se projevila přibližně 1 měsíc po zahájení léčby. Tento vzestup trval při další léčbě. 
Hypertenze byla hlášena u 6,5 % pacientů léčených fingolimodem 0,5 mg a u 3,3 % pacientů léčených 
placebem. Během post-marketingového sledování byly hlášeny během prvního měsíce po zahájení léčby 
a v první den léčby případy hypertenze, které mohou vyžadovat podání antihypertenziv nebo vysazení 
fingolimodu (viz také bod 4.4, Účinky na krevní tlak).  
 
Jaterní funkce  
U dospělých a pediatrických pacientů s roztroušenou sklerózou léčených fingolimodem byly hlášeny 
zvýšené  jaterní  enzymy.  V  klinických  studiích  u  dospělých  došlo  u  8,0  %  pacientů  léčených 
fingolimodem 0,5 mg k asymptomatickému vzestupu sérových hladin jaterních aminotransferáz na ≥3x 
ULN (horní limit normy) a u 1,8 % na ≥5x ULN. U některých pacientů došlo po znovuzahájení léčby k 
opakování elevace jaterních aminotransferáz, což podporuje vztah k léčivému přípravku. V klinických 
studiích se zvýšení jaterních aminotransferáz objevilo kdykoliv během léčby, ačkoliv většinou k tomu 
došlo během prvních 12 měsíců. Hladiny ALT se vrátily k normálu přibližně 2 měsíce po ukončení léčby 
fingolimodem. U malého počtu pacientů (n=10 na dávce 1,25 mg, n=2 na dávce 0,5 mg), u kterých došlo 
k vzestupu hladin ALT ≥5x ULN a kteří pokračovali v léčbě fingolimodem, se hladina ALT vrátila k 
normálu přibližně za 5 měsíců (viz také bod 4.4, Jaterní funkce).  
 
Poruchy nervového systému 
V klinických hodnoceních se u pacientů při podávání vyšších dávek fingolimodu (1,25 nebo 5,0 mg), 
objevily vzácné příhody postihující nervový systém, včetně ischemické a hemoragické cévní mozkové 
příhody a atypických neurologických poruch, jako například případy podobné akutní diseminované 
encefalomyelitidě (ADEM).  
 
Po užití fingolimodu v klinických studiích i po uvedení na trh byly hlášeny případy epileptických 
záchvatů, včetně status epilepticus.  
 
Cévní onemocnění
Vzácné  případy  okluzivního onemocnění  periferních  tepen  se  objevily  u  pacientů  léčených 
fingolimodem ve vyšších dávkách (1,25 mg). 
 
Respirační systém 
Při léčbě fingolimodem byly pozorovány mírné na dávce závislé poklesy hodnot usilovně vydechnutého 
objemu za 1 vteřinu (FEV1) a difúzní kapacity pro oxid uhelnatý (DLCO), tyto změny začínaly v 1. 
měsíci a poté zůstaly stabilní. Ve 24. měsíci bylo snížení od výchozích hodnot v procentu predikovaného 
FEV1 2,7 % při léčbě fingolimodem 0,5 mg a 1,2 % u placeba, tento rozdíl vymizel po ukončení léčby. 
Snížení DLCO ve 24. měsíci bylo 3,3 % u fingolimodu 0,5 mg a 2,7 % u placeba (viz též bod 4.4, 
Respirační účinky).  
 
Lymfomy 
V obou klinických studiích i po uvedení na trh se objevily případy lymfomu různých typů včetně 
jednoho fatálního případu B-lymfomu pozitivního na virus Epsteina-Barrové (EBV). Výskyt případů 
non-Hodgkinova  lymfomu  (B-buněk  a  T-buněk)  byl  v  klinických  studiích  vyšší  než  očekávaná 
incidence v celkové populaci. Některé případy lymfomu T-buněk byly též hlášeny po uvedení na trh, 
včetně případů kožního lymfomu T-buněk (mycosis fungoides) (viz též bod 4.4, Malignity).  
 
Hemofagocytární syndrom 
U pacientů léčených fingolimodem byly v souvislosti s infekcí hlášeny velmi vzácné fatální případy 
hemofagocytárního syndromu (HPS). HPS je vzácný stav popsaný ve spojitosti s infekcí, imunosupresí 
a řadou autoimunitních onemocnění.  
 
Pediatrická populace  
V kontrolované pediatrické studii D2311 (viz bod 5.1) byl bezpečnstní profil u pediatrických pacientů 
(10 až 18 let věku) léčených fingolimodem v dávce 0,25 mg nebo 0,5 mg celkově podobný jako u 
dospělých pacientů. Ve studii bylo nicméně pozorováno více neurologických a psychických poruch. 
Vzhledem k velmi omezeným znalostem z klinického hodnocení je u této podskupiny nutná obezřetnost.  
 
V  pediatrické  studii  byly  případy epileptických  záchvatů hlášeny  u  5,6  %  pacientů  léčených 
fingolimodem a u 0,9 % pacientů léčených interferonem beta-1a.  
 
 
Je známo, že v populaci s roztroušenou sklerózou se deprese a úzkost objevují s rostoucí frekvencí. 
Deprese a úzkost byly rovněž hlášeny u pediatrických pacientů léčených fingolimodem.  
 
U pediatrických pacientů léčených fingolimodem byly pozorovány izolované případy mírného zvýšení 
bilirubinu.  
 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na  nežádoucí  účinky  po registraci  léčivého  přípravku je  důležité.  Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.