Indapamid stada Interakce
Kombinace, které nejsou doporučeny: 
Lithium: 
Zvýšené plazmatické hladiny lithia se známkami předávkování, jako například při neslané dietě 
(snížené vylučování lithia močí). Je-li však podávání diuretik nezbytné, je nutno pozorně 
sledovat plazmatické hladiny lithia a provádět příslušné úpravy dávky. 
 
Kombinace vyžadující zvýšenou opatrnost: 
Přípravky vyvolávající torsade de pointes: 
• třída Ia antiarytmik (chinidin, hydrochinidin, disopyramid), 
• třída III antiarytmik (amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid), 
• některá antipsychotika:  
- fenothiaziny (chlorpromazin, cyamemazin, levomepromazin, thioridazin, 
trifluoperazin) 
- benzamidy (amisulprid, sulpirid, sultoprid, tiaprid) 
- butyrofenony (droperidol, haloperidol), 
- jiná: bepridil, cisaprid, difemanil, erythromycin i.v., halofantrin, mizolastin, 
4/8  
   pentamidin, sparfloxacin, moxifloxacin, vinkamin i.v. 
 
Zvýšení rizika ventrikulárních arytmií, zvláště torsade de pointes (rizikový faktor je hypokalemie). 
 
Je třeba monitorovat hypokalemii a korigovat ji, pokud je třeba, před použitím této kombinace. 
Je třeba monitorovat klinický stav, plazmatické elektrolyty a EKG. 
 
Používejte látky, které nemají nevýhodu vzniku torsade de pointes při hypokalemii. 
 
Nesteroidní antiflogistika (systémová) včetně selektivních inhibitorů COX-2, vysoké dávky 
kyseliny salicylové ( 3g/den): 
Možné snížení antihypertenzního účinku indapamidu. 
 
Riziko akutního renálního selhání u dehydratovaných pacientů (snížení glomerulární filtrace). Je 
třeba zavodnit pacienta, sledovat renální funkce při zahájení léčby. 
 
Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE): 
Riziko náhlé hypotenze a/nebo akutního renálního selhání, pokud se zahájí léčba inhibitorem 
angiotenzin konvertujícího enzymu při současné depleci sodíku (zvláště u pacientů se stenózou 
renální artérie). 
Při hypertenzi, kdy předchozí léčba diuretiky mohla způsobit depleci sodíku, je nutno: 
-  buď vysadit diuretikum 3 dny před zahájením léčby inhibitorem ACE a v případě potřeby 
začít znovu podávat diuretikum vedoucí k hypokalemii; 
-   nebo podávat nízké počáteční dávky inhibitoru ACE a dávky zvyšovat pouze postupně. 
 
Při městnavém srdečním selhání je třeba začít podávat velmi nízkou dávku inhibitoru ACE, 
případně po snížení dávky současně podávaného diuretika vedoucího k hypokalemii. 
 
V každém případě je třeba sledovat v prvních týdnech léčby inhibitorem ACE renální funkce 
(plazmatické hladiny kreatininu). 
 
Jiné látky způsobující hypokalemii: amfotericin B (i.v.), gluko- a mineralokortikoidy 
(systémové), tetrakosaktid, stimulující (dráždivá) laxativa: 
Zvýšené riziko hypokalemie (účinek se sčítá).  
Je nutné sledovat plazmatické hladiny draslíku a v případě potřeby je korigovat. Je třeba to mít na 
paměti zvláště v případě současné léčby digitalisem. Použití nestimulujících laxativ. 
 
 
Baklofen: 
Zvýšený antihypertenzní účinek. 
Zavodnit pacienta, sledovat renální funkce na začátku léčby. 
 
Přípravky obsahující digitalis: 
Hypokalemie a/nebo hypomagnezemie zvyšuje toxické účinky digitalisu. V těchto případech je 
nutné sledovat plazmatické hladiny draslíku, hořčíku a EKG a v případě potřeby přehodnotit léčbu. 
 
Kombinace, jež je nutno vzít v úvahu: 
Kalium šetřící diuretika (amilorid, spironolakton, triamteren): 
Tyto racionální kombinace, u některých pacientů užitečné, nevylučují možnost hypokalemie nebo 
hyperkalemie (zvláště u pacientů s renálním selháním nebo s diabetem). Sledovat plazmatické 
hladiny draslíku a EKG, popř. přehodnotit léčbu. 
 
Metformin: 
Zvýšené riziko laktátové acidózy po podání metforminu, navozené možným renálním selháním v 
souvislosti s podáváním diuretik, nejčastěji kličkových diuretik. Nepoužívat metformin, pokud 
plazmatické hladiny kreatininu překročí 15 mg/l (135 mol/l) u mužů a 12 mg/l (110 mol/l) u 
žen. 
5/8  
 
Jodované kontrastní látky: 
Při dehydrataci způsobené diuretiky existuje zvýšené riziko akutního renálního selhání, zvláště 
pokud se použijí vysoké dávky jodovaných kontrastních látek. 
 
Opětovné zavodnění před podáním jodovaných sloučenin. 
 
Imipraminová antidepresiva, neuroleptika: 
Zvýšený antihypertenzní účinek a riziko ortostatické hypotenze (účinek se sčítá). 
 
Vápník (soli): 
 
Riziko hyperkalcemie v důsledku sníženého vylučování vápníku močí. 
 
Cyklosporin, takrolimus: 
Riziko zvýšených plazmatických hladin kreatininu beze změny hladin cirkulujícího cyklosporinu, a 
to dokonce i bez deplece vody/sodíku. 
 
Kortikosteroidy, tetrakosaktid (systémový): 
Snížený antihypertenzní účinek (retence vody/sodíku v důsledku podání kortikosteroidů).