Imatinib glenmark Indikace, na co je lék Imatinib glenmark
 
Imatinib Glenmark je indikován k léčbě 
• dospělých a pediatrických pacientů s nově diagnostikovanou Philadelphia chromozom (bcr-
abl)  pozitivní  (Ph+)  chronickou  myeloidní  leukemií  (CML),  u  kterých  není  transplantace 
kostní dřeně považována za léčbu první volby,  
• dospělých  a pediatrických pacientů  s  Ph+  CML v chronické fázi onemocnění,  u  kterých 
selhala  léčba  interferonem-alfa,  nebo  kteří  jsou  v  akcelerované  fázi  onemocnění nebo 
blastické krizi,  
• dospělých a pediatrických pacientů  s  nově  diagnostikovanou   Philadelphia   chromozom 
pozitivní akutní lymfatickou leukemií (Ph+ ALL) doplněnou chemoterapií, 
• dospělých pacientů s recidivující nebo refrakterní Ph+ ALL jako monoterapie, 
• dospělých pacientů s myelodysplastickým/myeloproliferativním onemocněním (MDS/MPD) 
spojeným se změnou genu receptoru pro růstový faktor krevních destiček (PDGFR), 
• dospělých  pacientů  s pokročilým hypereozinofilním syndromem (HES)  a/nebo  chronickou 
eozinofilní leukemií (CEL) s přeskupením FIP1L1-PDGFRα.  
 
Účinek imatinibu na výsledek transplantace kostní dřeně nebyl stanoven.  
 
Imatinib je indikován 
• k léčbě dospělých pacientů s Kit (CD 117) pozitivními inoperabilními a/nebo metastatickými 
maligními stromálními nádory zažívacího traktu (GIST). 
• k adjuvantní léčbě dospělých pacientů s významným rizikem recidivy po resekci Kit (CD117)- 
pozitivního GIST nádoru. Pacienti s nízkým nebo velmi nízkým rizikem recidivy by neměli 
adjuvantní léčbu podstoupit. 
• k  léčbě  dospělých  pacientů  s  inoperabilním  dermatofibrosarkomem  protuberans  (DFSP)  a 
dospělých pacientů s rekurentním a/nebo metastatickým DFSP, kteří nejsou způsobilí operace. 
 
 
U  dospělých  a pediatrických pacientů  je  účinnost imatinibu hodnocena  podle  stupně  celkové 
hematologické a cytogenetické odpovědi a přežívání bez progrese onemocnění u CML, podle stupně 
hematologické  a  cytogenetické  odpovědi  u  Ph+  ALL,  MDS/MPD,  podle  stupně  hematologické 
odpovědi  u  HES/CEL a  podle  výskytu  objektivní  odpovědi  u  dospělých  pacientů  s inoperabilním 
a/nebo metastatickým GIST a DFSP a na základě přežití bez návratu onemocnění u adjuvantní léčby 
GIST. Zkušenosti s imatinibem u pacientů s MDS/MPD spojeným se změnou genu receptoru PDGFR 
jsou  velmi  omezené  (viz  bod  5.1).  Kromě  nově  diagnostikované  chronické  fáze  CML  nejsou  k 
dispozici žádné kontrolované studie, které by prokázaly klinický přínos nebo prodloužené přežití u 
těchto uvedených onemocnění.