Ikametin Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Léčiva ovlivňující stavbu a mineralizaci kostí, bisfosfonáty. 
ATC kód: M05BA 
Mechanismus účinku
Kyselina ibandronová je vysoce účinný bisfosfonát, který patří do skupiny aminobisfosfonátů, působí 
selektivně  na  kostní  tkáň  a  specificky  inhibuje  aktivitu  osteoklastů  bez  přímého  ovlivnění  kostní 
novotvorby.  Neinterferuje  s  aktivací  osteoklastů.  Podávání  kyseliny  ibandronové  vede  k  postupnému 
přibývání  kostní  hmoty  a  snížení  výskytu  zlomenin  potlačením  zvýšeného  kostního  obratu  do 
premenopauzálních hodnot u žen po menopauze. 
 
Farmakodynamické účinky
Farmakodynamickým  účinkem  kyseliny  ibandronové  je  inhibice  kostní  resorpce.  V  pokusech 
provedených in  vivo zabraňuje  podávání  kyseliny  ibandronové  úbytku  kostní  hmoty  experimentálně 
navozenému porušením funkce gonád, podáním retinoidů, přítomností nádorů nebo extraktů z nádorů. 
Endogenní kostní resorpce je inhibována rovněž u mladých (rychle rostoucích) potkanů, což vede ke 
zvýšení podílu normální kostní hmoty ve srovnání s neléčenými zvířaty. 
 
Zvířecí modely potvrzují, že kyselina ibandronová je vysoce účinný inhibitor aktivity osteoklastů. U 
rostoucích potkanů nebyly prokázány žádné známky porušené mineralizace, a to dokonce ani v dávkách 
5000krát vyšších než je dávka nezbytná pro léčbu osteoporózy. 
 
Dlouhodobé  každodenní  podávání  i  podávání  po  určitých  časových  intervalech  (s  dlouhotrvajícím 
obdobím bez aplikace přípravku) u potkanů, psů a opic vedlo k tvorbě nové kostní hmoty se zachovanou 
 
normální  kvalitou  a  udrželo  nebo  zvýšilo  mechanickou  pevnost,  a to  dokonce  v  dávkách  toxického 
rozsahu.  U  pacientek, kterým byla kyselina ibandronová podávána, byla v klinické studii (MF 4411) 
potvrzena účinnost podávání kyseliny ibandronové proti výskytu zlomenin, a to jak při každodenním 
podávání kyseliny ibandronové, tak i při podávání v delších časových intervalech s obdobím 9-10 týdnů 
bez podání dávky. 
 
Při  studiu  na zvířecích modelech  navodilo  podávání  kyseliny  ibandronové  biochemické  změny 
vypovídající  o  dávkově  závislé  inhibici  kostní  resorpce,  včetně  suprese  močových  biochemických 
markerů  degradace  kostního  kolagenu  (jako  jsou  deoxypyridinolin  a  příčně  vázané  N-telopeptidy 
kolagenu typu I (NTX)). 
 
Ve fázi I bioekvivalenční studie zahrnující 72 postmenopauzálních žen, kterým byly perorálně podány 
celkem 4 dávky 150 mg přípravku každých 28 dní, byla po podání první dávky pozorována inhibice 
sérového CTX. Tato inhibice nastala dříve než 24 hodin po užití dávky (medián inhibice 28 %), přičemž k 
maximální inhibici došlo o 6 dní později (medián maximální inhibice 69 %). Po podání třetí a čtvrté 
dávky byl medián maximální inhibice 6 dní po užití 74 %, a po 28 dnech od podání čtvrté dávky došlo ke 
snížení mediánu inhibice na 56 %. Bez dalšího podávání léčiva dochází ke ztrátě supresivního účinku na 
biochemické markery kostní resorpce. 
 
Klinická účinnost
Užití  nezávislých  rizikových  faktorů,  jako  například  nízký  BMD,  věk,  přítomnost  již  prodělaných 
zlomenin, zlomeniny v rodinné anamnéze, rychlý úbytek kostní hmoty a nízký body mass index, má být 
zváženo z důvodu identifikace žen, u kterých je zvýšené riziko výskytu osteoporotických zlomenin. 
 
Kyselina ibandronová 150 mg jednou měsíčně 
Denzita kostní hmoty ("bone mineral density", BMD)
Ve  dvouleté,  dvojitě  zaslepené  multicentrické  klinické  studii  (BM  16549)  prováděné  u 
postmenopauzálních žen s osteoporózou (vstupní hodnota BMD T skóre v bederní páteři pod -2,5  SD) 
bylo prokázáno, že podávání kyseliny ibandronové v dávce 150 mg jednou měsíčně je z hlediska zvýšení 
BMD přinejmenším stejně účinné, jako podávání kyseliny ibandronové v dávce 2,5 mg jednou denně. 
Tato účinnost byla prokázána jak analýzou primární účinnosti po jednom roce, tak v konfirmační analýze 
výsledných ukazatelů po dvou letech léčby (tabulka 2). 
 
 
Tabulka 2: Průměrné relativní hodnoty změny BMD ve srovnání se vstupní hodnotou u bederní páteře, u 
celého proximálního femuru, v krčku femuru a v trochanteru po jednom roce (analýza primární účinnosti) 
a po dvou letech léčby (u populace "per protokol") ve studii BM 16549. 
  
 Údaje  ze  studie  BM  16549  po 
jednom roce 
Údaje   ze   studie   BM   16549   po 
dvou letech 
Průměrné relativní   hodnoty 
změny  BMD  ve  srovnání  se
vstupní hodnotou % [95% CI] 
Kyselina 
ibandronová 
2,5     mg     1x 
denně 
(N=318)
Kyselina 
ibandronová 
150 mg jednou 
měsíčně 
(N=320)
Kyselina 
ibandronová 
2,5    mg    1x 
denně 
(N=294)
Kyselina 
ibandronová   mg               jednou 
měsíčně
(N=291) 
 
BMD bederní páteře L2-L4 3,9 [3,4; 4,3] 4,9 [4,4; 5,3] 5,0[4,4; 5,5] 6,6 [6,0; 7,1] 
BMD   celého   proximálního 2,0 [1,7; 2,3] 3,1 [2,8; 3,4] 2,5[2,1; 2,9] 4,2 [3,8; 4,5] 
 
femuru 
BMD v krčku femuru 1,7 [1,3; 2,1] 2,2 [1,9; 2,6] 1,9[1,4; 2,4] 3,1 [2,7; 3,6] 
BMD v trochanteru 3,2 [2,8; 3,7] 4,6 [4,2; 5,1] 4,0 [3,5;4,5] 6,2 [5,7; 6,7] 
 
 
    
Kromě toho bylo v prospektivně plánovaných analýzách potvrzeno, že na zvýšení BMD bederní páteře 
má kyselina ibandronová 150 mg jednou měsíčně lepší účinek než kyselina ibandronová 2,5 mg jednou 
denně, p=0,002 po jednom roce léčby a p<0,001 po dvou letech léčby. 
 
Po  jednom  roce  léčby  (analýza  primární  účinnosti)  došlo  u  91,3 %  (p=0,005)  pacientek  užívajících 
kyselinu  ibandronovou 150 mg jednou měsíčně ke zvýšení BMD bederní páteře na vstupní nebo vyšší 
hodnotu (odpověď na léčbu), u pacientek užívajících kyselinu ibandronovou 2,5 mg jednou denně k 
odpovědi na léčbu došlo v 84,0 % případů. Po dvou letech léčby odpovídalo na léčbu ve skupině léčené 
kyselinou  ibandronovou 150  mg  jednou  měsíčně  93,5 %  (p=0,004)  pacientek  a  ve  skupině  léčené 
kyselinou ibandronovou 2,5 mg jednou denně odpovídalo na léčbu 86,4 % pacientek. 
 
Pokud  jde  o  BMD  celého  proximálního  femuru,  došlo  po  jednom  roce  léčby  u  90,0 %  (p<0,001) 
pacientek užívajících kyselinu  ibandronovou 150 mg jednou měsíčně a u 76,7 % pacientek užívajících 
kyselinu ibandronovou 2,5 mg jednou denně ke zvýšení BMD celého proximálního femuru na vstupní 
nebo  vyšší  hodnotu.  Po  dvou letech  léčby  došlo  u  93,4 %  (p<0,001)  pacientek  užívajících kyselinu 
ibandronovou 150 mg jednou měsíčně a u 78,4 % pacientek užívajících kyselinu ibandronovou 2,5 mg 
jednou denně ke zvýšení BMD celého proximálního femuru na vstupní nebo vyšší hodnotu. 
 
Při použití přísnějšího kritéria, kterým je kombinace BMD bederní páteře a BMD celého proximálního 
femuru,  odpovídalo  na  léčbu  po  jednom  roce  83,9 %  (p<0,001)  pacientek  užívajících kyselinu 
ibandronovou 150 mg jednou měsíčně a 65,7 % pacientek užívajících kyselinu  ibandronovou  2,5  mg 
jednou  denně.  Po  dvou  letech  léčby  splňovalo  tato  kriteria  87,1 %  (p<0,001)  pacientek  užívajících 
kyselinu ibandronovou 150 mg jednou měsíčně a 70,5 % pacientek užívajících kyselinu ibandronovou 2,mg jednou denně. 
 
Biochemické markery kostní obnovy
Klinicky významné snížení hladin CTX v séru bylo pozorováno ve všech časových bodech studie, tedy v 
měsících 3, 6, 12 a 24. Po jednom roce léčby (analýza primární účinnosti) byl medián relativní změny ve 
srovnání se vstupní hodnotou u pacientek užívajících kyselinu ibandronovou 150 mg jednou měsíčně -% a u pacientek užívajících kyselinu ibandronovou 2,5 mg jednou denně -67 %. Po dvou letech léčby byl 
medián relativní změny ve srovnání se vstupní hodnotou -68 % ve skupině s dávkou 150  mg  jednou 
měsíčně a -62 % ve skupině s dávkou 2,5 mg jednou denně. 
 
Po jednom roce léčby došlo u 83,5 % (p= 0,006) pacientek užívajících kyselinu  ibandronovou 150  mg 
jednou měsíčně a u 73,9 % pacientek užívajících kyselinu ibandronovou 2,5 mg jednou denně k odpovědi 
na  léčbu  (definována  jako  snížení  o ≥50 %  ve  srovnání  se  vstupní  hodnotou).  Po  dvou  letech  byla 
odpověď na léčbu ve skupině léčené 150 mg měsíčně u 78,7 % (p=0,002) pacientek a ve skupině léčené 
2,5 mg denně u 65,6 % pacientek. 
 
Na základě výsledků studie BM 16549 lze očekávat, že kyselina ibandronová podávaná v dávce 150 mg 
jednou měsíčně bude přinejmenším stejně účinná v prevenci zlomenin, jako při podávání v dávce 2,5 mg 
jednou denně. 
 
Kyselina ibandronová 2,5 mg jednou denně
V  úvodní  tříleté,  randomizované,  dvojitě  zaslepené,  placebem  kontrolované  studii  sledující  výskyt 
zlomenin (MF 4411) bylo prokázáno statisticky významné a léčebně relevantní snížení incidence nových 
 
radiograficky prokázaných, morfometrických a klinických zlomenin obratlů (tabulka 3). V této studii byla 
posuzována perorální forma kyseliny ibandronové v dávce 2,5 mg jednou denně a 20 mg periodicky v 
rámci výzkumného režimu. Kyselina ibandronová byla užívána 60 minut před prvním denním jídlem 
nebo nápojem (období lačnění po požití přípravku). Do studie byly zařazeny ženy ve věku od 55 do let,  alespoň  5  let  po  menopauze,  s  BMD  bederní  páteře  v  rozmezí  od  2  do  5  SD  pod  průměr 
premenopauzálních  žen  (T-skóre),  a  to  alespoň  v  jednom  obratli  [L1 - L4]  a  s  jednou  až  čtyřmi 
předchozími zlomeninami obratlů. Všechny pacientky dostávaly 500 mg vápníku a 400 IU vitaminu D 
denně. Účinnost byla posuzována u 2928 pacientek. 
Užívání  kyseliny  ibandronové  v  dávce  2,5  mg  denně  vedlo  ke  statisticky  významnému  a  léčebně 
relevantnímu snížení incidence nových zlomenin obratlů. Za tři roky trvání studie byl snížen výskyt 
nových radiograficky potvrzených zlomenin obratlů o 62 % (p=0,0001). Po 2 letech bylo pozorováno 
snížení relativního rizika o 61 % (p=0,0006). Po jednom roce léčby nebyl statisticky významný rozdíl 
zaznamenán (p=0,056). Účinek na zlomeniny byl během trvání celé studie konzistentní. Nebyl žádný 
náznak svědčící o oslabení tohoto účinku v čase. 
Incidence klinických zlomenin obratlů byla také signifikantně snížena o 49 % (p=0,011). Výrazný účinek 
na  vertebrální  zlomeniny  se  dále  odrazil  ve  statisticky  významném  snížení  ztráty  tělesné  výšky  ve 
srovnání s placebem (p<0,0001). 
 
Tabulka 3: Výsledky tříleté studie MF 4411 sledující účinek na zlomeniny (%, 95 % CI)  
 
 Placebo 
 
(N=974) 
Kyselina ibandronová 
2,5 mg jednou denně 
(N=977)
Snížení relativního rizika nové 
morfometrické vertebrální
fraktury 
 62 % 
(40,9; 75,1) 
Incidence nových 
morfometrických 
vertebrálních fraktur
9,56 % 
(7,5; 11,7) 
4,68 % 
(3,2;6,2) 
Snížení relativního rizika 
klinických
vertebrálních fraktur 
 49 % 
(14,03; 69,49) 
Incidence klinických 
vertebrálních fraktur 
5,33 %
(3,73; 6,92) 
2,75 % 
(1,61; 3,89) 
BMD - průměrná změna oproti
vstupní hodnotě v bederní páteři 
ve 3. roce 
1,26 % 
(0,8; 1,7) 
6,54 % 
(6,1; 7,0) 
BMD - průměrná změna oproti 
vstupní hodnotě v celkovém
proximálním femuru ve 3. roce 
-0,69 % 
(-1,0; -0,4) 
3,36 % 
(3,0; 3,7) 
  
  
Terapeutický efekt kyseliny ibandronové byl dále posuzován v analýze subpopulace pacientek se vstupní 
hodnotou BMD T-skóre v bederní páteři pod -2,5. Snížení rizika zlomeniny obratle bylo velmi obdobné 
jako u celé sledované populace. 
 
Tabulka  4: Výsledky tříleté studie MF 4411 (%, 95 % CI) u pacientek se vstupní hodnotou BMD T-
skóre v bederní páteři pod -2,5  
 
 Placebo 
 
Kyselina ibandronová 
2,5 mg jednou denně 
(N=587) (N=575) 
Snížení relativního rizika nové 
morfometrické vertebrální
fraktury 
 59 % (34,5; 74,3) 
Incidence nových 
morfometrických 
vertebrálních fraktur
12,54 % (9,53; 15,55) 5,36 % (3,31; 7,41) 
Snížení relativního rizika 
klinických
vertebrálních fraktur 
 50 % (9,49; 71,91) 
Incidence klinických 
vertebrálních fraktur
6,97 % (4,67; 9,27) 3,57 % (1,89; 5,24) 
BMD - průměrná změna oproti
vstupní hodnotě v bederní páteři 
ve 3. roce 
1,13 % (0,6; 1,7) 7,01 % (6,5; 7,6) 
BMD - průměrná změna oproti 
vstupní hodnotě v celkovém
proximálním femuru ve 3. roce 
-0,70 % (-1,1; -0,2) 3,59 % (3,1; 4,1) 
 
V  celkové  populaci  pacientek zařazených  do  studie  MF4411  nebylo  zaznamenáno  snížení  počtu 
nevertebrálních zlomenin, avšak při denním podávání kyseliny ibandronové byla prokázána účinnost u 
vysoce rizikové subpopulace (s hodnotami BMD T-skóre < -3.0 v krčku proximálního femuru), kde bylo 
zaznamenáno snížení rizika nevertebrálních zlomenin o 69 %. 
 
Denní podávání dávky 2,5 mg vedlo k postupnému zvyšování BMD jak v oblasti obratlů, tak na ostatních 
místech skeletu. 
 
Za tři roky léčby bylo zvýšení BMD bederní páteře ve srovnání s placebem 5,3 % a 6,5 % oproti vstupní 
hodnotě. V oblasti proximálního femuru byla zaznamenána zvýšení oproti vstupním hodnotám 2,8 %  v 
krčku femuru, 3,4 % v celkovém proximálním femuru a 5,5 % v trochanteru. 
Biochemické  markery  kostního  obratu  (jako  jsou  močový  CTX  a  sérový  osteokalcin)  vykázaly 
očekávanou supresi na premenopauzální úroveň a maximální suprese bylo dosaženo během období 3 - měsíců. 
Klinicky významný pokles biochemických markerů kostní resorpce o 50 % byl pozorován již jeden měsíc 
po zahájení léčby kyselinou ibandronovou 2,5 mg. 
Po vysazení léčby dochází k návratu k patologicky zvýšené osteoresorpci spojené s postmenopauzální 
osteoporózou. 
Histologická  analýza  kostních  biopsií  odebraných  po  dvou  a  třech  letech  léčby  žen  po  menopauze 
prokázala normální kvalitu kosti a neprokázala žádné známky porušené mineralizace. 
 
Pediatrická populace (viz body 4.2 a 5.2) 
Podávání kyseliny ibandronové nebylo studováno v pediatrické populaci, proto nejsou k dispozici žádné 
údaje o účinnosti nebo bezpečnosti pro tuto skupinu pacientek.