Gerocilan Interakce
 
Jak je popsáno níže, interakční studie byly provedeny s dávkou 10 mg a/nebo 20 mg tadalafilu. 
Na základě těchto interakčních studií s dávkou pouze 10 mg nelze úplně vyloučit klinicky relevantní 
interakce při vyšším dávkování. 
 
Účinky jiných látek na tadalafil 
 
Inhibitory cytochromu PTadalafil je metabolizován převážně prostřednictvím CYP3A4. Selektivní inhibitor 
CYP3A4 ketokonazol (200 mg denně) zvýšil expozici (AUC) tadalafilu (10 mg) dvojnásobně a Cmax  
o 15 % v porovnání s hodnotami AUC a Cmax pro samotný tadalafil. Ketokonazol (400 mg denně) 
zvýšil expozici (AUC) tadalafilu (20 mg) čtyřnásobně a Cmax o 22%.  
Inhibitor proteázy ritonavir (200 mg 2x denně), který je inhibitorem CYP3A4, CYP2C9, CYP2C19  
a CYP2D6, zvýšil expozici (AUC) tadalafilu (20 mg) dvojnásobně bez změny Cmax. Ačkoli nebyly 
studovány specifické interakce, některé inhibitory proteázy jako sachinavir a jiné inhibitory CYP3Ajako erythromycin, klarithromycin, itrakonazol a grapefruitová šťáva se mají s tadalafilem používat 
 
 
opatrně, jelikož lze předpokládat, že budou zvyšovat plazmatické koncentrace tadalafilu (viz bod 4.4). 
Následkem toho může dojít ke zvýšení výskytu nežádoucích účinků popsaných v bodu 4.8. 
 
 
Transportéry
Úloha transportérů (např. p-glykoproteinu) při distribuci tadalafilu není známa. Proto existuje 
potenciál lékových interakcí zprostředkovaných inhibicí transportérů. 
 
Induktory cytochromu PRifampicin, induktor CYP3A4, snížil AUC tadalafilu o 88%, ve srovnání s hodnotami AUC 
samostatně podaného tadalafilu (10 mg). Dá se předpokládat, že tato snížená expozice sníží účinek 
tadalafilu, rozsah tohoto snížení účinku není známý. Další induktory CYP3A4 jako fenobarbital, 
fenythoin a karbamazepin mohou rovněž snížit plazmatickou koncentraci tadalafilu. 
 
Účinky tadalafilu na jiné léky 
 
Nitráty
Tadalafil (5, 10 a 20 mg) vykázal v klinických studiích schopnost posilovat hypotenzní účinek nitrátů. 
Použití přípravku Gerocilan u pacientů používajících organické nitráty v jakékoli formě je proto 
kontraindikováno (viz bod 4.3). Dle výsledků klinické studie, ve které 150 subjektů užívalo po dobu dní v různých časech denní dávku 20 mg tadalafilu a 0,4 mg sublinguálního nitroglycerinu, bylo 
zjištěno, že interakce přetrvávala po dobu delší než 24 hodin, ale nebyla již zaznamenána po uplynutí 
48 hodin od poslední dávky tadalafilu. Proto u pacienta užívajícího jakoukoli dávku přípravku 
Gerocilan (2,5 mg - 20 mg), kde se v život ohrožující situaci jeví podání nitrátů z medicínského 
hlediska nezbytné, má před podáním nitrátů uplynout od užití poslední dávky přípravku Gerocilan 
alespoň 48 hodin. Za těchto okolností lze nitráty aplikovat, avšak pouze pod přímým lékařským 
dohledem a za náležitého monitorování hemodynamických funkcí. 
 
Antihypertenziva (včetně blokátorů kalciového kanálu)
Současné podání doxazosinu (4 a 8 mg denně) a tadalafilu (5 mg denně a 20 mg podaných 
jednorázově) zvyšuje významným způsobem účinek tohoto alfablokátoru na snížení krevního tlaku. 
Tento efekt přetrvává nejméně dvanáct hodin a může být symptomatický, včetně synkopy. Z tohoto 
důvodu se tato kombinace nedoporučuje (viz bod 4.4). 
Ve studiích interakcí provedených na omezeném počtu zdravých dobrovolníků nebyly tyto účinky 
hlášeny u alfuzosinu  nebo tamsulosinu. Při použití tadalafilu u pacientů léčených jakýmkoli 
alfablokátorem je nicméně zapotřebí zvýšené opatrnosti, zejména u starších pacientů. Léčba má být 
zahájena nejmenší dávkou a upravována postupně. 
 
V průběhu klinických farmakologických studií byla zkoumána schopnost tadalafilu zesilovat 
hypotenzní účinek antihypertenziv. Byly zkoumány hlavní skupiny antihypertenziv, zahrnující 
blokátory kalciového kanálu (amlodipin), ACE inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu 
(enalapril), blokátory beta-adrenergních receptorů (metoprolol), thiazidová diuretika (bendrofluazid),  
a blokátory receptorů pro angiotensin II (různé typy a dávky, podávané samostatně nebo v kombinaci  
s thiazidovými diuretiky, blokátory kalciového kanálu, beta-blokátory, a/nebo alfa-blokátory). 
Tadalafil (v dávce 10 mg kromě studií s blokátory receptorů angiotensinu II a amlodipinem, kde byla 
použita dávka 20 mg), nevykázal s žádnou z těchto skupin jakoukoli klinicky významnou interakci.  
V jiné klinickofarmakologické studii byl zkoumán tadalafil (20 mg) v kombinaci s až antihypertenzivy z různých tříd. U jedinců užívajících více antihypertenziv byly změny krevního tlaku 
 
 
při ambulantních kontrolách ve vztahu ke stupni kompenzace hypertenze. Účastníci studie, jejichž 
hypertenze byla dobře kontrolována terapií, vykazovali pouze minimální pokles krevního tlaku, 
podobný snížení pozorovanému u zdravých osob. U subjektů ve studii, u nichž krevní tlak nebyl 
korigován, bylo pozorováno větší snížení krevního tlaku, které však u většiny subjektů nebylo spojeno 
s příznaky hypotenze. U pacientů, kteří zároveň užívají antihypertenziva, může tadalafil v dávce 
20 mg způsobit snížení krevního tlaku, které (s výjimkou alfa-blokátorů-viz výše) je všeobecně mírné 
a je nepravděpodobné, že bude klinicky významné. Rozbor údajů získaných ve fázi 3 klinických studií 
rovněž nepotvrdil žádný rozdíl v profilu nežádoucích účinků u pacientů užívajících tadalafil 
samostatně nebo s antihypertenzivy. Pacienti, kteří užívají antihypertenziva, však mají být náležitě 
upozorněni na možné snížení krevního tlaku. 
 
Riocigvát
Preklinické studie ukázaly aditivní účinek kombinace inhibitorů PDE5 s riocigvátem na snížení 
sytémového krevního tlaku. V klinických studiích bylo prokázáno, že riocigvát zvyšuje hypotenzivní 
účinek inhibitorů PDE5. Ve studované populaci nebyly pozorovány žádné známky příznivého 
klinického účinku této kombinace. Současné úžívání riocigvátu s inhibitory PDE5, včetně tadalafilu, je 
kontraindikováno (viz bod 4.3). 
 
Inhibitory 5-alfa reduktázy
V klinické studii srovnávající podávání tadalafilu 5 mg současně s finasteridem 5 mg a finasteridu 
mg současně s placebem na zlepšení symptomů BPH nebyly hlášeny žádné nové nežádoucí účinky. 
Vzhledem k tomu, že ale nebyla provedena formální studie lékových interakcí hodnotící účinky 
tadalafilu a inhibitorů alfa-reduktázy, je nicméně zapotřebí zvýšené opatrnosti při podávání tadalafilu 
společně s inhibitory alfa-reduktázy. 
 
Substráty CYP1A2 (např. theofylin) 
Při podání tadalafilu 10 mg s theofylinem (neselektivní inhibitor fosfodiesterázy) nebyla  
v klinickofarmakologické studii zjištěna žádná farmakokinetická interakce. Jediným 
farmakodynamickým účinkem bylo malé (3,5 úderu/min) zvýšení tepové frekvence. Přestože byl tento 
účinek slabý a klinicky nevýznamný, má být při společném podání těchto léčivých přípravků vzat  
v úvahu. 
 
Ethinylestradiol a terbutalin
Bylo prokázáno, že tadalafil způsobuje zvýšení biologické dostupnosti ethinylestradiolu po perorálním 
podání. Při perorálním podání terbutalinu se dá očekávat podobné zvýšení, avšak klinický následek 
tohoto zvýšení je nejistý. 
 
Alkohol
Hladiny alkoholu v krvi (průměrná maximální koncentrace alkoholu v krvi 0,08%) nebyly ovlivněny 
současným podáním tadalafilu (10 mg nebo 20 mg). Kromě toho nebyly pozorovány žádné změny 
v koncentraci tadalafilu po 3 hodinách při současném užití s alkoholem. Alkohol byl podáván za 
podmínek maximalizujících rychlost jeho vstřebávání (ráno nalačno a bez jídla ještě 2 hodiny po požití 
alkoholu). 
Tadalafil (20 mg) nezesiloval průměrné snížení krevního tlaku způsobené alkoholem (0,7 g/kg, tj. 
přibližně 180 ml 40% alkoholu [vodky] pro 80kg muže), u některých osob však byly pozorovány 
posturální závratě a ortostatická hypotenze. Pokud byl tadalafil podán s nižší 
dávkou alkoholu (0,6 g/kg), hypotenze nebyla pozorována a výskyt závratí měl podobnou frekvenci 
jako po alkoholu samotném. Tadalafil (10 mg) nezesiloval vliv alkoholu na kognitivní funkce. 
 
 
 
Léčivé přípravky metabolizované cytochromem PNepředpokládá se, že by Gerocilan vyvolával klinicky významnou inhibici nebo indukci clearance 
léčivých přípravků metabolizovaných izoformami CYP450. Studie potvrdily, že tadalafil neinhibuje 
ani neindukuje isoformy CYP450 včetně CYP3A4, CYP1A2, CYP2D6, CYP2E1, CYP2Ca CYP2C19. 
 
Substráty CYP2C9 (např.R- warfarin) 
Tadalafil (10 mg a 20 mg) neměl žádný klinicky významný účinek na expozici (AUC) S-warfarinu 
nebo R-warfarinu (substrát CYP2C9), ani neovlivnil změny protrombinového času vyvolané 
warfarinem. 
 
Kyselina acetylsalicylová
Tadalafil (10 mg a 20 mg) nepotencoval prodloužení času krvácivosti způsobené kyselinou 
acetylsalicylovou. 
 
Antidiabetika
Specifické interakční studie s antidiabetiky nebyly provedeny.