Glivec Dávkování a způsob podání
 
Léčbu má zahájit lékař s odpovídajícími zkušenostmi v léčbě pacientů s hematologickými malignitami 
a maligními sarkomy. 
 
Předepsaná dávka má být podávána perorálně s jídlem a zapíjena velkou sklenicí vody, aby se 
minimalizovalo riziko gastrointestinálního podráždění. Dávky 400 mg nebo 600 mg mají být 
podávány jednou denně, zatímco dávka 800 mg má být podávána rozděleně na 400 mg dvakrát denně, 
ráno a večer. Pro pacienty tobolky ve sklenici neperlivé vody nebo v jablečném džusu. Protože ve studiích na zvířatech byla 
prokázána reprodukční toxicita a možné riziko pro lidský plod není známé, je nutné ženám ve 
fertilním věku doporučit při otevírání tobolek zvýšenou opatrnost, tak aby nedošlo k inhalaci prášku 
nebo ke kontaktu prášku s kůží a očima okamžitě umýt ruce. 
 
Dávkování u CML u dospělých pacientů 
Doporučená dávka Glivecu je pro dospělé pacienty v chronické fázi CML 400 mg/den. Chronická fáze 
CML je definována dosažením všech následujících kriterií: blasty v krvi a kostní dřeni < 15 %, 
basofily v periferní krvi < 20 %, trombocyty > 100 x 109/l. 
 
U dospělých pacientů s akcelerovanou fází je doporučená dávka Glivecu 600 mg/den. Akcelerovaná 
fáze onemocnění je určena přítomností kteréhokoli z následujících projevů: blasty v krvi nebo kostní 
dřeni  15 % ale < 30 %, blasty a promyelocyty v krvi nebo kostní dřeni  30 % < 30 % blastů 
U dospělých pacientů v blastické krizi je doporučená dávka Glivecu 600 mg/den. Blastická krize je 
definována počtem blastů v krvi nebo kostní dřeni  30 % nebo extramedulárním postižením jiným 
než hepatosplenomegalií. 
 
Trvání léčby: V klinických studiích pokračovala léčba Glivecem do progrese onemocnění. Vliv 
zastavení léčby po dosažení kompletní cytogenetické odpovědi nebyl hodnocen. 
 
U pacientů v chronické fázi onemocnění je možno uvažovat o vzestupu dávky ze 400 mg na 600 mg 
nebo 800 mg, u pacientů s akcelerovanou fází onemocnění nebo v blastické krizi je možné zvýšit 
dávku ze 600 mg na maximum 800 mg nežádoucích účinků nebo závažné neutropenie či trombocytopenie nesouvisející s leukemií, za 
následujících okolností: při progresi onemocnění léčby dosaženo uspokojivé hematologické odpovědi; pokud nebylo po 12 měsících léčby dosaženo 
cytogenetické odpovědi; nebo při ztrátě předtím dosažené hematologické a/nebo cytogenetické 
odpovědi. Při zvyšování podávané dávky mají být pacienti pečlivě sledováni pro možnost zvýšeného 
výskytu nežádoucích účinků při vyšších dávkách. 
 
Dávkování u CML u dětí 
Dávkování pro děti by mělo být stanoveno podle tělesného povrchu se doporučuje dětem s chronickou fází CML nebo v pokročilé fázi CML 800 mg– jedna se podává ráno a druhá večer. Doporučené dávkování je v současnosti založeno na malém 
počtu pediatrických pacientů  
U dětí je možno uvažovat o zvýšení dávky z 340 mg/m2 denně na 570 mg/m2 denně celkovou dávku 800 mgtrombocytopenie nesouvisející s leukemií za následujících okolností: při progresi onemocnění 
pokud nebylo po 12 měsících léčby dosaženo cytogenetické odpovědi, nebo při ztrátě před tím 
dosažené hematologické a/nebo cytogenetické odpovědi. Při zvyšování podávané dávky mají být 
pacienti pečlivě sledováni pro možnost zvýšeného výskytu nežádoucích účinků při vyšších dávkách. 
 
Dávkování u Ph+ ALL u dospělých pacientů 
U dospělých pacientů s Ph+ ALL je doporučená dávka Glivecu 600 mg/den. Hematologové se 
specializací na léčbu tohoto onemocnění mají terapii sledovat během všech fází péče. 
 
Léčebný režim: Podle dosavadních údajů byla prokázána účinnost a bezpečnost Glivecu u dospělých 
pacientů s nově diagnostikovanou Ph+ ALL, pokud se podával v dávce 600 mg/den v kombinaci 
s chemoterapií v indukční fázi, v konsolidační a udržovací fázi po chemoterapii léčby Glivecem se může lišit s vybraným léčebným programem, ale obecně delší expozice Glivecu 
přináší lepší výsledky. 
 
Pro dospělé pacienty s recidivující nebo refrakterní Ph+ ALL je monoterapie Glivecem při dávce 
600 mg/den bezpečná, účinná a lze ji podávat do progrese onemocnění. 
 
Dávkování u Ph+ ALL u dětí 
Dávkování pro děti má být stanoveno podle tělesného povrchu doporučuje dávka 340 mg/m2 denně  
Dávkování u MDS/MPD 
U dospělých pacientů s MDS/MPD je doporučená dávka Glivecu 400 mg/den. 
 
Trvání léčby: V jediné dosud provedené klinické studii pokračovala léčba Glivecem do progrese 
onemocnění  
Dávkování u HES/CEL 
U dospělých pacientů s HES/CEL je doporučená dávka Glivecu 100 mg/den. 
 
Zvýšení dávky ze 100 mg na 400 mg lze zvažovat při absenci nežádoucích účinků léčiva, a jestliže je 
při hodnocení léčby prokázána nedostatečná odpověď na léčbu. 
 
Léčba má pokračovat tak dlouho, dokud je pro pacienta přínosná. 
 
  
Dávkování u GIST 
U dospělých pacientů s inoperabilním a/nebo metastatickým maligním GIST je doporučená dávka 
Glivecu 400 mg/den. 
 
Existuje pouze omezené množství údajů o účinku zvýšení dávky ze 400 mg na 600 mg nebo 800 mg u 
pacientů s progresí při užívání nižší dávky  
Trvání léčby: v klinických studiích pokračovala léčba pacientů s GIST do progrese onemocnění. V 
době analýzy byl medián trvání léčby 7 měsíců dosažení odpovědi nebyl studován. 
 
Doporučená dávka Glivecu k adjuvantní léčbě dospělých pacientů po resekci GIST je 400 mg/den. 
Optimální délka trvání léčby dosud není stanovena. Délka léčby v klinických studiích, které byly 
podkladem pro tuto indikaci, byla 36 měsíců  
Dávkování u DFSP 
U dospělých pacientů s DFSP je doporučená dávka Glivecu 800 mg/den. 
 
Úprava dávkování kvůli nežádoucím účinkům 
 
Nehematologické nežádoucí účinky
Jestliže se při léčbě Glivecem vyskytnou závažné nehematologické nežádoucí účinky, musí být léčba 
do jejich odeznění přerušena. Potom může být léčba přiměřeně obnovena v závislosti na počáteční 
závažnosti příhody. 
 
Při zvýšení hladiny bilirubinu > 3násobek stanoveného horního limitu normálu zvýšení hladin jaterních transamináz > 5násobek IULN má být léčba Glivecem přerušena, dokud se 
hladiny bilirubinu nevrátí k < 1,5násobku IULN a hladiny transamináz k < 2,5násobku IULN. Léčba 
Glivecem potom může pokračovat nižšími denními dávkami. U dospělých má být dávka snížena ze 
400 na 300 mg nebo ze 600 na 400 mg nebo z 800 mg na 600 mg a u dětí ze 340 na 260 mg/m2/den. 
 
Hematologické nežádoucí účinky
Při závažné neutropenii nebo trombocytopenii se doporučuje snížení dávky nebo přerušení léčby tak, 
jak je uvedeno v následující tabulce. 
 
Úprava dávkování při neutropenii nebo trombocytopenii: 
 
HES/CEL dávka 100 mgANC < 1,0 x 109/l 
a/nebo
trombocyty < 50 x 109/l 
1. Přerušte podávání Glivecu, dokud není 
ANC  1,5 x 109/l a trombocyty
 75 x 109/l. 
2. Obnovte léčbu Glivecem na úroveň 
předchozí dávky nežádoucími účinkyChronická fáze CML, 
MDS/MPD a GIST 
400 mgHES/CEL 400 mgANC < 1,0 x 109/l
a/nebo 
trombocyty < 50 x 109/l 
1. Přerušte podávání Glivecu, dokud není 
ANC  1,5 x 109/l a trombocyty
 75 x 109/l. 
2. Obnovte léčbu Glivecem na úroveň 
předchozí dávky nežádoucími účinky3. V případě opakování ANC < 1,0 x 109/l 
a/nebo trombocytů k < 50 x 109/l, 
opakujte bod 1 a léčbu Glivecem obnovte 
sníženou dávkou 300 mg. 
Chronická fáze CML u 
dětí ANC < 1,0 x 109/l 
a/nebo
trombocyty < 50 x 109/l 
 
1. Přerušte podávání Glivecu, dokud není 
ANC  1,5 x 109/l a trombocyty
 75 x 109/l. 
2. Obnovte léčbu Glivecem na úroveň 
předchozí dávky nežádoucími účinky3. V případě opakování ANC < 1,0 x109/l 
a/nebo trombocytů < 50 x109/l, opakujte 
bod 1 a léčbu Glivecem obnovte sníženou 
dávkou 260 mg/m2. 
Akcelerovaná fáze 
CML a blastická krize a
Ph+ ALL dávka 600 mgaANC < 0,5 x 109/l 
a/nebo
trombocyty < 10 x 109/l 
1. Zjistěte, zda cytopenie souvisí s leukemií 
2. Pokud cytopenie nesouvisí s leukemií, 
snižte dávku Glivecu na 400 mg. 
3. Pokud cytopenie přetrvává po 2 týdny, 
snižte dále dávku na 300 mg. 
4. Pokud cytopenie přetrvává po 4 týdny a 
stále nesouvisí s leukemií, přerušte 
podávání Glivecu dokud není ANC 
 1 x 109/l a trombocyty  20 x 109/l, 
potom obnovte léčbu dávkou 300 mg. 
Akcelerovaná fáze 
CML a blastická krize u
dětí 340 mg/m2aANC < 0,5 x 109/l 
a/nebo 
trombocyty < 10 x 109/l 
1. Zjistěte, zda cytopenie souvisí s leukemií 
2. Pokud cytopenie nesouvisí s leukemií, 
snižte dávku Glivecu na 260 mg/m2. 
3. Pokud cytopenie přetrvává po 2 týdny, 
snižte dále dávku na 200 mg/m2. 
4. Pokud cytopenie přetrvává po 4 týdny a 
stále nesouvisí s leukemií, přerušte 
podávání Glivecu, dokud není ANC 
 1 x 109/l a trombocyty  20 x 109/l, 
potom obnovte léčbu dávkou 200 mg/m2. 
DFSP 
ANC < 1,0 x 109/l 
a/nebo 
trombocyty < 50 x 109/l
1. Přerušte podávání Glivecu, dokud není 
ANC  1,5 x 109/l a trombocyty
 75 x 109/l. 
2. Obnovte léčbu Glivecem v dávce 600 mg. 
3. V případě opakování ANC < 1,0 x 109/l 
a/nebo trombocytů k < 50 x 109/l, 
opakujte krok 1 a léčbu Glivecem obnovte 
se sníženou dávkou 400 mg. 
ANC = absolutní počet neutrofilů
a výskyt alespoň po 1 měsíci léčby 
 
Zvláštní populace 
 
Pediatrická populace
Nejsou žádné zkušenosti s podáváním u dětí s CML mladších než 2 roky a u dětí s Ph+ ALL mladších 
než 1 rok  
Bezpečnost a účinnost imatinibu u dětí mladších než 18 let s MDS/MPD, DFSP, GIST a HES/CEL 
nebyla v klinických studiích stanovena. V současnosti dostupné publikované údaje jsou shrnuty v bodě 
5.1, ale na jejich základě nelze učinit žádná doporučení ohledně dávkování. 
 
Porucha funkce jater
Imatinib je metabolizován především játry. Pacientům s lehkou, středně těžkou nebo těžkou dysfunkcí 
jater má být podávána minimální doporučená dávka 400 mg denně. Dávka může být snížena, pokud 
není tolerována  
Klasifikace dysfunkce jater: 
 
Dysfunkce jater Vyšetření jaterních funkcí
Lehká Celkový bilirubin: = 1,5 ULN 
AST: > ULN bilirubin je > ULNStředně těžká Celkový bilirubin: > 1,5–3,0 ULN 
AST: jakákoliv 
Těžká Celkový bilirubin: > 3–10 ULN 
AST: jakákoliv 
ULN = horní hranice normy 
AST = aspartátaminotransferáza 
Porucha funkce ledvin
U pacientů s dysfunkcí ledvin nebo u dialyzovaných pacientů má být použita počáteční minimální 
dávka 400 mg denně. U těchto pacientů se však doporučuje opatrnost. Pokud dávka není tolerována, 
může být snížena. Pokud je tolerována, může být v případě nedostatečné účinnosti zvýšena 4.4 a 5.2 
Starší pacienti
U starších pacientů nebyla farmakokinetika imatinibu cíleně studována. V klinických studiích, které 
zahrnovaly 20 % pacientů ve věku 65 let a starších, nebyly u dospělých pacientů pozorovány 
významné rozdíly ve farmakokinetice v závislosti na věku. U starších pacientů není nutné doporučovat 
zvláštní dávkování.