Imanivec Dávkování a způsob podání
 
Dávkování 
Léčbu má zahájit lékař s odpovídajícími zkušenostmi v léčbě pacientů s hematologickými malignitami 
a maligními sarkomy. 
 
Pro dávkování 400 mg a více (viz doporučené dávkování níže) je dostupná tableta 400 mg (nelze 
půlit). 
Pro dávkování jiné než 400 mg a 800 mg (viz doporučené dávkování níže) je dostupná tableta 100 mg, 
kterou lze půlit. 
 
Předepsaná  dávka  má  být  podávána  perorálně  s  jídlem  a  zapíjena  velkou  sklenicí  vody,  aby  se 
minimalizovalo  riziko  gastrointestinálního  podráždění.  Dávky  400  mg  nebo  600  mg  mají  být 
podávány jednou denně, zatímco dávka 800 mg má být podávána rozděleně na 400 mg dvakrát denně 
ráno a večer. 
 
Pro pacienty, kteří nemohou polykat potahované tablety celé, je možné tablety rozpustit ve sklenici 
neperlivé vody nebo jablečného džusu. Požadovaný počet tablet se vhodí do přiměřeného množství 
tekutiny (přibližně 50 ml pro 100mg tabletu a 200 ml pro 400mg tabletu) a zamíchá se lžičkou. 
Připravená suspenze se musí podat ihned poté, co dojde k úplnému rozpuštění tablety/tablet. 
 
Dávkování u CML u dospělých pacientů 
Doporučená dávka přípravku Imanivec je pro dospělé pacienty v chronické fázi CML 400 mg/den. 
Chronická fáze CML je definována dosažením všech následujících kriterií: blasty v krvi a kostní dřeni 
< 15 %, basofily v periferní krvi < 20 %, trombocyty > 100 × 109/l. 
 
U dospělých pacientů s akcelerovanou fází je doporučená dávka přípravku Imanivec 600 mg/den. 
Akcelerovaná fáze onemocnění je určena přítomností kteréhokoli z následujících projevů: blasty v krvi 
nebo  kostní  dřeni  ≥  15  %  ale  <  30  %,  blasty  a  promyelocyty  v  krvi  nebo  kostní  dřeni  ≥  30  % 
(za předpokladu < 30 % blastů), basofily v periferní krvi ≥ 20 %, trombocyty < 100 × 109/l bez vztahu 
k léčbě. 
 
U dospělých pacientů v blastické krizi je doporučená dávka přípravku Imanivec 600 mg/den. Blastická 
krize je definována počtem blastů v krvi nebo kostní dřeni ≥ 30 % nebo extramedulárním postižením 
jiným než je hepatosplenomegalie. 
 
Délka léčby:  V  klinických  studiích pokračovala  léčba  imatinibem  do  progrese  onemocnění.  Efekt 
zastavení léčby po dosažení kompletní cytogenetické odpovědi nebyl zkoumán. 
 
U pacientů v chronické fázi onemocnění je možno uvažovat o vzestupu dávky ze 400 mg na 600 mg 
nebo 800 mg, u pacientů s akcelerovanou fází onemocnění nebo v blastické krizi je možné zvýšit 
 
 
dávku  z  600  mg  na  maximum  800  mg  (podáváno  2krát  denně  400  mg),  při  absenci  závažných 
nežádoucích  účinků  nebo  závažné  neutropenii  či  trombocytopenii  nesouvisející  s  leukemií,  za 
následujících okolností: při progresi onemocnění (kdykoliv); pokud nebylo ani po 3 měsících léčby 
dosaženo  uspokojivé  hematologické  odpovědi;  pokud  nebylo  po  12  měsících  léčby  dosaženo 
cytogenetické  odpovědi;  nebo  při ztrátě  předtím  dosažené  hematologické  a/nebo  cytogenetické 
odpovědi.  Při  zvyšování  podávané  dávky  mají  být  pacienti  pečlivě  sledováni kvůli možnosti 
zvýšeného výskytu nežádoucích reakcí při vyšších dávkách. 
 
Dávkování u CML u dětí
Dávkování  pro  děti  a  dospívající  má  být  stanoveno  podle  plochy  povrchu těla (mg/m2).  Dávka 
340 mg/m2 denně se doporučuje dětem a dospívajícím s chronickou fází CML nebo v pokročilé fázi 
CML (nepřekročit celkovou dávku 800 mg). Lék může být podáván jednou denně nebo může být 
celková denní dávka rozdělena do dvou částí – jedna ráno a druhá večer. Doporučené dávkování je 
v současnosti založeno na malém počtu pediatrických pacientů (viz body 5.1 a 5.2). 
S léčbou dětí do 2 let věku nejsou zkušenosti. 
 
U dětí a dospívajících je možno uvažovat o vzestupu dávky z 340 mg/m2 denně na 570 mg/m2 denně 
(nepřekročit  celkovou  dávku  800  mg)  při  absenci  závažných  nežádoucích  účinků  nebo  závažné 
neutropenii  či  trombocytopenii  nesouvisející  s  leukemií  za  následujících  okolností:  při  progresi 
onemocnění (kdykoliv), pokud nebylo ani po 3 měsících léčby dosaženo uspokojivé hematologické 
odpovědi; pokud nebylo po 12 měsících léčby dosaženo cytogenetické odpovědi; nebo při ztrátě před 
tím dosažené hematologické a/nebo cytogenetické odpovědi. Při zvyšování podávané dávky mají být 
pacienti pečlivě sledováni kvůli možnosti zvýšeného výskytu nežádoucích účinků při vyšších dávkách. 
 
Dávkování u Ph+ ALL u dospělých pacientů
U dospělých pacientů s Ph+ ALL je doporučená dávka přípravku Imanivec 600 mg/den. Hematologičtí 
odborníci pro léčbu tohoto onemocnění mají terapii sledovat během všech fází péče. 
 
Léčebný režim: Podle dosavadních údajů byla prokázána účinnost a bezpečnost imatinibu u dospělých 
pacientů s nově diagnostikovanou Ph+ ALL, pokud se podával v dávce 600  mg/den  v  kombinaci 
s chemoterapií v indukční fázi, v konsolidační a udržovací fázi po chemoterapii (viz bod 5.1). Délka 
léčby imatinibem se může lišit s vybraným léčebným programem, ale obecně delší expozice imatinibu 
přináší lepší výsledky. 
 
Pro dospělé pacienty s recidivující nebo refrakterní Ph+ ALL je monoterapie imatinibem při dávce 
600 mg/den bezpečná, účinná a může být podávána, dokud se neobjeví progrese onemocnění. 
 
Dávkování u Ph+ ALL u dětí
Dávkování pro děti má být stanoveno podle plochy povrchu těla (mg/m2). U dětí s Ph+ ALL se 
doporučuje dávka 340 mg/m2 denně (nepřekročit celkovou dávku 600 mg). 
 
Dávkování u MDS/MPD
U dospělých pacientů s MDS/MPD je doporučená dávka přípravku Imanivec 400 mg/den. 
 
Délka léčby: V jediné dosud provedené klinické studii pokračovala léčba imatinibem do progrese 
onemocnění (viz bod 5.1). V čase analýzy byl medián trvání léčby 47 měsíců (24 dnů – 60 měsíců). 
 
Dávkování u HES/CEL
U dospělých pacientů s HES/CEL je doporučená dávka přípravku Imanivec 100 mg/den. 
 
Zvýšení dávky ze 100 mg na 400 mg lze zvažovat při absenci nežádoucích účinků léčiva, a jestliže je 
při hodnocení léčby prokázána nedostatečná odpověď na léčbu. 
 
Léčba má pokračovat tak dlouho, dokud je pro pacienta přínosná. 
 
Dávkování u DFSP 
 
U dospělých pacientů s DFSP je doporučená dávka přípravku Imanivec 800 mg/den. 
 
Úprava dávkování pro nežádoucí účinky 
Nehematologické nežádoucí účinky
Jestliže se při léčbě imatinibem vyskytnou závažné nehematologické nežádoucí účinky, musí být léčba 
do jejich zvládnutí přerušena. Potom může být léčba přiměřeně obnovena v závislosti na počáteční 
závažnosti příhody. 
 
Při  zvýšení  hladiny  bilirubinu  >3násobek  stanoveného  horního  limitu  normálu  (IULN)  nebo  při 
zvýšení hladin jaterních aminotransferáz >5násobek IULN má být léčba imatinibem přerušena, dokud 
se hladiny bilirubinu nevrátí k <1,5násobku IULN a hladiny aminotransferáz k <2,5násobku IULN. 
Léčba imatinibem  potom může  pokračovat  nižšími denními  dávkami.  U  dospělých  má  být dávka 
snížena ze 400 na 300 mg, nebo z 600 na 400 mg, nebo z 800 mg na 600 mg a u dětí a dospívajících z 
340 na 260 mg/m2/den. 
 
Hematologické nežádoucí účinky
Při závažné neutropenii nebo trombocytopenii se doporučuje snížení dávky nebo přerušení léčby tak, 
jak je uvedeno v následující tabulce. 
 
Úprava dávkování při neutropenii nebo trombocytopenii: 
 
HES/CEL  (zahajovací  dávka 
100 mg) 
ANC < 1,0 × 109/l
a/nebo 
trombocyty < 50 × 109/l 
1. Přerušte podávání imatinibu, 
dokud     není     ANC 
≥ 1,5 × 109/l   a   trombocyty 
≥ 75 × 109/l. 
2.  Obnovte  léčbu  imatinibem 
na  úroveň předchozí  dávky 
(tj.     před     vážnými 
nežádoucími účinky). 
Chronická fáze CML, 
MDS/MPD  (zahajovací  dávka 
400 mg)
HES/CEL 
(v dávce 400 mg) 
ANC < 1,0 × 109/l 
a/nebo
trombocyty < 50 × 109/l 
1. Přerušte podávání imatinibu, 
dokud     není     ANC 
≥ 1,5 × 109/l   a   trombocyty 
≥ 75 × 109/l. 
2.  Obnovte  léčbu  imatinibem 
na  úroveň  předchozí  dávky 
(tj.     před     vážnými 
nežádoucími účinky). 
3.  V  případě  opakování  ANC 
< 1,0 × 109/l      a/nebo 
trombocytů  <  50 × 109/l, 
opakujte  krok  1  a  léčbu 
imatinibem                obnovte 
sníženou dávkou 300 mg. 
Chronická fáze CML u dětí 
(v dávce 340 mg/m2)
ANC < 1,0 × 109/l 
a/nebo 
trombocyty < 50 × 109/l
1. Přerušte podávání imatinibu, 
dokud     není     ANC 
≥ 1,5 × 109/l   a   trombocyty 
≥ 75 × 109/l. 
2.  Obnovte  léčbu  imatinibem 
na  úroveň  předchozí  dávky 
(tj.     před     vážnými 
nežádoucími účinky). 
3.  V případě  opakování  ANC 
< 1,0 × 109/l      a/nebo 
trombocytů  k  <  50 × 109/l, 
opakujte  krok  1  a  léčbu 
imatinibem                obnovte 
 
 
sníženou dávkou 260 mg/m2. 
Akcelerovaná  fáze  CML  a 
blastická krize CML a Ph+ ALL 
(zahajovací dávka 600 mg) 
aANC    < 0,5 × 109/l    a/nebo 
trombocyty < 10 × 109/l 
1.   Zjistěte,   zda   cytopenie 
souvisí  s  leukemií  (aspirací 
kostní dřeně nebo biopsií). 
2.  Pokud  cytopenie  nesouvisí 
s leukemií,   snižte   dávku 
imatinibu na 400 mg. 
3.  Pokud  cytopenie  přetrvává 
po  2  týdny,  snižte  dále 
dávku na 300 mg. 
4.  Pokud  cytopenie  přetrvává 
po 4 týdny a stále nesouvisí 
s leukemií,        přerušte 
podávání  imatinibu,  dokud 
není  ANC  ≥ 1 × 109/l   a 
trombocytů    ≥ 20 × 109/l, 
potom obnovte léčbu dávkou 
300 mg. 
Akcelerovaná  fáze  CML  a
blastická  krize  u  dětí  s  CML 
(zahajovací dávka 340 mg/m2) 
aANC < 0,5 × 109/l 
a/nebo 
trombocyty < 10 × 109/l 
1.   Zjistěte,   zda   cytopenie 
souvisí  s  leukemií  (aspirací 
kostní dřeně nebo biopsií). 
2.  Pokud  cytopenie  nesouvisí 
s leukemií,   snižte   dávku 
imatinibu na 260 mg/m2. 
3.  Pokud  cytopenie  přetrvává 
po  2  týdny,  snižte  dále 
dávku na 200 mg/m2. 
4.  Pokud  cytopenie  přetrvává 
po 4 týdny a stále nesouvisí 
s leukemií,        přerušte 
podávání  imatinibu,  dokud 
není  ANC  ≥ 1 × 109/l   a 
trombocyty   ≥ 20 × 109/l, 
potom obnovte léčbu dávkou 
200 mg/m2. 
DFSP 
(v dávce 800 mg) 
ANC < 1,0 × 109/l 
a/nebo
trombocyty < 50 × 109/l 
1. Přerušte podávání imatinibu, 
dokud     není     ANC 
≥ 1,5 × 109/l   a   trombocyty 
≥ 75 × 109/l. 
2.  Obnovte  léčbu  imatinibem 
v dávce 600 mg. 
3.  V  případě  opakování  ANC 
< 1,0 × 109/l      a/nebo 
trombocytů  <  50 × 109/l, 
opakujte  krok  1  a  léčbu 
imatinibem      obnovte      se 
sníženou dávkou 400 mg. 
ANC = absolutní počet neutrofilů
a vyskytující se po alespoň 1 měsíci léčby 
 
Zvláštní populace 
Pediatrická populace
Nejsou žádné zkušenosti s podáváním u dětí s CML mladších než 2 roky a u dětí s Ph+ALL mladších 
 
 
než 1 rok (viz bod 5.1). Zkušenosti u dětí s MDS/MPD, DFSP a HES/CEL jsou velmi omezené. 
 
Bezpečnost  a  účinnost  imatinibu  u  dětí a  dospívajících mladších  než  18  let  s  MDS/MPD,  DFSP 
a HES/CEL  nebyla  v klinických studiích stanovena. V současnosti dostupné publikované údaje jsou 
shrnuty v bodě 5.1, ale na jejich základě nelze učinit žádná doporučení ohledně dávkování. 
 
Porucha funkce jater
Imatinib je metabolizován především játry. Pacientům s lehkou, středně těžkou nebo těžkou dysfunkcí 
jater má být podávána minimální doporučená dávka 400 mg denně. Dávka může být snížena, pokud 
není tolerována (viz body 4.4, 4.8 a 5.2). 
 
Klasifikace dysfunkce jater: 
 
Dysfunkce jater Vyšetření jaterních funkcí
Lehká Celkový bilirubin: = 1,5 ULN 
AST:   > ULN  (může  být  normální  nebo 
< ULN pokud celkový bilirubin je > ULN) 
Středně těžká Celkový bilirubin: > 1,5–3,0 ULN 
AST: jakákoliv 
Těžká Celkový bilirubin: > 3–10 ULN 
AST: jakákoliv 
ULN = horní hranice normy 
AST = aspartátaminotransferáza 
Porucha funkce ledvin
U pacientů s dysfunkcí ledvin nebo u dialyzovaných pacientů má být použita počáteční minimální 
doporučená dávka 400 mg denně. U těchto pacientů se však doporučuje opatrnost. Pokud dávka není 
tolerována, může být snížena. Pokud je tolerována, může být v případě nedostatečné účinnosti zvýšena 
(viz bod 4.4 a 5.2). 
 
Starší pacienti
U starších pacientů nebyla farmakokinetika imatinibu cíleně studována. V klinických studiích, které 
zahrnovaly  20 %  pacientů  ve  věku  65  let  a  starších,  nebyly  u  dospělých  pacientů  pozorovány 
významné rozdíly ve farmakokinetice v závislosti na věku. U starších pacientů není nutné doporučovat 
zvláštní dávkování.