Lacosamide ucb Vedlejší a nežádoucí účinky
 
Souhrnný bezpečnostní profil 
Podle analýzy souhrnných výsledků placebem kontrolovaných klinických studií přídatné léčby 
u 1308 pacientů s parciálními záchvaty uvedlo celkem 61,9 % pacientů randomizovaných k léčbě 
lakosamidem a 35,2 % pacientů randomizovaných k užívání placeba alespoň jeden nežádoucí účinek. 
Nejčastěji uváděnými nežádoucími účinky nauzea a diplopie, které byly obvykle mírné nebo střední intenzity. Některé souvisely s výší dávky a 
snížením dávky je bylo možné zmírnit. Výskyt a závažnost nežádoucích účinků na centrální nervový 
systém Ve všech těchto kontrolovaných klinických studiích byl lék vysazen kvůli nežádoucím účinkům 
u 12,2 % pacientů užívajících lakosamid a u 1,6 % pacientů ve skupině placeba. Nejčastějším 
nežádoucím účinkem vedoucím k ukončení léčby lakosamidem byly závratě.  
Výskyt CNS nežádoucích účinků, jako je závrať, může být po nasycovací dávce vyšší. 
 
Na základě analýzy údajů klinické studie non-inferiority monoterapie porovnávající lakosamid 
s karbamazepinem s prodlouženým uvolňováním účinky lakosamidu účinků byla u pacientů léčených lakosamidem 10,6 %, u pacientů léčených karbamazepinem CR 
15,6 %.  
 
Bezpečnostní profil lakosamidu hlášený ve studii prováděné u pacientů ve věku 4 let a starších 
s idiopatickou generalizovanou epilepsií s primárně generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty 
klinických studií s parciálními záchvaty. Mezi další nežádoucí účinky hlášené u pacientů s PGTCS 
patřila myoklonická epilepsie byly závratě a somnolence. Nejčastějšími nežádoucími účinky vedoucími k ukončení léčby 
lakosamidem byly závratě a sebevražedné představy. Výskyt přerušení léčby v důsledku nežádoucích 
účinků byl 9,1 % u skupiny s lakosamidem a 4,1 % u skupiny s placebem. 
 
Seznam nežádoucích účinků v tabulce 
V následující tabulce je uvedena frekvence výskytu nežádoucích účinků hlášených v klinických 
studiích a po uvedení přípravku na trh. Frekvence jsou definovány následovně: velmi časté časté frekvenci určit 
Třída orgánových
systémů 
časté 
Časté 
 
Méně časté業栀příznaky 
Psychiatrické 
poruchy
 deprese 
stavy zmatenosti 
insomnieagresivita 
agitovanosteuforická náladapsychotická poruchasebevražedný pokussebevražedné 
představy 
halucinace  
Poruchy nervového 
systému 
závratě 
桬 
竡捨慴慸a paměti
kognitivní poruchy 
somnolence 
třes 
nystagmus 
synkopaporuchy koordinace 
dyskineze 
konvulze 
hypoestezie  
dysartrie 
poruchy pozornosti 
parestezie 
Poruchy oka diplopie rozmazané vidění瑩Srdeční poruchy扲癥湴瑲 
究竡捰摹průjem 
žlučových cest 
  abnormální výsledky 
jaterních testůzvýšené hodnoty 
jaterních enzymů 
 
Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 
 pruritus
vyrážkaangioedémkopřivkaStevensůvⴀ
Johnsonův 
syndromtoxická epidermální
nekrolýzaPoruchy svalové a 
kosterní soustavy a 
pojivové tkáně 
䌀aplikace  
 poruchy chůze a 
držení těla  
astenie 
únava  
podrážděnost  
pocit opilosti 
  
Poranění, otravy a 
灲潣歯lacerace kůže
pohmožděniny 
⠱⤠Nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh. 
 
Popis vybraných nežádoucích účinků 
Užívání lakosamidu je spojeno s prodloužením PR intervalu v závislosti na dávce. Mohou se 
vyskytnout nežádoucí účinky související s prodloužením PR intervalu blokáda, synkopa, bradykardieV klinických studiích přídatné terapie u pacientů s epilepsií je výskyt atrioventrikulární blokády 
prvního stupně méně častý a dosahuje hodnot 0,7 % pro lakosamid 200 mg, 0,0 % pro lakosamid 
400 mg, 0,5 % pro lakosamid 600 mg a 0,0 % pro placebo. V těchto studiích nebyl zaznamenán výskyt 
AV blokády druhého nebo vyššího stupně. Po uvedení přípravku na trh však byly ve spojení s léčbou 
lakosamidem hlášeny případy AV blokády druhého nebo třetího stupně. V klinických studiích 
monoterapie porovnávající lakosamid s karbamazepinem CR byl rozsah prodloužení PR intervalu 
u lakosamidu a karbamazepinu srovnatelný. 
Frekvence výskytu synkopy hlášená ze souhrnných klinických studií přídatné terapie je méně častá a 
neliší se u pacientů s epilepsií s karbamazepinem CR byla synkopa hlášena u 7/444 Fibrilace nebo flutter síní nebyly hlášeny v krátkodobých klinických studiích, nicméně obojí bylo 
hlášeno v otevřených studiích epilepsie a po uvedení přípravku na trh. 
 
Abnormální výsledky laboratorních testů
V placebem kontrolovaných klinických studiích s lakosamidem u dospělých pacientů s parciálními 
záchvaty, kteří užívali současně 1 až 3 antiepileptika, byly pozorovány abnormální výsledky testů 
jaterních funkcí. U 0,7 % pacientů, kterým bylo podáváno placebo, se vyskytovalo zvýšení ALT na ≥3x ULN. 
 
Multiorgánové hypersenzitivní reakce 
U pacientů léčených některými antiepileptiky byly hlášeny multiorgánové hypersenzitivní reakce známé jako léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky, DRESSrůzně, obvykle se však projevují horečkou a vyrážkou a mohou být spojeny s postižením různých 
orgánových systémů. Při podezření na multiorgánovou hypersenzitivní reakci se má lakosamid 
vysadit. 
 
Pediatrická populace 
Bezpečnostní profil lakosamidu v placebem kontrolovaných let a 343 pacientů od 4 let do méně než 17 letvěku od 1 měsíce do 18 letodpovídal bezpečnostnímu profilu u dospělých. Jelikož dostupné údaje o podávání pediatrickým 
pacientům mladším 2 let jsou omezené, lakosamid není v této věkové skupině indikován. 
Dodatečnými nežádoucími účinky pozorovanými u pediatrické populace byly pyrexie, 
nazofaryngitida, faryngitida, snížená chuť k jídlu, abnormální chování a letargie. Somnolence byla 
hlášena častěji u pediatrické populace  
Starší pacienti 
Ve studii monoterapie srovnávající lakosamid s karbamazepinem CR se typy nežádoucích účinků  
ve vztahu k lakosamidu u starších pacientů u pacientů mladších než 65 let. U starších pacientů byl však ve srovnání s mladšími dospělými 
pacienty pozorován vyšší výskyt pádů, průjmu a třesu nežádoucím účinkem pozorovaným u starších pacientů ve srovnání s mladší dospělou populací byla 
AV blokáda prvního stupně. Ta byla hlášena u lakosamidu ve 4,8 % v porovnání s 1,6 % nežádoucích účinků byla pozorovaná u lakosamidu v 21,0% byly podobné těm pozorovaným v aktivní srovnávací skupině. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v Dodatku V.