Itakem Farmakodynamické vlastnosti
 
Farmakoterapeutická skupina: Antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu 
ATC skupina: N06AB 
Mechanismus účinku
Escitalopram je selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (5-HT) s vysokou  afinitou  na 
primární vazební místo. Váže se rovněž na alosterické místo transportéru serotoninu s 1 000x nižší 
afinitou.  
 
Escitalopram nemá žádnou nebo jen nízkou afinitu k celé řadě receptorů,  jako  jsou 5-HT1A,  5-HT2, 
dopaminové D1, D2, adrenergní 1, 2, , histaminové H1, cholinergní muskarinové, benzodiazepinové 
a opioidní receptory. 
  
Inhibice  zpětného vychytávání  5-HT  je  pravděpodobně  jediným  mechanismem,  který  objasňuje 
farmakologické a klinické účinky escitalopramu. 
 
Farmakodynamické účinky
V dvojitě zaslepené, placebem kontrolované EKG studii u zdravých dobrovolníků byla změna proti 
počáteční hodnotě QTc (měřená s korekcí dle Fridericia) 4,3 ms (90% CI:  2,2;  6,4) při dávce mg/den a 10,7 ms (90% CI: 8,6; 12,8) při supraterapeutické dávce 30 mg/den (viz body 4.3, 4.4, 4.5, 
4.8 a 4.9). 
 
Klinická účinnost 
 
Depresivní epizody
Účinnost  escitalopramu  v léčbě  depresivních  epizod  byla  prokázána  ve  třech  ze  čtyř  dvojitě 
zaslepených, placebem kontrolovaných krátkodobých (trvání 8 týdnů) studiích. Ve studii dlouhodobé 
prevence relapsu bylo 274 pacientů léčeno úvodních 8 týdnů v otevřené fázi studie escitalopramem 
v dávce  10 nebo 20  mg  denně;  následně  byli  randomizováni  do  dvou  skupin.  V jedné  léčba 
pokračovala escitalopramem ve stejné dávce, ve druhé placebem. Druhá fáze studie trvala 36 týdnů. 
Relaps  onemocnění  nastal  u  pacientů  léčených  v průběhu  celé  studie  escitalopramem  významně 
později ve srovnání s pacienty léčenými ve druhé fázi studie placebem. 
Sociální                               úzkostná                               porucha 
Účinnost escitalopramu byla potvrzena u ve třech krátkodobých (12 týdnů) studiích a v dlouhodobé 
studii (6 měsíců) prevence relapsu onemocnění. Účinnost byla rovněž prokázána ve studii (24 týdnů) 
prováděné za účelem nalezení optimální dávky escitalopramu (5, 10 a 20 mg). 
Generalizovaná úzkostná porucha
Účinnost escitalopramu v dávkách 10 a 20 mg denně byla prokázána ve čtyřech ze čtyř placebem 
kontrolovaných studiích. 
Údaje  shromážděné  ze  tří  studií  s podobným  uspořádáním  zahrnující 421  pacientů užívajících 
escitalopram a 419 pacientů užívajících placebo prokázala 47,5  % a 28,9  % respondérů a 37,1 %  a 
20,8 % remitérů. Setrvalý účinek byl pozorován od prvního týdne. 
 Zachování účinnosti escitalopramu v dávce 20 mg denně bylo prokázáno v randomizované 24 až 
76týdenní studii u 373 pacientů, kteří reagovali na léčbu během úvodní 12týdenní otevřené fáze studie. 
Obsedantně                            kompulzivní                            porucha 
V randomizované, dvojitě zaslepené studii s 20 mg escitalopramu denně se celkové skóre na škále Y-
BOCS po 12 týdnech odlišovalo od placeba. Po 24 týdnech byl účinek 10 mg i 20 mg escitalopramu 
denně významně lepší než účinek placeba. 
Prevence   relapsu byla  prokázána  v  randomizované,  dvojitě  zaslepené  placebem  kontrolované 
24týdenní studii u pacientů, kteří reagovali na léčbu v 16týdenní otevřené studii s 10 mg a 20 mg 
escitalopramu.