Imanivec Dávkování a způsob podání
 
Dávkování 
Léčbu má zahájit lékař s odpovídajícími zkušenostmi v léčbě pacientů s hematologickými malignitami 
a maligními sarkomy. 
 
Pro dávky 400 mg a vyšší (viz doporučené dávkování níže) je dostupná 400mg tableta (nedělitelná). 
Pro dávky jiné než 400 mg a 800 mg (viz doporučené dávkování níže) je dostupná 100mg dělitelná 
tableta. 
 
Předepsaná  dávka  má  být  podávána  perorálně  s  jídlem,  aby  se  minimalizovalo  riziko 
gastrointestinálního podráždění. Dávky 400 mg nebo 600 mg mají být podávány jednou denně, zatímco 
dávka 800 mg má být podávána rozděleně na 400 mg dvakrát denně, ráno a večer. 
 
Dispergovatelné tablety mají být rozpuštěny v neperlivé vodě nebo jablečném džusu. Požadovaný počet 
tablet je třeba vložit do příslušného objemu nápoje (minimálně 25 ml pro 100mg tabletu a minimálně 
100 ml pro 400mg tabletu) a míchat lžičkou, dokud se tablety zcela nerozpustí. Disperzi je třeba podat 
ihned po dokončení disperze tablety (tablet). 
Po požití disperze má být jakékoli reziduum resuspendováno v malém objemu vody nebo džusu a požito. 
Tablety se nesmí žvýkat ani polykat celé. 
 
Dávkování u CML u dospělých pacientů 
Doporučená dávka přípravku Imanivec je pro dospělé pacienty v chronické fázi CML 400 mg/den. 
Chronická fáze CML je definována dosažením všech následujících kriterií: blasty v krvi a kostní dřeni 
< 15 %, basofily v periferní krvi < 20 %, trombocyty > 100 × 109/l. 
 
U dospělých pacientů s akcelerovanou fází je doporučená dávka přípravku Imanivec 600 mg/den. 
Akcelerovaná fáze onemocnění je určena přítomností kteréhokoli z následujících projevů: blasty v krvi 
nebo  kostní  dřeni  ≥  15  %  ale  <  30  %,  blasty  a  promyelocyty  v krvi  nebo  kostní  dřeni  ≥  30  % 
(za předpokladu < 30 % blastů), basofily v periferní krvi ≥ 20 %, trombocyty < 100 × 109/l bez vztahu 
k léčbě. 
 
U dospělých pacientů v blastické krizi je doporučená dávka přípravku Imanivec 600 mg/den. Blastická 
krize je definována počtem blastů v krvi nebo kostní dřeni ≥ 30 % nebo extramedulárním postižením 
jiným než hepatosplenomegalií. 
 
Délka léčby:  V  klinických  studiích  pokračovala  léčba  imatinibem  do  progrese  onemocnění.  Vliv 
zastavení léčby po dosažení kompletní cytogenetické odpovědi nebyl hodnocen. 
 
U pacientů v chronické fázi onemocnění je možno uvažovat o vzestupu dávky ze 400 mg na 600 mg 
nebo 800 mg, u pacientů s akcelerovanou fází onemocnění nebo v blastické krizi je možné zvýšit dávku 
z 600 mg na maximum 800 mg (podáváno 2krát denně 400 mg), při absenci závažných nežádoucích 
účinků  nebo  závažné  neutropenie  či  trombocytopenie  nesouvisející  s  leukemií,  za  následujících 
okolností: při progresi onemocnění (kdykoliv); pokud nebylo alespoň po 3 měsících léčby dosaženo 
uspokojivé  hematologické  odpovědi;  pokud  nebylo  po  12  měsících  léčby  dosaženo  cytogenetické 
odpovědi;  nebo  při  ztrátě  předtím  dosažené  hematologické  a/nebo  cytogenetické  odpovědi.  Při 
zvyšování podávané dávky mají být pacienti pečlivě sledováni kvůli možnosti zvýšeného výskytu 
 
 
nežádoucích účinků při vyšších dávkách. 
 
Dávkování u CML u dětí
Dávkování  pro  děti  a  dospívající  má  být  stanoveno  podle plochy povrchu těla (mg/m2).  Dávka 
340 mg/m2 denně se doporučuje dětem a dospívajícím s chronickou fází CML nebo v pokročilé fázi 
CML (nepřekročit celkovou dávku 800 mg). Léčbu lze podávat jednou denně nebo může být celková 
denní dávka rozdělena do dvou částí - jedna se podává ráno a druhá večer. Doporučené dávkování je 
v současnosti založeno na malém počtu pediatrických pacientů (viz body 5.1 a 5.2). 
 
S léčbou dětí do 2 let věku nejsou zkušenosti. 
 
U dětí a dospívajících je možno uvažovat o zvýšení dávky z 340 mg/m2 denně na 570 mg/m2 denně 
(nepřekročit  celkovou  dávku  800  mg)  při  absenci  závažných  nežádoucích  účinků  nebo  závažné 
neutropenie  či  trombocytopenie  nesouvisející  s  leukemií  za  následujících  okolností:  při  progresi 
onemocnění (kdykoliv), pokud nebylo alespoň po 3 měsících léčby dosaženo uspokojivé hematologické 
odpovědi, pokud nebylo po 12 měsících léčby dosaženo cytogenetické odpovědi, nebo při ztrátě před 
tím dosažené hematologické a/nebo cytogenetické odpovědi. Při zvyšování podávané dávky mají být 
pacienti pečlivě sledováni kvůli možnosti zvýšeného výskytu nežádoucích účinků při vyšších dávkách. 
 
Dávkování u Ph+ ALL u dospělých pacientů
U dospělých pacientů s Ph+ ALL je doporučená dávka přípravku Imanivec 600 mg/den. Hematologové 
se specializací na léčbu tohoto onemocnění mají terapii sledovat během všech fází péče. 
 
Léčebný režim: Podle dosavadních údajů byla prokázána účinnost a bezpečnost imatinibu u dospělých 
pacientů s nově diagnostikovanou Ph+ ALL, pokud se podával v dávce 600 mg/den v kombinaci 
s chemoterapií v indukční fázi, v konsolidační a udržovací fázi po chemoterapii (viz bod 5.1). Délka 
léčby imatinibem se může lišit s vybraným léčebným programem, ale obecně delší expozice imatinibu 
přináší lepší výsledky. 
 
Pro dospělé pacienty s recidivující nebo refrakterní Ph+ ALL je monoterapie imatinibem při dávce 
600 mg/den bezpečná, účinná a lze ji podávat až do progrese onemocnění. 
 
Dávkování u Ph+ ALL u dětí
Dávkování pro děti má být stanoveno podle plochy povrchu těla (mg/m2). U dětí s Ph+ ALL se 
doporučuje dávka 340 mg/m2 denně (nepřekročit celkovou dávku 600 mg). 
 
Dávkování u MDS/MPD
U dospělých pacientů s MDS/MPD je doporučená dávka přípravku Imanivec 400 mg/den. 
 
Délka léčby: V jediné dosud provedené klinické studii pokračovala léčba imatinibem do progrese 
onemocnění (viz bod 5.1). V čase analýzy byl medián trvání léčby 47 měsíců (24 dnů - 60 měsíců). 
 
Dávkování u HES/CEL
U dospělých pacientů s HES/CEL je doporučená dávka přípravku Imanivec 100 mg/den. 
 
Zvýšení dávky ze 100 mg na 400 mg lze zvažovat při absenci nežádoucích účinků léčiva, a jestliže je 
při hodnocení léčby prokázána nedostatečná odpověď na léčbu. 
 
Léčba má pokračovat tak dlouho, dokud je pro pacienta přínosná. 
 
Dávkování u DFSP
U dospělých pacientů s DFSP je doporučená dávka přípravku Imanivec 800 mg/den. 
 
Úprava dávkování kvůli nežádoucím účinkům 
Nehematologické nežádoucí účinky
Jestliže se při léčbě imatinibem vyskytnou závažné nehematologické nežádoucí účinky, musí být léčba 
 
 
do jejich odeznění přerušena. Potom může být léčba přiměřeně obnovena v závislosti na počáteční 
závažnosti příhody. 
 
Při zvýšení hladiny bilirubinu na > 3násobek stanoveného horního limitu normálu (IULN) nebo při 
zvýšení hladin jaterních aminotransferáz na > 5násobek IULN má být léčba imatinibem přerušena, 
dokud se hladiny bilirubinu nevrátí k < 1,5násobku IULN a hladiny aminotransferáz k < 2,5násobku 
IULN. Léčba imatinibem potom může pokračovat nižšími denními dávkami. U dospělých má být dávka 
snížena ze 400 na 300 mg nebo z 600 na 400 mg nebo z 800 mg na 600 mg a u dětí a dospívajících z na 260 mg/m2/den. 
 
Hematologické nežádoucí účinky
Při závažné neutropenii nebo trombocytopenii se doporučuje snížení dávky nebo přerušení léčby tak, 
jak je uvedeno v následující tabulce. 
 
Úprava dávkování při neutropenii nebo trombocytopenii: 
 
HES/CEL (zahajovací dávka 
100 mg)  
 
ANC < 1,0 × 109/l
a/nebo 
trombocyty< 50 × 109/l 
1. Přerušte       podávání 
imatinibu,   dokud   není 
ANC   ≥   1,5 × 109/l
a trombocyty ≥ 75 × 109/l. 
2. Obnovte léčbu imatinibem 
na úroveň předchozí dávky 
(tj.    před    závažným 
nežádoucím účinkem). 
  Chronická fáze CML, 
MDS/MPD     (zahajovací 
dávka  400 mg) HES/CEL
(v dávce 400 mg)  
 
ANC < 1,0 × 109/l 
a/nebo 
trombocyty < 50 × 109/l
1. Přerušte       podávání 
imatinibu,   dokud   není 
ANC   ≥   1,5 × 109/l
a trombocyty ≥ 75 × 109/l. 
2. Obnovte léčbu imatinibem 
na úroveň předchozí dávky 
(tj.    před    závažným 
nežádoucím účinkem). 
3. V případě opakování ANC 
< 1,0 × 109/l     a/nebo 
trombocytů k < 50 × 109/l, 
opakujte  bod  1  a  léčbu 
imatinibem            obnovte 
sníženou dávkou 300 mg. 
Chronická  fáze  CML  u  dětí 
(dávka 340 mg/m2) 
ANC < 1,0 × 109/l 
a/nebo 
trombocyty < 50 × 109/l
1. Přerušte       podávání 
imatinibu,   dokud   není 
ANC   ≥   1,5 × 109/l
a trombocyty≥ 75 × 109/l. 
2. Obnovte léčbu imatinibem 
na úroveň předchozí dávky 
(tj.    před    závažným 
nežádoucím účinkem). 
3. V případě opakování ANC 
< 1,0 × 109/l     a/nebo 
trombocytů<  50 × 109/l, 
opakujte  bod  1  a  léčbu 
imatinibem            obnovte 
sníženou        dávkou 
260 mg/m2. 
 
 
Akcelerovaná  fáze  CML  a 
blastická krize CML a Ph+ ALL
(počáteční dávka 600 mg)  
aANC < 0,5 × 109/l 
a/nebo 
trombocyty < 10 × 109/l  
1. Zjistěte,   zda cytopenie 
souvisí s leukemií (aspirací 
kostní dřeně nebo biopsií). 
2. Pokud cytopenie nesouvisí 
s  leukemií,  snižte  dávku 
imatinibu na 400 mg. 
3. Pokud cytopenie přetrvává 
po  2  týdny,  snižte  dále 
dávku na 300 mg. 
4. Pokud cytopenie přetrvává 
po 4 týdny a stále nesouvisí 
s    leukemií,    přerušte 
podávání imatinibu dokud 
není  ANC  ≥ 1 × 109/l 
a trombocyty≥ 20 × 109/l, 
potom   obnovte   léčbu 
dávkou 300 mg. 
Akcelerovaná    fáze    CML 
a blastická   krize   u   dětí
(počáteční dávka 340 mg/m2)  
aANC < 0,5 × 109/l 
a/nebo 
trombocyty < 10 × 109/l  
1. Zjistěte,   zda   cytopenie 
souvisí s leukemií (aspirací 
kostní dřeně nebo biopsií). 
2. Pokud cytopenie nesouvisí 
s  leukemií,  snižte  dávku 
imatinibu na 260 mg/m2. 
3. Pokud cytopenie přetrvává 
po  2  týdny, snižte  dále 
dávku na 200 mg/m2. 
4. Pokud cytopenie přetrvává 
po 4 týdny a stále nesouvisí 
s    leukemií,    přerušte 
podávání imatinibu, dokud 
není  ANC  ≥ 1 × 109/l 
a trombocyty≥ 20 × 109/l, 
potom   obnovte   léčbu 
dávkou 200 mg/m2. 
DFSP (při dávce 800 mg)  ANC < 1,0 × 109/l 
a/nebo
trombocyty < 50 × 109/l  
1. Přerušte       podávání 
imatinibu,   dokud   není 
ANC   ≥   1,5 × 109/l
a trombocyty≥ 75 ×109/l. 
2. Obnovte léčbu imatinibem 
v dávce 600 mg. 
3. V případě opakování ANC 
< 1,0 × 109/l     a/nebo 
trombocytů k < 50 × 109/l, 
opakujte  krok  1  a  léčbu 
imatinibem    obnovte    se 
sníženou dávkou 400 mg. 
ANC = absolutní počet neutrofilů
a výskyt alespoň po 1 měsíci léčby 
 
Zvláštní populace
Pediatrická populace: Nejsou žádné zkušenosti s podáváním u dětí s CML mladších než 2 roky a u dětí 
s Ph+ ALL mladších než 1 rok (viz bod 5.1). Zkušenosti u dětí s MDS/MPD, DFSP a HES/CEL jsou 
velmi omezené. 
 
Bezpečnost a účinnost imatinibu u dětí a dospívajících do 18 let s MDS/MPD, DFSP a HES/CEL nebyla 
v klinických studiích stanovena. V současnosti dostupné publikované údaje jsou shrnuty v bodě 5.1, ale 
 
 
na jejich základě nelze učinit žádná doporučení ohledně dávkování. 
 
Porucha funkce jater: Imatinib je metabolizován především játry. Pacientům s lehkou, středně těžkou 
nebo těžkou dysfunkcí jater má být podávána minimální doporučená dávka 400 mg denně. Dávka může 
být snížena, pokud není tolerována (viz body 4.4, 4.8 a 5.2). 
 
Klasifikace dysfunkce jater: 
 
Dysfunkce jater Vyšetření jaterních funkcí
Lehká Celkový bilirubin: = 1,5 ULN 
AST:  >  ULN  (může  být  normální  nebo 
< ULN, pokud celkový bilirubin je > ULN) 
Středně těžká Celkový bilirubin: > 1,5–3,0 ULN 
AST: jakákoliv 
Těžká Celkový bilirubin: > 3–10 ULN 
AST: jakákoliv 
ULN = horní hranice normy 
AST = aspartátaminotransferáza 
Porucha funkce ledvin: U pacientů s dysfunkcí ledvin nebo u dialyzovaných pacientů má být použita 
počáteční minimální dávka 400 mg denně. U těchto pacientů se však doporučuje opatrnost. Pokud dávka 
není tolerována, může být snížena. Pokud je tolerována, může být v případě nedostatečné účinnosti 
zvýšena (viz body 4.4 a 5.2). 
 
Starší pacienti: U starších pacientů nebyla farmakokinetika imatinibu cíleně studována. V klinických 
studiích,  které  zahrnovaly  20  % pacientů  ve věku 65  let  a starších, nebyly u  dospělých  pacientů 
pozorovány významné rozdíly ve farmakokinetice v závislosti na věku. U starších pacientů není nutné 
doporučovat zvláštní dávkování.