Jaxteran Vedlejší a nežádoucí účinky
 
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastějšími nežádoucími účinky (incidence ≥ 10 %) u pacientů léčených dimethyl-fumarátem 
byly zrudnutí (návaly horka) a gastrointestinální příhody (tzn. průjem, nauzea, bolest břicha, bolest 
v horní části břicha). Zrudnutí (návaly horka) a gastrointestinální příznaky se většinou objevují na 
počátku léčby (především během prvního měsíce) a u pacientů, kteří zrudnutí a gastrointestinální 
příznaky pociťují, tyto příznaky mohou přetrvávat během celého průběhu léčby dimethyl-
 
 
fumarátem. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky vedoucími k ukončení léčby (incidence 
> 1 %) u pacientů léčených dimethyl-fumarátem byly zrudnutí (návaly horka) (3 %) 
a gastrointestinální příhody (4 %). 
 
V klinických studiích kontrolovaných placebem stejně jako nekontrolovaných studiích byl 
dimethyl-fumarát podáván celkem 2 513 pacientům po dobu až 12 let, přičemž souhrnná doba 
expozice byla ekvivalentní délce 11 318 pacientoroků. Celkem 1 169 pacientům byl dimethyl-
fumarát podáván po dobu nejméně 5 let a 426 pacientům byl dimethyl-fumarát podáván po dobu 
nejméně 10 let. Výsledky nekontrolovaných klinických studií odpovídají výsledkům klinických 
studií kontrolovaných placebem. 
 
Souhrn nežádoucích účinků v tabulce
Nežádoucí účinky, které vycházejí z klinických studií, poregistračních studií bezpečnosti 
a spontánních hlášení, jsou uvedeny v tabulce níže. 
 
Nežádoucí účinky jsou uváděny ve formě MedDRA preferovaných termínů podle tříd orgánových 
systémů podle databáze MedDRA. Frekvence nežádoucích účinků je vyjádřena podle 
následujících kategorií: 
- Velmi časté (≥ 1/10) 
- Časté (≥ 1/100 až < 1/10) 
- Méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100) 
- Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000) 
- Velmi vzácné (< 1/10 000) 
- Není známo (frekvenci z dostupných údajů nelze určit) 
 
Tabulka 1 Nežádoucí účinky z klinických studií, poregistračních studií bezpečnosti 
a spontánních hlášení 
 
Třídy orgánových systémů
podle MedDRA Nežádoucí účinek Frekvence 
Infekce a infestace 
Gastroenteritida Časté
Progresivní multifokální
leukoencefalopatie (PML) Není známo 
Herpes zoster Není známo 
Poruchy krve a lymfatického
systému 
Lymfopenie Časté 
Leukopenie Časté
Trombocytopenie Méně časté 
Poruchy imunitního systému
Hypersensitivita Méně časté 
Anafylaxe Není známo
Dyspnoe Není známo 
Hypoxie Není známo
Hypotenze Není známo 
Angioedém Není známo
Poruchy nervového systému Pocit pálení Časté
Cévní poruchy Zrudnutí (návaly horka) Velmi časté Návaly horka Časté 
Respirační, hrudní
a mediastinální poruchy Rinorea Není známo 
 
 
Gastrointestinální poruchy 
Průjem Velmi časté
Nauzea Velmi časté 
Bolest v horní části břicha Velmi časté
 
Bolest břicha Velmi časté 
Zvracení Časté 
Dyspepsie Časté
Gastritida Časté 
Gastrointestinální porucha Časté 
 
Třídy orgánových systémů podle 
MedDRA
Nežádoucí účinek Frekvence 
Poruchy jater a žlučových cest
Zvýšená hladina 
aspartátaminotransferázy 
Časté
Zvýšená hladina 
alaninaminotransferázy 
Časté
Poškození jater indukované 
lékem 
Není známo
Poruchy kůže a podkožní tkáně 
Pruritus Časté
Vyrážka Časté 
Erytém Časté 
Alopecie Časté
Poruchy ledvin a močových cest Proteinurie Časté
Celkové poruchy a reakce 
v místě aplikace Pocit horka
Časté 
Vyšetření 
Ketony naměřené v moči Velmi časté
Přítomnost albuminu v moči Časté
Snížení počtu bílých krvinek Časté 
Popis vybraných nežádoucích účinků 
Zrudnutí (návaly horka)
V placebem kontrolovaných studiích došlo ke zvýšení incidence zrudnutí (34 % vs. 4 %) a návalů 
horka (7 % vs. 2 %) ve skupině pacientů, kterým byl podáván dimethyl-fumarát, oproti pacientům, 
kterým bylo podáváno placebo. Zrudnutí je většinou popisováno jako zčervenání nebo nával horka, 
ale může zahrnovat další příhody (např. pocit tepla, zarudnutí, svědění a pocit pálení). Příhody se 
zrudnutím se častěji vyskytují v první fázi léčby (především během prvního měsíce) a u pacientů, 
u kterých byly zaznamenány příhody zrudnutí, se tyto příhody mohou vyskytovat v průběhu celé 
léčby dimethyl-fumarátem.  
U většiny pacientů jsou tyto příznaky mírného či středně závažného charakteru. Z celkového počtu 
sledovaných pacientů léčených dimethyl-fumarátem 3 % léčbu z důvodů zrudnutí ukončilo. 
Incidence závažných zrudnutí vyznačujících se generalizovaným zarudnutím kůže (erytém), 
vyrážkou či pruritem se objevila u méně než 1 % pacientů léčených dimethyl-fumarátem (viz bod 
4.2, 4.4 a 4.5). 
 
Gastrointestinální příhody
Incidence gastrointestinálních příhod (např. průjem [14 % vs. 10 %], nauzea [12 % vs. 9 %], bolest 
v horní části břicha [10 % vs. 6 %], bolest břicha [9 % vs. 4 %], zvracení [8 % vs. 5 %] a dyspesie 
[5 % vs. 3 %]) byla ve skupině pacientů léčených dimethyl-fumarátem vyšší ve srovnání 
s placebovou skupinou.  
Gastrointestinální příhody se většinou začnou vyskytovat v první fázi léčby (typicky během prvního 
měsíce) a u pacientů vykazujících gastrointestinální příhody se tyto příhody mohou vyskytovat 
v průběhu celé léčby dimethyl-fumarátem.  
U většiny pacientů byly gastrointestinální příznaky mírného nebo středně závažného charakteru. 
Čtyři procenta (4 %) pacientů léčbu z důvodů gastrointestinálních příhod přerušilo.  
Incidence závažných gastrointestinálních příhod včetně gastroenteritidy a gastritidy byla prokázána 
u 1 % pacientů léčených dimethyl-fumarátem (viz bod 4.2). 
 
Funkce jater
Na základě údajů z placebem kontrolovaných studií vykazovala většina pacientů, u kterých došlo ke 
zvýšení jaterních aminotransferáz, hodnoty odpovídající méně než 3násobku horní hranice 
normálních hodnot (ULN). Nárůst incidence zvýšení jaterních aminotransferáz u pacientů při léčbě 
dimethyl-fumarátem ve srovnání s placebovou skupinou byl zaznamenán většinou během prvních 
šesti měsíců léčby. Zvýšení alanin-aminotransferázy (ALT) a aspartát-aminotransferázy (AST) ≥ 
3násobek ULN byla zaznamenána u 5 % resp. 2 % pacientů na placebu a u 6 % resp. 2 % pacientů 
léčených dimethyl-fumarátem. K ukončení léčby z důvodu zvýšených jaterních aminotransferáz 
došlo v < 1 % případů bez rozdílu v obou skupinách pacientů léčených dimethyl-fumarátem nebo 
placebem. Ve studiích kontrolovaných placebem nebyla pozorována zvýšení hladin aminotransferáz 
 
 
≥ 3násobek ULN se souběžným zvýšením celkového bilirubinu > 2násobek ULN. 
 
V období po uvedení přípravku na trh byly po podání dimethyl-fumarátu hlášeny případy zvýšení 
hladin jaterních enzymů a poškození jater indukovaného lékem (zvýšení hladin aminotransferáz 
≥ 3násobek ULN se souběžným zvýšením celkového bilirubinu > 2násobek ULN), které ustoupily 
po přerušení léčby. 
 
Lymfopenie
V placebem kontrolovaných studiích měla většina pacientů (> 98 %) před zahájením léčby 
normální hodnoty lymfocytů. Při léčbě dimethyl-fumarátem klesaly průměrné počty lymfocytů 
během prvního roku a následně dosáhly ustálené hodnoty. V průměru se jednalo o pokles počtu 
lymfocytů o přibližně 30 % oproti výchozí hodnotě. Průměr a medián počtu lymfocytů se 
pohyboval v normálním rozmezí. Počty lymfocytů < 0,5 × 109/l byly prokázány u < 1 % pacientů 
s placebem a u 6 % pacientů léčených dimethyl-fumarátem. U jednoho pacienta léčeného dimethyl-
fumarátem byl zjištěn počet lymfocytů < 0,2 × 109/l, kdežto u pacientů léčených placebem se tato 
hodnota neobjevila. 
 
V klinických hodnoceních (kontrolovaných i nekontrolovaných) se lymfopenie (definovaná 
v těchto klinických hodnoceních jako < 0,91 × 109/l) vyskytla u 41 % pacientů léčených dimethyl-
fumarátem. Lehká lymfopenie (počet lymfocytů ≥ 0,8 × 109/l a < 0,91 × 109/l) byla pozorována 
u 28 % pacientů; středně těžká lymfopenie (počet lymfocytů ≥ 0,5 × 109/l a < 0,8 × 109/l) 
přetrvávající po dobu minimálně šesti měsíců byla pozorována u 11 % pacientů; těžká lymfopenie 
(počet lymfocytů < 0,5 × 109/l) přetrvávající po dobu minimálně šesti měsíců byla pozorována u % pacientů. Ve skupině s těžkou lymfopenií zůstávala v době pokračování léčby většina počtů 
lymfocytů na úrovni < 0,5 × 109/l. 
 
Dále v nekontrolované prospektivní studii po uvedení přípravku na trh bylo ve 48. týdnu léčby 
dimethyl-fumarátem (n = 185) zaznamenáno středně závažné snížení počtu CD4+ T-lymfocytů 
(počty ≥ 0,2 × 109/l až < 0,4 × 109/l) až u 37 % pacientů a závažné snížení (< 0,2 × 109/l) až u 6 % 
pacientů, zatímco počet CD8+ T-lymfocytů se snížil častěji, a to až u 59 % pacientů s hodnotami 
< 0,2 × 109/l a u 25 % pacientů s hodnotami < 0,1 × 109/l. V kontrolovaných i nekontrolovaných 
klinických studiích byli pacienti s počtem lymfocytů pod dolní hranicí normálních hodnot (lower 
limit of normal, LLN), kteří ukončili léčbu dimethyl-fumarátem, sledováni z hlediska obnovení 
počtu lymfocytů na LLN (viz bod 5.1). 
 
Infekce včetně PML a oportunních infekcí
U dimethyl-fumarátu byly hlášeny případy infekce virem Johna Cunninghama (JCV) způsobujícím 
progresivní multifokální leukoencefalopatii (PML) (viz bod 4.4). PML může být fatální nebo vést 
k vážnému zdravotnímu postižení. V jednom z klinických hodnocení došlo k rozvoji PML 
u jednoho pacienta užívajícího dimethyl-fumarát, který vykazoval prolongovanou těžkou 
lymfopenii (počet lymfocytů za dobu 3,5 roku převážně < 0,5 × 109/l); případ byl fatální. Po 
uvedení přípravku na trh se PML vyskytovala rovněž v přítomnosti středně těžké a lehké 
lymfopenie (> 0,5 × 109/l až < LLN, jak je definováno referenčním rozmezím místní laboratoře). 
 
U několika případů PML, u nichž byly v době diagnózy PML určeny subpopulace T-lymfocytů, 
bylo zjištěno snížení počtu CD8+ T-lymfocytů na < 0,1 × 109/l, zatímco pokles počtu CD4+ T-
lymfocytů byl proměnlivý (v rozsahu od < 0,05 do 0,5 × 109/l) a více souvisel s celkovou 
závažností lymfopenie (< 0,5 x 109/l až < LLN). V důsledku toho se poměr CD4+ / CD8+ u těchto 
pacientů zvýšil. 
 
Prolongovaná středně těžká až těžká lymfopenie zřejmě zvyšuje riziko vzniku PML při léčbě 
dimethyl-fumarátem, nicméně PML se vyskytla i u pacientů s lehkou lymfopenií. Většina případů 
z období po uvedení přípravku na trh se vyskytla u pacientů ve věku > 50 let. 
 
V souvislosti s užíváním dimethyl-fumarátu byly hlášeny infekce varicella zoster virem. 
V probíhající dlouhodobé prodloužené studii, ve které bylo 1736 pacientů s RS léčeno dimethyl-
fumarátem, došlo přibližně u 5 % subjektů k jedné nebo více příhodám infekce varicella zoster 
 
 
virem, přičemž většina těchto případů byla mírná až středně závažná. Většina subjektů, včetně těch, 
u kterých se vyskytla závažná infekce varicella zoster virem, měla počty lymfocytů nad dolním 
limitem normálních hodnot. U většiny subjektů, jejichž počty lymfocytů se zároveň pohybovaly 
pod LLN, byla lymfopenie vyhodnocena jako středně těžká nebo těžká. Po uvedení přípravku na trh 
byla většina případů infekce varicella zoster virem nezávažná a infekce odezněla s léčbou. 
K dispozici jsou jen omezené údaje o absolutním počtu lymfocytů (ALC) u pacientů s infekcí 
varicella zoster virem po uvedení přípravku na trh. Z hlášení však vyplývá, že většina pacientů 
měla středně těžkou lymfopenii (≥ 0,5 × 109/l až < 0,8 × 109/l) nebo těžkou lymfopenii (< 0,5 × 
109/l až 0,2 × 109/l) (viz bod 4.4). 
 
Laboratorní abnormality
V placebem kontrolovaných studiích byla naměřena vyšší hodnota ketonů v moči (1+ nebo výše) 
u pacientů léčených dimethyl-fumarátem (45 %) ve srovnání s placebovou skupinou (10 %). 
Nepříznivé klinické projevy s tím související však v rámci studií nebyly pozorovány. 
 
Hladina 1,25-dihydroxyvitamínu D byla snížena u pacientů léčených dimethyl-fumarátem ve 
srovnání s placebovou skupinou (hodnota mediánu v procentech se u první skupiny snížila od 
výchozí úrovně po 2 letech podávání o 25 %, u placeba o 15 %) a hodnoty parathyroidního 
hormonu (PTH) se relativně zvýšily při podávání dimethyl-fumarátu oproti placebu (hodnota 
mediánu v procentech se zvýšila proti výchozí úrovni po 2 letech podávání o 29 %, u placeba 
o 15 %). Průměrné hodnoty obou parametrů zůstaly ve fyziologickém rozmezí. 
 
Během prvních 2 měsíců léčby bylo pozorováno přechodné zvýšení průměrného počtu eozinofilů. 
 
Pediatrická populace
V otevřeném, randomizovaném, aktivně kontrolovaném hodnocení u pediatrických pacientů s RR 
RS ve věku od 10 let do méně než 18 let (120 mg dvakrát denně po dobu 7 dní a následně 240 mg 
dvakrát denně po zbytek léčby; studijní populace, n = 78), s délkou trvání 96 týdnů, byl 
bezpečnostní profil u pediatrických pacientů podobný dříve pozorovanému bezpečnostnímu profilu 
u dospělých pacientů. 
 
Design klinického hodnocení u pediatrické populace se lišil od designu placebem kontrolovaných 
klinických hodnocení u dospělých. Proto nelze vyloučit vliv designu klinického hodnocení na 
numerické rozdíly v nežádoucích účincích mezi pediatrickou a dospělou populací. 
 
Následující nežádoucí příhody byly hlášeny častěji (≥ 10 %) u pediatrické populace než u dospělé 
populace: 
• Bolest hlavy byla hlášena u 28 % pacientů léčených dimethyl-fumarátem oproti 36 % pacientů 
léčených interferonem beta-1a. 
• Gastrointestinální poruchy byly hlášeny u 74 % pacientů léčených dimethyl-fumarátem oproti 
31 % pacientů léčených interferonem beta-1a. Z nich byly u pacientů léčených dimethyl-
fumarátem nejčastěji hlášeny bolest břicha a zvracení. 
• Respirační, hrudní a mediastinální poruchy byly hlášeny u 32 % pacientů léčených dimethyl-
fumarátem oproti 11 % pacientů léčených interferonem beta-1a. Z nich byly u pacientů 
léčených dimethyl-fumarátem nejčastěji hlášeny orofaryngeální bolest a kašel. 
• Dysmenorea byla hlášena u 17 % pacientů léčených dimethyl-fumarátem oproti 7 % pacientů 
léčených interferonem beta-1a. 
 
V malé, 24 týdnů trvající, otevřené, nekontrolované studii u pediatrických pacientů s RR RS ve 
věku od 13 let do 17 let (120 mg dvakrát denně po dobu 7 dnů a následně 240 mg dvakrát denně po 
zbytek léčby; populace pro hodnocení bezpečnosti, n = 22) s následnou rozšířenou studií trvající týdnů (240 mg dvakrát denně; populace pro hodnocení bezpečnosti, n = 20) byl bezpečnostní profil 
podobný bezpečnostnímu profilu pozorovanému u dospělých pacientů. 
 
U dětí ve věku od 10 let do 12 let jsou k dispozici omezené údaje. Bezpečnost a účinnost dimethyl-
fumarátu u dětí ve věku do 10 let nebyly dosud stanoveny. 
 
 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek